Recyklace v průběhu let: Grafy a trendy v České republice

Češi třídí odpad stále lépe a můžeme na to být hrdí i v evropském srovnání. Máme před sebou ale ještě stále vysoké cíle. Podle českého zákona musí obce zvednout třídění všech komunálních odpadů na minimálně 70 % k roku 2035.

V roce 2023 jsme se dle šetření Evropské komise zařadili mezi 9 nejlepších zemí z EU ve vztahu k plnění cílů recyklace komunálních odpadů. V podmnožině obalových odpadů si jako ČR vedeme také velmi dobře.

Z údajů společnosti Ekokom plyne, že v roce 2023 vzniklo v ČR 1 261 452 tun obalových odpadů; 941 285 tun tj. 75 % všech použitých obalů vyprodukovaných v ČR bylo následně svozovými firmami předáno k recyklaci; 143 271 tun tj. 11 % všech použitých obalů vyprodukovaných v ČR bylo předáno k energetickému využití; 920 007 barevných kontejnerů a menších nádob na třídění odpadů mají lidé k dispozici v celé ČR; 75,6 kg papíru, plastů, skla, nápojových kartonů a kovů vytřídil v průměru za minulý rok každý obyvatel ČR.

A celých 75 % obyvatel ČR pravidelně třídí odpad. Je to výsledek více než 20 let systematické práce obcí, měst, svozových firem, autorizované obalové společností a hlavně každého jednotlivého člověka, který dobrovolně třídí.

Nejcennější na systému v ČR a jeho výsledích je fakt, že velmi dobrých výsledků lidé dosahují dobrovolně, ze svého přesvědčení a protože chtějí.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Na přelomu druhého a třetího čtvrtletí roku 2024 dosáhl počet nádob určených ke sběru tříděného papíru, plastů, skla, nápojového kartonu a kovů 1 milionu kusů. Vyplývá to z údajů AOS EKO-KOM, která čtyřikrát ročně sbírá data o sběrné síti od téměř všech obcí v České republice.

Zatímco v roce 2002, kdy se data o počtech a typech sběrných prostředků začala systematicky sbírat, bylo v obcích instalováno na veřejných místech 91 tisíc kontejnerů, v polovině letošního roku dosáhl jejich počet 348 tisíc. Dalších 650 tisíc kontejnerů je určeno pro jednotlivé domy nebo domácnosti v režimu sběru tzv. door-to-door (v terminologii AOS jsou označeny jako „kontejnery individuální“).

Z Grafu 1 je patrné, že v posledních letech dochází k rozšiřování sběrné sítě zejména prostřednictvím individuálních nádob, čímž dochází k dalšímu významnému zahuštění sběrné sítě. Důvod je prostý, čím hustší síť stanovišť nádob v obci je, tím kratší vzdálenost musí občané ujít a tím pádem je pro ně třídění pohodlnější.

Je prokázáno, že čím blíže to mají lidí ke kontejnerům, tím více třídí (více informací je uvedeno v článku o podrobných analýzách sběrné sítě). Individuální nádoby pro třídění jsou využívané způsobem, kdy občané nemusí chodit ke stanovištím nádob ve veřejném prostoru a mohou třídit do nádob umístěných na svém pozemku.

Specifickým případem individuálního sběru jsou tzv. pytlové sběry, kdy občané v domácnostech ukládají tříděné odpady nikoliv do nádob ale do pytlů. Počty pytlů se však do celkového počtu nádob nepočítají (v 2. čtvrtletí roku 2024 jich byly svezeny téměř 2 miliony).

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

V posledních letech se totiž velmi rozšiřují tzv. multikomoditní sběry umožňující shromažďovat více různých komodit do jedné nádoby. Pravděpodobně nejrozšířenější multikomoditou je společný sběr plastu, nápojového kartonu a kovu.

Pod pojmem nádoba na tříděný odpad je potřeba si představit širokou paletu rozličných typů kontejnerů lišících se velikostí a objemem.

Jak je z předchozích map patrné, sběr tříděných odpadů prostřednictvím nádob či individuálních nádob je rozšířen téměř ve všech obcích ČR. Pouze 18 obcí (v nichž žije celkem cca 18 tis. obyvatel) nedisponuje vůbec žádnými kontejnery a využívá jen jiné způsoby sběru, zejména pytlový sběr nebo sběrné dvory a výkupny či školní a mobilní sběry.

Dále pak tři obce disponují pouze individuálními nádobami, aniž by měly rozmístěny nádoby na veřejných prostranstvích.

Ačkoli se může na první pohled zdát, že nádob na třídění odpadu je již v Česku dostatečné množství, další rozšiřování sběrné sítě nás ještě čeká. Nová evropská legislativa požaduje další zvýšení míry recyklace komunálních odpadů, a to nejen obalových.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Ačkoli je plánováno zavedení zálohových sběrů některých vybraných plastových a kovových obalů, třídit a následně recyklovat, bude nutné ve vysoké míře také zbylé obalové odpady, o jejichž zálohování se neuvažuje.

V Česku existují místa, kde je vhodné doplnit další kontejnery, popelnice nebo odpadkové koše na třídění odpadu. V některých případech však stačí stávající sběrnou síť pouze optimalizovat a sběrné prostředky lépe v ulicích rozmístit.

Pandemie onemocnění COVID-19 a s ním spjatá opatření měla vliv na celou řadu každodenních činností, třeba i na třídění odpadů v českých domácnostech. S odstupem času teď můžeme sledovat odchylky třídění v jednotlivých čtvrtletích pandemických let 2020 a 2021 od dlouhodobých trendů.

Zejména první a druhé čtvrtletí obou let zaznamenalo výraznou proměnu spotřebitelského chování a s tím spojenou změnu v produkci odpadního papíru, skla a kovů. Předběžné výsledky za rok 2021 ukazují, že trend růstu množství vytříděných odpadů pokračuje.

Společnost EKO-KOM sbírá data od svých partnerů (klientů, obcí, dotřiďovacích linek, atd.) jednou za čtvrtletí, což je tedy nejpodrobnější časový úsek, za jaký je možno vyhodnocovat data. Tento fakt je třeba vzít v úvahu, pokud se rozhodneme vyhodnocovat sezónní rozdíly v třídění odpadu, případně neočekávané společenské či přírodní vlivy, například vliv pandemie.

Jak je vidět v ilustračním grafu 1, první čtvrtletí bývá z hlediska množství vytříděného materiálu nejslabší, a to nejen v rámci daného roku, ale propad lze pozorovat i v porovnání s výsledky roku předchozího. Naopak nejvíce odpadu je vykázáno vždy ve druhém čtvrtletí.

Ačkoliv data od obcí o množství tříděného sběru za 4. čtvrtletí roku 2021 ještě nejsou k dispozici, lze na základě údajů z 1. až 3. čtvrtletí dospět k předběžným odhadům vývoje tříděného sběru v loňském roce.

Je třeba mít na paměti, že roky 2020 a 2021 ovlivnila celosvětová pandemie onemocnění COVID-19, a především v roce 2020 se některé vládní restrikce a lockdowny obyvatel podepsaly na množství vytříděného odpadu, a to jak negativně, tak i pozitivně.

Vzhledem k čtvrtletnímu intervalu sběru dat nelze určit s podrobností na jeden měsíc, jak se projevila pandemie onemocnění COVID-19 na míře třídění odpadu, ovšem i v rámci čtvrtletního zhodnocení lze určité vlivy vysledovat.

Nejvýraznějšími výkyvy oproti původnímu trendu, které byly v datech detekovány:

• Uzavření sběrných dvorů, výkupen a škol v první vlně epidemie v České republice vedlo ke snížení produkce papíru (viz grafy 2a-2d) a kovů (viz grafy 5a-5d) sbíraných právě prostřednictvím těchto sběrů. Celkově bylo vytříděno cca o 9 % méně papíru a o 20 % méně kovů oproti trendu růstu z minulých let.
• Uzavření restauračních zařízení v průběhu první, druhé a třetí vlny pandemie v České republice vedlo k větší spotřebě skleněných obalů v domácnostech a souvisejícímu nárůstu vytříděného skla v nádobových sběrech (viz grafy 3a-3d). Celkově bylo vytříděno o cca 11 % více skla oproti očekávanému výsledku dle trendu růstu.

Jak je patrné z výše uvedených grafů, růst množství vytříděných materiálů (především papíru, kovu a skla) se postupně vrací do původního trendu, jaký byl pozorován před nástupem pandemie.

V případě plastových odpadů byl detekován pouze jeden výraznější výkyv oproti běžnému trendu růstu, a to v období 1. vlny pandemie, kdy podobně jako u skla došlo k navýšení spotřeby plastových obalů v domácnostech. V dalších vlnách se však již tento nárůst neopakoval a nebyl tak významný jako u skla (viz grafy 4a-4d).

Stejně tak se nijak významně nezměnila skladba sbíraných plastů, takže míra sběru a recyklace plastových obalů nezaznamenala žádný propad. Analogicky nedošlo k propadu sběru ani u nyní často skloňovaných nápojových PET láhví (nealkoholické nápoje, cidery a pivo) - ten se držel v roce 2020 na úrovni 79-82 % a díky stabilnímu nárůstu třídění plastů pak ukazují předběžné výsledky za první tři čtvrtletí roku 2021 další nárůst na přibližně 80-84 %.

Samostatnou kapitolou je vývoj produkce kovových odpadů, příp. obalů. Produkce kovových odpadů je v čase velmi proměnlivá (jak ostatně ilustrují grafy 5a-5d), neboť velmi závisí na sběru prostřednictvím výkupen, na něž má velký vliv měnící se legislativa, výkupní ceny a tržní prostředí.

Dá se říct, že v poslední době se vývoj stabilizuje, neboť vliv sběru prostřednictvím výkupen se zmenšuje s přibývajícím podílem sběru prostřednictvím nádob a pytlů. Ačkoliv tedy v době první vlny pandemie sběr kovů lehce poklesl, v roce 2021 již opět dosahuje výsledků odpovídajících rostoucímu trendu posledních let.

Petr Havelka uvádí, že obce v posledních dvou letech viditelně zvyšují výsledky třídění komunálních odpadů. Nutí je k tomu nová odpadová legislativa, která požaduje, aby obce do roku 2035 třídily nejméně 70 % všech komunálních odpadů.

Celkově je však systém v ČR svými výsledky již řadu let mezi jedněmi z nejlepších v celé EU.

Následující tabulka ukazuje očekávaný růst množství tříděného sběru v roce 2021 oproti roku 2020.

tags: #recyklace #v #průběhu #let #grafy

Oblíbené příspěvky:

• Odpadní vody z rybníků v ČR
• Kritika vojenských výdajů Greenpeace
• Udržitelné kryty na potraviny
• Vše o vodních filtrech do přírody
• Ekologie vodních živočichů