Recyklace skleněného odpadu: Cesta od střepů k novým výrobkům

Každý z nás se setkal se skeptickým komentářem v souvislosti s tříděním odpadu. Některým pak vrtá v hlavě červík pochybností, který říká, že třídění nemá smysl. Obzvlášť u třídění skla je v tom určitě nějaký háček a dělá se to jen „naoko“. Přeci kdo by třídil všechny ty věci, které do skla nepatří? Ani popelka by netřídila skleněné střepy barevného skla od čirého… Jak to tedy s tříděním skla opravdu je?

Skleněné obaly patří vytřídit do speciálních kontejnerů na sklo. Není žádným překvapením, že sklo patří k materiálům, které lidé v Česku hodně a i poměrně dobře třídí. Koneckonců se v separaci řadíme k evropské špičce. Horší už to bývá s následnou recyklací, která zrovna u skla ale funguje velmi dobře. Je to zejména proto, že ze strany zpracovatelského průmyslu je po odpadním skle na trhu dlouhodobá poptávka.

Jak probíhá recyklační proces skla?

V České republice nalezneme šest moderních recyklačních linek zaměřených na zpracování skleněného odpadu.

Z kontejneru na střepiště

První zastávkou skla na cestě k recyklačním linkám je tzv. střepiště. Tam se sváží obsah z kontejnerů na sklo. Jde o speciálně upravené plochy, které jsou vyhrazeny pro manipulaci s ostrými střepy. Na tomto místě čeká sklo na převoz k dotřídění.

Možná si při třídění skla lámete hlavu, jak jsou kontejnery na sklo vyprazdňovány. Přeci jen jde o těžké bytelné popelnice. Vše je řešeno za pomoci nákladních automobilů s hydraulickou rukou, které jsou schopné zvonové kontejnery zvednout do vzduchu a přesunout nad svozové auto, kam se obsah kontejneru vysype.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Třídicí linky a separace

Po svozu skleněného odpadu do třídiček putuje sklo na tzv. předčištění. Pracovníci ručně odstraní na dotřiďovací lince zbytky komunálního odpadu a ostatní nežádoucí odpad.

Po nadrcení skleněných střepů přichází ke slovu tzv. separátory. Jde o několikafázový proces, kdy jsou pomocí magnetů a laserů postupně ze střepové drti odstraněny kovy, keramika, kamení, porcelán, olovnaté sklo a netavitelné sklo. Zní to jako Matrix, ale je to v současnosti běžná praxe…

Dále oddělí separátory bílé sklo od barevného a v poslední fázi procesu dochází k rozdělení na sklo zelené a hnědé.

Zásadní jsou požadavky skláren, se kterými každá třídička komunikuje v souvislosti s tím, jaké má sklárna potřeby druhotných surovin. Podle toho se ze skla pak vyrábí nové produkty.

Vytříděné sklo je pak uloženo v silech v podobě skleněného granulátu a následně rozváženo do sklářských hutí.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Proč se recyklace skla vyplatí?

Důmyslný systém třídění a separace skleněných střepů zvyšuje kvalitu skla vhodného k recyklaci. Současně se snižuje procento nechtěných příměsí a získáváme tak velice kvalitní recyklát.

Zpracováním skla vzniká na třídicí lince materiál o velmi vysoké čistotě - například výstupní čiré střepy z některých třídiček dosahují kvality až 99,6 %. Třídicí linky v ČR dokáží splnit požadavky všech skláren v Evropě a významně tak podporují oběhové hospodářství. Ohromnou výhodou skla je, že jej můžeme třídit donekonečna. Navíc díky jeho třídění šetříme přírodní zdroje.

Už tedy víte, jak reagovat při výmluvách a zpochybňování třídění skla do kontejnerů… Nevymyté sklenice můžete s klidným svědomím vyhodit i nevymyté a i s víčky do barevného kontejneru určeného pro sběr skla. Mimochodem, těch je v České republice přes 80 tisíc.

Využití recyklovaného skla

Z recyklovaného skla lze vyrábět i materiály nové: skelnou moučkou, pěnové sklo, speciální abraziva, čili brusné materiály, a v neposlední řadě i skleněná vlákna. Některé výrobky mají zajímavé vlastnosti, ze skelné vlny je například možné vytvořit bezpečný izolační materiál. Použít se na něj může až 80 % recyklovaného skla upraveného na skelnou drť, v průměru skelná vlna obsahuje 70 - 80 % recyklátu, zbytek je písek.

Recyklát se prodává sklárnám k výrobě nového skla. Méně kvalitní recykláty se využívají k výrobě pěnového skla, nebo abraziv.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Sběr a třídění skla

Pro relativně snadnou recyklaci skla je nutný jeden předpoklad: jednodruhovost vstupní suroviny, tedy vytříděného skla. Použité sklo se k recyklaci dostává ze dvou zdrojů: z našich domácností prostřednictvím bílých a zelených kontejnerů, popřípadě ze sběrných dvorů, a z průmyslu a stavebních demolic. V neposlední řadě pak i sklářský průmysl samotný, který je schopen své vlastní zmetky zrecyklovat a znovu použít jako surovinu k výrobě.

Základním předpokladem úspěšné recyklace skla je separace. Té pomáháme částečně i my tím, že čiré sklo vhazujeme do bílých kontejnerů a barevné a tabulové sklo do kontejnerů zelených. Nicméně k další separaci dochází na třídící lince zpracovatele, kde se skla dotřiďují podle druhu, popřípadě se používají různé druhy vstupních separačních technologií, například laserových separátorů, které dokážou rozlišit druhy skla s velmi vysokou přesností.

Sklo je nutné zbavit všech nečistot, popřípadě doplňkových materiálů, etiket, špuntů, ale i nečistot a zbytků obsahu. Následuje drcení na střepy o velikosti přibližně od 3 mm do 2,5 cm. Drcení podléhá přísným požadavkům norem. Vyjma povolených nečistot, nesmí drcené sklo obsahovat žádný netavitelný materiál.

Tabulkové sklo, tedy sklo, které známe například z oken, nelze vyrobit ze střepů, které obsahují barevné příměsy. Lze říci, že třeba každá skleněná lahev je zhruba z 50-80 % vyrobena z recyklovaného skla. A pokud technologie dokáže zajistit jednodruhovost tříděného skla, pak se taková jedna lahev může měnit v novou lahev teoreticky do nekonečna.

Nicméně recyklace skla je svým způsobem absurdní, protože se recyklují v mnoha případech funkční nádoby.

Pěnové sklo: Izolační materiál budoucnosti

Pěnové sklo je skvělý vynález. Jeho využití ho čeká především ve stavebnictví, kde představuje vhodný izolační materiál. Dokáže nahradit běžně používané tepelně izolační stavební materiály: polystyren, skelné a minerální vaty, pemzu nebo materiály na bázi expandovaného jílu. Je možné ho použít nejen k tepelné izolaci a drenáži staveb (základové desky, podlahy, stropy), ale také k odlehčení půdy, ke stabilizaci a odvodnění svahů při budování silnic a inženýrských staveb. Jeho vlastnosti jsou dobře využitelné při stavbě nízkoenergetických domů, či domů se zelenými střechami.

Pěnové sklo se vyrábí ze separovaného skleněného odpadu, který se na recyklační lince vyčistí a rozdrtí. Takto vzniklá druhotná surovina se dále upravuje na skleněnou moučku.

Ekologický a ekonomický význam recyklace skla

Sklo jako odpad je významnou druhotnou surovinou. Význam recyklace skla je velmi vysoký z hlediska ekologického, energetického i technického. Do oběhu či výrobního koloběhu lze totiž navrátit téměř celé množství surovin, ale i část energie vložené do skla v původním výrobním procesu, přičemž vlastnosti výrobku, tj. recyklovaného skleněného odpadu, zůstávají stejné jako při výrobě z nových surovin a jsou zdravotně nezávadné. Náhrada surovin používaných pro výrobu skla přináší snižování výrobních nákladů. Používání recyklovaného skla šetří neobnovitelné přírodní zdroje (písek, dolomit, vápenec, živec atd.) a znamená i méně zásahů do přírody, vede k poklesu energetické náročnosti výroby a snižuje objem emisí CO2 vznikajícím rozkladem sody, vápence a dolomitu při tavení. V neposlední řadě odlehčí skládkám komunálních odpadů a nevyvolává potřebu skládek nových.

Snižování energetické náročnosti a emisí CO2

Recyklace obalového skla přispívá ke snižování energetické náročnosti výroby. Při zvýšení podílu střepů ve sklářské vsázce o 10 % klesne energetická náročnost výroby skla o 2,5 % (za základ je brána 35% vsázka střepů). Při 60% vsázce střepů klesne energetická náročnost o cca 7,5 %. Při 80% vsázce střepů (je možné pouze u výroby zeleného skla) klesne energetická náročnost o cca 11,5 %.

Emisní faktor se u obalového skla v současnosti pohybuje mezi 350 - 400 kg CO2/t utavené skloviny. Při základní vsázce střepů 35% se snižuje objem emisí CO2 o cca 18,5 %. Při 60% vsázce střepů klesne objem emisí CO2 o cca 32,1 %. Při 80% vsázce střepů (je možné pouze u výroby zeleného skla) klesne objem emisí CO2 o cca 42,8 %.

Jak správně třídit sklo?

Existují dva kontejnery na sklo - bílé a zelené. Do bílého kontejneru se třídí čiré sklo a do zeleného kontejneru barevné sklo a tabulové sklo (je sice čiré, ale má jiné chemické složení než čiré obalové sklo). Do kontejnerů na sklo můžete vhazovat také neumyté sklo a sklenice s víčky.

tags: #recyklace #skleněného #odpadu #proces

Oblíbené příspěvky:

• Nerezová děrovaná odpadová lišta
• Dekarbonizace: Realistický pohled
• Postupy pro ekologickou likvidaci vody
• Datové zdroje o přírodě ČR
• Odstranění vlhkosti v domě