Znečištění oceánů odpadky patří podle mnoha odborníků k nejvážnějším ekologickým problémům současnosti. Různý plastový odpad spolu se zbytky z rybářského průmyslu totiž zásadně narušuje křehkou rovnováhu mořských ekosystémů. Ruku v ruce s tím naštěstí po celém světě působí mnoho organizací, jež se snaží plasty z vodní hladiny sesbírat a následně je nějak efektivně využít.
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně-naučných článků tištěných i elektronických periodik. Z technického a ekonomického problému se tak postupně stává politikum, na kterém si brousí svůj ostrovtip jak žurnalisté, tak i mnozí politici a političtí aspiranti z řad nejrůznějších občanských a jiných sdružení.
Po vylovení z moře se plast následně důkladně vytřídí, vyčistí a připraví ke svému dalšímu zpracování. Zajímavý je už začátek. Není to totiž jenom ekologická aktivita, ale má i sociální aspekt. Plast z moře se sbírá v Indickém oceánu a v dalších oblastech jihovýchodní Asie, konkrétněji třeba v okolí Indonésie a Thajska, které patří k nejchudším částem světa. Místní obyvatelé tak práci dělají buď formou barteru - výměnou za potraviny, pitnou vodu a podobně, nebo za peníze, což výrazně pomáhá tamní ekonomice. Do sběru se zapojují jak rybáři, tak i kdokoliv, kdo má nějakou lodičku. Můžou pracovat se sítěmi nebo materiál vysbírávat ručně.
Shromážděný plast se potom z celé velké hromady třídí na různé druhy a čistí se. To probíhá už na místě pomocí speciální švýcarské technologie, která je nejlepší na světě. Následně se z toho dělá taková drť neboli pelety, ve kterých už to je připravený materiál. Pelety jedou k nám do Čech, kde spolupracujeme s českou firmou Filament PM, která je jedním z nejtradičnějších a nejdéle fungujících výrobců filamentů u nás. Tam si taky museli vymyslet speciální technologie a postupy, samozřejmě vůbec ne jednoduché, jakým způsobem z materiálu vyrobit tiskové vlákno. Je to z toho důvodu, že Evropa i Amerika jsou už relativně dobré v třídění i recyklaci odpadu. Ale právě v těchto zemích Asie se do oceánů dostává extrémní množství odpadu, s kterým si často neví tak moc rady. Takže je to taková kombinace dvojité pomoci tamním obyvatelům.
Technologický pokrok za posledních 10 let způsobil v tomto odvětví revoluci. Dnes je možné plasty velmi efektivně třídit, a to s vysokou účinností: třídící linky společnosti STADLER mohou dosáhnout až 95% a s elektrostatickým nebo pracím zařízením se může blížit až 100%.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Pan Miloš Krása, obchodní ředitel společnosti STADLER pro Českou republiku a Polsko, říká: „Sledujeme více cílů, zaměřujeme se na čistotu, míru využití, zjednodušení procesu třídění, sledování pohybu materiálů nebo zlepšení identifikace plastových materiálů. Současný trend směřuje k nahrazení ručního třídění automatizací. V automatizovaných třídírnách se pracovníci věnují řízení procesu a provádění údržby a servisních prací. Tato zařízení mohou zpracovávat velké množství materiálů, ale vyžadují značné investice a jejich provoz a řízení je složitější.„Co nejpřesnější identifikace vstupního materiálu je klíčem k efektivitě procesu třídění. Díky přesným informacím o tom, co vstupní materiál obsahuje a v jakém množství, lze zařízení upravit a účinněji třídit.
Nový materiál představuje podle mnohých odborníků zásadní zlepšení oproti ostatním alternativám. „OPET dokáže nahradit klasický plast bez ztráty kvality. Odpad se tak vrací zpět k životu a mění jednorázový plast na vysoce kvalitní, bezpečný materiál.
Netradiční technologie nazvaná oPET, pro kterou si čeští průkopníci museli vyrobit i speciální tiskárny, má sice základnu v prostoru bývalé drůbežárny v Praze 9, její potenciál ovšem může být celosvětový. Uvažoval jsem o tom, že když máte výrobu pracující s plastem, měli byste mít co největší snahu neznečišťovat životní prostředí, protože právě plast je jedním z hlavních ekologických problémů současné doby. Tak jsem se rozhodl, že místo ničení planety by bylo naopak fajn pomáhat. Obrátit to. Dostaly se ke mně různé prospěšné startupy, jako třeba Ocean Cleanup, kteří loví plast z oceánu a tím ho očišťují. A pak mě napadlo, že plast z oceánů nemusí být nutně brán jen jako odpad. Pokud to člověk vezme jako takové přírodní naleziště plastu, je z toho najednou materiál, který se prostě nachází v přírodě, každý si ho může zadarmo vzít a má určitou hodnotu. Moje logická úvaha byla: pojďme využívat tenhle materiál, který je volně k mání a na rozdíl od ropy o něj nikdo nebojuje. A zkusme z něj něco vyrábět.
Ano, jsme jediní, kdo s ní pracuje. Jednak proto, že tento materiál je strašně nevhodný pro tisk a nikdo nemá tu potřebnou technologii, aby se z toho dalo tisknout. Čistý PET se totiž chová podobně jako třeba sklo. Je potřeba velmi přesně vychytat doby a míry zahřívání, způsob chlazení atd. U běžného tiskového materiálu tomu tak vůbec není, ale tady je to extrémně náročné na určité technické parametry.
Výhody materiálu oPET už k jeho využití přesvědčily i český startup 3DDen, který jej jako jeden z prvních na světě začal používat při 3D tisku na tiskárnách vlastní výroby. „Využití oPET přispívá k ochraně mořského života a celkovému zdraví oceánů a planety. Primárním cílem tuzemské firmy je přeměnit oceánské plasty na udržitelné produkty. „Náš inovativní přístup zahrnuje opětovné využití tohoto odpadu, převážně prostřednictvím 3D tisku pro větší objekty.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Z materiálu oPET lze podle vedení 3DDen vytisknout téměř cokoliv. Vhodný je například k výrobě rozličných propagačních předmětů, sportovních medailí, personalizovaných USB klíčenek nebo nabíječek. Z oPET lze vytisknout takřka cokoliv. „Já osobně jsem milovníkem vesmíru, a proto jsem si do kanceláře vytiskl nástěnnou plastiku, která je přesnou mapou povrchu planety Mars. Velkou část potřebných 3D tiskáren odborníci z tuzemského startupu vytvořili speciálně pro účely tisku z oPET. Díky tomu si stroje s novým materiálem bez problémů poradí, a navíc je možné dosáhnout i výrazných finančních úspor.
Plány na tisk z oPET zahájila česká firma tím, že vytvořila speciální systém propojující několik neziskových organizací. Ty mají společně zajistit dostatek vstupního materiálu, tedy plastového odpadu.
Výhoda 3D tisku je právě v tom, že produkovaný sortiment je prakticky neomezený. My tiskneme různě: od malých věcí, jako jsou sportovní medaile, poháry a trofeje, až po ty velké jako architektura. To znamená například dekorace do interiérů i exteriérů nebo obkladové materiály na stěny. Nedávno jsme dokonce vytiskli první barevný dekorativní předmět, takže se nám daří oPET měnit z té klasické šedé poloprůsvitné do barevného spektra. Momentálně ale pracujeme na takové zajímavosti - pro letošní olympijské hry tiskneme zhruba čtrnáctimetrový model Eiffelovy věže s podstavcem a váhou zhruba dvě tuny. Model pro olympijské hry tiskneme už od března na deseti tiskárnách, takže to je dlouhá doba. Ale taková trofej se může z oPET materiálu tisknout tak tři až čtyři hodiny. Naše tiskárny, které jsme si sestavili, jsou ovšem aktuálně jedny z nejrychlejších na světě.
Upozornit na tento problém se snaží například Studio Swine. V Plzni představili dva své projekty, které přetvářejí plastový odpad z moře. V obou případech jde spíše o umělecké aktivity, jejichž prostřednictvím se snaží vyvolat diskusi o problému nekontrolovatelného hromadění odpadu v oceánech.
Prvním z projektů je tzv. SEA CHAIR - plastová židle vyrobená výhradně z plastu vyloveného z moře. Na realizaci se spolupodíleli rybáři, kteří pomáhali plast lovit, a židle pak vznikala bezprostředně na palubě. Projekt v sobě spojuje několik velmi důležitých témat spojených s životem na moři - identitu rybářů a absurdní fakt, že loví pro změnu plast a ne ryby. Dále se proces výroby odehrával na lodi a plastová židle tak skončila jako takový pomníček odpadu.
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
Druhým prezentovaným projektem je tzv. GYRECRAFT, kterému se nedá upřít prvek humoru, akčoliv trochu tragikomického. Jádrem myšlenky je přeměnit odpad v exkluzivní a drahou věc. Jak? Za prvé pomocí technologie výlovu malých částí plastu poháněné solární energií - prostřednictvím tzv. solárního extrudéru (taví a vytlačuje mořský plast pomocí sluneční energie) - která je velmi nákladná. Je totiž velmi obtížné vylovit malé kusy rozpadlého plastu z hlubin ve větším množství. Původně levný materiál se tak stává cenným.
Až 8 milionů tun plastu končí každý rok v oceánech a mořích. Pokud jejich produkce stále bude převyšovat recyklaci, během příštích sedmi let ve vodách na tři tuny ryb připadne jedna tuna plastů. Na přelomu století pak může plastů v oceánech plavat více než ryb.
Z 381 milionů tun celosvětově vyrobených plastů je část recyklovaná, část končí na velkých skládkách, kde se po několik let pomalu rozkládá. Podle analýzy The New Plastics Economy se až 8 milionu tun plastového odpadu dostává na místa daleko od pevniny, do oceánů a moří. Pro představu to odpovídá vyprázdnění obsahu jednoho popelářského auta do oceánu každou minutu.
Na několika místech se plasty díky vodním proudům mohou shlukovat do tzv. „plastových ostrovů.“ Odhadem se ve vodách světových oceánů nachází hned několik takovýchto vodních skládek, nejrozsáhlejší je pak Great Pacific Garbage Patch.
Dle dat PlasticsEurope z roku 2016 jen v Evropě zaměstnává plastový byznys přes 1,5 milionu lidí v 60 tisících firmách. Skoro třetina všech produkovaných plastů jsou obaly, přitom jednorázové spotřební zboží představuje značný problém: používá se jen krátce, dle odhadů neziskové organizace 5 Gyres Institute tyto plasty před vyhozením využijeme pouhých 12 minut.
Na základě posledních dostupných dat sdružení výrobců umělých hmot PlasticsEurope, jen Evropané v roce 2016 vygenerovali 27 milionů tun plastového odpadu, recyklována byla necelá třetina.
Společenské povědomí vyvíjí stále větší tlak na zúčastněné strany, aby změnily způsob svého fungování. Evropa směřuje svou legislativu a strategií směrem k recyklaci a oběhovému hospodářství.
Řešení spočívá v posunu směrem ke znovuvyužití suroviny, kdy se plasty znovu používají nebo recyklují a nestávají se odpadem, kterého je třeba se zbavit.
Omezení výroby jednorázových plastů, lepší sběr a recyklace, filtrace odpadních vod a zachytávání mikroplastů v řekách mohou postupně snížit „přívod“ nového materiálu.
Vyrovnat se lépe s koncem životního cyklu svých plastových výrobků a obalů se dobrovolně zavázalo mnoho velkých značek. Stejně tak výrobci hledají nová využití pro kvalitní recyklovaný materiál, aby se recyklace nemusela omezovat pouze na přeměnu láhve na láhev.
tags: #recyklace #plastu #z #moře #proces