Recyklace plastů s technologií REMAQ

Rafinérský průmysl prochází zásadní transformací, poháněnou společenskou poptávkou po čistších zdrojích energie. Stanovují se ambiciózní cíle s jasnými termíny. S aktuálním stavem vědeckého poznání a s dnešními technologiemi ale nelze tohoto cíle dosáhnout.

Proto má ORLEN Unipetrol ve své strategii postupné, konkrétní cíle pro období, které je možné s dostatečnou přesností odhadnout a předpovědět. A tím je rok 2030. Do té doby chce ORLEN Unipetrol snížit své uhlíkové emise o 25 procent.

Součástí strategie jsou také oblasti, které byly definovány pro splnění tohoto cíle jako klíčové:

• Dekarbonizace a snížení energetické náročnosti
• Rozvoj biopaliv a vodíku
• Rozšíření cirkulární ekonomiky a recyklace
• Implementace digitalizace do všech výrobních, logistických a podpůrných procesů

Ropa ještě dlouho zůstane zásadním zdrojem pro výrobu energie pro mobilitu a petrochemických produktů, zejména plastů. V následujících letech sice bude spotřeba klasických pohonných hmot stagnovat, ale v horizontu pěti až deseti let stále nepůjde o žádný dramatický propad. Klasická paliva tedy budou i nadále hrát významnou roli. A to především v Česku, kde stáří vozového parku překračuje šestnáct a více let.

Zejména v osobní mobilitě tedy Česko bude opouštět fosilní paliva jen zvolna, pokud nedojde k nějaké zásadní změně vyvolané rozvojem nové technologie, regulačními opatřeními či geopolitickými a společenskými otřesy. Vedle rozvíjející se bateriové a vodíkové elektromobility mohou budoucnost ovlivnit také syntetická paliva, jejichž výroba je prozatím značně finančně a energeticky náročná.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Za katalyzátor, který urychlí dosažení emisní neutrality, je označován vodík. Plyn, který má velkou schopnost vázat a předávat energii. Jeho využití je nyní skloňováno především v mobilitě na silnici, železnici a také na moři či ve vzduchu, ale vedle dopravy má obrovský potenciál také v průmyslové výrobě, protože může hrát významnou roli v dekarbonizaci českého průmyslu. Ve výrobní sféře je vodík důležitým plynem například pro výrobu čpavku a hnojiv. Ale lze jej také využít při výrobě energie, tepla a páry v paroplynových kogeneračních jednotkách.

ORLEN Unipetrol je největším výrobcem vodíku v Česku. Při rafinaci ropy jej vyrobí v obou svých rafinériích zhruba 90 tisíc tun ročně. I když by se i tento vodík dal použít k částečné dekarbonizaci, evropská legislativa do budoucna počítá pouze s vodíkem, který bude vyroben za pomoci elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Proto se touto cestou vydává i OLREN Unipetrol. pozemcích. Tento vodík bude využíván jak k ekologizaci výrobních technologií, tak do vodíkových plnicích stojanů na čerpacích stanicích. V současné době ORLEN Unipetrol provozuje dvě vodíkové stanice v Praze na Barrandově a v Litvínově.

Důraz na oběhové hospodářství a recyklaci

Důležitou součástí transformace je i důraz na oběhové hospodářství, jehož klíčovým faktorem je recyklace. Ta umožňuje, aby byl z odpadních materiálů vyroben nový s velmi podobnými či dokonce identickými vlastnostmi. ORLEN Unipetrol rozvíjí obě linie, mechanickou i chemickou recyklaci. Do roku 2030 chce vyrábět až dvacet procent své petrochemické produkce plastů pomocí recyklace odpadních plastů.

Skupina tak nově vstupuje i do odpadového byznysu. Loni koupila otrokovickou firmu Remaq, zabývající se mechanickou recyklací plastů především z průmyslové výroby. Nyní si buduje know-how v chemické recyklaci a chystá se postavit pyrolýzní jednotku za několik miliard korun. Na ni budou žádat o dotace z Modernizačního fondu nebo z operačního programu Spravedlivé transformace.

V minulém roce dokončil akvizici otrokovické společnosti REMAQ, která jedním z vedoucích společností na středoevropském trhu věnující se mechanické recyklaci plastů. Již třetím rokem také testuje technologický postup umožňující recyklovat plasty chemickou cestou.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Chemická recyklace je proces recyklace odpadních plastů změnou jejich chemické struktury a jejich přeměnou zpět na látky, které lze použít jako suroviny pro opětovnou výrobu plastů nebo jiných výrobků v chemickém průmyslu. Mezi technologie chemické recyklace se řadí solvolýza (přečištění polymerů pomocí rozpouštědel) či depolymerizace (rozklad polymerů na monomery), případně pyrolýzy (termický rozklad na směs uhlovodíků). Ve skupině ORLEN Unipetrol se v rámci našich R&D aktivit zabýváme jak výzkumem pyrolýzy, tak i výzkumem procesů založených na využití rozpouštědel.

Chemická recyklace využívá principy pyrolýzy, neboli termického rozkladu za vysokých teplot. Jde o velmi efektivní technologii pro opětovné využití odpadních plastů. Dochází při ní k vysokému vytěžení původního odpadu a jeho přeměně na uhlovodíky, které lze zpětně integrovat do petrochemické výroby. Není nutné vynakládat velké úsilí na důkladné třídění, protože tímto způsobem lze recyklovat většinu používaných plastů. Chemickou recyklací se navíc plast stává takřka nekonečně recyklovatelný.

V roce 2027 chce ORLEN Unipetrol uvést do provozu velkoobjemovou pyrolýzní jednotku s kapacitou zpracování až 20 tisíc tun plastového odpadu ročně. Odhadovaná investice se pohybuje mezi dvěma a třemi miliardami korun. Vstupní surovinou do pyrolýzní jednotky budou takzvané směsné plasty, kam spadá zejména polyetylen, polystyren a polypropylen.

ORLEN Unipetrol kvůli tomu vytvořil platformu, v rámci níž na sběru odpadu a jeho třídění bude v blízké budoucnosti spolupracovat nejen s městy a obcemi v blízkosti litvínovské rafinérie ale také Hlavním městem Prahou.

Při pyrolýze je předem upravená vstupní surovina (vytříděný plastový odpad) dávkována do zařízení, kde za vysokých teplot a bez přístupu kyslíku dochází k jejímu rozkladu na uhlovodíky, které je možné dále použít jako součást nástřiku pro petrochemickou výrobu.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Výhody chemické recyklace:

1. Umožňuje zpracování také hůře recyklovatelných odpadních plastů jako jsou např. kompozitních materiálů či komunálního odpadu obecně.
2. Umožňuje výrobu produktů z recyklovaného plastu v kvalitě, která je totožná s kvalitou výrobků z tzv. panenského plastu.
3. Strategickým záměrem kapitálové skupiny ORLEN je do roku 2035 zvýšit recyklační kapacity (mechanická a chemická recyklace) až na 250 tisíc tun odpadních plastů za rok.

Ve skupině ORLEN Unipetrol plánujeme chemickou recyklací vyrábět především polypropylen (PP) a vysoko-hustotní polyetylen (HDPE) a tím plnit nejen požadavky dané připravovanou legislativou ale i požadavky našich zákazníků, kteří již dnes produkty Liten (HDPE) a Mosten (PP) odebírají.

Rafinérská a petrochemická společnost Orlen Unipetrol definitivně převzala italsko-českou recyklační firmu Remaq. Začlenila ji do své skupiny a připravuje rozšíření svých recyklačních aktivit. Unipetrol uvedl, že akvizice společnosti Remaq je součástí plánovaného rozvoje recyklační aktivity, díky které bude schopen získávat a zpracovávat odpadní plast a bioodpad a vyrábět z něj nové petrochemikálie a biopaliva.

"Ke zkušenostem s chemickou recyklací jsme přidali akvizicí firmy Remaq také znalosti a zpracovatelské kapacity v mechanické recyklaci. Uvažujeme také o plazmovém zpracování odpadu a se zástupci měst a obcí debatujeme o možnostech sběru a třídění odpadu. Naší ambicí je všechny způsoby recyklace odpadu vhodně provázat a sestavit ucelený a plně funkční řetězec, který spravedlivě mezi jeho účastníky rozdělí dodatečnou hodnotu vytvořenou zpracováním odpadu.

Italsko-česká společnost Remaq byla založena v roce 2004. Zabývá se výrobou a obchodováním s plastovými recykláty, zejména polypropylenem, polyetylenem a polystyrenem. V roce 2009 firma otevřela výrobní závod v průmyslovém areálu v Otrokovicích. V něm provozuje čtyři regranulační linky s celkovou kapacitou 2400 tun za měsíc. Remaq je nejvýznamnější a nejrychleji rostoucí společností recyklující plasty v Česku a zastává významnou pozici i na evropském trhu.

Po třech letech testování připravuje petrochemická skupina ORLEN Unipetrol stavbu komerční technologie pro chemickou recyklaci. Ta umožňuje přeměnu odpadních plastů zpátky na olej, který se dá znovu použít v petrochemii i na výrobu paliv.

„Půjde-li vše podle plánu, začneme ji stavět v roce 2025 a do provozu půjdeme v průběhu roku 2027. Unipetrol začal letos na jaře s obcemi a městy uzavírat memoranda o spolupráci, aby si tak zajistil přísun odpadu ze žlutých popelnic. „Spolupráci jsme již dohodli s Litvínovem a s dalšími 15 městy a obcemi v severních Čechách. Firma stojí o takzvaný výmět. Jde o plastový odpad, který zůstane na dotřiďovací lince poté, co se vyberou zpeněžitelné složky, jako jsou PET lahve, velké plastové fólie a případně tvrdé plasty. Výmět dnes končí převážně na skládkách nebo ve spalovnách.

„Zatím cílíme na 20 tisíc tun zpracovaného plastového výmětu ročně. Aby se plastové výměty nemusely vozit přes celou republiku, mohly by je na kapalinu přeměňovat i další firmy. „Řešením by mohl být systém decentralizovaných menších pyrolýzních jednotek, říkám tomu takzvané kontejnerové řešení. To by byly modulární jednotky s kapacitou jednotek tisíců tun, které by stály přímo u zdroje plastového odpadu,“ popsal pro HN profesor VŠCHT Milan Pospíšil z Ústavu technologie ropy a alternativních paliv.

Nejde přitom o to, že by energeticky náročný proces přeměny plastů zpátky na kapalinu byl levnější než výroba produktů přímo z ropy. Byznys spočívá v očekávané poptávce po plastovém granulátu s přídavkem chemicky recyklovaného odpadu. Na výrobce plastových obalů čeká povinnost přimíchávat určité procento takzvaného recyklátu do svých výrobků.

Vydělat může ORLEN Unipetrol i na tom, že mu města a obce za odběr plastových výmětů budou platit - ukládat plasty na skládky bude totiž po roce 2030 směrnicí o odpadech zakázáno a spalování je už dnes poměrně drahé. Už dnes řada výrobců plastů přimíchává granulát z mechanické recyklace - požadují to po nich nadnárodní retailové řetězce, jež chtějí mít v nabídce pro zákazníky výrobek s nižší uhlíkovou stopou. I proto loni Unipetrol koupil největšího tuzemského hráče v mechanické recyklaci, společnost Remaq.

Přetavit a znovu použít se ale dá jen pečlivě vytříděný jednodruhový plast bez příměsí a mechanický recyklát nemá takovou konzistenci a kvalitu jako výrobek z primární suroviny.

ORLEN Unipetrol ještě provozuje závod v Neratovicích na výrobu PVC, kaprolaktamu či kyseliny sírové, v Pardubicích na výrobu olejů a asfaltů a v Otrokovicích na výrobu mechanicky recyklovaných plastů. Svůj výzkum a vývoj soustřeďuje do dvou center - v Litvínově, s pobočkou v Ústí and Labem, a v Brně.

Nadnárodní skupina ORLEN Unipetrol je v Česku jediným zpracovatelem ropy a producentem pohonných hmot. Jsou vyráběny v rafineriích v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. V té první se zpracuje zhruba dvě třetiny z celkových osmi milionů tun ropy ročně. Zbylá třetina je zpracována v Kralupech na Vltavou. Výslednými produkty jsou pohonné hmoty (benzín, nafta a letecké palivo) a nejrůznější petrochemikálie, kam lze zařadit asfalty, plasty, hnojiva a průmyslové plyny a sloučeniny.

tags: #recyklace #plastu #remaq #technologie

Oblíbené příspěvky:

• Profesionální kanalizační služby
• Proměny přírody v průběhu roku
• Systém nakládání s odpadem Opava
• Odpady Nové Strašecí
• Udržitelné zemědělství