Třídící návyky českých spotřebitelů se každým rokem zlepšují a jinak tomu není ani u obalů z pěnového polystyrenu. Z průzkumu vyplynulo, že více než polovina respondentů (60 %) obalový EPS vynáší do žlutých kontejnerů. V porovnání s průzkumem z minulého roku zde registrujeme nárůst o 3 procentní body. Čtvrtina dotazovaných uvedla, že odváží obaly z pěnového polystyrenu přímo do sběrného dvora, což je o jeden procentní bod více než loni.
Desetina respondentů uvedla, že odpad z pěnového polystyrenu netřídí, tzn. vyhazuje jej do směsného odpadu, odkud následně putuje na skládku či do spalovny. Oproti loňsku zde registrujeme úbytek o 3 procentní body a v porovnání s průzkumem z roku 2019 dokonce o 7 procentních bodů, což znamená, že spotřebitelů, kteří EPS netřídí, stále ubývá. V poslední řadě 5 % respondentů uvedlo, že obaly vrací přímo prodejci. Jedná se o zhruba stejný počet dotazovaných jako loni.
V rámci Evropy se ho ročně spotřebuje 2,2 mil. tun (2024). V případě vnějších tepelně izolačních kompozitních systémů (ETICS) je největším evropským spotřebitelem Polsko, na druhém místě figuruje Německo. V roce 2024 činila domácí spotřeba 47,8 tis. tun. V České republice vzniklo za rok 2024 zhruba 4,6 tis. tun odpadu z pěnového polystyrenu. Přibližně 3 tis. tun pocházelo z obalů, 1,3 tis.
EPS nalezne využití, díky svým výborným tepelně izolačním a ochranným vlastnostem, napříč mnoha obory. Nejčastěji se s ním můžeme setkat ve stavebnictví, kde se využívá jako izolační materiál při zateplování. Další aplikací EPS je obalový materiál. Nejčastěji se využívá jako obal na bílé zboží (elektrospotřebiče), potraviny, farmaceutické výrobky, zahradnické a zahrádkářské potřeby, kosmetiku či zdravotnické potřeby. Vyrábí se z něj také ochranné cyklistické přilby, dětské autosedačky nebo plovací vesty.
EPS je velmi dobře recyklovatelný materiál, záleží ovšem na tom, v jaké kvalitě ho spotřebitel vytřídí. V současné době už jsou sice k dispozici technologie, které dokáží zrecyklovat i těžce znečištěný EPS, stále ovšem platí, že čím čistší materiál je, tím jednodušeji ho lze upravit a následně znovu použít. Ideální je tedy odpadní obalový EPS odnášet přímo do sběrného dvora. Pěnový polystyren bez pochyby patří i do žlutého kontejneru. Hrozí zde ovšem znečištění od jiných odpadů, které se s obalovým EPS v kontejneru smísí, což může v konečném důsledku ztížit jeho recyklaci.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Jednorázové nádoby na jídlo, kelímky, tácky z XPS (vytlačovaný polystyren s nadouvadlem), na které se balí maso a jiné potraviny, s nimiž se setkáváme v supermarketech nebo v kterých si odnášíme teplé jídlo z restaurací jsou často zaměňovány za obaly z EPS. Výrobkům z EPS se navenek podobají, jsou však vyráběny jinou technologií. Tyto obaly nelze běžně recyklovat, avšak dají se recyklovat tzv. chemickou recyklací ve spolupráci s výrobci styrenu a polystyrenů nebo se dají energeticky využít.
Mechanická recyklace zachovává molekulární strukturu. V případě stavebních odřezků dochází k nadrcení odpadního EPS a jeho přidání do nových výrobků. Pokud je znečištěný, tak do lehčených betonů nebo zásypů. V případě čistého, převážně obalového odpadního EPS, se nejprve nadrtí a zkompaktuje pro efektivnější dopravu k recyklátorovi a následně se roztaví a zgranuluje na krystalový polystyren (GPPS), ze kterého se vyrábí surovina pro EPS nebo izolační desky z extrudovaného polystyrenu (XPS).
Vstupní surovinou pro zařízení PolyStyreneLoop je pěnový odpad PS obsahující perzistentní organickou látku (POP) HBCDD. Vzhledem k tomu, že HBCDD byl přidáván do PS-pěny používané ve stavebnictví, bude vstupní tok pro PolyStyreneLoop pocházet z demolic nebo renovací starších budov, v nichž byla použita PS-pěna obsahující HBCDD. V České republice se to týká zateplení uskutečněných mezi roky 1988 a 2015.
PolyStyreneLoop nabízí technické řešení pro oběhové hospodářství pro demoliční odpad z PS pěny obsahující HBCDD. PolyStyreneLoop nabízí řešení dobré pro lidi, planetu i zisk.
PolyStyreneLoop pracuje s technologií CreaSolv® založenou na čištění/rozpouštění pomocí rozpouštědel v kombinaci s bezpečnou destrukcí HBCDD. Odpad z PS-pěny se selektivně rozpouští pomocí specifického patentovaného složení rozpouštědla (není nebezpečné podle GHS). Jedná se o technologii předúpravy, která má schopnost recyklovat polystyren a oddělit jej od legislativně stanovené přídatné látky HBCDD. Použitá technologie mění odpadní PS-pěnu na nový vysoce kvalitní polystyrenový polymer, aniž by se změnilo jeho složení. Během recyklačního procesu jsou všechny nečistoty i zpomalovač hoření HBCDD bezpečně odstraněny a zničeny, zatímco cenný polystyren a bromová složka jsou obnoveny.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Pro nakládání s odpadem z pěnového PS obsahujícího HBCD je třeba zavést osvědčený postup, aby cenné zdroje zůstaly v oběhu. Díky inovativní technologii CreaSolv® založené na procesu čištění na bázi rozpouštědel je nyní k dispozici průmyslový proces recyklace odpadu z pěnového PS obsahujícího HBCDD.
Kromě těchto metod likvidace byl do obecných technických pokynů Basilejské úmluvy v květnu 2017 zařazen proces rozpouštění PolyStyreneLoop jako platný proces předúpravy odpadů z PS pěny pro oddělení polystyrenu a HBCDD. HBCDD je následně zničen s využitím bromu v jednotce BRU (Bromine Recovery Unit).
Podle nařízení EU 1357/2014 není materiál obsahující méně než 30 000 ppm (3 %) HBCDD klasifikován jako nebezpečný odpad. Pěnový polystyren obsahující HBCDD tedy není nebezpečným odpadem.
Pokud se jedná o čisté odřezky ze zateplování realizovaného po roce 2015, může být takovýto odpadní polystyren předán buďto výrobci, některým stavebninám nebo recyklační firmě popřípadě do sběrného dvora, pokud takový odpad přijímá. Jedná-li se o odpadní stavební polystyren z dekonstrukcí nebo demolic, který byl aplikován na stavbě v letech 1988 až 2015, obsahuje takový odpad dnes již zakázaný retardér hoření HBCDD, a proto musí být buďto energeticky využit (cementárny, spalovny) nebo recyklován pomocí technologie PSLOOP. V obou případech musí být nejprve zbaven větších nečistot (částí lepidla, hmoždinek a výstužné síťoviny) a zkompaktován.
Obalový odpadní polystyren je většinou velmi čistý a hodnotný materiál. Nejlepší volbou je předat obaly od elektroniky nebo bílého zboží či televizorů zpět prodejci nebo je odnést do nejbližšího sběrného dvora. Pokud tuto možnost nemáme, pak je možné využít systému separováného odpadu a vhodit obal do žlutého kontejneru. V žádném případě nepatří takovýto odpadní polystyren do komunálního odpadu.
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
Pěnový polystyren je z hlediska recyklace bezproblémový materiál a je pro ni velmi vhodný. Při uložení na skládce, což je nejméně preferovaný způsob nakládání s odpadním EPS se z něj neuvolňují žádné látky ve vodě rozpustné, které by mohly znečišťovat spodní vody. Drcený odpad z pěnového polystyrenu se proto používá v zemědělství i zahradnictví pro vylepšení těžkých půd a jako kypřící prostředek. Větší využití např. použitých obalů z pěnového polystyrenu není otázka technologická, ale otázka organizace sběru a shromažďování těchto materiálů.
Pěnový polystyren šetří energii. Izolace z pěnového polystyrenu jsou používány téměř 50 let a plní v milionech bytů a domů na celém světě svou funkci izolace proti chladu, teplu a hluku. Polystyren má velký přínos v úsporách energie a v ochraně životního prostředí. Méně již je známé, že primární energie spotřebovaná při výrobě pěnového polystyrenu je prostřednictvím jeho použití pro tepelnou izolaci uspořena za velice krátké období - od dvou měsíců do jednoho roku.
Pěnový polystyren je zdravotně neutrální, používá se i na obaly pro potraviny jako např. mražené ryby , ovoce apod. Během mnoha desítek let jeho používání ( byl objeven v roce 1950) se neprokázaly žádné negativní účinky na lidské zdraví.
Pěnový polystyren má velmi nízkou měrnou hmotnost - asi 15 kg/m3 , což určuje i nízkou spotřebu energie na výrobu 1 m3.
V dnešní době, kdy se celý svět potýká s problémy spojenými s odpady a jejich recyklací, přichází projekt EPSolutely s inovativním řešením pro recyklaci polystyrenu, který je často součástí stavebního odpadu. Tento projekt je významný nejen svým přínosem pro životní prostředí, ale i tím, že se na něm podílí společnosti s českou stopou.
Polystyren, známý také pod zkratkou EPS, je materiál, který se vyznačuje svou lehkostí, recyklovatelností a absencí toxických látek. Jedním z klíčových prvků projektu je recyklace polystyrenu ze staveb znečištěného zbytky omítky, lepidla, výztužných mřížek nebo hmoždinek. Významnou roli v tomto procesu hraje čistota materiálu, což potvrzuje i český jednatel společnosti Austrotherm CZ, Martin Trešl, který hovoří o slibných výsledcích experimentálních testů.
Projekt EPSolutely je příkladem toho, jak může být cirkulární ekonomika realizována v praxi. Představuje naději pro snížení množství odpadu, který končí na skládkách, a zároveň nabízí nové možnosti pro využití recyklovaného materiálu. Projekt EPSolutely je důkazem toho, že i materiál, který byl dříve považován za problémový z hlediska recyklace, může být přetvořen v cenný zdroj. Představuje naději pro lepší a udržitelnější budoucnost, ve které bude recyklace neodmyslitelnou součástí našeho života.
Z více než osmi tisíc tun odpadního pěnového polystyrenu, který se u nás vytřídí za rok, se k recyklaci vrátí necelých čtyřicet procent. Většina produkce pěnového polystyrenu směřuje do stavebnictví, poměrně malá část pak do obalového průmyslu. Co se týče recyklace, Česká republika na tom není v evropském srovnání špatně. S recyklací na úrovni 40 procent je v Evropě spíše nad průměrem.
Sdružení EPS ČR, v němž jsou zastoupeni hlavní hráči oboru, chce aktuální situaci zlepšit. Při hledání cest, jak navýšit recyklaci pěnového polystyrenu, narážejí recyklátoři, zpracovatelé i výrobci nových produktů na určité bariéry. Podle Pavla Zemene nemají dostatečný přehled o materiálových tocích odpadů.
U pěnového polystyrenu u nás přetrvává převážně materiálová recyklace, vhodná pro neznečištěné odpady. Ty se nadrtí a přidávají se v malém podílu do nových výrobků. Materiál mírně znečištěný pak lze využít například do zásypů nebo jako plnivo do lehkých betonů. Možnosti mechanické recyklace jsou však podle odborníků omezené a máme-li dosáhnout vyšších cílů recyklace, nebude tato technologie dostačovat.
Jednou z nových možností je tak zvaná solvolýza, kde se k recyklaci využívá rozpouštědel. Nejvíc skloňovanou možností je však chemická recyklace. Evropská rada chemického průmyslu (CEFIC, European Chemical Industry Council) tento proces definuje velmi široce, jako chemickou dekompozici plastu, ačkoliv ji lze použít nejen na plasty, ale obecně na jakékoliv polymerní materiály, například kaučuk.
Češi nejsou vůbec špatní třídiči odpadu! Podle výzkumů třídí odpad naprostá většina z nás, jsme dokonce v tomto ohledu jedni z nejlepších v celé Evropě! Na to můžeme být určitě velmi pyšní.
Ano, pěnový polystyren (EPS) lze recyklovat a je jedním z materiálů, které jsou ve stavebnictví plně využitelné. Kromě běžné recyklace zbytků a odřezků z izolačních prací se již recykluje i expandovaný polystyren (EPS) ze starších demoličních projektů. Pomocí inovativní technologie PolyStyreneLoop je možné oddělit polystyren od zpomalovače hoření (HBCD), který byl použit v minulosti.
Pěnový polystyren (EPS) je plně recyklovatelný materiál. Po rozdrcení nebo rozpuštění jej lze znovu použít k výrobě nových izolačních desek, obalů, lehkého betonu nebo jiných plastových výrobků.
Největší výzvou při recyklaci expandovaného polystyrenu EPS je jeho nízká hustota, což znamená, že zabírá velký objem, ale je lehký. Přeprava a skladování odpadu z EPS proto může být nákladné.
Jedná se o třídění a drcení. Třídění se provádí podle stupně znečištění odpadu EPS. Po vytřídění se pěnový polystyren drtí a podle stupně znečištění se dále používá k různým účelům.
Pěnový polystyren (EPS) ze zateplování často obsahuje zbytky stavebních materiálů, jako je malta, beton nebo tmel, které znemožňují jeho recyklaci s běžným plastovým odpadem.
Recyklace pěnového polystyrenu EPS z izolací pomáhá snižovat množství stavebního odpadu, šetřit suroviny a přispívat k udržitelnosti ve stavebnictví.
Pěnový polystyren EPS, který již nelze recyklovat, se spaluje v kontrolovaných spalovnách s přísnými ekologickými normami.
Ano, spalování odpadu z pěnového polystyrenu probíhá v moderních zařízeních pod přísným dohledem ekologických institucí.
| Způsob nakládání s odpadem | Podíl |
|---|---|
| Recyklace | 30 % |
| Energetické využití | 46 % |
| Skládkování | 24 % |
tags: #recyklace #polystyrenu #možnosti #a #technologie