Řešení ochrany přírody a krajiny v České republice

Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura 2000.

Historie a vývoj ochrany přírody v Česku

Historie ochrany přírody v Česku byla, asi jako všude ve světě, řízená potřebami panovníků. Války, zemědělská výroba a těžba dřeva poměrně zpustošila divokou přírodu, a i když ještě na světě nebylo zdaleka tolik obyvatelstva, infrastruktury a dalších vymožeností moderní doby, krajina, fauna a flóra už značně utrpěly.

Rok 1838 představoval z hlediska historie prvopočátek ochrany přírody v Česku pro další generace. Žofínský prales, první, a tedy nejstarší národní přírodní rezervace a zároveň jedna z nejstarších rezervací v Evropě, byl založen v tomto roce. Obě tato místa prohlásil v roce 1838 za chráněnou lokalitu tehdejší majitel panství Nové Hrady hrabě Jiří František August Buquoy.

Výrazným seskupením se v 80. letech 20. století stalo hnutí Brontosaurus, které se dostalo až do nejpopulárnějšího mládežnického časopisu Mladý svět a motivovalo další zájmové organizace. Bohužel ani to, ani předpisy nezastavily mizení vzácných druhů rostlin, živočichů a zvěře.

Pákou na pytláky se stal zákon České národní rady č. 65/1986 Sb., tzv. sankční dodatek, který poprvé umožnil udělovat sankce a pokuty za poškozování přírody.

Čtěte také: Možnosti pro zmírnění dopadů klimatu

Důležité milníky v ochraně přírody:

• 1189 - kníže Konrád Ota vydal nejstarší český zákoník nazývaný Statuta Konrádova (též Statuta knížete Oty), v němž se píše o ochraně lesů, vodních živočichů a zvěře před pytláctvím.
• 1436 - dekret krále Zikmunda Lucemburského uzákonil ochranu zvěře v královských lesích v Čechách.
• 1721 - významný feudál Adam Schwarzenberg vydal předpis k ochraně medvědů na Šumavě.
• 1946 - poprvé vyšel odborný časopis Ochrana přírody, který umožnil informovat veřejnost o ochraně přírody na českém území.
• 1956 - byl schválen první zákon o ochraně přírody (č. 40).
• 1992 - vznikl moderní zákon č. 114/1992 Sb. se zaměřením nejen na ochranu přírody, ale také krajiny.

Legislativní rámec ochrany přírody a krajiny

Základním právním předpisem v oblasti ochrany přírody a krajiny v České republice je zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Tento zákon definuje základní pojmy a nástroje ochrany přírody a krajiny, jako jsou:

• Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES)
• Významné krajinné prvky
• Chráněná území (národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, atd.)
• Druhová ochrana

Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura 2000.

Systém ekologické stability je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ; jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát.

Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody.

Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí.

Čtěte také: Řešení pro internetové problémy

Kategorie chráněných území

V České republice rozlišujeme několik kategorií chráněných území:

• Národní parky (NP) - značnou část území zaujímají přirozené nebo člověkem jen málo ovlivněné ekosystémy. Rostliny, živočichové i neživá příroda zde mají velkým význam pro vědu a výchovu, a to na národní i mezinárodní úrovni.
• Chráněné krajinné oblasti (CHKO) - harmonicky utvářená krajina, na níž se z velké části nachází přirozené lesní a travní ekosystémy a někdy také dochované historické památky.
• Národní přírodní rezervace (NPR) - území s velkou přidanou hodnotou, tedy něčím jedinečné nebo významné v národním či mezinárodním měřítku.
• Národní přírodní památka (NPP) - významný přírodní útvar, který formovala příroda nebo člověk a který slouží jako památka pro příští generace.
• Přírodní rezervace (PR) - ekosystémy typické pro příslušný region nebo oblast.
• Přírodní památka (PP) - obdobné území jako NPP, jen regionálního významu.

Řešení problematiky trampingu v CHKO Kokořínsko - Máchův kraj

Území CHKO Kokořínsko - Máchův kraj je už zhruba sto let využíváno k trampingovým aktivitám. Vlivem sociálních sítí, trendů chování společnosti a některých dalších faktorů, jako je například aplikace přesně lokalizující jednotlivá trampská nocoviště nebo v důsledku pandemie COVID-19, se zvýšil počet lidí, kteří zdejší krajinu navštěvují. Historická nocoviště tak začali využívat i další návštěvníci, kteří nemají vazbu na trampskou kulturu.

Odborná skupina, do které byli zapojeni vlastníci, hospodáři, samosprávy a vědci různých oborů, se shodla, že tramping je v určitém ohledu veřejný zájem. Zabývali se nejrůznějšími právními aspekty, stanovili jsme, která nocoviště jsou přijatelná a která nikoli.

Ta čtyři, která nejvíc vadí přírodě, vlastníkům a archeologům, budou prioritně odstraněna v následujících měsících, skupina 64 nocovišť, která je nepřijatelná jen pro některé aktéry, bude postupně likvidována především v jejich režii. U dalších 28 nocovišť budou stanoveny podmínky, kdy je možné je zachovat.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) zahájí kroky k úplné legalizaci tří nocovišť, která mají na přírodu minimální dopady. Zároveň plánuje uzavření dohody s místní neziskovou organizací, která se bude podílet na jejich správě. Prozatím půjde o zkušební projekt na jeden rok.

Čtěte také: Globální znečištění plasty

Stavební činnost v chráněných oblastech

Základní ochranné podmínky zvláště chráněných území stanovují ve vztahu ke stavební činnosti řadu zákazů. Ze zákazů může příslušný orgán ochrany přírody na základě žádosti povolit výjimku při splnění důvodů stanovených v § 43 zákona č.

V případě, že se stavební záměr nachází v evropsky významné lokalitě či ptačí oblasti, budete nejdříve muset požádat příslušný orgán ochrany o stanovisko dle § 45i odst. 1 ZOPK, kde bude posouzeno, zda záměr může mít významný vliv na předměty ochrany těchto území.

V závislosti na parametrech konkrétního stavebního záměru, jeho umístění a rozsahu dotčení zájmů chráněných dle ZOPK je nutné požádat příslušný orgán ochrany přírody o správní akty, potřebné k povolení stavebního záměru.

Pokud se stavební záměr, podléhající povolení dle zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, nebo jeho část nachází ve zvláště chráněném území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti posoudí záměr na základě žádosti orgán ochrany přírody z hlediska všech zájmů chráněných ZOPK ve společném řízení (předmětem společného řízení budou všechny potřebné správní akty dle ZOPK) a vydá ve věci společné rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK.

Pokud stavební záměr nepodléhá žádnému povolení dle stavebního zákona (drobné stavby v příloze č. 1 stavebního zákona) je nutné požádat příslušný orgán ochrany přírody o potřebné správní akty dle ZOPK, které budou zpravidla vydány ve formě správního rozhodnutí popř. společného rozhodnutí dle § 83 odst. 9 ZOPK.

Státní program ochrany přírody a krajiny ČR

Státní program ochrany přírody a krajiny ČR definuje cíle a opatření pro ochranu přírody a krajiny v České republice. Mezi hlavní cíle patří:

• Vymezit typy krajiny v ČR včetně stanovení jejich cílových charakteristik a činitelů, které je mění, zaznamenávat jejich změny.
• Zajistit efektivní uplatnění plánování (uspořádání) krajiny ve smyslu Úmluvy o krajině, jako koncepčního nástroje k zajištění jejího funkčního uspořádání.
• Aktualizovat dokumentace a vymezení nadregionálních ÚSES. Zajistit ponechání rezervy státních pozemků na realizaci ÚSES v rozsahu min. 3 % v každém kú.
• Připravit podpůrné programy pro efektivnější realizaci komplexních pozemkových úprav.
• Při vymezování ploch výroby a skladování v rámci funkčního využití území upřednostňovat v zastavěném a zastavitelném území nevyužívané nebo opuštěné plochy bývalých průmyslových aj. areálů (brownfields).

Program se také zaměřuje na zvýšení druhové rozmanitosti lesních porostů, ochranu vodních ekosystémů, mokřadů, horských ekosystémů a zemědělské krajiny.

Aktualizace webových stránek AOPK ČR

Nové jsou nejen hlavní stránky AOPK ČR, ale také weby chráněných krajinných oblastí, které spravuje, nebo web Invazní druhy. Cílem nových stránek je kromě zveřejňování povinných informací o Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR také přiblížení ochrany přírody a krajiny co nejširší veřejnosti.

Uživatel stránek se dozví, co dělat, když chce například stavět v chráněném území. Životním situacím je věnovaná samostatná stránka Potřebuji vyřídit. Webové stránky chráněných krajinných oblastí jsou přístupné samostatně ze známých adres (např. nazevchko.nature.cz) nebo ze stránky Poznávám přírodu.

tags: #řešení #ochrany #přírody #a #krajiny #v

Oblíbené příspěvky:

• Inspirace jarní přírodou
• Stanoviště Train: Průvodce
• Rozměry košů pro tříděný odpad
• Vztah populace a prostředí
• Ochrana klimatu a ČR