Kvalita ovzduší v Riegrových sadech a vliv na životní prostředí v Praze

V tabulce jsou zobrazena operativní data kvality ovzduší, která se mohou lišit od později verifikovaných údajů. Uvedeny jsou hodinové průměry dat aktualizované 1x za hodinu. V grafu jsou zobrazena operativní data doplňkových meteorologických veličin k automatickému monitoringu kvality ovzduší.

Podíl ultrajemných částic, tj. částic menších než 100 nm (0,1 µm), na koncentraci částic PM10 a PM2,5 (částice menší než 10, resp. 2,5 µm) je zanedbatelný. Proto je pro hodnocení jejich vlivu (např. na lidské zdraví) sledování koncentrací PM10 a PM2,5 postačující.

Kvalita ovzduší ve městě Pha2-Riegrovy sady, PragueSHAREShare: Index kvality ovzduší společnosti Pha2-Riegrovy sady, Prague, CzechRepublic Zdroj dat o kvalitě ovzdušíInformace o počasíAktuální podmínky pro Pha2-Riegrovy sady, Prague dne measured on Sunday 6:006°CHumidity: 86%Pressure: 1025mbMapa znečištění ovzduší Pha2-Riegrovy sady, PragueNejbližší města:MožnostiAutomatické vyhledání nejbližšího městaVyberte si jiné město AQINačíst nejnovější data AQIZobrazit všechna města AQI na mapěOtevřít normální webovou stránku (místo verze mobilní webové aplikace)Stáhněte si aplikaci pro smartphoneO této aplikaci a widgetuKontaktujte projektový tým World Air Quality IndexNastavení-Zapamatujte si vybrané městoJednotka teploty: CelciusNastavení jazyka:O měření kvality ovzduší a znečištění:O úrovních kvality ovzduší-Hodnoty indexu kvality ovzduší (AQI).

Úrovně kvality ovzduší

Hodnoty indexu kvality ovzduší (AQI):

• 0 - 50 Dobrý: Kvalita ovzduší je považována za uspokojivou a znečištění ovzduší představuje malé nebo žádné riziko.
• 51 - 100 Mírný: Kvalita ovzduší je přijatelná; u některých znečišťujících látek však může existovat mírný zdravotní problém u velmi malého počtu lidí, kteří jsou neobvykle citliví na znečištění ovzduší.
• 101 - 150 Nezdravé pro citlivé skupiny: Členové citlivých skupin mohou mít účinky na zdraví. Obecná veřejnost pravděpodobně nebude zasažena.
• 151 - 200 Nezdravý: Každý může začít projevovat účinky na zdraví. Členové citlivých skupin mohou mít vážnější účinky na zdraví.
• 201 - 300 Velmi Nezdravé: Zdravotní varování při havarijních podmínkách. Celá populace je pravděpodobněji postižena.
• 300+ Nebezpečný: Zdravotní upozornění: každý může mít vážnější zdravotní účinky.

znečišťujících látek v přízemní vrstvě atmosféry sítí měřicích stanic. systému kvality ovzduší (ISKO) České republiky. měřicí na území hl. m. databáze ISKO. na registrovaných stanicích je prováděna každoročně. Rozložení stanic měřicích znečištění ovzduší na území hl. m. komb. man. GCH-VOC - plynová chromatografie - těkavé org. GUAJA - guajakolová (modif. IRABS - IR korel. (EoI) a kritérií pro Evropskou síť kvality ovzduší EUROAIRNET. jsou závazné pro členské země EU. a z toho vyplývající imisní zatížení. měřicích stanicích v Praze.

Čtěte také: Novoroční ohňostroje a znečištění v Praze

Kvalita ovzduší v hl. m. Praze je ovlivňována mnoha faktory, včetně dopravy a průmyslu. Trend ve znečištění ovzduší oxidem siřičitým se projevoval v roce 2005 a v roce 2006 byl potvrzen. Nicméně v dalších letech pak naopak trend mírně narůstající. V roce 2006 byly v Praze sledovány koncentrace olova celkem na 9 lokalitách.

Částice obsažené ve vzduchu lze rozdělit na primární a sekundární. Primární vznikají přímo z různých zdrojů. Sekundární vznikají oxidací a následnými reakcemi plynných sloučenin v atmosféře. Mezi hlavní zdroje patří průmysl, nakládání/vykládání zboží, báňskou činnost a stavební práce. Tyto částice mají různé složení a různou velikost a mohou mít různé účinky na lidské zdraví.

Suspendované částice a oxidy dusíku

Situace se suspendovanými částicemi PM10 je příznivější než v případě oxidu siřičitého. Pozornost je věnována NO2 z důvodu jeho negativního vlivu na lidské zdraví. Zdrojem jsou spalovací procesy ve stacionárních zdrojích a procesy ve stacionárních zdrojích. V roce 2006 došlo ke zvýšení koncentrace této znečišťující látky v dalším roce opět vzrostly. Vysoké koncentrace jsou stále zaznamenávány na dopravně exponovaných lokalitách.

V roce 2006 nebyl na žádné stanici překročen hodinový imisní limit oxidu dusičitého 200 µg.m-3. Nicméně, byl zaznamenán případ hodinového imisního limitu zvýšeného o mez tolerance (240 µg.m-3). V roce 2006 byly v Praze sledovány koncentrace olova celkem na 9 lokalitách a nebyl zjištěn případ k překročení stanoveného imisního limitu.

Benzen a ozon

Benzen má vliv na lidské zdraví a jeho zdrojem jsou motorová vozidla, ztráty vypařováním při manipulaci, skladování a distribuci benzinů. Převládající část připadá na emise z výfukových plynů. Ve výfukových plynech je především nespálený benzen z paliva a jeho koncentrace závisí na složení uhlovodíků obsažených v palivu (70-80 % benzenu v emisích). V roce 2006 nebyl překročen imisní limit a dalšími složkami atmosféry. průměr nesmí překročit více než 25krát hodnotu 120 µg.m-3 v průměru za 3 roky.

Čtěte také: Ovocné Sady: Ekologický Pohled

V roce 2006 byl poměrně teplý, což se projevilo i na výrazném nárůstu překročení tohoto limitu. Nejvyšší koncentrace nad 180 µg.m-3 byla na lokalitě Praze 4 - Libuš 10 hodin a na lokalitě Praha 9 - Vysočany 1 hodinu.

Další znečišťující látky

Mezi další sledované látky patří kadmium, arsen a nikl. Zdrojem těchto látek jsou především spalovací procesy (spalování uhlí, topných olejů) a výroba železa. Tyto zdroje nejsou v Praze významné. V roce 2006 leží pod cílovým imisním limitem. Nicméně, na většině lokalit došlo k mírnému nárůstu.

Jednou z toxikologicky nejzávažnějších znečišťujících látek je benzo(a)pyren. U polyaromatických uhlovodíků (PAH) jsou prokázány karcinogenní účinky na lidský organismus. Zdrojem jsou především domácí topeniště. V roce 2006 byl limit 1 µg.m-3 překročen a to až 2,5krát (na lokalitě Praha 10 - Šrobárova). Vzhledem k tomu, že se jedná o karcinogenní látku, je to situace poněkud alarmující.

Trendy znečištění ovzduší v Praze

Z dlouhodobého hlediska lze pozorovat mírný pokles znečištění PM10. V letech 2005 a 2006 se u PM10 a NO2 trend obrátil a nastal mírný vzestup. U ostatních látek byl pokles potvrzen, k určitému zvýšení koncentrací došlo i v případě SO2. Na vzestup znečištění má vliv více faktorů, včetně meteorologické situace na začátku roku 2006.

Na území Prahy je atmosférická depozice systematicky sledována na dvou stanicích. Průměrná hodnota prašného spadu v Praze v roce 2006 činila 4,26 g.m-2.měsíc-1. Imisní limity pro těžké kovy nejsou na území Prahy překračovány.

Čtěte také: Příroda v Smetanových sadech

Pražský region je v systému sledování reprezentován stanicí Praha - Libuš. Na této stanici je prováděno přes 100 analýz ovzduší k získání ročního průměru. V zimě bývá koncentrace isoprenu obvykle nižší a závisí na směru proudění větru a rozptylových podmínkách.

Vliv novoročního ohňostroje na kvalitu ovzduší

Pro účely této případové studie byly použity operativní data ze stanic státní sítě imisního monitoringu a srovnána půlnoc 2018/2019 a následně hodiny po odpálení novoročního ohňostroje v Praze (1. ledna v 18:00 h). V celé České republice byla 31. prosince přes den velmi dobrá kvalita ovzduší. Stejně tak tomu bylo 1. ledna. Díky tomu jsme mohli dobře srovnat případné změny o půlnoci 31.12./1.1. a 1.1.

Během silvestrovské noci byla nejvyšší naměřená koncentrace PM10 mezi 1 a 2 h ranní. Následně dochází vzhledem k vyšším rychlostem větru, než například v Brně, k relativně rychlému zlepšení a již mezi 4 a 5 h je situace v celé Praze výrazně lepší (koncentrace PM10 nižší). Novoroční ohňostroj byl odpálen v 18:00 SEČ v parku na Letné. Nejblíže odpališti leží automatické stanice Praha-Náměstí Republiky a Praha-Karlín. V odpoledních hodinách byly koncentrace PM10 na pražských stanicích, stejně jako den předtím, na úrovni velmi dobré, což umožňuje dobře srovnat oba dny.

Po odpálení novoročního ohňostroje se koncentrace v podstatě nezměnily. Mapa Prahy po 18 h zůstala „modrá“, s výjimkou stanice Karlín, která je jedinou, kde se koncentrace mírně zvýšily, což vzhledem k blízkosti k odpališti mohlo být v důsledku odpálení ohňostroje. Koncentrace PM10 tam však narostly pouze na 30 µg/m3. Během silvestrovské noci byla nejvyšší naměřená koncentrace PM10 na této stanici více než čtyřnásobná (126 µg/m3). Průměrná rychlost větru na silvestrovskou půlnoc byla kolem 3 m/s. Na Nový rok večer to pak bylo o 2 m/s více, tedy 5 m/s.

Nejprve se podívejme na koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 ze všech automatických stanic v Praze s dostupnými daty - konkrétně se jedná o stanice Suchdol, Riegrovy sady, Libuš, Kobylisy, Vršovice, Smíchov, Stodůlky, Karlín, Vysočany, Průmyslová, Náměstí Republiky, Legerova (hot spot), Břevnov, Chodov, Šrobárova a Řeporyje. Průměrné hodinové koncentrace PM10 (operativní data) na automatických stanicích státní sítě imisního monitoringu v Praze.

Všechny pražské stanice měly v daném období maximální koncentrace buď mezi 23:00-1:00, 0:00-1:00 nebo 1:00-2:00 SEČ na Nový rok, s výjimkou stanice Řeporyje, kde bylo maximum naměřeno již mezi 22:00 a 23:00 31.12.2018. Na grafu všech stanic je vidět mírný nárůst po ohňostroji pouze u jedné stanice - výše zmíněného Karlína. Absolutně nejvyšší byla koncentrace na stanici Náměstí Republiky mezi 1:00 a 2:00, v průměru 276 µg/m3. Druhá nejvyšší byla koncentrace PM10 na stanici Vysočany, rovněž mezi 1:00 a 2:00 a to 227 µg/m3.

Pro suspendované částice frakce PM10 jsou definovány dva imisní limity - jeden pro průměrnou 24h koncentraci, druhý pro průměrnou koncentraci roční. Ten první, tedy pro 24h průměrnou koncentraci, má hodnotu 50 µg/m3. Nejvyšší denní průměr 31.12.2018 byl v Praze na stanici Náměstí Republiky, tedy na stanici s absolutně nejvyšším hodinovým maximem PM10 v Praze pro tuto noc. Hodnota 24h průměru byla 49,45 µg/m3, po zaokrouhlení 49,5 či 49 µg/m3. Imisní limit má hodnotu 50 µg/m3 a lze tedy říci, že v Praze imisní limit překročen nebyl, byť krátkodobě v hodinovém průměru byly koncentrace více než pětinásobné.

Koncentrace PM2,5 a poměr PM2,5/PM10

Suspendované částice frakce PM2,5 jsou částice o aerodynamickém průměru do 2,5 µm a vznikají převážně spalovacími procesy - tedy právě například v důsledku odpalování pyrotechnických výrobků. Z pražských stanic probíhá měření PM2,5 na stanicích Libuš, Stodůlky, Riegrovy sady, Legerova, Smíchov, Šrobárova a Řeporyje. Pro částice PM2,5 stanovuje česká legislativa imisní limit pouze pro roční průměr, který má hodnotu 25 µg/m3, od 1.1.2020 bude jeho hodnota 20 µg/m3. Světová zdravotnická organizace doporučuje roční průměrnou koncentraci maximálně 10 µg/m3 a 24h 25 µg/m3.

Ve sledovaném období byl nejvyšší poměr pozorován právě těsně po novoročních oslavách, kdy více než 90% PM10 částic byly částice PM2,5. To dále potvrzuje hypotézu, že znečištění bylo dáno spalovacími procesy, v tomto případě odpalováním zábavní pyrotechniky.

Submikronová frakce (PM1)

Tři stanice v Praze kromě PM10 a PM2,5 měří i tzv. submikronovou frakci, tedy částice PM1, s aerodynamickým průměrem do 1 µm. Jedná se o stanice Legerova (hot spot), Šrobárova a Řeporyje. Maximum ve sledovaném období bylo naměřeno na stanici Legerova (84 µg/m3, 0:00-1:00, 1.1.2019), dále Šrobárova (82 µg/m3, 0:00-1:00, 1.1.2019) a na stanici Řeporyje to bylo 48 µg/m3 (22:00-23:00, 31.12.2018).

Oxidy dusíku (NOx)

Hlavním zdrojem oxidů dusíku je silniční doprava. Na zvýšení koncentrací se však v menší míře může podílet i odpalování pyrotechnických efektů. Z grafu vidíme, že nejvyšší průměrná hodinová koncentrace ve sledovaném období byla v odpoledních hodinách 31.12.2018. To odpovídá odpolední dopravní špičce tento pracovní den, vidět lze i krátkodobý nárůst ještě před půlnocí, který pravděpodobně rovněž souvisí s vyšší dopravní intenzitou ten večer, protože od 23 h koncentrace až do rána pouze klesaly. Další nárůst pak je vidět až v ranních hodinách 2.1.2019, což odpovídá ranní špičce tento všední den.

Imisní limity a měření

Pro výše uvedené látky stanoveny, jsou prezentovány v tab. systému kvality ovzduší České republiky (ISKO). V roce 1999 měřilo na území Prahy celkem 10 stanic. Imisní limit IHk byl překročen celkem na 4 pražských stanicích. stanic a jejich přímým ovlivněním emisemi z dopravy. ovzduší aromatickými uhlovodíky. - jsou především výfukové plyny benzinových motorových vozidel. skladování a distribuci benzinů. připadá na emise z výfukových plynů. znečišťující příměsí benzen, který je známý lidský karcinogen. Roční průměrné koncentrace benzenu pro vybrané stanice byly v r. 4 - Libuš (ČHMÚ) 2 µg.m-3 a Praha 10 - Šrobárova (HS) 5 µg.m-3.

Další znečišťující látky

toxické složky. složky, a tím také zhoršují kvalitu životního prostředí obyvatelstva. sedimentací velkých částic atmosférického prachu a impakcí látek znečišťujících ovzduší. stanicích. jsou sledovány mokrá i suchá depozice společně. Prahy je vyšší než je průměrná depozice na území České republiky. µS.Prašný aerosol s vysokým obsahem toxických komponent, např. ovzduší. Imisní limity pro těžké kovy nejsou na území Prahy překračovány. znečištění ovzduší těkavými organickými látkami. programu v rámci Evropské unie. Pražský region je v systému sledování reprezentován stanicí Praha - Libuš.

V jarních měsících roku 2000 (1. 4. - 30. Magistrát hl. m. Prahy, IMIP, analytické sdružení Ecochem a ČHMÚ. 2. 1. 1999 - podzim) a v roce 1999 (8. 7. 1999 - 24. 9. 1999 - léto). i podzimním období vyšší na Mlynářce. ukončování topné sezóny. jsou naměřeny v létě, kdy je používání lokálních topenišť omezeno na minimum. pro TOL a PAU a dvanáct expozičních scénářů. scénářů, na podzim u jedenácti. přibližně srovnatelný.pasivní sorpce (SVÚOM a.s., Pragochema s.r.o.). následném analytickém vyhodnocení exponovaných sorbentů.

Srovnání s kvalitou ovzduší v Indii

Na základě dostupných dat, je podle WHO Indie zemí s vůbec nejhorší kvalitou ovzduší na světě. Nejhorší je zde situace pravidelně v listopadu a prosinci. Před několika dny byly v Novém Dillí naměřeny koncentrace suspendovaných částic PM10 přes 1 mg/m3 (1000 µg/m3), u zdravotně nebezpečnějších menších částic frakce PM2,5 to bylo přes 700 µg/m3.

Z dostupných dat v databázi Světové zdravotnické organizace (WHO) vyplývá, že prvních třináct měst seřazených podle nejvyšší průměrné roční koncentrace PM2,5 v roce 2016 se nachází právě v Indii. V Novém Dillí je tak v průměru tato doporučovaná hodnota pro PM2,5 překračována více než 14x.

Platný imisní limit daný Zákonem o ochraně ovzduší stanovuje maximální roční průměr na 25 µg/m3 pro částice PM2,5, u částic PM10 platí imisní limit pro ochranu zdraví pro roční průměr 40 µg/m3, u 24h průměru je imisní limit 50 µg/m3. Nejvyšší průměrná roční koncentrace suspendovaných částic PM2,5 byla v roce 2017 naměřena na stanici Věřňovice v okrese Karviná (32,1 µg/m3), dále Rychvald (Karviná; 28,7 µg/m3) a Ostrava-Přívoz (27,9 µg/m3). Imisní limit 25 µg/m3 byl v roce 2017 překročen na 10 stanicích, všechny v Moravskoslezském kraji. V Praze byl roční průměr nejvyšší na stanici Praha 5-Smíchov (22,0 µg/m3) a Praha 2-Riegrovy sady (17,3 µg/m3).

Do seznamu jsou zahrnuty stanice Věřňovice, Brno-Zvonařka a Praha-Legerova (hot spot). Tam byly minulý týden naměřeny koncentrace suspendovaných částic PM2,5 až 700 µg/m3. U hrubší frakce PM10 to bylo dokonce přes 1 mg/m3, tedy více než 1000 µg/m3.

Ke špatné kvalitě ovzduší přispívají podobné zdroje jako všude jinde na světě - stavební práce, průmysl či doprava. Meteorologické podmínky zásadním způsobem ovlivňují kvalitu ovzduší, vliv má především rychlost a směr větru a také teplotní zvrstvení atmosféry. Velmi významným zdrojem znečištění a obzvláště významným v tuto roční dobu, je v Indii zemědělství. Proudění vzduchu však způsobuje přesun znečišťujících látek, často na velmi velké vzdálenosti (tzv. dálkový transport).

Součástí této slavnosti je také odpalování pyrotechnických efektů. Vzhledem k současné kritické situaci byl vydán zákaz odpalování rachejtlí kromě doby od 20 do 22 hodin. Z vlastních dat víme, že se odpalování rachejtlí na Silvestr projeví i u nás na českých stanicích.

Opatření a doporučení

Indická vláda se samozřejmě snaží celou situaci řešit, stejně tak místní obyvatelé. Kromě omezení povolené doby odpalování rachejtlí byla například v Novém Dillí zvýšena frekvence kropení ulic, na několik dní byl vydán úplný zákaz vjezdu nákladních automobilů do města (s výjimkou zásobování). Lidé se snaží se smogem bojovat všemožnými způsoby, včetně nákupu zařízení čistících vzduch, nošení roušek či jezení ovoce obsahujícího antioxidanty.

Co by jistě pomohlo by byla podpora nákupu zemědělských strojů, které by redukovaly znečištění způsobené pálením na polích, osvěta obyvatelstva a poučení o potenciálních dopadech vysokého znečištění a opatření, které by pomohla ke zlepšení kvality ovzduší. Jistě by pomohla například také modernizace vozového parku, modernizace výrobních a stavebních technologií či větší využívání paliv, jejichž spalování méně znečišťuje ovzduší. Bohužel všechna tato opatření jsou finančně nákladná řešení.

Posuzování kvality ovzduší

Posuzování kvality ovzduší je rozděleno podle jednotlivých veličin (PM10, NO2 atd.). Celková kvalita ovzduší je posuzována podle nejméně příznivě hodnocené veličiny. Výhodou indexu a jeho slovního popisu je, že není nutné sledovat a porovnávat konkrétní číselné hodnoty. Hladina s označením Velmi dobrá a Dobrá je považována za standard, kdy znečištění ovzduší nemá žádný vliv na lidský organismus. Všichni lidé mohou pociťovat lehké zdravotní problémy (zejména při delším pobytu venku). Všichni lidé mohou pociťovat i závažnější zdravotní problémy (zejména při delším pobytu venku). Všichni lidé mohou pociťovat i závažnější zdravotní problémy (i při kratším pobytu venku).

tags: #riegrovy #sady #kvalita #ovzduší

Oblíbené příspěvky:

• Co je lepší pro rajčata: Hnůj nebo kompost?
• Dopady nanočástic na zdraví
• Bezpečnost plazmaferézy
• Co je zalévání krajiny?
• Globální dopady plastového znečištění řek