Riziko ekologických havárií a prevence v České republice

09.03.2026

Tento článek se zabývá problematikou ekologických havárií v České republice, jejich příčinami a následky. Dále se zaměříme na prevenci takovýchto havárií a legislativní rámec, který tuto oblast upravuje.

Legislativa a prevence závažných havárií

Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, stanovuje podmínky pro zařazení objektů do skupin „A“ nebo „B“. Tento zákon má za cíl minimalizovat riziko závažných havárií a omezovat jejich dopady na životní prostředí a zdraví obyvatelstva.

Vnější havarijní plány byly zpracovány v roce 2018 podle zákona č. 353/1999 Sb., to je těch, co představují největší riziko v zóně havarijního plánování, územně příslušný krajský úřad zpracovává a poskytuje informaci veřejnosti o nebezpečí závažné havárie, včetně možného domino efektu, o preventivních bezpečnostních opatřeních, opatřeních na zmírnění dopadů a o žádoucím chování obyvatel v případě vzniku závažné havárie.

Identifikace a řízení environmentálních rizik

Řízení environmentálních rizik je klíčovým prvkem odpovědného podnikání a nedílnou součástí efektivního systému environmentálního managementu. Umožňuje nejen minimalizovat negativní dopady činností na životní prostředí, ale také předcházet událostem, které by mohly vést k poškození ekosystémů, zdraví lidí nebo finančním ztrátám. Význam tohoto přístupu zdůrazňuje i legislativa, zejména zákon č. 167/2008 Sb., o ekologické újmě, představuje legislativní rámec odpovědnosti za vážné poškození životního prostředí.

Prvním krokem v řízení rizik je identifikace tzv. environmentálních aspektů - činností, služeb nebo produktů organizace, které mohou ovlivnit životní prostředí. Každý aspekt je dále posuzován z hlediska své významnosti, tj. potenciálu vyvolat negativní dopad na životní prostředí. Po identifikaci aspektů následuje jejich kvantitativní nebo kvalitativní hodnocení z hlediska rizika.

Čtěte také: Rizikové faktory ohrožující zdraví

Prevence havárií je integrální součástí řízení environmentálních rizik. Zejména podniky manipulující s nebezpečnými látkami mají povinnost vést havarijní plány podle požadavků zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií. Systém prevence musí být dokumentovaný, testovaný a přizpůsobený místním podmínkám.

Institut prevence a nápravy ekologických havárií, který se v EU uplatní každý rok asi 150krát, v Česku nespustilo ani otrávení Bečvy.

Ekonomické aspekty prevence

Ochrana životního prostředí je často vnímána jako nezbytná, ale nákladová položka. Přestože je dodržování legislativy povinností, lze při správném přístupu environmentální agendu využít také jako nástroj pro optimalizaci nákladů, zefektivnění provozu a zvýšení firemní hodnoty.

Nakládání s odpady představuje jednu z nejviditelnějších oblastí OŽP v každodenním provozu. Zvýšení efektivity vede nejen ke snížení nákladů, ale i ke zlepšení environmentální stopy organizace.

Získání certifikace dle ISO 14001 nebo registrace v systému EMAS (Eco-Management and Audit Scheme) není jen otázkou souladu s normou, ale i nástrojem budování důvěry a strategické konkurenceschopnosti.

Čtěte také: Seznam pracovnělékařských prohlídek a jejich význam

Zlepšování environmentální výkonnosti lze v mnoha případech spojit s dotační podporou. Předcházejte ekologickým rizikům efektivně a proměňte povinnosti v příležitosti.

Historické případy ekologických havárií

V minulosti došlo v České republice k řadě ekologických havárií, které měly negativní dopad na životní prostředí. Následuje přehled některých z nich:

1964: Únik kyanidů do řeky Jihlavy z n. p. Tona Jihlava způsobil rozsáhlou otravu ryb na 60 km toku.
1966: Únik čpavkových vod do řeky Bečvy z n. p. Přerovské chemické závody vedl k totálnímu úhynu ryb pod Přerovem.
1967: Únik kyanidů do Lubiny pod vyústěním Kopřivničky z n. p. Tatra Kopřivnice způsobil úhyn ryb až po soutok s Odrou.
1969: Únik 225 t melasy do Chrudimky a Labe z n. p. Východočeské lihovary a konzervárny, lihovar Chrudim, způsobil úhyn ryb až po hranice s okresem Praha - východ.
1970: Havarijní znečištění Chodovského potoka a Ohře fenoly z n. p. KVHU Vřesová ohrozilo vodárenský odběr v Radošově.
1970: Únik Dubacidu do Rakovnického potoka z n. p. Rakona Rakovník způsobil silné pěnění na ČOV Rakovník a následné znečištění potoka a Berounky.
1972: Únik mazutu v Mariánských Lázních z prasklého šoupěte u zásobníku mazutové nádrže znečistil topné kanály, kanalizaci a místní potok.
1972: Destrukce nádrže na močůvku trhavinou v obci Mlékojedy způsobila únik cca 200 m3 močůvky do Vlčického a Pilníkovského potoka a Labe, což vedlo k totálnímu úhynu ryb.
1972: Vypuštění 2 % roztoku fungicidu Dithane do řeky Osoblahy při leteckém postřiku způsobilo úhyn ryb na 8 km toku.
1972: Znečištění kanalizace kyselinou chlorovodíkovou z cisternového tahače při stáčení v n. p. STZ Ústí nad Labem.
1973: Znečištění řeky Ohře závadnými látkami z výroby akrylátových disperzí v Chemických závodech Sokolov způsobilo problémy se zásobováním pitnou vodou v Karlových Varech.
1973: Únik mořírenských kalů s obsahem kyanidů do řeky Ostravice z n. p. Válcovny plechu Frýdek-Místek způsobil úhyn ryb v délce 17 km.
1975: Únik čpavku z chladícího okruhu Jatek Jeseník do řeky Bělé způsobil úhyn ryb.
1975: Únik motorové nafty z železniční cisterny mobilního skladu ČSD v Táboře do rybníka Jordán.
1975: Únik nafty z autocisterny n. p. Benzina u obce Lukavec do Martinického potoka (3. pásmo PHO VD Švihov).
1975: Únik kapalného hnojiva do toku Lutonínka v Podhájí (okres Zlín) způsobil úhyn ryb v délce toku 3 km.
1976: Úplný úhyn ryb v Lužnici pod Táborem až po Bečice z důvodu kyslíkového deficitu způsobeného vypouštěním nečištěných odpadních vod z města Tábor.
1976: Únik alkalicko kyanidové lázně z n. p. Šroubárna Turnov do Odolenovického potoka a Jizery způsobil úhyn ryb v délce 11 km.
1978: Únik fenolu ze Spolany Neratovice do Vltavy způsobil pachovou kalamitu na Labi a úhyn ryb.
1979: Únik leteckého petroleje u Ústí u Vsetína do potoka Senice a Vsetínské Bečvy zastavil vodárenské odběry.
1979: Únik mědící kyanidové lázně z n. p. Tesla Rožnov pod Radhoštěm do řeky Bečvy způsobil totální úhyn ryb v úseku 7 km.
1980: Největší ropná havárie z ropovodu na území ČR u obce Bartoušov, únik 6 000 t ropy do Šlapanky a Sázavy.
1980: Únik nedostatečně zneškodněné lázně s kyanidy a mědí z n. p. ALBA Hořovice do Červeného potoka a Litavky způsobil úhyn ryb.
1981: Únik nedostatečně zneškodněné lázně s kyanidy a zinkem z n. p. Šroubárna Žatec do Ohře způsobil úhyn ryb.
1982: Únik leteckého petroleje z autocisterny vojenského útvaru Líně do Chejlavy (přítok Holoubkovského potoka) znečistil Borecký rybník a Holoubkovský potok.
1982: Protržení hráze odkaliště S - 4 sever k. p. Spolana Neratovice způsobilo únik cca 15 000 t popílku do Labe.
1982: Znečištění Čertovky (Vltava, Praha) ropnými látkami z netěsné podzemní nádrže na LTO v uložišti francouzského velvyslanectví.
1982: Havarijní únik kejdy v JZD Horka u Staré Paky způsobený destrukcí dřevěné uskladňovací nádrže.
1982: Únik mědící lázně z n. p. AZNP Mladá Boleslav do Jizery způsobil hromadnou otravu ryb.
1983: Rozsáhlé znečištění Lipenské nádrže (Horní Planá) ropnými látkami z n. p. LIRA Horní Planá.

Charakteristika vybraných společností

Synthesia, a.s.

V podmínkách Synthesia, a.s. představuje největší nebezpečí únik toxického plynu, především chloru, v menší míře pak amoniaku, NOx, fosgenu a CO.

Explosia a.s.

Společnost provádí široký rozsah výrobních a obchodních činností. Speciální výroba zahrnuje zejména vývoj, výrobu, skladování, nákup a prodej zbraní, střeliva a munice, včetně zpracování a laborace výbušnin, ekologickou likvidaci střeliva a munice (delaborace výbušnin), zkoušení výbušnin, střeliva, případně pyrotechnických výrobků.

Nebezpečné látky se zpracovávají mísením, drcením, tavením, litím, lisováním, šnekováním a frézováním. Při delaboračních činnostech dochází k demontáži munice, může následovat vytavení, drcení, eventuálně lití, lisování výbušnin a likvidace iniciátorů, tj.

Čtěte také: Pivovarnictví: Rizika a bezpečnost

Výzkumný ústav organických syntéz a.s. (VÚOS a.s.)

Vzhledem k zaměření aktivit VÚOS a.s. je společnost schopna v rámci svých výrob realizovat celou řadu chemických reakčních postupů.

Velká řada chemických přeměn probíhá za vyšší teploty a vyššího tlaku v různě velkých vsádkových poloprovozních reaktorech. V poloprovozech jsou víceúčelová výrobní zařízení, která umožňují šaržovitou výrobu v rozsahu od několika kilogramů do několika tun.

ORLEN Unipetrol Doprava s.r.o.

Pro Synthesii, a.s., případně další společnosti v SemtinZone, zajišťuje ORLEN Unipetrol Doprava s.r.o. činnosti spojené s přepravou nebezpečných látek.

Pro PARAMO, a.s. zajišťuje ORLEN Unipetrol Doprava s.r.o. činnosti spojené s přepravou nebezpečných látek.

PARAMO, a.s.

PARAMO, a.s. Pardubice, je komplexem rafinérsko-petrochemických a energetických výrob. PARAMO, a.s. představuje významného dodavatele asfaltových výrobků a olejů na republikové úrovni.

Vstupní surovina je do objektu PARAMO, a.s. dodávána převážně v autocisternách. Akciovou společností PARAMO, a.s. probíhá síť železniční a silniční přepravy s provozem odpovídající jeho potřebám. Dále jsou materiálové toky po ploše PARAMO, a.s. zabezpečeny potrubními mosty s produktovody.

V průběhu výrobního procesu dochází k manipulaci, skladování, expedici a zpracování řady chemických látek s různými fyzikálně-chemickými vlastnostmi. Hlavní činností provozu je příjem a skladování základních materiálů, benzinu a polotovarů došlých do PARAMA a.s. v železničních cisternách na a expedice benzinů, motorové nafty, lehkých a těžkých topných olejů do železničních cisteren (autocisteren).

Investice do bezpečnosti a ekologie

Společnost PARAMO, a.s. investuje značné finanční prostředky do ekologických a bezpečnostních opatření. V roce 2009 zahájila výrobu motorové nafty s obsahem síry do 10 ppm a provedla úpravy technologického režimu.

Dekontaminace zahrnovala čištění nádrží od parafínů a zbytků mazacích olejů, čištění ploch pro stáčení cisteren, nádržových dvorů a další práce. Částečně byly práce prováděny v nedýchatelné atmosféře s použitím dýchací techniky.

Realitu se nevyplácí ignorovat ani při zavádění předpisů, ani při jejich odstraňování.

Je legitimní strategií investovat do nových obchodních modelů, stejně jako vydělat na těch starých, dokud to jde.

tags: #riziko #ekologickych #havarii #prevence