Recyklace Různých Druhů Plastů PET

ABS, PVC, PET, EVA, polyuretan, HDPE či LDPE, mikroten, polystyren či polyester… To je pouhý zlomek různých druhů plastů, které se v dnešní době vyrábějí a používají k různým účelům. Tvarovatelný, odolný vůči vysokým i nízkým teplotám, tvrdý či měkký, pružný či hrající barvami. To všechno jsou některé vlastnosti, díky kterým je plast tak populární a dostal se do všech výrobních odvětví.

Kdy objevil plast světlo světa a jaká byla jeho cesta? První syntetické plasty byly vyrobeny na přelomu 18. a 19. století. Tehdy to ještě nikdo netušil, ale dnes již můžeme říct, že šlo o první krok k „době plastové“. Například ve 13. století byly považovány rohy zvířat nebo krunýře želv za perfektní materiál na výrobu truhliček nebo skříněk.

První objev, který později našel své komerční využití, učinil v 50. a 60. letech 19. století Angličan Alexander Parkes, který pracoval s přírodním kaučukem a z nitrátu celulózy tak vytvořil první plast (celuloid). Jeho vynález byl hojně využíván především ve fotografickém průmyslu pro výrobu filmů. Potíž ale byla s hořlavostí celuloidu.

Dalším důležitým milníkem byla výroba bakelitu. Na začátku 20. Belgický chemik Leo Hendrik Baekeland se pokoušel vyrobit izolační materiál pro elektrické kabely. Nakonec vyvinul tlakovou nádobu (bakelizér), kdy z fenolů a formaldehydu vznikl bakelit - první plně syntetický materiál, který naše planeta poznala. Samozřejmě nesl řadu vlastností typických pro plasty, a našel si proto mnoho využití. Používal se například na výrobu kuchyňských potřeb, šperků, telefonů, hraček, nábytku atd.

Proč nevyužít materiálu, který má v průmyslu díky svým vlastnostem tolik výhod? Ve 20. letech 20. Ve 40. letech se zase těšil oblibě nylon, který téměř vytlačil bavlněné punčochy z trhu. V Americe vynalezený nylon v některých případech nahradil český silon, který se používá dodnes například na chirurgické šití. Čtyřicátá léta byla také časem patentu výroby polyethylentereftalátu, ze kterého se dodnes vyrábějí PET lahve. V 90. letech minulého století se také podařilo zrecyklovat první PET lahev. V současné době je čím dál běžnější, že plastové výrobky mají alespoň částečný podíl recyklovatelného materiálu. Čím dál častěji se hledají způsoby, jak zužitkovat již vytvořený plastový odpad.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Jak se k plastu stavíme dnes?

Odpověď je - když už ho použijeme, hlavně ať se znovu využije! Obaly takto označené písmennými zkratkami s číslem a příslušným grafickým symbolem můžeme třídit do žlutého kontejneru. Třídit a recyklovat lze již zmíněný polyethylentereftalát (PET lahve), polypropylen (potravinářské obaly, textil i autodíly), mikroten (sáčky a fólie), polystyren (jednorázové nádobí či výplňový polystyren), igelit (sáčky a fólie) a další plasty.

Plasty plní v mnoha směrech důležitou roli, leckdy nenahraditelnou. V mnoha případech ale můžeme jejich používání předcházet třeba opakovaně použitelnými alternativami. A o to by se měl každý z nás snažit - nejlepší odpad je ten, který nevznikne. Když už se k nám ale nějaký plastový obal dostane, rozhodně bychom ho měli vytřídit - jen tak umožníme jeho další efektivní využití.

Klíčová pro udržitelnost plastových obalů je jejich recyklovatelnost, tedy opětovné využití i poté, co se stanou odpadem. To však nemůže fungovat bez těch, kteří obal správně vytřídí a nasměrují k recyklaci. Způsob třídění mohou usnadnit informace na obalech a tzv. recyklační symboly.

Obal, zejména potravin, neplní jen přepravní a ochrannou funkci, ale je i významným nosičem informací směrem ke spotřebitelům jeho obsahu. Z pohledu aktuálně platného Zákona o obalech není povinné informovat o způsobu nakládání s obaly. Tato povinnost se týká jen obalů, které jsou zmíněny v legislativě o odpadech, o chemických látkách či léčivech. Přesto většina výrobců materiál a tzv. recyklační symboly na obalech uvádí. Nejznámější je asi postavička odhazující něco do koše. Dalším obecným symbolem je kruh s šipkami tzv.

Povinnost značit součásti spotřebitelských, skupinových i přepravních obalů zhotovených z jakéhokoliv materiálu byla zrušena novelou Zákona o odpadech v roce 2006. Český Zákon o obalech i Zákon o odpadech právě procházejí novelizací. Jedním z uvažovaných směrů je i odpovědnost výrobců plastových obalů šířit osvětu o jejich environmentálních dopadech.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

V případě materiálu, ze kterého je obal vyrobený, se nejčastěji setkáváme s grafickým symbolem recyklačního trojúhelníku doplněného buď číslem nebo zkratkou materiálu nebo obojím. Obrazec sestávající ze tří plných šipek ve tvaru rovnostranného trojúhelníku je tzv.

Recyklační Kódy Plastů

Různé druhy plastů jsou označeny specifickými kódy, které usnadňují jejich třídění a recyklaci:

• PET (polyethylentereftalát) kód 1: např. PET lahve nebo fólie, sáčky, polyesterové oblečení apod.
• HDPE (vysokohust. polyetylen) kód 2: např. mikroten, kojenecké lahve, víčka od PET lahví, varné sáčky atd.
• PVC (polyvinylchlorid) kód 3: např. etikety, sleeve, obaly kabelů, dokladovky apod.
• LDPE (nízkohustotní polyetylen) kód 4: např. igelitové tašky, umělohmotné košíky, přepravky na jídlo apod.
• PP (polypropylen) kód 5: např. kelímky od jogurtů, obaly na kosmetiku apod.
• PS (polystyren) kód 6: např.

V případě, že naleznete označení např. C/PET, jedná se o obal z kompozitního materiálu. Za písmenem C a lomítkem je identifikační kód materiálu, který ve složení převažuje, zde PET. Tyto obaly však nepatří do žlutého kontejneru, ale do směsného odpadu. Ale pozor, i v případě jednodruhových kódů bývá vyznačen jen materiál, ze kterého je vyrobená jeho nosná část. Právě v těchto případech přichází na řadu uvědomělost spotřebitelů, jak s takovým obalem naložit.

Ideální je oddělit etiketu nebo přebal a vyhodit je do žlutého (resp. modrého v případě papírového přebalu) kontejneru. Ideálně by měli využívat jen jeden materiál pro celý výrobek. Z hlediska udržitelnosti ale může být ku prospěchu i vhodně zvolená kombinace materiálů. Při designu udržitelného obalu třeba právě kombinace plastu s papírovým přebalem umožňuje snížit množství plastu na minimum a přesto zachovat jeho ochrannou funkci. Např. inovativní tear-off systém papírového přebalu K3® firmy greiner packaging maximálně zjednodušuje jeho oddělení od plastového kelímku.

Problém je kombinace materiálů i tzv. Použití materiálů z různých skupin je problémem, pokud od sebe nejdou ručně oddělit. Nemusí se přitom jednat jen o jiný druh plastu použitý na nosnou část a třeba na víčko, ale i o vrstvený materiál. Typickým příkladem je tzv. sleeve, tedy smršťovací fólie vyrobená třeba z PVC na PET lahvi (např. V tomto případě, nejen že výrobce kvůli menšímu než 95% hmotnostnímu podílu etikety použije recyklační značku nosného obalu, tedy např. I když takový obal hodíte do žlutého kontejneru, běžnou mechanickou recyklací se nezužitkuje a skončí spíše na skládce komunálního odpadu. Smršťovací fólii neoddělují totiž ani třídící linky.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Podle Josefa Hejla ze společnosti Petka není ideální ani PET rukávek, protože fólie se chová jinak než lahev a může zkazit barvu recyklátu. Podobně jsou na tom třeba výrobky z papíru potažené plastovou vrstvou (např. papírové kelímky na kávu) nebo plast s nástřikem nebo lakem vypadajícím jako hliníková folie. Do budoucna by k jejich dalšímu zpracování mohla přispět chemická recyklace. Typickým příkladem kompozitního obalu jsou také nápojové kartóny například zn. Tetrapak, které jsou vytvořeny z vrstev papíru, plastu a v případě trvanlivých výrobků ještě tenkou hliníkovou fólií, popřípadě ještě plastovým uzávěrem.

Třídíte-li odpad a chcete maximálně přispět k jeho recyklaci, oddělte sami etiketu nebo fólii plastového obalu před vhozením do žlutého kontejneru. Výrobci se vám k tomu snaží čím dál více napomoci. Dalším důležitým krokem je vybírat produkty nejen podle obsahu, ale také podle obalu. K tomu je nutné sledovat informace na výrobku a zároveň je dokázat kritickým okem vyhodnotit. Kromě recyklovatelnosti berte v úvahu další prvky udržitelnosti obalu - třeba jeho váhu, která čím je lehčí, tím zanechá nižší uhlíkovou stopu při přepravě, vzhled v podobě barvy materiálu i tvaru tak, aby šel co nejlépe vyprázdnit, nebo další na první pohled neviditelné souvislosti.

Polyethylentereftalát (PET)

Když se řekne PET, většině z nás automaticky naskočí v hlavě PET láhev. A možná spoustu z nás ani nic jiného v souvislosti s tímto označením nenapadne. PET je zkratkou pro plast polyethylentereftalát, který je velmi oblíbený v obalovém průmyslu. Polyethylentereftalát (PET) je organický materiál, který má polymerní strukturu. Historie plastů se začala psát již v 19. století. Primární surovinou pro výrobu polyethylentereftalátu je ropa. Ročně jí připadne na výrobu plastů cca 8 % celosvětové produkce. Na výrobu láhví z polyethylentereftalátu připadne až 71 % z celkového množství PET obalů.

Obecně je PET pevný, zároveň dostatečně pružný, odolný vůči navlhnutí a působení většiny kyselin, má dobré izolační vlastnosti, je nemačkavý. Polyethylentereftalát se používá v obalovém průmyslu, ale i elektrotechnickém a automobilovém průmyslu, dále ve zdravotnictví a strojním inženýrství. Podle použitého výrobního postupu lze vyrobit čirý nebo mléčně zakalený PET materiál.

PET vlákno je vyráběno z taveniny. Z hlediska chemicko-fyzikálních vlastností je toto vlákno méně mačkavé než vlna. PET vlákno méně navlhá a schne rychleji než polyamidové vlákno. Velmi dobře odolává dlouhodobému zahřívání, i na vzduchu. Polyethylentereftalátové vlákno je velmi odolné v prostředí zředěných roztoků kyselin a hydroxidů, neodolává ovšem koncentrovaným roztokům amoniaku. Je světlu odolnější než polyamid, ale méně než polyakrylonitril. Vlákna se zpracovávají na spotřební textilie, technické tkaniny a lana. Dále se používají i k oplétání vodičů elektrického proudu a jako jiné výztuže polymerních materiálů (např.

Tyto plastové fólie jsou opticky čiré a mají vynikající elektroizolační vlastnosti. Vyrábějí se vytlačováním. Zachovávají si pružnost až do -70 °C, odolávají teplotám až 130 °C, mechanickou pevností jsou odolnější než fólie ze všech ostatních termoplastů. Polyethylentereftalátové fólie propouštějí vlhkost a plyny jen omezeně, odolávají působení olejů a navíc jsou výborně zpracovatelné.

Uvádí se, že až 96 % polyethylentereftalátu, který je uvedený na trh, je využito k výrobě obalů. Nejvíce se PET v obalovém průmyslu využívá na výrobu nápojových láhví. Dnes se s polyethylentereftalátem setkáváme nejčastěji ve formě láhví. Většina PET láhví je průhledná, neprůhledné PET láhve se používají např. Dnes PET láhve používáme zcela běžně, ale cesta jejich vývoje byla náročná.

Zpočátku bylo nutné například zajistit, aby materiál PET láhví odolal tlaku tekutin sycených oxidem uhličitým. Tento pokrok se podařil americkému inženýrovi Nathanielovi Wyethovi (patentováno v roce 1973). Láhve vyrobené z polyethylentereftalátu, které sloužily k balení nápojů, se na trhu poprvé objevily až o několik let později, v roce 1977. Od té doby začalo jejich masové šíření. Tvoří přibližně 19 % z celkové produkce v obalovém průmyslu.

Blistry z PET se používají např. Tyto druhy plastových obalů tvoří cca 6 % produkce. Využívají se buď jako monomateriál, nebo jako bariérová vrstva v kompozitních obalech (např. Flexibilní obaly z polyethylentereftalátu se používají např. I při výrobě preforem nových PET láhví mohou být použity vytříděné plasty. Také v případě polyethylentereftalátu můžeme na obalech najít značení materiálu. U polyethylentereftalátu je to písmenná zkratka PET umístěná pod trojúhelníkem s plnými černými šipkami.

Recyklace PET v Praxi

Pro to, aby mohl odpad z polyethylentereftalátu putovat k recyklaci, je nutné dodržování zásad správného třídění odpadu. Celosvětově se řeší problém recyklace plastů. Mechanicky lze PET recyklovat poměrně snadno na celou škálu nových výrobků. Kvalita druhotného produktu závisí na různých faktorech (např. Na dotřiďovací lince se PET třídí podle barev a po perforaci na perforátoru se lisují do balíků. Moderní technologie umožňují i opětovnou výrobu nových PET láhví. V provozech se při výrobě tzv. preforem přidává k primární surovině určitý podíl flakes vyrobených z vytříděných láhví (10-30 %). Jedná se o speciálně upravený regranulát, který je vhodný k využití pro potravinářské účely.

Třídění a recyklace plastů umožňuje výrobu druhotných surovin s rozmanitým využitím. PET láhve rozdělujeme podle několika různých hledisek, která hrají důležitou roli v jejich dalším zpracování. Po vytřídění do kontejnerů na plasty a svozu na třídičku dochází k tzv. dotřiďování plastů.

• Čiré PET láhve slouží k výrobě tzv. čirých vloček a tzv. čirých regranulátů. Z čirých vloček můžeme vyrobit technická vlákna, která slouží např. k výrobě koberců a plen. Z čirých regranulátů je možné vyrobit nové PET láhve, PET fólie a PET blistry. Z textilních vláken jsou vyráběny např.
• Z barevných PET láhví získáváme recyklací tzv. barevné vločky a tzv. barevný regranulát. Získanou druhotnou surovinu můžeme použít pro výrobu barevných PET láhví a barevných výlisků. Barevné vločky slouží k výrobě černého vlákna, které je používáno např.

Pokud je to možné, dáváme přednost papírové variantě obalů před plastovou. Přesto používání plastů jako obalového materiálu nezatracujeme a na e-shopu mnoho obalů z tohoto materiálu nabízíme. Snahou nás všech by mělo být, aby bylo co největší množství plastů recyklováno.

Tipy pro Efektivní Recyklaci Plastových Obalů

1. Sestavte celý obal tak, aby byl z jednoho druhu materiálu. Tedy celý z papíru nebo celý z jednoho druhu plastu např. Důvod: Konečnému příjemci obalu je nutné co nejvíce zjednodušit třídění odpadu z obalů. Pokud je celý složen z jednoho materiálu, může se vhodit celý do jednoho kontejneru.
2. Pokud používáte plastové obaly, preferujte materiály, u kterých je recyklace snadná. Důvod: Teoreticky lze recyklovat jakýkoliv plast, v praxi se musí recyklace ekonomicky vyplatit, jinak k ní nedojde. Proto je doposud recyklováno pouze malé procento obalů z PVC nebo polystyrenu.
3. Doporučujeme připravit si jednoduchou informaci, jak nakládat s odpadem vzniklým z obalu. Postačí jednoduchý lísteček s informací, jak obal vytřídit pro správnou recyklaci (například do jakého kontejneru vyhodit) a lísteček přikládat ke každé zásilce.
4. Pokud ne, můžete s "čistým svědomím" použít plastovou variantu. Typickým příkladem, kdy se plast těžko nahrazuje, je pokud potřebujete ochránit produkt před vlhkostí nebo sháníte pružný materiál. Existuje mnoho výplní do obalů, které vlastnostmi plasty předčí a zároveň je jejich recyklace snazší.

Obr.: Na dotřiďovací lince se plasty ještě jednou (obvykle ručně) dotřiďují pro recyklaci.

tags: #recyklace #různých #druhů #plastů #PET

Oblíbené příspěvky:

• Dílo Antonína Justa
• Průvodce výběrem odpadkového koše 60 l
• Pohybové hry v přírodě
• Odpadní Systémy DN 50
• O Organizaci Škol v Přírodě