Recyklace PET lahví pro potravinářství: Proces a inovace

Umělá hmota se zkratkou PET neboli polyethylentereftalát se proslavila právě jako materiál pro láhve a provází nás dnes v nejrůznějších podobách na každém kroku. Plasty v posledních letech dominují nejen v našich odpadkových koších, ale v celém světě. Tvoří totiž drtivou většinu obalového materiálu a je nejvyšší čas zamyslet se, zda nám plastové království nezačíná přerůstat přes hlavu.

Zčásti lze pomoci tříděním do žlutých kontejnerů a následnou recyklací. Obecně lze přispět také využíváním jiných obalových materiálů. Plasty jsou běžnou a užitečnou součástí moderního života. Jejich nadužívání a zejména to jednorázové se ale stalo problematickým. Důležitá je proto jejich úprava tak, aby se daly opět použít - recyklace. Ta začíná už u třídění odpadu a pokračuje jeho dalším zpracováním. Recyklace není jen samotný proces recyklování.

Příběh PET láhve startuje nákupem v obchodě. Po vypití obsahu se s ní rozloučíme u žlutých kontejnerů. Náš úkol tím končí, ale cesta plastového odpadu teprve začíná. „Kontejnery žluté barvy patří mezi nejrozšířenější nádoby na tříděný odpad. Plastový odpad se sváží svozovými vozy vybavenými lisem, který je stlačí. Vozidlo díky tomu pojme tohoto odpadu až 6x větší objem.

Proces recyklace PET lahví

Z aut plast putuje na třídicí linky, kde je ručně dotřiďován. Pracovníci stojí podél pásu a vybírají jednotlivé druhy plastových odpadů. Zachycují i nežádoucí nečistoty, které se obvykle odvážejí k energetickému využití. Máme však i linky automatické, na kterých jsou k třídění využívány optické senzory. Po vytřídění je naše PET láhev spolu s ostatními rozdrcena na tzv. PET flakes. „Drť je pak několikanásobně proprána a vysušena.

Takto vyčištěné vločky putují do tzv. granulátoru, kde jsou teplem roztaveny na plastové granule. Výsledkem je velmi cenná surovina, tzv. regranulát, kterou je možné použít k výrobě nových produktů,“ popisuje Havelka. Pro výrobce je pak důležitým kritériem to, zda byly plasty na třídicích linkách roztříděny mimo jiné podle barev, díky čemuž má tato plastová surovina jednotnou barvu.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

A co uzávěr láhve? Ten samozřejmě také patří do žlutého kontejneru. Liší se však materiálem, ze kterého je vyroben (proto můžete uvnitř víčka vidět kód, který značí druh materiálu), a proto je lepší jej při třídění sundat. Recyklace víček totiž probíhá trochu jiným způsobem a i jejich výkupní cena může být vyšší než u samotných PET láhví. Plastové uzávěry mají všelijaké barvy.

Využití recyklovaného PET

Produkce a spotřeba PET láhví je enormní, každý rok dochází k recyklaci přibližně 750 milionů tun polyethylentereftalátu. Z regranulátů se vyrábí technická a textilní vlákna. Nejvíce výrobků z recyklovaných PET láhví nalezneme v potravinářství, stavebnictví a módním průmyslu. Málokterý veletrh designu se dnes obejde bez sekce věnované výrobkům z recyklovaných materiálů.

V České republice se v současné době nachází více než 300 000 barevných kontejnerů. Přes 100 000 z nich je na plast. Pravidelně třídí asi 72 procent obyvatel tuzemska. V roce 2016 každý z nás vytřídil průměrně cca 12 kg plastového odpadu za rok. „Pet láhve však nejsou jediný plast, který je zapotřebí třídit. Smysluplného zužitkování lze recyklací dosáhnout i u dalších plastových materiálů, které se správně vytřídí.

Problémy a výzvy v recyklaci

Recyklace v České republice i velké části dalších zemí Evropy donedávna fungovala spíše jako parodie na udržitelnost. Z plastových odpadů, vytříděných v Česku veřejností do žlutých kontejnerů, končí většina na skládkách a ve spalovnách a „druhý život“ čeká nejvýše čtvrtinu z nich. Namísto toho, aby například staré PET lahve sloužily po recyklaci k výrobě dalších PETek, používala se na výrobu nápojových obalů vždy nová a nová surovina. A uplatnit recyklované plasty byl obrovský problém.

Změnit velký „recyklační švindl“ v opravdu udržitelný proces založený na prvcích cirkulární ekonomiky nebude ani jednoduché, ani levné. Výrazným předělem v tomto procesu se stalo spuštění linky brněnské společnosti rPET InWaste v Rosicích. Ambicí společnosti bylo od začátku uzavřít cirkulární kolečko u PET lahví v České republice. „Toto nám dává smysl ekologický i ekonomický. PET je vynikající materiál, který se při používání vhodných technologií dá recyklovat v podstatě do nekonečna.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

PET lahve získaly neprávem negativní nálepku, ale problém není PET samotný, ale nakládání s ním po jeho použití. Naše technologie z PETu dělá cennou surovinu, takzvaný rPET, neboli recyklovaný PET. Rosická linka vyrábí z PET vloček vzniklých z nápojových lahví takzvaný regranulát v potravinářské kvalitě. Ten slouží pro výrobu takzvaných preforem, které jsou předstupněm výroby nové lahve. „Kolečko se tak uzavírá a naším cílem je fungovat v uzavřeném cyklu takzvaně ‚z lahve do lahve‘.

I když se regranulát v Evropě vyrábí desítky let, česká firma je první v použití pokročilé technologie zvané LSP, neboli Liquid State Polycondensation. Běžně používaná metoda výroby regranulátu je zatím takzvaná SSP, neboli Solid State Polycondensation. Kromě vývoje technologií byla podle Jiřího Hudečka důležitá i změna pravidel v této oblasti, která ovlivnila ekonomiku celého procesu.

V průběhu letošního listopadu skončil na rosické lince zkušební provoz a brněnská firma ji převzala od rakouského dodavatele. „Výsledky prvních kontinuálních výrob jsou velmi dobré. V současné době testujeme různé materiály, učíme se s linkou pracovat, zaškolujeme pracovníky a podobně. Na plný provoz firma naběhne od ledna 2022.

Role státu a budoucnost recyklace

Zavádění prvků cirkulární ekonomiky v Evropě zatím spíše pokulhávalo. A bez systematické podpory se nemůže rozšířit v potřebném rozsahu. Stát by měl podle něj dát jasně vědět, kterým směrem je žádoucí, aby firmy šly a uvažovaly do budoucna. Sektor má přitom podle něj obrovské perspektivy. „Již nyní celý obor recyklace a zejména cirkulace zažívá obrovský boom.

Do recyklačního zařízení se v Česku dostane čtvrtina PET lahví po třech měsících od vhození do kontejneru na plasty. V současném systému se daří vytřídit 75 procent PET lahví. "V tomto světle experiment ukázal, že ze všech prodaných PET lahví má reálnou šanci na recyklaci jen každá druhá. Z dat vyplývá, že materiálově využitelných je necelých 60 procent vytříděných lahví.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Ministerstvo však uvádí, že k přesnější evidenci toho, co se dělá s různými materiály, a k jejich efektivnějšímu využití pomůže centrálně zálohový systém na PET lahve. Ten by mohl v Česku začít fungovat od roku 2026. Novela ministerstva má zavést v Česku čtyřkorunovou zálohu na PET obaly a konzervy a zřídit 11.000 míst pro jejich sběr, vedle obchodů by se do něj měly zapojit i čerpací stanice.

Vyhodit do směsného odpadu znamená odsoudit plast k životu na skládce nebo ke spálení. Dát do žlutého kontejneru představuje jeho šanci na další využití. Proč jen šanci? Protože v případě plastů je systém třídění a recyklace náročnější než třeba u skla a papíru. PET lahev je z jinak tvrdého materiálu než víčko, jiná bývá i etiketa.

Pevné plasty např. Jak třídit? Co patří do žlutého kontejneru je uvedeno na každé takové popelnici. Orientovat se můžete také podle značek materiálu uvedených na obalech, tzv. recyklačních symbolů. Chemicky je možné recyklovat každý plast. Dosavadní mechanická recyklace má však své limity. Když už se použité plasty dostanou do žlutého kontejneru, musí se nejprve roztřídit.

Slisovaný obsah žlutého kontejneru se na úvod zbavuje různých nečistot i jiných druhů odpadu. „Pracovníci linky u třídícího pásu pozitivně roztřiďují plasty podle druhů, či barev na základní skupiny. Pečlivě roztříděný materiál se lisuje nebo se z něj udělá drť, která se pere a suší. Takto je plastový odpad připraven pro další zpracování, k recyklaci.

Směsný plast se podrtí, zahřeje a lisuje do forem. Využívá se na výrobu protihlukových stěn a stavebních prvků, plotových latí, zatravňovací dlažby, laviček apod. Po vysušení a natažení je výsledný produkt natolik pevný, že unese zhruba 300 kg. Zvláštní kategorii tvoří recyklace polyethylentereftalátu neboli PET lahví, fólií a dalších obalů.

Odpad se rozdrtí mokrými mlýny, přičemž se oddělují lehké a těžké polymery např. lahve od etiket a víček, které se zpracovávají samostatně. Vločky z roztříděných a rozdrcených PET lahví, tzv. Z čirých vloček se stanou technická vlákna pro výrobu plen nebo koberců. Důvodů, proč recyklovat plasty, je několik. Tím nejdůležitějším je ochrana životního prostředí. Plasty jsou syntetický, těžce rozložitelný materiál. Jejich stoprocentní znovuvyužitelnost je tak ekologickým ideálem.

Ačkoli existují moderní technologie, které dokáží recyklovat širší portfolio plastů, výroba těch nových je stále levnější. Ne všude navíc regranulát najde využití. V oblasti zdravotnictví nebo potravinářství zákon reguluje množství použité recyklované složky v nových výrobcích a především jeho kvalitu. Je-li však vyroben způsobem, který usnadní třídění i následnou recyklaci (např. použitým materiálem nebo dekorací apod.), do kýženého oběhu se dostane pravděpodobněji.

Každý rok Evropané kupují a vyhazují miliony plastových lahví. Co se s nimi děje poté, kdy je vytřídíme to žlutého kontejneru? Kde skončí? Dobrá zpráva je, že většina plastových lahví je vyrobena z PETu. Tento materiál je velmi jednoduché sbírat, třídit a recyklovat. rPET má stejné chemické složení jako PET, takže ho lze opakovaně recyklovat. Díky tomu je momentálně nejekologičtějším materiálem pro výrobu obalů, což potvrzují i výsledky LCA analýzy životního cyklu výrobků.

Po důkladném vymytí stlačených PET lahví následuje jejich rozdrcení do podoby vloček. Čisté vločky jsou následně uskladněné v sile, kde se znovu čistí, rozpouští a filtrují. PET „špagety“, které ze sila vyjdou, jsou pak rozsekané na kuličky. Ty prochází dekontaminačními jednotkami, kde jsou čištěny dusíkem, aby získaly kvalitu potřebnou pro využití v potravinářství. V současné době je možné vyrábět plastové obaly ze 100% rPETu.

Technologie recyklace PET lahví "bottle-to-bottle"

Poprvé je možná rovněž hospodárná "recyklace z lahví na láhve": Schmalbach-Lubeca společně s technologickým koncernem Bühler vyvinuli zlepšený recyklační systém pro výrobu nových nápojových lahví z použitých lahví. Touto investicí Schmalbach-Lubeca AG více jak zdvojnásobil objem výroby svého recyklačního závodu v Beaune ve Francii - z 6.000 na zhruba 20.000 tun ročně (20.000 tun odpovídá asi 600 milionům PET-lahví). Současně tím však Schmalbach-Lubeca výrobní náklady podstatně zredukovala. Nový systém recyklace od firmy Bühler bude v Beaune koncem 2002 uveden do provozu - jako prvý svého druhu na světě.

Růst odbytu PET-lahví v Evropě se očekává z 1,3 milionů tun v roce 1999 na 2 miliony tun v roce 2004. Ve stejném období podle prognóz vzroste objem sebraného množství použitých PET lahví z 210.000 na 504.000 tun. To odpovídá evropskému nárůstu koeficientu sběru PET-lahví během pěti let o 138 procent. Podle evropské Směrnice pro obaly musí členské země do července 2001 dosáhnout koeficientu recyklace nejméně 15 procent v každé materiálové skupině (pro skleněné, plastové a kovové obaly).

Schmalbach-Lubeca vyvinula v roce 1990 technologii Supercycle, při které se použité PET-láhve recyklují ve dvoustupňovém procesu na PET granulát, použitelný v potravinářství. Bühler je na trhu výrobců zařízení pro zušlechtění PET granulátu na potravinářskou jakost vedoucí firmou a s PET průmyslem udržuje těsnou spolupráci. V kroužkovém extruderu je použitý PET materiál vysušen a zcela zbaven možných organických nečistot, jako jsou např. stopy aromatických látek.

Během tak zvané polykondenzace v pevném stavu (něm. Festphasen-Nachkondensation, angl. Solid State Polycondensation, zkr. SSP) je vzniklý polyester zušlechtěn na plastový granulát vyšší kvality a tím získá stejné vlastnosti jako originální PET granulát. Kombinací obou funkcí se zvýší výkon a sníží spotřeba energie a tím rovněž výrobní níklady. Proto je tato metoda obzvlášť příznivá i z hlediska životního prostředí, protože je založena výhradně na termických a mechanických procesech a nevyžaduje žádné chemické procesy k úpravě materiálu.

Již od roku 1994 obsahovaly některé PET láhve, vyrobené firmou Schmalbach-Lubeca pro nealkoholické nápoje, pivo a minerální vody podíl potravinářského Supercycle granulátu ve výši od 25 do 50 procent. Technologie Supercycle, která umožňuje vyrábět z použitých PET lahví nová balení pro potraviny byla u firmy Schmalbach-Lubeca objevena již v roce 1990 a získala v roce 1994 osvědčení FDA. Byla schválena rovněž v Belgii, Nizozemí, Francii, Německu, Velké Británii, Kanadě a Švýcarsku.

tags: #recyklace #PET #lahví #pro #potravinářství #proces

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana přírody: Odvolání a stížnosti
• Dopad klimatických změn na Kanadu
• Neoklasická ekonomie a příroda
• Návštěva z planety Gya
• Koš na tříděný odpad Excellent 2x25l recenze