Špatné chování k přírodě: příklady a dopady

Potřeby naší velké a často přespříliš konzumní společnosti jsou obrovské. Mnoho lidí považuje za neodmyslitelný standard i věci a služby, které ke spokojenému životu vlastně nepotřebujeme. To vše se logicky odráží na stavu přírody kolem nás.

Je pravda, že vliv jednoho obyčejného člověka není velký - ovšem vliv lidské populace, která se právě z těchto obyčejných lidí skládá, je v porovnání s jinými organismy nedozírný. Každý z nás by proto měl své chování uvědomovat a snažit se životní prostředí zatěžovat co nejméně. Negativní vlivy člověka lze rámcově rozdělit do tří skupin.

Plýtvání vodou

Je běžným a příjemným rituálem dát si ranní sprchu, aby člověk vyrazil svěží do nového dne. Pět minut si postojíte pod příjemným proudem teplé vody. Za tu dobu kolem vás proteče 60 až 80 litrů pitné vody. Dál je potřeba si vyčistit zuby. Proč vypínat vodu, když to zabere jen chvilku? Za minutu to máme dalších zhruba 10 litrů. Vynásobme to všemi členy domácnosti, 365 rány v roce. Připočítejme ještě praní (pokaždé 40 až 80 litrů), splachování toalety (po deseti litrech), umývání rukou, vaření i další činnosti.

Nadměrná spotřeba energie

Dalším palčivým problémem je energie. Elektrická energie je všude, dnešní život bez ní není možný. Mobilní telefony, televize, počítače, osvětlení, sporák… Není zas tak výjimečné svítit po celém bytě, mít puštěnou televizi i počítač a u toho všeho spát. Tyto naše samozřejmosti jsou však vykoupeny drahou mincí v podobě uhlí, které je v naší republice hlavním zdrojem energie. I kdybychom od spalování uhlí ihned upustili, tak větrné elektrárny a solární panely současný luxus nikdy neutáhnou. Okamžité utažení našich opasků však může alespoň ušetřit uhlí do dalších let.

Mnoho scénářů ukazuje, že pokud nastane v budoucnosti velký výpadek („blackout“) elektřiny, přijde totální kolaps společnosti.

Čtěte také: Špatné svíčky a jejich dopad na emise

Plýtvání potravinami a produkce odpadu

Čím umíme také bezvadně plýtvat, jsou potraviny. Je tolik možností, co nakoupit. A jak je to snadné, naplnit koš rozmanitým jídlem! Ovoce či zelenina z dalekých koutů světa jsou tak krásné a dokonalé! Pesticidy a hnojiva udělaly dobrou práci. Dejme všechny ty poklady Maroka, Tuniska nebo Španělska do igelitových pytlíků; těch je všude plno, tak je doma hned vyhodíme. A cestou se stavíme v nějakém rychlém občerstvení. Vždy mají všeho dostatek předpřipraveného, aby nic nechybělo. Před tím, kolik nežádoucích látek z rychlerostoucích kuřat maso obsahuje a jak vůbec tyto velkochovy vypadají, raději pevně zavřeme oči! Přitom zemědělská velkovýroba představuje jeden z nejvážnějších faktorů ohrožujících přírodu prakticky na celém světě.

Když už se ráno vypravíte z domova a nezapomenete s sebou vzít páchnoucí odpadky, vyhodíte je do obyčejné popelnice při cestě, nebo si popojdete až k barevným kontejnerům na tříděný odpad? Mnoho lidí ve spěchu volí rychlejší, jednodušší variantu. Odpadky netvoříme jen doma, ale i venku na procházce, třeba když sníme sušenku, dopijeme láhev a podobně. Pokud není nikde v pohodlné blízkosti koš… co uděláte vy? Příroda si s tímto špatně rozložitelným odpadem poradí až za velmi dlouhou dobu, v řádu desítek i stovek let!

Znečištění vody chemikáliemi

Znovu tady dostává zabrat voda. Když ji totiž tak bohatě využíváme, obohatíme ji snad při každé činnosti o nespočet chemických látek. Čím agresivnější prostředek, tím líp pro úklid. Pak s tím pryč do odpadu - problém vyřešen. Účinné čisticí prostředky, které mají málem charakter žíraviny, prací prášky s fosfáty, oleje ze smažení a mnoho dalších pikantností odchází z našich domácností. Novinkou jsou rozpustné ruličky od toaletního papíru. Bomba, jak hned v záchodě mizí!

Druhotné dopady a znečištění ovzduší

Třetí skupinu představují druhotné dopady problémů z prvních dvou kategorií. Patří sem třeba známý smog, který souvisí s oxidem siřičitým vznikajícím hlavně při spalování a s oxidy dusíku, které jsou produkty dopravy. Automobily jsou významnými „dodavateli“ těchto látek. Kvůli oxidům dusíku vzniká přízemní ozón, oxid siřičitý dává vzniknout kyselině sírové. Tyto látky způsobují úhyn rostlin a v minulosti zavinily odumírání lesů na rozsáhlých plochách našich severních pohraničních pohoří.

S rostoucí dopravou čím dál více sytíme vzduch sloučeninami dusíku. Jsou tu však i další škodliviny, které souvisejí s dopravou - velmi jemné částečky prachu, tvořící se při otěru z pneumatik i z vozovky nebo z brzdového obložení při brzdění.

Čtěte také: Třídění odpadu: Vyhněte se chybám

Kouření

Mimo tyto naše kategorie stojí kouření. Nespadá ani do neefektivního využívání zdrojů, ani do likvidace odpadů, ani není jejich dopadem. Je to prostě jen lidský vrtoch. Cigarety se sice postupně zdražují, ale přesto stojí jedna tak málo jako třeba houska - a stejně snadno jsou i dostupné. Není divu, že během dne potkáme spoustu kouřících lidí, ať už si tím zkracují čekání na zastávce, nebo si jen tak vykuřují na lavičce.

Kouř ovšem lidi okolo neobtěžuje pouze svým zápachem. Zmiňme například polycyklické aromatické uhlovodíky, jež se dokážou přichytit na částice prachu a s nevinným nádechem se dostanou dovnitř našeho těla, kde často působí záněty - nehledě na to, že některé mají rakovinotvorné účinky. Na částice prachu se přichytávají i další věci, třeba částečky rozvířené z nesebraných uschlých psích exkrementů.

Myslivost a ochrana přírody

My, myslivci, využíváme naši přírodu a krajinu především k realizaci našeho koníčku a mnohdy i poslání, tedy myslivosti. Myslivost je právem definována jako soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijícím živočichům. Naše aktivity v našich honitbách provádíme v průběhu celého roku a je třeba mít vždy na paměti, že v přírodě a v „naší“ honitbě nemusíme být vždy sami. Totéž prostředí totiž k realizaci všemožných volno časových aktivit využívá také nemyslivecká veřejnost, a to nejen nyní v létě, v období prázdnin, dovolených či táborů, ale v průběhu celého roku.

Vzhledem k tomu, že myslivci i nemyslivecká veřejnost využívají stejné prostředí ke svým aktivitám, musí zcela pochopitelně docházet k interakcím. Míra interakce je různá a jistě závislá od typu činnosti prováděné v přírodě. Spoluobčané využívají naše honitby, jakožto součást volné přírody a krajiny, k mnoha aktivitám. K jedné z neoblíbenějších patří v letním období „český národní sport“ - houbaření. S houbaři se potkáme v lese od jara až do podzimu, od rána do večera. Pokud houby opravdu rostou, berou houbaři, především z měst, české lesy útokem. Mnohdy se s nimi potkáme na takových místech a v takovou dobu, že bychom to opravdu nečekali.

V posledních pár letech se k nám ze světa dostala moderní aktivita prováděná v přírodě - geocaching. Jedná se o hru na pomezí sportu a turistiky spočívající v použití navigačního systému GPS při hledání schránky („pokladu“, tzv. keše) schované v přírodě pod definovanými souřadnicemi. Schránka bývá většinou plastová, vodě odolná, obsahuje zpravidla deník, do něhož se zapisují nálezci, a může obsahovat také drobný předmět na výměnu. Tato hra vznikla v USA v roce 2000 a jen pro zajímavost, v současné době je v naší republice téměř 30 000 keší (skrýší či „pokladů“). K dalším aktivitám patří především v příměstských oblastech a okolí vesnic procházky se psy. Zejména v podvečerních a večerních hodinách se často setkáme s našimi spoluobčany na procházce se psem.

Čtěte také: Jak na špatnou náladu?

Fenoménem posledních let jsou čtyřkolky. Tak jak někteří hledají v lese klid a ticho, čtyřkolkáři v lese hledají adrenalin. Ano, i my myslivci také již dnes hojně využíváme čtyřkolky pro naši praxi. Vždyť v mnoha případech si nelze bez využití možností čtyřkolek představit například přikrmování zvěře v zimních podmínkách při vyšší sněhové pokrývkou.

Kromě výše zmíněných činností se dále v přírodě setkáváme běžně s pěšími turisty, sportovci, skauty, běžkaři či mileneckými páry. Je zcela přirozené, pochopitelné a hlavně správné, že naši krásnou českou přírodu využívají kromě myslivců, také naši spoluobčané, kteří v ní nacházejí naplnění, poznání a uspokojení. Co je však důležité, každý její návštěvník by se v ní měl chovat zodpovědně, šetrně, ohleduplně a měl by mít alespoň základní právní povědomí o tom, jak se v přírodě smí či nesmí chovat. Stejně tak my myslivci bychom měli přesně vědět, na co můžeme naše spoluobčany upozorňovat a kdy můžeme v souladu s platnou legislativou zakročit.

Především v zákoně o myslivosti a v lesním zákoně nalezneme určitá ustanovení, která přesně vymezují, jakým způsobem se v přírodě (ne)máme chovat a jaké činnosti (ne)smíme provádět.

Samozřejmě přestupky výše zmíněných ustanovení mohou kontrolovat kvalifikované osoby jako myslivecké stráž, lesní stráž či stráž ochrany přírody. Samozřejmě orgány státní správy a Policie České republiky. Prokázané přestupky mohou být pochopitelně sankcionovány. Domnívám se, že spory, hádkami či používáním vulgarismů se problém většinou nevyřeší. Navíc při nevhodné medializaci jen vrhne špatné světlo na myslivce.

Děti a příroda

Děti potřebují přírodu - kontakt se stromy, rostlinami, kameny a zvířaty, aby se naučily citlivému a láskyplnému vztahu k ní. Příroda nám nabízí velké množství podnětů ke společným hrám a rozhovorům. Nejhezčí hry vznikají v lesích, na loukách, u potůčků, v horách a věřte mi, že na ty se nezapomíná. Při těchto aktivitách můžeme kombinovat pohyb s klidem beze slov. Zkusme se například s dětmi opřít o mohutný kmen, hladit voňavou kůru, poslouchat šumící koruny stromů, letící ptáky a pohybující se oblaky.

Prožitky z přírody zprostředkované všemi smysly jsou pro děti poučné a neuvěřitelně vzrušující. Pobyt v přírodě děti obohacuje ve všech možných směrech. Rozvíjí u nich jemnou i hrubou motoriku, vnímavost, představivost, děti vnímají krásu a proměny přírody ve všech ročních obdobích, seznámí se i se všemi elementy Země (voda, země, vítr, slunce). Čerstvý vzduch, slunce, vítr i déšť zvyšují odolnost dětí vůči nemocem a podporují jejich celkový tělesný i duševní vývoj. Děti by měly mít možnost chodit ven za každého počasí. I v dešti či plískanici je můžeme s klidem nechat volně pohybovat 1 až 2 hodiny. Pro děti ostatně většinou termín špatné počasí neexistuje. V kalužích, rozbředlém sněhu či větru skotačí stejně rády, jako si hrají ve slunečním svitu. Jsou-li dostatečně oblečeny, neohrozí je ani chlad či vlhko.

Rodinný výlet nemusí nutně znamenat objevování vzdálených míst. Bohatě postačí procházka do lesa, parku či na louku v okolí našeho bydliště. Společné aktivity v přírodě zlepšují vztahy, sbližují rodiče s dětmi a rozvíjí citlivost a vnímavost. Cákání v kaluži či potůčku děti neskonale baví. S přicházejícím podzimem nastává i čas pouštění draků. Při této aktivitě se děti pořádně proběhnou, protáhnou a zároveň si rozvíjejí jemnou i hrubou motoriku.

Děti si rády opékají brambory, jablka, pečivo či špekáčky. Oheň jim tak přináší dobroty, zábavu, ale i poučení. Spaní „pod širákem“ je pro děti velkým dobrodružstvím. Společné sledování toho, jak se den vítá s nocí a na obloze se pomalinku rozjasňuje měsíc a hvězdy, je opravdovým prožitkem. Také ranní východ slunce je vlastně zázrak. Děti si tak uvědomí fakt, že bez světla by nebyla tma a bez tmy světlo.

Naše rodina každý rok přivítá jaro i podzim vysazením nového stromu, keře a nějaké té rostlinky do volné přírody. Děti i my dospělí tyto rituály přímo zbožňujeme. Je pak úžasné společně sledovat, jak naše stromy, keře a rostlinky rostou a sílí. Sázení rostlin, keřů a stromů do přírody může být i výborným studijním materiálem. Protože když se rozhodneme koupit tu či onu rostlinu, je důležité vědět, jaké potřebuje podmínky k životu a klidnému a zdravému růstu. Jestliže se necítíme na vysazování větších rostlin, můžeme zasadit třeba jen sazeničky bylinek.

Že má člověk negativní vliv na životní prostředí, je neoddiskutovatelné. Platí to jak pro úředníka z Prahy, kadeřnici z Humpolce nebo kladenského inženýra, tak pro ekologického zemědělce z Jižních Čech i pro nás studenty. Důležité je si své chování uvědomovat, zamýšlet se nad ním, změnit ho a snížit negativní dopad na životní prostředí na minimum.

tags: #spatne #chovani #k #prirode #priklady

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana planety pro děti
• Účinné metody proti slimákům
• Slovník environmentálních pojmů
• Definice trvale udržitelného rozvoje
• Příklady antropologického ovlivnění