Zastupitelstvo hl. m. Prahy v červnu schválilo klimatický závazek Prahy s cílem snížit emise CO2 v metropoli o minimálně 45 % do roku 2030 a dosáhnout nulových emisí CO2 nejpozději do roku 2050.
Konkrétní plán, jak závazku a cílů dosáhnout, bude obsahovat dlouhodobá Strategie dekarbonizace Prahy do roku 2050 a střednědobý Akční plán udržitelné energetiky a klimatu na období 2021 až 2030 (tzv. SECAP), který Praha připraví do poloviny roku 2020.
Aby dokázala Praha snížit emise CO2 téměř o polovinu a dostát přijatým závazkům, schválila Rada hl. m. Prahy návrh Klimatického plánu.
Rada hl. m. Předsedou komise jmenovala pražská rada Martina Bursíka, ekologa a experta Rozvojového programu OSN (UNDP) pro klima a udržitelnou energetiku. Členy komise jsou dále zástupci koaličních stran, opozice, úředníci Magistrátu hl. m. Poradním orgánem nově jmenované komise bude vědecká rada složená z uznávaných zástupců akademické a vědecké obce.
Zadáním práce komise a jejích čtyř pracovních skupin je navrhnout taková opatření, která povedou k naplnění klimatických cílů hl. m. Prahy, tedy snížení emisí oxidu uhličitého o 45 % do roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050.
Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima
Opatření, která bude nutné zavést, se budou promítat do strategického a finančního plánování rozvoje města v následujících letech. Ta se budou týkat především oblasti zdrojů elektrické energie a tepla, udržitelné automobilové dopravy, nakládání s odpady, výstavby a rekonstrukce budov či nákupu a spotřeby výrobků.
„Odklon od fosilních paliv při výrobě energie, v dopravě a dalších ekonomických aktivitách Praha nepovažuje za ekonomickou či sociální hrozbu, nýbrž za příležitost postupně transformovat město v ekologicky přátelskou metropoli atraktivní pro život,“ uvádí Petr Hlubuček, náměstek primátora hl. m.
„Praha chce být zdravou metropolí 21. století a zavázala se k tomu i v Plánu udržitelné mobility. V něm je 242 konkrétních opatření, která přispějí k celkovému zklidnění dopravy ve městě, rozvoji elektromobility a snižování uhlíkové zátěže,“ říká Zdeněk Hřib, primátor hl. m.
Investice směřují především do kvalitnější, rychlejší a pohodlnější MHD, kterou Praha propojuje novými linkami. V přípravě jsou záchytná parkoviště P+R. Nový systém připraví hlavní město také na zavedení mýtného pro vjezd do centra Prahy, které úspěšně funguje v řadě evropských metropolí.
„Každý občan Prahy by měl svědomitě nakládat s prostorem, ve kterém žije, a zamyslet se nad tím, jak do svého života zavést opatření v reakci na vyhlášení klimatického závazku města. Nikdy není pozdě začít se snižováním produkce odpadu nebo vyšším využíváním MHD na úkor osobních automobilů v centru města. Tak, aby se nám v Praze všem dobře žilo,“ dodává Zdeněk Hřib.
Čtěte také: Klíč k udržitelné budoucnosti
Klimatický plán předkládá soubor 69 opatření. Snižování emisí a cesta k uhlíkové neutralitě se staly prioritami evropské politiky. Otevírají se tak široké možnosti financování za využití evropských dotací v rámci tzv.
Modernizační fond je jedním z takových zdrojů podpory. Mezi další evropské nástroje, ze kterých Praha plánuje čerpat prostředky, patří Inovační fond Evropské komise, ze kterého lze čerpat až 60 % nákladů na velké projekty v oblasti nízkouhlíkových technologií. Stejně tak se počítá se zapojením do programu Evropské investiční banky Dalšími potenciálními programy je například CEF - Nástroj pro propojení Evropy - či Fond na podporu obnovy a odolnosti.
V rámci oblasti Udržitelné energetiky a budov má hl. m. Praha ambiciózní cíl. Město totiž spotřebuje ročně cca 6 miliard kWh, což odpovídá přibližně jedné desetině celkové spotřeby celé České republiky. Energeticky efektivními budovami a přechodem na obnovitelné zdroje energie chce Praha omezit spotřeby tepla a plynu o 15 %, s tím snížit o 60 % objem produkovaných emisí oxidu uhličitého.
Pokud bude Praha používat z velké části vlastní zdroje energie, mohla by se v dohledné době vymanit navíc ze závislosti na externích dodavatelích. Do fotovoltaické revoluce by se prostřednictvím Pražského společenství obnovitelné energie mohla zapojit zejména široká veřejnost.
Naplnění pražské vize cirkulární ekonomiky tkví nejen v nutném třídění a recyklaci odpadu, ale také v předcházení jeho samotného vzniku, nebo možnosti jeho opětovné spotřeby. Vedení hlavního města chce v přijatém plánu motivovat občany k dalšímu třídění odpadů pohodlnějšími podmínkami zavedením kontejnerů pro společné třídění plastů, kovů a nápojových kartonů, nebo umisťováním třídících nádob do domovních dvorů.
Čtěte také: Soukromá letadla: ekologická zátěž
Plán počítá také s výstavbou multikomoditní dotřiďovací linky či možnostmi tzv. door-to-door třídění. Do roku 2030 by na základě těchto a dalších kroků mohl stoupnout podíl recyklovaného odpadu na 65 % z celkového objemu odpadu.
Smyslem adaptačních opatření je připravit Prahu na dopady klimatické krize. Tato část kroků sice nebude mít přímý vliv na snížení emisí CO2, povede ale ke snižování negativních vlivů extrémních teplot, dlouhodobého sucha nebo povodní.
Podstatou Klimatického plánu je nastartovat trendy, které z Prahy učiní ekologicky atraktivní místo pro život a klimaticky odpovědnou metropoli. Smyslem je i změnit řízení města tak, aby se každodenní život Prahy i její další rozvoj staly udržitelnými.
Drtivá většina navrhovaných opatření má i přímý pozitivní dopad na lepší každodenní život ve městě a znamená zdravější a kvalitnější život pro každého obyvatele Prahy. Dopady změn klimatu jako jsou letní vlny horka, sucho nebo častější povodně mají negativní vliv na život ve městě. Boj s klimatickou změnou tedy úzce souvisí se snahou udržet Prahu příjemným a zdravým místem pro život. Dalším významným rozměrem je i ekonomický rozměr, kdy se řada opatření ekonomicky vyplatí.
Praha má ale také možnost začít chytře využívat potenciál odpadního tepla z čistírny odpadních vod a prostřednictvím série čerpadel jím vytápět (ale i chladit) několik pražských čtvrtí.
Konkrétním příkladem je produkce biometanu ze zbytků jídla a biologicky rozložitelného odpadu. Počítá se proto s masivním rozšířením třídění bioodpadu. Tento odpad bude následně v nové bioplynové stanici přeměněn na pokročilé biopalivo - biometan. Ten bude pohánět již pořízená nákladní auta Pražských služeb a dalších městských organizací.
Klimatický plán je možné vnímat jako soubor investičních projektů, které mohou pomoci pražské ekonomice právě v době pocovidové. Praha má možnost v období 2021-2030 na realizaci opatření získat 20-30 mld. Kč. Zapojení města do kofinancování investičních nákladů na realizaci opatření se předpokládá ve výši 1-2 mld. korun ročně.
tags: #rhmp #klimatický #závazek #co #to #je
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]