Slovo recyklace se včlenilo do moderního slovníku rychle, jako kdyby tu bylo odedávna, přitom se do našich myslí začalo pomalu vkrádat až kolem roku 2003. Všichni přibližně víme, co si pod pojmem recyklace představit, a pokud ne, tak nejspíš alespoň tušíme, že nějak souvisí s tříděním odpadu. Vlastně… už samotné třídění někteří za recyklaci považují.
Nikoli, my jako spotřebitelé skutečně „pouze“ třídíme. Třídíme odpad, který vzniká u nás v domácnosti (při vaření apod.), venku (na výletě, při cestování), nebo třeba ve firmách. Odpad můžeme třídit tak, že jednotlivé druhy odpadů odnášíme do barevných kontejnerů, sběrných nádob u domů, některé domácnosti využívají tzv.
Recyklace odpadu je pojem, který zahrnuje širší spektrum činností - jedná se totiž o proces specifických činností, které na sebe navazují. Anglicky mluvící země používají pro tento opakující se koloběh pojem re-cycling.
Jak funguje recyklace?
Z barevných kontejnerů vytříděný odpad odváží svozové firmy na dotřiďovací linky, kde se dotřiďují a upravují na druhotnou surovinu pro další zpracování. K tomu slouží speciální linky - tzv. třídicí linky (třídičky), kde probíhá nejdříve ruční dotřídění odpadu, při kterém jsou odstraněny největší nečistoty, nejčastěji odpad, který do kontejnerů na tříděný odpad vůbec nepatří (nábytek, matrace apod.).
Pomocí dopravníků se odpad dopraví do třídící kabiny. Tady obsluha linky odpady dál dotřídí na různé druhy, podle materiálového složení nebo podle požadavků konečných zpracovatelů. Z projíždějícího pásu lidé vybírají správné druhy odpadů a shazují je do velké klece, která je umístěna pod kabinou. Roztříděné odpady se pak lisují do balíků a putují ke konečným zpracovatelům - buď jako druhotná surovina, anebo přímo k recyklaci.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Další zpracování ručně dotříděného odpadu závisí na druhu tříděného odpadu a také na vybavenosti zpracovatele vytříděného odpadu. Dnes se využívají moderní a čím dál dokonalejší technologie - např. u skla či kovů magnety: u skla vytřídí víčka, u kovů zase odstraní jiné druhy materiálů. Dále se používají různé fukary, drtiče, proplachovací a další zařízení, cíl je stejný - zbavit požadovaný materiál nečistot, nevhodných příměsí a všeho, co mezi něj nepatří a vytvořit tak kvalitní tzv.
Další procesy zpracování dotříděného odpadu se u jednotlivých zpracovatelů liší dle požadované vstupní suroviny, která slouží pro výrobu nových produktů.
Z odpadů upravených na druhotnou surovinu se pak pomocí recyklace vyrábí buď úplně nové výrobky, většinou se ale přidávají k dalším surovinám pro výrobu nových předmětů. To je třeba případ papíren nebo skláren, kde se sběrový papír a skleněné střepy přidávají k primárním surovinám. Vytříděné odpady se k nám tedy díky materiálovému využití vrací v podobě nových výrobků.
Vytříděné odpady, které nelze zpracovat, projedou na dotřiďovací lince až na konec dopravního pásu a vyřazují se do odděleného kontejneru - jde o tzv. výmět. Ten buď putuje na skládku, nebo do spalovny, kde se využívá k výrobě tepla a elektrické energie.
Obecně je známo, že skládkování či běžné spalování patří mezi nejméně vhodné způsoby nakládání s odpady. Recyklace komunálních odpadů však není jednoduchá. Na vině je jeho obsahová a kvalitativní nestálost.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Jaký odpad lze recyklovat?
Valnou většinu odpadu recyklovat lze, ale ne vždy to má přidanou hodnotu a tak se v některých případech od recyklace upouští - jedná se např. poškozený odpad např. značným znečištěním, který recyklaci znemožňuje (např.
Kromě samotného třídění odpadu je proto velmi důležité, abychom odpady třídili správně! Pokud si nevíme rady, informace o správném třídění odpadů v dané obci najdeme vždy na samolepkách kontejnerů, příp. papíru - jsou to např.
Ne každý materiál je k recyklaci vhodný, takové produkty či obaly od nich netřídíme do nádob na tříděný odpad, ale můžeme je odnést do sběrného dvora. Na obalech produktů jsou uvedeny tzv. recyklační značky, které nám říkají, z jakých materiálů je obal vyroben, zda lze třídit a kam. Obvykle se jedná o trojúhelník z plných šipek, doplněný písemným a číselným kódem, podle kterého lze určit, o jaký materiál se jedná.
Domovní odpad je z větší části možno využít. Jednotlivé druhy odpadů je nejvýhodnější oddělovat přímo v místě jejich vzniku.
- nabídněte věci, které už nepotřebujete (staré oblečení, hračky apod.) k dalšímu využití (např.
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
Domovní odpad obsahuje tyto druhy, jež lze opětovně zhodnotit. Největší množství (20-30%) je biologického odpadu, 15% papíru a lepenky, kolem 10% skla, 7% kovů, 6% plastů, zhruba 2% textilu.
Biologický odpad
Organické součásti odpadu, které lze kompostovat, se označují jako biologický odpad. Jsou rostlinného či živočišného původu a pocházejí z domácností a zahrad. Složení biologického odpadu a jeho druhově čistý sběr je rozhodující pro kvalitu kompostu. Velká část organického odpadu z kuchyně i ze zahrady je vhodná ke kompostování. Je však nutné se důsledně vyvarovat vnášení škodlivých látek. Do kompostu nepatří tuky, omáčky a kosti vzhledem k jejich špatné rozložitelnosti.
Kompostování se v domácnostech postupně rozšiřuje jako přirozený proces zhodnocování odpadu. Houby a jiné drobné a mikroskopické organismy se v přírodě starají o to, aby byl mrtvý biogenní materiál rozložen na své části a tak mohl být znovu zapojen do cyklu látkové přeměny. Při silném napadení kompostovatelné hmoty plísněmi může již do týdne dojít ke zvýšené koncentraci spor v okolním vzduchu.
Plasty
Plastové materiály musí splňovat různé funkce. Pro různé oblasti užití byly vyrobeny plasty s rozdílnými vlastnostmi. Existují přibližně dva tucty důležitých plastů a nejméně 5 000 komerčních označení. Obchodní jména byla většinou vytvořena na základě fantazie (např. "teflon", "hostalen", "makrolon"). Proto podle nich není možné rozpoznat chemické složení látky.
Výskyt velkého množství různých umělých látek ztěžuje druhově čistý sběr odpadu. Mnohé postupy pro jejich recyklaci zatěžují životní prostředí nebo jsou dosud neefektivní či příliš drahé. Výrobky z recyklovaných umělých hmot nalézají dosud odbyt jen ztěží. Z netříděných umělohmotných odpadů lze jen těžko zhotovit kvalitní výrobky.
Rozsah a kapacita zpracovatelských zařízení v ČR zatím není velká (zpracování PET lahví v Silonu Planá nad Lužnicí, směsné plasty v podniku Transform Bohdaneč). Plasty tak většinou končí na skládkách nebo ve spalovnách.
Sklo
Sklo je z mnoha ohledů ideální materiál. Je snadno recyklovatelný a recyklací se jeho kvalita nesnižuje. Ve výrobě lze použít až 90% střepů. Při třídění skla je třeba dát velký pozor na čistotu. Do sběru nepatří zejména porcelán, keramika, plasty a kovy. Důležité je také sklo třídit na barevné a bílé.
Výrobky sklářského průmyslu mohou sestávat z tabulového a dutého skla. Pro opětovné zhodnocení je třeba oddělovat sklo barvené od skla bílého. Vzhledem k tomu, že většina tabulového skla obsahuje barvící kovy, není možné jej přidávat do kontejnerů určených pouze pro duté bílé sklo, ale jen k barevným střepům. Technologie výroby bílé a barevné skloviny je odlišná.
Výhodou recyklace skla je úspora primárních zdrojů surovin a energie. Kvalita skla se recyklací nesnižuje a do výrobní směsi lze přidávat až 90% střepů. Každých 10% střepů ve směsi ušetří kolem 2% energie.
Recyklace skleněných obalů pro jednorázové použití představuje až druhé nejlepší řešení, neboť sklo se stává odpadem teprve tehdy, když je poškozené nebo rozbité. Životnost skla přitom umožňuje 30 a více oběhů lahve.
Papír
Využití sběrového papíru šetří čistotu vod, energii a dřevo. Současné technologie umožňují výrobu široké škály zboží z recyklovaného papíru. Recyklaci papíru tedy můžeme podporovat jak vlastním tříděním a odevzdáním papíru do sběru, tak nákupem výrobků z recyklovaného papíru.
Průměrná roční spotřeba papíru a lepenky je u nás okolo 90 kg na osobu. Podíl starého papíru a lepenky z celkové hmotnosti domovního odpadu činí cca 20%, ve městech pak až 25%. Papír sbíraný v oblasti průmyslu a obchodu je v porovnání se starým papírem odkládaným v domácnostech relativně více druhově čistý.
Kupováním výrobků z recyklovaného papíru podporuje rozšiřování odbytového trhu. Zpracování starého papíru by mělo narůstat též u výrobků se střední a lepší kvalitou papíru.
Při recyklaci papíru se ušetří především samotné stromy (použitím 1 tuny sběrového papíru ušetříme asi 17 stromů v lese) a uspoří se až 50% energie a 40% vody. Sníží se také znečištění vzduchu (o 75%) a vody (o 35%). V ČR je v současnosti znovu využíváno asi 30-40% sběrového papíru.
Kovy
Transport a recyklace kovového odpadu způsobují velké emise. Recyklace hliníku významně šetří energii a primární suroviny a recyklace již vzniklého hliníku je tedy velmi žádoucí. Nemůžeme ji však považovat za ekologicky příznivé chování, zejména u hliníkových obalů. Hliník je kov, k jehož výrobě je třeba vynaložit velké množství energie (na 1kg asi 20 kWh). Zároveň se vyprodukuje velké množství toxického odpadu (na 1 tunu hliníku kolem 0.5 tun odpadu).
Češi a třídění odpadu
Češi mohou třídit odpad už do více než 473 tisíc barevných kontejnerů a menších nádob. S naprostou samozřejmostí to dělají už bezmála ¾ obyvatel v ČR. Díky jejich odpovědnosti se tak v roce 2019 v obcích a městech vytřídilo přes 693 tisíc tun papíru, skla, plastů, nápojových kartonů a kovů. Zdánlivě nepotřebným odpadům tak díky třídění dali lidé druhou šanci.
CR, tedy bezmála tři čtvrtiny občanů! Díky spolupráci průmyslu, měst a obcí se v ČR recykluje pětina domovního odpadu a 76 % všech obalů. Za rok 2020 průměrně každý občan ČR vytřídil až 53 kg plastů, skla, papíru a nápojových kartonů.
Chemická recyklace
Recyklace komunálních odpadů však není jednoduchá. Na vině je jeho obsahová a kvalitativní nestálost. Procesy chemické recyklace ale dokážou zpracovat i tyto druhy odpadu.
Chemická recyklace umožňuje také zpracování komunálních odpadů. Největší výhodou technologie chemické recyklace je možnost recyklace plastů, které jsou v jiných podmínkách jen obtížně recyklovatelné, případně nerecyklovatelné. Týká se to zejména kompozitních materiálů či komunálního odpadu obecně.
Technické řešení termochemické recyklace umožňuje zpracovat široké spektrum odpadních plastů ve směsi, kde výsledkem je kapalný produkt stabilní požadované kvality.
Chemická recyklace zachytí zdraví poškozující látky. „Další výhodou je, že pomocí chemické recyklace je možné zachytit a oddělit tzv. látky vzbuzujících mimořádné obavy, které mohou být přítomny v plastických hmotách na konci životnosti,“ připomíná Jaroslav Suchý.
Recyklace a udržitelná móda
V módě se často používají recyklované PET láhve - ano, rozumíte správně! - nebo jiné druhy plastového odpadu. Vidíte? Ať už to jsou cool batůžky z recyklovaných PET láhví, nebo mladí čeští tvůrci a podnikatelé, kteří myslí i na svět kolem, jako třeba Martina z letenského projektu Recycle, která recykluje s láskou.
Nové trendy v recyklaci
Každý rok přinese nějakou tu novinku na poli výrobků, které jsou z recyklovaných materiálů. Napadlo by vás třeba, že i tofu se dá recyklovat nějak jinak než jako krmné pomeje pro chovná zvířata?
Možná, že touhle novinkou potěšíme všechny kočičí příznivce (mimochodem, pro vás tu máme i jeden speciál v seriálu Tvoříme beze zbytku), kteří mají, tak jako my, smysl pro ekologii, třídění odpadu a recyklaci. Věděli jste, že existuje kočičí stelivo vyrobené ze zbytků tofu a kukuřičného škrobu? Recyklované kočicí stelivo z tofu prý navíc dokonce výborně absorbuje zápach.
Amsterodamští kreativci například vymysleli způsob, jak vytvořit ze starých žvýkacích gum, kterými jsou pokryté chodníky, recyklovanou gumovou podrážku. Jako vstupní materiál používají vysloužilé tenisky, ze kterých šijí nové boty - staré kecky dokonale dekonstruují a následně z nich ručně vytvoří bezvadnou, fungl novou botu. Včetně ikonických log známých značek, která slouží v tomhle kontextu lehce subverzivně.
tags: #recyklace #odpadu #co #vznika
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]