Poslední průzkumy potvrzují, že třídění odpadu se stává samozřejmostí pro čím dál více obyvatel ČR. V rámci Evropy tak patříme k jedněm z nejlepších. Tématem třídění se zabývají pravidelné výzkumy realizované pro Autorizovanou obalovou společnost EKO-KOM. Tato společnost má v kompetenci systém třídění v České republice.
Systém třídění odpadu v České republice se začal budovat v roce 1999. Od té doby se počet třídících obyvatel zvýšil přibližně o třetinu. Česká republika se může v současné době pochlubit jednou z nejlépe propracovaných sběrných sítí v Evropě. Obyvatelé mají k dispozici kolem 838 000 třídících kontejnerů a košů.
Současně se zkracuje i docházková vzdálenost k tzv. sběrným hnízdům tříděného odpadu (tedy stanoviště kontejnerů na tříděný sběr). Právě krátká docházková vzdálenost hraje zásadní roli při motivaci třídit odpad. V roce 2021 se tato vzdálenost zkrátila v průměru na 87 metrů. Podle průzkumu by však byli lidé ochotni dojít s tříděním odpadem až vzdálenost 215 metrů.
Průzkumy ukazují, že lidé třídí nejvíce doma, a to 95% z nich. Překážkou není ani to, že 66 % dotazovaných uvádí, že mají na tříděný odpad málo místa. Na pracovišti je situace výrazně horší, zde se třídiči věnují této činnosti jen v 42 %. Příčinou je někdy nedostatečné zajištění třídících nádob na pracovišti, i přestože firmám hrozí kvůli nesprávnému nakládání s odpadem pokuty.
A při pobytu venku a v přírodě odnese odpad do sběrné nádoby na třídění jen 40 % z dotázaných třídičů. Přepočteno na jednoho obyvatele ČR vychází, že každý vytřídil v průměru 78 kg papíru, plastu, skla, kovu a kartonu od nápojů.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo ověřená data z odpadového hospodářství za rok 2023. Všech druhů odpadů vzniklo v roce 2023 v České republice 38 milionů tun. Podstatnou složkou je komunální odpad, kterého obyvatelé vyprodukovali 5,8 milionu tun. Na jednoho občana České republiky tak připadá 537 kilogramů. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů se stále drží na 15 %.
„Dobrá zpráva je, že u komunálního odpadu se daří zvyšovat míra třídění a snižovat podíl odpadů z domácností, které končí na skládkách. Díky recyklaci a energetickému využití se množství komunálních odpadů ukládaných na skládku meziročně od roku 2022 snížilo o více než 180 tisíc tun. Právě proto prosazujeme kroky, které třídění a recyklaci pomohou. Posilujeme efektivní sběr komunálních odpadů a recyklační infrastrukturu, také podporujeme předcházení odpadům například v re-use centrech a od začátku roku platí povinné třídění textilního odpadu. Aktuálně máme ve Sněmově návrh zákona o obalech, který zavádí zálohování nápojových obalů,“ vypočítává ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
V roce 2023 bylo využito 57 % vyprodukovaných komunálních odpadů, jedná se o nárůst o 4 % oproti roku 2022. Z celkového odpadu z domácností bylo 43 % recyklováno a 14 % energeticky využito. Na skládkách bylo uloženo 42 % komunálních odpadů. V roce 2022 to bylo 45 %, meziročně tedy došlo k poklesu o tři procentní body.
Podle zákona o odpadech musí obce zajistit, aby třídění komunálního odpadu dosáhlo v kalendářním roce 2025 a následujících letech 60 %. Dále pak v roce 2030 a následujících letech bude potřeba třídit 65 %, v kalendářním roce 2035 a následujících letech 70 % z celkového množství komunálních odpadů.
Celková produkce všech druhů odpadů v roce 2023 dosáhla 38 milionů tun. To znamená, že celková produkce klesla o 1 milion tun v porovnání s rokem 2022. Z toho činily 1,6 milionu tun nebezpečné odpady a 36,4 milionů tun ostatní odpady. Na jednoho obyvatele ČR připadá 3 494 kg všech odpadů. Ze všech druhů odpadů jich bylo 87 % využito, z toho 84 % materiálově a 3 % energeticky.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
V roce 2023 byl celorepublikový průměr dosažení cíle třídění 44,4 %. Na prvních čtyřech pozicích ve třídění se stejně jako v roce 2022 drží:
Nejméně třídí využitelné složky komunálních odpadů v Praze (32,3 %), Ústeckém (35,9 %) a Libereckém kraji (40,1 %). Pozitivní je, že mezi roky 2022 a 2023 úroveň třídění vzrostla ve 13 krajích ČR. Největšího zlepšení dosáhl Ústecký kraj - navýšil plnění cíle o 4,6 %.
V Česku je několik možností, jak třídit odpady z domácností. Obecně platí, že třídíme odpad podle druhů materiálu. Běžně jsou pro třídění odpadu k dispozici veřejně dostupné barevné kontejnery v tzv. třídicích hnízdech.
Třídění odpadů se vlivem různých faktorů může v jednotlivých obcích lišit, proto je vždy důležitým informačním zdrojem právě samolepka na kontejneru, do kterého se chystáme odpad vytřídit. Podobně užitečné informace ohledně správného třídění použitých obalů najdeme na obalech produktů jako tzv. materiálové značky. Ty nám prozradí, z jakého materiálu jsou obaly vyrobeny a kam je máme správně vytřídit.
Tříděné odpady třídíme podle jednotlivých materiálů.
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
Papírový odpad třídíme do modrých sběrných nádob, respektive do nádob opatřených modrou samolepkou s nápisem PAPÍR. Netřídíme papír mokrý, mastný či znečištěný, papírové kelímky s voskovanou povrchovou úpravou či s plastovou vrstvou. Obecně pak netřídíme odpad mokrý, mastný, znečištěný od barev, chemikálií a nebezpečných látek. Proto do tříděného papíru nepatří ani účtenky od nákupu. Netřídíme ani papír s povrchovými úpravami, jako je voskování, plastové nástřiky atd.
Plastový odpad obvykle třídíme do žlutých sběrných nádob, respektive do nádob označených žlutou samolepkou s nápisem PLASTY. Do žlutých kontejnerů třídíme plastové obaly a polystyrenové výplně (slouží k ochraně produktů např. stavební polystyren.
Skleněný odpad obvykle třídíme do zelených a bílých sběrných nádob. Barevné sklo patří vždy do zeleného kontejneru, čiré sklo do bílého kontejneru. Pokud jsou v obci instalovány (rozmístěny) pouze zelené kontejnery, třídíme do nich společně barevné i čiré sklo. Nádoby jsou vždy označeny bílou nebo zelenou samolepkou s nápisem SKLO. SBĚRNÉ NÁDOBY NA TŘÍDĚNÉ SKLO JSOU OZNAČENY BÍLOU NEBO ZELENOU SAMOLEPKOU S NÁPISEM SKLO.
Jde o specifické obaly na nápoje. Ve většině obcí a měst se můžeme setkat s tzv. vícekomoditním sběrem odpadu, kdy je můžeme třídit společně s jiným druhem odpadu - nejčastěji s plastem nebo s papírem. Proto se vždy řídíme informacemi uvedenými na oranžových samolepkách na sběrných nádobách s nápisem NÁPOJOVÉ KARTONY. V některých velkých městech se třídí nápojové kartony samostatně do oranžových kontejnerů. Nápojové kartony třídíme do sběrných nádob označených oranžovou samolepkou.
Kovový odpad třídíme do šedých sběrných nádob. I u kovů se můžeme setkat s tzv. vícekomoditním sběrem odpadu, a proto jsou vždy směrodatné informace uvedené na samolepkách na sběrných nádobách, na kterých je uvedeno KOVY. Kovový odpad třídíme do šedých sběrných nádob.
Existuje celá řada dalších druhů odpadů, které bychom měli třídit. Jak na to?
Tvoří ve směsném odpadu českých domácností dlouhodobě cca 25 % objemu popelnic. To je velká škoda, protože takový odpad můžeme použít buď k výrobě energie třeba v bioplynových stanicích, nebo k výrobě kvalitního kompostu.
Bioodpad můžeme třídit do hnědých sběrných nádob, případně do zahradního kompostu, vermikompostéru, ale také třeba do komunitního kompostéru. Ohledně možností třídění bioodpadu je nejlepší se informovat na příslušném místním úřadu.
V Česku je možné třídit oleje a jedlé tuky, a to buď do speciálních sběrných nádob v rámci sběrné sítě obcí, nebo je můžeme odnést a vytřídit ve sběrných dvorech.
TIP: Nejlepší je shromažďovat vychladlý olej do PET láhve a vytřídit ji, jakmile je plná. Malé množství olejů či tuků můžeme vytřít kuchyňskou utěrkou a vyhodit do směsného odpadu. Oleje a jedlé tuky se nevylévají do výlevky ani do toalety.
Vysloužilá elektrozařízení můžeme třídit do speciálních kontejnerů určených pro jejich sběr. Obvykle se jedná o kontejnery červené barvy.
Elektroodpad můžeme odevzdat také na místech zpětného odběru (stejně tak je tomu s bateriemi). Těmi jsou například obchody s elektrotechnikou, tento odpad navíc také můžeme odevzdat ve sběrných dvorech.
Třídění textilu je možné do speciálních kontejnerů, vytřídit do nich můžeme oblečení, ložní prádlo, obuv, kabelky a tašky. Naopak do nich nepatří molitan, kožichy, peřiny nebo třeba znečištěné textilie.
Nakládání s nebezpečným odpadem podléhá právním předpisům. Obecně je možné odložit nebezpečný odpad za určitých podmínek do sběrných dvorů nebo do specializovaných zařízení. Vždy sledujme a dodržujme informace uvedené na samolepkách, které jsou umístěny na sběrných nádobách.
Před tříděním je potřeba vždy zmenšit objem odpadu (například jeho sešlápnutím, zmačkáním, rozložením).
Konkrétní nastavení systému pro sběr tříděných odpadů z papíru, plastů, skla, kovů a případně i dalších komodit je plně v kompetenci jednotlivých měst a obcí. Záleží tedy především na jejich možnostech a jejich rozhodnutí. V poslední době jsou v obcích zaváděny i tzv. vícekomoditní nádobové sběry, kdy lze sbírat například kovy s plasty do žlutých kontejnerů, dotřídí se následně dle jednotlivých frakcí na třídicí lince. Tato možnost je využívána zejména v lokalitách, kde není prostor na přidání samostatné nádoby na kovy a zároveň je na to nastaven systém dalšího dotřídění u úpravců odpadů.
V obcích se třídí také další komunální odpady jako bioodpady, textil a i jiné složky, jako jsou třeba objemný odpad, oleje, stavební odpady, elektrozařízení, baterie atd.
„Na obce jsou novým odpadovým zákonem kladeny cíle v oblasti nakládání s odpady, zejména nutnost zajistit vytřídění min. 50 % komunálních odpadů a do roku 2035 min. 70 %, jejichž splnění je náročným úkolem pro všechny obce bez rozdílu velikosti. Což není jen o investicích a provozně-organizačních opatřeních, ale i nutnosti nastavit legislativní pravidla vůči výrobcům a distributorům většiny tříděných odpadů (kromě obalů např. i tiskoviny, letáky aj.), aby se více podíleli na systému třídění, který v současnosti namísto nich musí významně spolufinancovat místní samosprávy, aby občanům zajistily jednoduchý a přehledný systém třídění odpadů“, uvedl Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek .
Systém třídění a recyklace obalů je v ČR dlouhodobě financován z poplatků firem vyrábějících nebo dovážejících balené zboží. Na konci roku 2023 bylo do systému zapojeno 21 301 výrobců, plničů nebo dovozců baleného zboží. Tyto firmy prostřednictvím AOS EKO-KOM plní svoji zákonnou povinnost zajistit pro obaly uvedené na trh v ČR zpětný odběr a využití v zákonem požadované míře. Za to platí do systému EKO-KOM poplatek, jehož výše se odvíjí od množství vyprodukovaných obalů. Z těchto peněz pak EKO-KOM hradí náklady související s provozem a obsluhou sběrné sítě nádob na třídění, dotříděním odpadu na dotřiďovacích linkách, recyklací nebo energetickým využitím vzniklých obalových odpadů. Největší část nákladů Systému představují přímé platby městům a obcím za tříděné množství obalových odpadů.
Na trh v ČR bylo v roce 2021 celkem uvedeno 1,33 milionu tun obalů, z toho se pak podařilo vytřídit a předat k recyklaci nebo jinému využití 1,02 milionu tun, tzn. celková míra recyklace a využití dosáhla 77 %.
Nejvyšší míry celkového využití se podařilo dosáhnout tradičně u papírových obalů, míra recyklace činila 88 % a další 3 % byla využita energeticky. U skla dosáhla míra recyklace 88 % a u kovových obalů 63 %. U ostře sledovaných plastových obalů se míra dosažené recyklace zvýšila oproti roku 2020 na 43 % a energeticky využito bylo dalších 32 %.
Díky třídění odpadu umožňujeme jeho efektivní využití. Recyklace zabraňuje tomu, aby použité plastové obaly skončily v životním prostředí. Z recyklátu lze vyrábět nové obaly, čímž se šetří fosilní zdroje a obnovitelné zdroje jako základní materiál pro plasty. Recyklované plasty vytvářejí až o 90 % méně emisí.
Efektivní je materiál třídit už v domácnosti rovnou tak, jak ho pak vyhazujeme do jednotlivých kontejnerů. Jak vyhodit PET lahev? S víčkem, i s etiketou, ale ideálně ji před vyhozením sešlápnout. rPET, neboli recyklovaný PET, je opakovaně recyklovatelný, a proto jde momentálně o nejekologičtější materiál na výrobu obalů.
tags: #recyklace #tříděného #odpadu #v #České #republice