Dopady Zpětného Chodu Klimatických Cílů v České Republice

Ministerstva průmyslu a obchodu i životního prostředí v tichosti upravily návrhy Státní energetické koncepce ČR a Politiky ochrany klimatu v ČR. Nově předložené dokumenty obsahují nižší cíle pro snižování emisí skleníkových plynů a ochranu klimatu pro roky 2030 i 2050. Důvody resorty neuvedly.

Ekologické organizace to považují za špatný krok na úkor ochrany životního prostředí i modernizace ekonomiky. Ze stejného důvodu organizace nadále kritizují zbytečně nízký cíl pro rozvoj obnovitelných zdrojů.

Politika ochrany klimatu v ČR (na jejíž klimatické cíle se odkazuje návrh Státní energetické koncepce) šla na jednání vlády 17. července s cílem snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 59 % oproti roku 1990. V upraveném dokumentu ve vládním systému eKlep je uveden cíl jen 55 %. Přitom dosažitelné snížení v ČR jedle odborného modelování, které je podkladem pro strategie, až 68 %.

Pro rok 2050 měla vláda původně stanovit cíl dosažení klimatické neutrality (tedy vypouštění jen takového množství emisí, které se bude dařit zachytávat a ukládat, například důslednou ochranou cenných starých lesů).

Dopadové studie k cílům snižování emisí však ukazují, že snižování cílů se negativně projeví na ekonomice i životním prostředí.

Čtěte také: O Quittově klasifikaci podnebí

„Ani před snížením emisních cílů nešlo vládní klimatické a energetické strategie označit za český Green Deal. Od začátku nedostatečně využívají potenciál výroby elektřiny z čistých obnovitelných zdrojů a ignorují doporučení Evropské komise na jeho zvýšení.

Řešením obav z ekonomických dopadů není zpomalit snižování závislosti na drahých fosilních palivech, ale nastavit jej tak, aby na úspory energií a obnovitelné zdroje dosáhli všichni, zejména chudší domácnosti.

„Přínosy rychlejší dekarbonizace pro českou ekonomiku jasně převažují nad náklady. Rychlé snižování emisí by mohlo Česku do roku 2030 přinést až 439 miliard korun, vláda se ale naopak rozhodla navrhnout zpomalení oproti původnímu návrhu.

„Snižování klimatických cílů je dalším ústupkem vlády, která se zalekla účelové dezinterpretace strategických dokumentů a jejich nepřesného spojování se zdražováním. Přitom právě vláda je zodpovědná za to, aby Česko mělo jasnou strategii na modernizaci ekonomiky, kterou tak nutně potřebuje, aby bylo připravené na dopady klimatické krize a také, aby veřejnosti vysvětlila, proč jsou tato opatření nevyhnutelná a získala pro ně podporu.

„Od nových klimatických a energetických strategií oprávněně očekáváme, že zajistí dekarbonizaci českého hospodářství, sníží naši energetickou závislost na dovážených palivech, posílí energetickou bezpečnost a nepovedou k energetické chudobě.

Čtěte také: Kvalita hroznů a klima

Česká pobočka mezinárodní poradenské společnosti Deloitte musela po dvou týdnech od zveřejnění stáhnout svou studii o dopadech klimatických změn na českou ekonomiku. Analytický tým v ní vypočítal, že změny budou pro Česko pozitivní.

Dle zjištění Aktuálně.cz však zpráva vyvolala velké pohoršení nejen mezi ekology, ale i ve vedení centrály nadnárodní společnosti.

"Změna klimatu má dalekosáhlé nepříznivé dopady na přírodní systémy i lidskou společnost. V ekonomické rovině se změna klimatu týká primárně zemědělské produkce.

Podle zprávy nazvané "Ekonomie změny klimatu" v nejmírnějším scénáři vývoje koncentrace skleníkových plynů v atmosféře bude HDP na osobu v Česku na konci 21. V případě "nejteplejšího" scénáře by HDP v ČR na osobu v roce 2096 byl proti současným podmínkám vyšší o 1,1 procenta.

Zpráva však okamžitě po vydání vyvolala velké znepokojení mezi tuzemskými ekology a experty na klimatickou změnu. Podle informací Aktuálně.cz ohlasy začali ihned řešit i v centrále společnosti Deloitte.

Čtěte také: Zásobování vodou v kontextu klimatické změny

"Deloitte věří, že je nezbytné, aby všichni - od vlád přes podniky až po nevládní organizace a jednotlivce - chránili naši planetu. Věříme, že k dosažení cílů Pařížské dohody je zapotřebí neodkladně a okamžitě jednat. Zpráva o klimatické změně vycházela z metodiky Mezinárodního měnového fondu.

"Vidět takto povrchní odhady z pera Deloitte je skutečně zarážející, protože Deloitte je běžně považován za lídra v oblasti poradenských služeb. Na první pohled je z ní patrný nedostatek analytického procesu postrádající jakékoliv podložení důkazy.

Závěry zpochybnil i vedoucí klimatického týmu výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Tomáš Jungwirth. "Ekonomické modely počítající jakousi ideální teplotu pro produktivitu toho kterého státu jsou tváří v tvář klimatické krizi jako prognóza budoucnosti nepoužitelné.

Dne 18. září 2020 se uskutečnila historicky první „chvilka pro cíle udržitelného rozvoje“ (Sustainable Development Goals Moment 2020), která se letos zaměřila na tři hlavní témata: snižování chudoby a nerovností, klimatická akce a zlepšování zdraví planety a dosahování genderové rovnosti.

SDG Moment se koná v souladu s prohlášením Politického fóra na vysoké úrovni pro udržitelný rozvoj konaného pod záštitou Valného shromáždění OSN ve dnech 24. a 25. září 2019 (tzv. SDG summit). Jeho cílem je podpořit urychlení provádění Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj a dosahování cílů udržitelného rozvoje v rámci akční dekády 2020 až 2030 a představit ambiciózní plány a akce ze strany všech zúčastněných subjektů.

Během letošní „chvilky pro cíle udržitelného rozvoje“ zaznívalo především to, že má pandemie Covid-19 negativní dopady na dosahování cílů udržitelného rozvoje a často zmařila dlouholeté úsilí v jejich plnění. Pandemie rovněž prohloubila již existující globální výzvy, jako jsou chudoba, nerovnosti, genderová rovnost či změna klimatu. Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj by měla být základním plánem všech opatření na obnovu.

Ekologické organizace z celé Evropy dnes společně s evropskou sítí CAN Europe představily analýzu návrhů aktualizovaných Národních energeticko-klimatických plánů, které měly státy předložit Evropské komisi do 30. června, ale mnohé z nich návrhy odešlou s několikaměsíčním zpožděním a bez potřebných aktualizací.

V plánech mají státy popsat strategii pro dosažení cílů v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030. Svůj návrh aktualizace Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu schválila minulý týden i česká vláda.

Pro Česko z analýzy CAN Europe vyplývají tři hlavní doporučení. Zaprvé je potřeba přehodnotit vstupní parametry, kdy český plán klade zbytečně nízké limity na rozvoj obnovitelných zdrojů. Česká republika tak podle použitého scénáře nemusí dostatečně přispět evropskému cíli pokrývat do roku 2030 minimálně 42,5 % spotřebované energie z obnovitelných zdrojů.

Český plán by také měl zahrnovat konkrétní postup jednotlivých opatření, která by vedla ke splnění stanovených cílů. Současný návrh tento konkrétní postup neobsahuje a není tak jasné, jak chce Česko svých cílů dosáhnout. To se týká mimo jiné i cíle pro energetické úspory.

Podle projekcí, které jsou součástí plánu, nedosáhne ČR povinného cíle pro snižování koncové spotřeby energie do roku 2030. Kromě toho český plán postrádá podrobnou analýzu, jaké investice a z jakých prostředků budou na celou transformaci potřeba.

Třetím doporučením je větší zapojení veřejnosti do přípravy plánu. Veřejná participace na jeho tvorbě je totiž podle analýzy dosud nedostatečná.

Evropská komise nyní provede vlastní analýzu návrhů aktualizace Národních energeticko-klimatických plánů členských zemí a vyjádří se k nim do konce letošního roku.

“Analýza jasně ukazuje, že plány evropských států včetně Česka nejsou dostatečné pro naplnění evropských klimatických cílů. Českému plánu především chybí jasná představa, jaká konkrétní opatření bude vláda zavádět a jaký to bude mít na snižování emisí dopad.

“Analýza přináší prvotní porovnání návrhů Narodních energeticko-klimatických plánů napříč zeměmi EU a jasně ukazuje, že jejich aktualizace oproti roku 2019 je nedostatečná pro udržení globálního oteplování na úrovni 1,5 °C do konce století, což se dozvídáme v období historicky nejteplejšího podzimu.

Evropská Zelená Dohoda a její dopad na Česká města

Města budou klíčovými aktéry při řešení výzev vyplývajících ze Zelené dohody pro Evropu. Některé země a města již mají náskok a je možné se z jejich zkušeností poučit.

Střednědobé environmentální cíle Sony „Green Management 2030“

Společnost Sony Group Corporation stanovila své střednědobé environmentální cíle „Green Management 2030“ (GM2030), které budou platit od fiskálního roku 2026 do roku 2030. Dlouhodobý environmentální plán Sony „Road to Zero“ si klade za cíl dosáhnout do fiskálního roku 2050 „nulové ekologické stopy“ ve všech fázích životního cyklu svých produktů a obchodních aktivit ze čtyř hledisek: změna klimatu, zdroje, chemické látky a biologická rozmanitost.

Pro GM2030 společnost Sony zahrnula nové indexy jako klíčové ukazatele výkonnosti na základě problémů identifikovaných v průběhu GM2025, přičemž zohlednila také současnou environmentální situaci. Nové indexy GM2030 zahrnují cíle pro snížení celkového množství emisí skleníkových plynů ze Scope 1 až 3 o více než 25 % za 5 let a urychlení aktivit, které vedou k cirkulaci zdrojů.

Hlavní body a cíle programu „Green Management 2030“ skupiny Sony

• Snížit celkové množství emisí skleníkových plynů kategorie 1 až 3 o více než 25 % během 5 let
• Snížit emise kategorie 1 a 2 v rámci celé skupiny o 60 % ve srovnání s FY2025 a odstranit množství uhlíku rovnající se zbytkovým emisím.
• Snížit emise skupiny kategorie 3 o 25 % ve srovnání s fiskálním rokem 2025.
• Dosáhnout 100% podílu obnovitelné elektřiny používané v našich vlastních provozech.
• Podporovat hlavní dodavatele surovin a komponentů, aby při výrobě produktů pro skupinu Sony používali 100% obnovitelnou elektřinu.
• Urychlit aktivity, které vedou k cirkulaci zdrojů, jako je omezení používání nerecyklovatelných plastů.
• Dosáhnout míry využití nerecyklovatelného plastu v poměru k hmotnosti produktu 30 % nebo méně.
• Používat 100% recyklovaných materiálů pro cín v pájce pro montáž hlavních desek plošných spojů v konkrétních modelech.
• Používat 100% recyklované materiály pro zlato v hlavních deskách plošných spojů a dalších součástech v konkrétních modelech.
• Podporovat zavádění opatření k zajištění vhodného využívání zdrojů, včetně umožnění delšího používání produktů a podpory opětovného použití produktů/komponentů.
• Posílit iniciativy zaměřené na řešení plastových obalových materiálů a znečištění plasty
• Dosáhnout míry použití plastů v obalech produktů na 10 % nebo méně.
• Odstranit plastové obaly u produktů o hmotnosti 5 kg nebo méně.
• Odstranit plastové obaly používané v maloobchodních prodejnách skupiny Sony.

V rámci svých snah o zavedení obnovitelných zdrojů energie se společnost Sony připojila k mezinárodní iniciativě RE100 jejímž cílem je 100% využívání obnovitelných zdrojů energie, a sama usiluje o to, aby do roku 2030 veškerá elektřina pro celosvětové operace skupiny Sony pocházela ze 100% obnovitelných zdrojů. Kromě toho společnost Sony získala schválení svých cílů v oblasti nulových emisí od iniciativy „Science Based Targets initiative (SBTi)“.

Evropský Právní Rámec pro Klima

Klimatická změna podpořená antropogenními emise se stává většinově celospolečensky uznávaným faktem, který se dotkne každého občana. V oblasti zavádění opatření patří mezi světové lídry Evropská unie, která v posledních měsících svoje snahy stále stupňuje. Jedním z mezistupňů je přijatý Evropský právní rámec pro klima (Evropský zákon o klimatu).

Evropský zákon o klimatu zakotvuje cíl stanovený v Evropské zelené dohodě, aby se evropské hospodářství a společnost staly do roku 2050 klimaticky neutrálními. Tento nový právní akt svou formulací odkazuje na řadu právních aktů a politik EU, jako je balíček „Fit for 55“ a řadu dalších právních předpisů týkajících se energetiky a klimatu.

Je třeba zdůraznit, že tento akt bude novým impulsem pro nadcházející legislativní balíčky a potenciální finanční nástroje. Tvůrci politik EU občas používají kontroverzní pojmenování, které nařízení definuje jako „klimatickou smlouvu“, aby zdůraznili význam tohoto aktu a jeho zvláštní regulační status.

Za přípravu a následnou realizaci politiky EU v oblasti klimatu a energetiky jsou historicky odpovědná Evropská společenství (po revizi smluv vlastně všechny činnosti převzala Evropská unie) a Evropská komise, která hraje vedoucí úlohu jako zákonodárce EU.

Historie Evropského Programu pro Změnu Klimatu (ECCP)

Před více než 20 lety Evropská komise vytvořila Evropský program pro změnu klimatu (ECCP), který měl pomoci identifikovat environmentálně nejúčinnější a nákladově nejefektivnější politiky a opatření, jež mohou vyžadovat závazky ke snížení emisí skleníkových plynů na evropské úrovni (Rusche 2010). Důvodem pro vznik tohoto právního nástroje byl Kjótský protokol z roku 1997 - vzniklý na základě iniciativ v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, která zavázala průmyslové země a země s rozvíjející ekonomikou k omezení a snížení emisí skleníkových plynů (Skjærseth, 2021).

První ECCP (2000-2004) zkoumal rozsáhlou škálu politických odvětví a nástrojů s potenciálem pro snižování emisí skleníkových plynů. Takzvaná „Zelená kniha o obchodování s emisemi skleníkových plynů v Evropské unii“ stanovila rok 1991 jako referenční rok, od kterého se budou počítat cíle snižování emisí.

První směrnice týkající se snižování emisí skleníkových plynů byla zveřejněna v roce 2003 (směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému snižování emisí skleníkových plynů ve Společenství) a vstoupila v platnost v roce 2005. Doposud byly zveřejněny čtyři revize tohoto dokumentu, z nichž každá měla definovanou podobu, které stanovily nové, ambicióznější cíle. Úplně poslední úroveň snížení emisí byla stanovena na 55 % (Siddi 2020).

Bylo jasné, že EU chce hrát roli mezinárodního lídra v boji proti klimatickým opatřením a zároveň zdůraznila a posílila svou pozici v rámci Organizace spojených národů.

Pařížská Dohoda (COP21) a její důsledky

Hlavním game changerem, jak co se týče provádění příslušných politik, byla konference COP21 v Paříži, kde strany spolupodepsaly tzv. právně závaznou mezinárodní smlouvu o změně klimatu, kterou dne 12. prosince 2015 přijalo 196 smluvních stran (zemí). V platnost vstoupila 4. listopadu 2016. Dohoda stanovila cíle pro omezení globálního oteplování výrazně pod 2, nejlépe až 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriálními úrovněmi.

K dosažení tohoto dlouhodobého klimatického cíle se dnes země snaží co nejdříve dosáhnout celosvětového vrcholu emisí skleníkových plynů, aby v polovině století dosáhly klimaticky neutrálního světa.

Soubor pravidel pro provádění Pařížské dohody byl dokončen na klimatické konferenci COP24 v roce 2018, s výjimkou kooperativních přístupů (včetně mezinárodního obchodování s emisemi). Konferenci COP25 v roce 2019 se ale nepodařilo uzavřít dohodou. Tato otázka a zvýšení ambiciózních cílů byly na programu konference COP26 v Glasgow, která byla původně naplánována na listopad 2020, ale byla odložena na listopad 2021.

Je třeba zdůraznit, že předložením návrhu klimatického zákona se EU skutečně stala vedoucí stranou ve světě, pokud jde o boj proti klimatickým změnám. Stále je třeba pamatovat na země G20, zejména na Brazílii, Austrálii, Saúdskou Arábii a Rusko, které by měly být povinny zapojit se do projektu.

Evropská Zelená Dohoda a její cíle

Vzhledem k průběhu nového politického směřování přijala Evropská komise dne 11. listopadu 2018 sdělení s názvem „Čistá planeta pro všechny - evropská strategická dlouhodobá vize pro prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální hospodářství“. Sdělení v článku 2 o cíli klimatické neutrality usiluje o prosperující, moderní, konkurenceschopnou a klimaticky neutrální ekonomiku do roku 2050 a analyzuje scénáře pro dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050. V tomto pojetí se doslova stala silným signálem, pokud jde o provádění Pařížské dohody.

Legislativní balíček v oblasti energetiky a klimatu zavedl do EU komplexní řešení pro snižování emisí skleníkových plynů nejen prostřednictvím systému EU ETS (emisních povolenek), ale také zavedením dalších legislativních nástrojů zahrnujících tzv. non-ETS sektory: dopravu, zemědělství, odpady, průmyslové emise mimo ETS, komunální a bytový sektor s budovami, malé zdroje, domácnosti, služby apod. V celé Evropské unii tvoří podíl emisí mimo ETS přibližně 55 % celkových emisí.

Pokud jde o komplexní přístup k nastavení budoucích kroků v oblasti klimatu a životního prostředí, Evropská komise 11. prosince 2019 zveřejnila sdělení, v němž představila Evropskou zelenou dohodu pro Evropskou unii (European Green Deal). Tato politika deklarovala závazek vůči výzvám souvisejícím s klimatem a životním prostředím. Zahrnovala komplexní přístup k hospodářskému růstu EU, k novým obchodním modelům a trhům, novým pracovním místům a technologickému rozvoji spolu s politikami výzkumu, vývoje a inovací. Tímto dokumentem Evropská komise reaguje na řadu výzev a připravuje aktualizovanou verzi transformace energetiky a hospodářství v EU na spravedlivé a moderní společenství založené na ekonomice čistých emisí, a to nejpozději do roku 2050.

Evropský parlament připravil a 15. Klíčovým výsledkem Zelené dohody je, že Evropská komise dne 14. července 2021 zveřejnila komplexní legislativní balíček „Fit for 55“ definující především nové legislativní návrhy, jako je čtvrtá fáze emisního plánu EU systému obchodování s emisemi (ETS), která zavádí principy stanovování cen uhlíku a každoročně snižuje horní hranici emisí z určitých hospodářských odvětví.

Další části balíčku „Fit for 55“ se týkají různých oblastí, např.: stanovení posílených cílů snižování emisí pro každý členský stát v oblasti budov, silniční a vnitrostátní námořní dopravy, zemědělství, odpadů a malého průmyslu prostřednictvím nařízení o sdílení úsilí; zpřísnění norem pro emise CO2 pro nové osobní automobily a nová lehká užitková vozidla v silniční dopravě; vytvoření strategie EU pro lesy, jejímž cílem je zlepšit kvalitu, množství a odolnost lesů v EU; směrnice RED III navrhující zvýšení cíle vyrábět do roku 2030 40 % naší energie z obnovitelných zdrojů; směrnice o energetické účinnosti navrhující stanovení ambicióznějšího závazného ročního cíle pro snížení spotřeby energie na úrovni EU; nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva přinášející nový přístup v odvětví dopravy, který spočívá v instalaci dobíjecích a čerpacích míst v pravidelných intervalech na hlavních dálnicích: každých 60 kilometrů pro nabíjení elektřiny a každých 150 kilometrů pro doplňování vodíku; iniciativa ReFuelEU pro letectví a námořní dopravu, která zavazuje dodavatele paliv ke zvyšování podílu udržitelných paliv a k používání bezemisních technologií; revidovaná směrnice o zdanění energie, která navrhuje sladit zdanění energetických produktů s politikami EU v oblasti energetiky a klimatu; mechanismus úpravy uhlíkových hranic, který má stanovit cenu uhlíku při dovozu, aby se zajistilo, že snížení emisí přispěje ke globálnímu poklesu emisí.

tags: #reverse #klimatických #cílů #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Čerstvé ekologické zprávy
• Rozměry a použití flexibilních trubek
• Studijní programy pro školy
• Xiaomi sluchátka: Recenze
• Informace o sběrném dvoře v Litoměřicích