Recyklace syntetického oblečení: Postupy a možnosti

Vyřazené oblečení, které není vhodné pro charitu, končí velmi často na skládce nebo ve spalovně. Jeho recyklace je totiž poměrně složitá.

Nová metoda recyklace bavlny

Vědci ze švédské Lund University ale vyvinuli metodu, která dokáže přeměnit bavlnu na sacharidy a ty potom na textilní materiály, vhodné na šití nových oděvů - spandex nebo nylon. Informuje o tom Lund University.

Spolu s kolegy přišel Edvin Ruuth na způsob, jak rozložit vlákna v bavlně - celulózu - na menší části. Využili přitom kyselinu sírovou, v níž se textil namáčí a následně spolu s vodou zahřívá na vysoké teploty. Výsledkem tohoto procesu je glukóza ve formě čistého, jantarově zbarveného roztoku.

Z glukózy v této formě se dá vytvořit umělé vlákno, jakým je například spandex nebo nylon. „Tajemství je ve správné kombinaci teploty a koncentrace kyseliny sírové,“ komentuje Ruuth „recept“ na zpracování bavlny. K jejímu štěpení vědci využívají hydrolýzu.

Sami říkají, že hydrolýza sama o sobě není nic nového, výzvou ale podle nich bylo udělat tento proces natolik efektivní, aby dával z ekonomického hlediska smysl. „Nechtěli jsme, aby byl tento proces neudržitelný a měl velký dopad na životní prostředí. Když jsme před rokem začali s prvními testy, dařilo se nám využít pouze 3-4 %, nyní je to až 90 %.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

„Pokud by se vyřazené bavlněné látky znovu využívaly na výrobu nového textilu, snížilo by se množství odpadu, který textilní průmysl produkuje. Zároveň by se tím daly ušetřit suroviny, které tento průmysl spotřebovává,“ dodává Ruuth.

K zavedení této metody do praxe je třeba umět dobře zvládnout třídění textilu ve sběrnách. A toho je opravdu mnoho. Naštěstí právě v Malmö vzniká unikátní recyklační centrum, v němž jsou jednotlivé druhy textilu tříděny automaticky pomocí senzorů. To by mohlo ušetřit spoustu energie a podle vědců i pomoci k tomu, aby se nová metoda zpracování bavlny začala více využívat.

Dopad textilního průmyslu a spotřeby

Ročně lidé vyřadí zhruba 100 milionů tun oblečení. Z toho asi 25 milionů tun toho bavlněného. V mnoha zemích světa putuje vyřazený textil na skládky. Ve Švédsku, odkud nová metoda zpracování textilu pochází, putuje většinou do spalovny.

„Některé látky z vyřazeného textilu mohou mít i po dlouhodobém používání natolik silná vlákna, že se dají znovu využít. To se sice už děje, je to ale velmi málo,“ vysvětluje Ruuth motivace, které vedly jeho tým k vývoji nové metody recyklace textilu.

Odhaduje se, že módní průmysl (textilie, obuv) odpovídá za 10 % celosvětových emisí uhlíku. To je více než mezinárodní letecká a námořní doprava.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Průměrná spotřeba textilu v EU se pohybují v rozmezí 9 - 27 kg textilu/osoba/rok. V roce 2017 evropské domácnosti spotřebovaly okolo 13 miliónů tun textilních produktů (oblečení, obuv, domácí textil). Syntetická vlákna, jako polyester a nylon, tvořila více než polovinu všeho oblečení a 70 % domácího textilu.

Lidé si oblíbili tzv. rychlou módu, kdy nakupují často a ve velkém množství levnější oděvy s krátkou životností. Spotřebitelé v EU ročně vyhodí okolo 5 miliónů tun textilu (tj. zhruba 11 kg na osobu), ovšem pouze jedna třetina textilních odpadů je sbírána odděleně, zbytek se vyhazuje do směsného odpadu.

Navíc textilní průmysl EU generuje ročně více než 16 mil. tun odpadů, protože výroba je náročná na spotřebu vody a chemických látek. V České republice vzniká každoročně až 200 tisíc tun textilního odpadu, který tvoří 4 - 6 % objemu směsného komunálního odpadu.

Zhruba 60 % vláken používaných v oděvech je syntetických, převážně polyesterových. Největší množství mikroplastů se uvolňuje během prvních 5 až 10 praní.

Cílem Evropské komise je zajistit větší oběhovost pro proud textilního odpadu. V březnu 2022 představila Evropská komise v kontextu akčního plánu oběhového hospodářství novou strategii. opětovné využití a možnost recyklování textilu.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Tato strategie zavádí nové požadavky na ekodesign textilu, poskytuje jasnější informace a zavádí digitální pas produktu. životního cyklu, a to až do momentu, kdy se výrobek stane odpadem.

Legislativní změny a iniciativy

Od roku 2025 se situace s textilním odpadem poněkud mění. Podle novely zákona o odpadech, která je platná od ledna loňského roku, budou textilie od roku 2025 tříděny odděleně.

Další pozitivní změny přináší již zmíněná Strategie EU pro udržitelné a oběhové textilní výrobky. Do konce roku 2022 zveřejní EK konkrétní postup změn, tzv. Připravovaný Akční plán pro textilní průmysl bude také navrhovat opatření pro snížení objemu nežádoucího uvolněného mikroplastu ze syntetického textilu.

Dále EK zvažuje v nadcházející revizi směrnice o odpadech v roce 2023 navrhnout harmonizaci pravidel EU o rozšířenou odpovědnost výrobce (EPR) za textil s ekomodulací poplatků.

V rámci Zelené dohody pro Evropu představila v roce 2020 Evropská komise (EK) nový Akční plán oběhového hospodářství. Ten zahrnuje návrhy na udržitelnější design výrobků, snižování odpadu a posílení postavení občanů (například v rámci takzvaného „práva na opravu„). Soustředí se i na odvětví jako je elektronika, informační a komunikační technologie, plasty, textil nebo stavebnictví.

V březnu letošního roku vydala EK první balíček opatření k rychlejšímu přechodu na oběhové hospodářství jako součást Akčního plánu oběhového hospodářství.

Možnosti recyklace a opětovného využití

Textil, který je z jednosložkového materiálu, může být přeměněn na nová vlákna. Směsi materiálů mohou být využity jako čistící hadry, izolace nebo různé výplně.

Second handy a jejich význam

Second hand obchody, také známé jako obchody s použitým zbožím, jsou místa, kde se prodává a nakupuje zboží, které už bylo použité nebo vlastněné někým jiným. Hlavním znakem těchto obchodů je, že prodávají předměty, které již byly použity nebo vlastněny jinými osobami.

Jednou z největších výhod second handů je to, že zboží je často levnější než nové produkty. Tyto obchody často nabízí unikátní a vintage kousky, které už nejsou běžně dostupné. Nakupovat v “sekáčích” může být zábavným způsobem objevování nových věcí za nízké ceny.

Finanční úspora: Second handy nabízí výrobky za mnohem nižší ceny než jejich nové ekvivalenty. Mnoho second handů nabízí zboží dobrých nebo dokonce luxusních značek. Nalezení originálních kousků může být skvělou zkušeností. Můžete najít vintage oblečení, šperky nebo retro předměty, které dodají vašemu šatníku osobitý šarm.

Tím, že dáváte starým věcem nový život a opět je používáte, přispíváte ke snížení množství odpadu a spotřeby zdrojů.

V posledních letech se staly velmi oblíbené online second hand platformy. Někdy se konají akce, na které lidi mohou přinést své nepotřebné věci a vyměnit je za jiné. Některé second hand obchody se specializují na prodej vintage a retro zboží, jako je starožitné oblečení, móda a doplňky z minulých desetiletí.

Slow fashion jako alternativa

Slow fashion je alternativní přístup k modernímu průmyslu, který se zaměřuje na trvalou udržitelnost a etické praktiky. Slow fashion odmítá rychlý cyklus trendů a masovou produkci, klade důraz na kvalitu a podporuje udržitelné spotřebitelské návyky.

Jedním z hlavních principů slow fashion je investování do kvalitních oděvů, které vydrží dlouho a mohou být opakovaně opravovány. oděvy se vyrábí s důrazem na trvanlivost a mohou být univerzálně kombinované v různých stylech a sezónách - kapsulový šatník.

Slow fashion také preferuje výrobu v menší míře a místní zdroje. techniky výroby a zachovat dědictví různých kulturních stylů.

Další klíčovou charakteristikou slow fashion je transparentnost a zodpovědnost. oděvů, aby spotřebitelé měli možnost informovaného rozhodnutí.

Slow fashion podporuje i recyklaci a druhé využití oděvů. prostřednictvím burzovních platforem.

Upcyklace

Ti, kteří mají kreativní povahu, mohou využít staré oblečení pro výrobu nových věcí. polštáře nebo jiné doplňky do domácnosti. Vytvořit si originální kousky nemusí být vůbec náročné.

Recyklace polyesteru

Polyester je nejčastěji používané syntetické vlákno v oděvním průmyslu. Určitě nepatří mezi udržitelné textilní materiály. Při praní se z polyesteru do vody uvolňují mikroplasty.

Polyesterová vlákna se vyrábí z neobnovitelného zdroje. Zhruba 90 % oblečení obsahuje syntetický materiál, vedle polyesteru to je nejčastěji nylon nebo akryl. Slip dress značky COS je ze 100% recyklovaného polyesteru.

Recyklovaný polyester se vyrábí z recyklací PET lahví, polyesterového odpadu vyloveného z moří, starého oblečení z polyesterových vláken.

Recyklace polyesteru je šetrnější variantou než výroba nových polyesterových vláken z ropy, při které dochází k čerpání neobnovitelných zdrojů.

Proces recyklace polyesteru

1. Třídění a očištění materiálu: Plast je rozřazen dle barev a očištěn. V případě PET lahví se odstraní uzávěry a etikety.
2. Rozemletí: Očištěný materiál se poté rozemele na malé části.
3. Tvorba granulí: Z těchto částí se utvoří malé částečky. Ty se dále umyjí čistícími prostředky, aby se zbavily veškerých nečistot a vysuší se.
4. Tavení: Granule jsou poté za vysokých teplot roztaveny na hustou kapalinu.
5. Tvorba vláken: Z roztavených granulí se vytahují textilní vlákna.

Certifikace recyklovaných materiálů

Pokud vám záleží na životním prostředí, dbejte na to, aby oblečení a další výrobky z recyklovaného materiálu měly příslušné certifikáty. Recycled Claim Standard (RCS) - je certifikace, která zaručuje, že materiál obsahuje minimálně 5 % recyklovaného materiálu.

Přírodní vlákna jako alternativa

Přírodní vlákna pomalu dobývají zpět své ztracené pozice v outdooru. V Malém Průvodci jsme se už o tomto trendu několikrát zmiňovali, především o vzestupu merino vlny. Postupně se ale i u nás projevuje posun k dalším přírodním materiálům a při pohledu na nabídku se zdá, že přírodní vlákna berou outdoorové vybavení přímo útokem.

Merino vlna

Nejznámějším příkladem návratu živočišného vlákna do outdooru je merino vlna, která se prosazuje v oblasti první vrstvy oblečení. Vlna je pochopitelně známá odpradávna, ale využití tenkých vláken merino vlny odstartovalo návrat přírodní vlny do outdoorového oblečení. Ukázalo se totiž, že merino dosahuje vlastností, které mohou konkurovat syntetickým materiálům, a v některých směrech je i předčí.

Zatímco vlněné vlákno má průměr 30 - 50 mikronů, pohybuje se průměr vláken merino vlny mezi 12 až 25 mikrony. Merino vlna je podle průměru vláken rozdělena do několika tříd, čím jemnější, tím kvalitnější a samozřejmě také dražší. Nejjemnější je třída ultra fine s průměrem 12 - 17 mikronů. Při rozhodování o koupi výrobku z merino vlny je průměr vlákna základní informací.

Merino vlna pochází z plemene ovcí merino, jejichž původ je ve Španělsku, ale nejlepších výsledků dosahuje díky vhodnému podnebí australský a novozélandský chov. Merino vlna má dobrou prodyšnost, asi 30% nasákavost (potom vlhko propouští), neulpívá na ní pot, a proto je omezen růst bakterií způsobujících zápach.

Bavlna

Přírodním vláknem s nejširším uplatněním je stále bavlna, která se získává z keře bavlníku. Bavlna si udržuje stále určitou pozici na trhu díky dobré prodyšnosti, pevnosti a trvanlivosti. Outdoorové využití je například u cestovatelského oblečení, je vhodná do tropů apod. Oblíbené jsou kombinace syntetického vlákna s bavlnou, ale také třeba s konopím. Využívá se pak spojení výhodných vlastností obou komponent.

Další přírodní materiály

Nové technologie dovolují získat přírodní vlákna téměř ze všeho, jde jen o to, jaké vlastnosti získané vlákno má a jak je drahé. Příkladem nového využití rostlinného vlákna je třeba tkanina vyrobená z bambusu. Na první omak působí pevným a tužším dojmem. Podle výrobce je na dotek jemná podobně jako hedvábí a na pokožku působí velmi příjemně. Navíc má mít pro outdoor zajímavé vlastnosti. Výrobce tvrdí, že saje a odpařuje pot tak, že pokožku nevysouší, ale přebytek potu vždy spolehlivě odvede. Oblečení se údajně nelepí na pokožku ani v největších vedrech nebo při náročném sportování, má termoregulační schopnosti a je přirozeně antibakteriální. A vzhledem k tomu, že bambus roste rychle a nepotřebuje umělé přihnojování, jde o perspektivní surovinu.

Řadu zajímavých vlastností má konopné vlákno. Je dlouhé přes 4 m, přičemž je nepoměrně pevnější (asi 8x) a trvanlivější (asi 4x) než vlákno bavlny. Konopí působí jako antialergen, potřebuje výrazně méně hnojení a při pěstování není nutné používat pesticidy.

Například tkanina Cocona z kokosových vláken užívá odpadní surovinu ze skořápek kokosových ořechů, které jsou určeny k likvidaci. Skořápky jsou zpracovány a implementovány do polyesterového materiálu, z něhož je spředeno vlákno.

Udržitelné postupy a certifikace

Souběžným trendem je šetrné pěstování plodin nebo např. chov ovcí pro vlnu, které se označuje slovy „bio“ nebo „organic“ na visačce. Například pěstování bavlny není zrovna příznivé pro životní prostředí. Spotřebuje se při něm hodně vody a také hodně chemických hnojiv.

Šetrné pěstování organické bavlny sice vodu spotřebuje také, ale odstraňuje nadměrné chemické hnojení a ošetřování pesticidy proti škůdcům. Označení biotextil nebo organický textil nezaručuje jen kontrolovaný původ surovin, ale je tu také kontrola výrobních procesů - od vzniku vláken po konečnou úpravu oděvu.

Nejkvalitnější organické programy začínají kontrolu od zasazení rostliny a končí vybalením výrobku v obchodě. Při zpracování vláken nejsou povoleny látky, u kterých je důvodné podezření, že působí jako karcinogeny, negativně ovlivňují vývoj plodu či pohlavních orgánů nebo způsobují alergickou reakci.

Závěr

Recyklace syntetického oblečení a návrat k přírodním vláknům je kombinací nových technologií a snahou využívat obnovitelné zdroje. Je pravděpodobné, že trend přírodních vláken a šetrných postupů bude pokračovat. Důležitá jsou jasná pravidla výroby, například visačka „organic“, kdy má uživatel jistotu, že jeho tričko bylo vyrobeno šetrným způsobem.

tags: #recyklace #syntetickeho #obleceni #postupy

Oblíbené příspěvky:

• Lesní ekosystém a jeho funkce
• Emisní norma Euro 7 a Bavorsko
• Mikroby v ovzduší ČR: Výzkum
• Vliv VOC na kvalitu ovzduší
• Velkoobjemový odpad: Pravidla pro kontejnery