Rozmnožování kůrovce a jeho vliv na lesní porosty

Malý brouček, ale velký škůdce našich horských dřevin. Lýkožrout smrkový patří ve střední Evropě mezi nejvýznamnější škůdce, který napadá nejčastěji smrkové porosty se stářím na 60 let , a to především na osluněných porostních stěnách.

Pokud ale má nedostatek potravy, napadá i stromy mladší, polomy a fyziologicky oslabené stojící stromy (imisemi, suchem, václavkou apod.). Obr. Lýkožrout smrkový se obvykle vyvíjí výhradně na smrku ztepilém, výjimečně napadá i modřín opadavý a pouze velmi vzácně také borovici lesní.

V České republice je lýkožrout smrkový ve smyslu vyhlášky Mze č. 101/1996 Sb. § 3 v platném znění charakterizován jako kalamitní škůdce. Existuje vyhláška, která považuje lýkožrouta smrkového za kalamitního škůdce.

kalamitní stav - je takový početní stav, který způsobuje rozsáhlá poškození porostů na stěnách, příp. vznik rozsevů uvnitř porostů. (MZe ČR č.

Životní cyklus lýkožrouta smrkového

Na počátku je oválné, bílé vajíčko, ze kterého se vylíhne přibližně 2 mm larva, bělavé barvy. Ta roste do délky 5 - 7 mm. Dále se z ní stává kukla o délce 5 - 6 mm, ze které se vylíhne dospělý jedinec s válcovitý černohnědý, lesklý tělem, o délce 4,0-5,5 mm. Obr.

Čtěte také: Udržitelné rozmnožování hospodářských zvířat

V našich podmínkách dokáže Lýkožrout za rok zplodit až dvě nové generace. Při teplém a suchém počasí může mít o jednu generaci více.

První rojení začíná hned po zimě a to většinou v období dubna a května, ale záleží na hodnotách teplot a nadmořské výšce. Druhé rojení bývá letní, které probíhá zhruba od poloviny června do počátku srpna. Případné třetí rojení probíhá podle počasí přelomu srpna a září; Také existuje tzv. Sesterské rojení. Bylo pozorováno po 2-3 týdnech po základním rojení. Při sesterském rojení dochází k přerojování samic na stejný nebo jiný strom, kde samice po regeneračním žíru pokračují bez další kopulace v kladení vajíček.

V tyto doby je možné brouky vidět poletovat v přírodě. Začnou nalétávat na stromy, které jsou oslabeny a mají sníženou možnost ronit pryskyřice. Jako první nalétává na strom sameček a vyhlodá vstupní otvor a začne hlodat snubní komůrku. Při této činnosti vznikají drobné pilinky, takzvané „drtinky", které vyhazuje ze vstupního otvoru ven. To je první známka napadení stromu viz. obr. 4.

Vyhlodání snubní komůrky trvá samečkovi 2-4 dny. Po skončení práce vypouští do ovzduší agregační feromony, které lákají samičky k páření a zároveň lákají i samečky k hromadnému náletu na oslabený strom. Tím je zajištěno soustředění populace.

Na jednoho samečka připadne zpravidla 1-3 samičky. Po spáření hlodá každá samička svoji matečnou chodbu a do zářezů po stranách chodby klade jednotlivá vajíčka. Během svého života samička naklade 20-100 vajíček, v průměru je možno počítat 60 vajíček. Hlodání matečné chodby a kladení vajíček trvá obvykle 7-10 dní. Z vajíček se po 6-18 dnech líhnou larvy, jejichž vývoj může trvat v optimálních podmínkách 7 dní, v podmínkách nepříznivých až 50 dní. Období kukly trvá v průměru 8 dní. Obr.

Čtěte také: Ochrana zvířat neschopných rozmnožování

Po vylíhnutí je brouk lýkožrouta bílý a postupně tmavne. V tomto období je dospělec lýkožrouta ještě pohlavně nedospělý. Dospívání probíhá v období 2-3 týdnů, při takzvaném zralostním (uživném) žíru. Je to období, kdy čerstvě narozený dospělec požírá zbývající lýko v okolí larválních chodbiček.

Pokud nastane situace, že v daném stromě již není nic vhodného, prokousávají se lýkožrouti ven a naletují na nové stromy, kde dokončují vývoj. Jakmile dospělec lýkožrouta ukončí zralostní žír, nastává tento cyklus znovu. (2)Celkový vývoj od zavrtání samce až po ukončení zralostního žíru trvá za normálních podmínek zpravidla 6-10 týdnů.

Lýkožrout smrkový může zimovat jako larva, kukla nebo dospělec, v závislosti na průběhu počasí během léta nebo podzimu. Obr.

Přirození nepřátelé lýkožrouta

Lýkožrout smrkový má celou řadu přirozených nepřátel, a to jak predátorů, tak i parazitů. Mezi nejněmější brouky patří - pestrokrovečník mravenčí, drabčík. Z dvoukřídlého hmyzu jsou predátory larev lýkožrouta smrkového např. Medeterasignaticornis Lw., nebo Lonchaea seitneri Hend. Velmi početní jsou paraziti z řádu blanokřídlých a také některé entomopatogenní houby.

Ochrana proti kůrovci

Lesník kontroluje stav porostu při svých pravidelných pochůzkách. Při zvýšeném stavu se výskyt lýkožrouta smrkového kontroluje pomocí lapáků nebo lapačů, a to ve všech porostech starších 60 let.

Čtěte také: Průvodce rozmnožováním agam

Lapáky a lapače se v porostech instalují na nejohroženější místa, a to alespoň 1 lapák nebo lapač na 5 ha. Lapák je pokácený dospělý strom přikrytý větvemi. Zavadající strom vylučuje podobně jako poškozené nebo oslabené stromy látky, které lákají brouka k napadení stromu. Lapáky se umísťují do míst s předchozím vývojem kůrovce a do míst s předchozí těžbou, kde je předpoklad výskytu kůrovce.

Lapač je odchytové zařízení sloužící přilákání a odchytu kůrovců pomocí feromonové návnady. Feromony jsou biologicky aktivní látky, které umožňují komunikaci mezi příslušníky téhož druhu hmyzu a vyvolávají např. reprodukční aktivitu, agregační feromony slouží k přivolání většího počtu jedinců na vhodné oslabené stromy. Tohoto jevu se využívá při umístění zpravidla plastového deskového lapače, do kterého je umístěn feromonový odparník. Brouk přilákaný účinkem feromonu narazí na plastovou bariéru a spadne do odchytové misky, která znemožní výlet zachyceného brouka. Obr.

Jak lesník pozná napadený strom

Napadený smrk po náletu začíná v místech závrtů smolit. Je-li nálet úspěšný, objevují se na kůře stojících stromů malé hromádky tmavohnědých drtinek.Dále dochází k barevným změnám jehličí, které světlá, později rezne a postupně opadává, a současně začíná v místě primárního náletu opadávat kůra.

Vitální strom je schopen vlivem svých obranných reakcí zavrtávající se brouky zavalit výronem pryskyřice (smolením) a tím se ubránit napadení. Na napadeném ležícím kmenu jsou místa závrtu dobře patrná podle hromádek drtinek. Sloupnutím kůry napadeného kmenu odkryjeme typické požerky lýkožrouta smrkového.

• Lapáky (preventivní ošetření vhodnými insekticidy a navnazujícími feromonovými odparníky).
• zachytávání brouků v době rojení do obranných zařízení - lapáků a lapačů a jejich zahubení.

Historie a současnost kůrovcové kalamity

V letech 1943 - 1955, tedy během a po druhé světové válce, došlo v celé střední Evropě k velké kůrovcové kalamitě. Tehdy se vyskytl kůrovec lýkožrout smrkový od Švýcarska a Rakouska až k severnímu Německu a od Rýna na západě až po jižní Polsko a Slovensko a Maďarsko na východě. Podle propočtů a odhadů bylo napadeno více než 30 mil m3 smrkového dříví. Byla to časově druhá, ale svým rozsahem největší kalamita lýkožrouta smrkového v historii.

Po rozsáhlé vichřici v roce 1984 v Bavorském národním parku se kůrovec začal rychle množit a zanedlouho se značně rozšířil i do Národního parku Šumava. Ukázalo se, že kůrovec je schopný přežívat a množit se v různých výškách.

Extrémní klimatické podmínky let 2002 a 2003 způsobily oslabení smrkových porostů v lesích a následné náhlé zvýšení populační hustoty kůrovců tak, že existuje reálné nebezpečí jejich přemnožení, vzniku kalamitního stavu a nepředvídatelných škod na lesních majetcích na území celé České republiky.

Ministerstvo zemědělství vyhodnotilo situaci a dospělo k závěru, že současný stav populační hustoty kůrovců naplňuje ustanovení § 32 odst. 2 lesního zákona o vzniku mimořádných okolností v lesích.

V Česku se původně vyskytoval (ještě před 2. Teprve v průběhu války se rozšířil i do nižších poloh, kde první velkou kalamitu způsobil na přelomu 40. a 50. let minulého století. V současnosti se vyskytuje od nejnižších poloh až po horní hranici lesa prakticky všude, kde se vyskytují smrky. Od 80. let je s výjimkou několika let stále v gradaci, i když se zde projevují lokální rozdíly.

Kůrovec v číslech

L. smrkový patří v Evropě, s výjimkou Středomoří a Britských ostrovů, k nejvýznamnějším škůdcům. Významné škody působí i ve smrkových lesích na Sibiři a v severní Číně. V případě smrkových porostů ve střední Evropě je pak v posledních desetiletích nejvýznamnějším škůdcem. Známé jsou rozsáhlé kalamity v posledních třech desetiletích ze Skandinávie, pobaltských zemí, v Bělorusku, které dosáhly desítek mil. m3. Jen v ČR v letech 2003-2015 dosáhl objem kůrovcového dříví více než 14 mil. m3.

Ve smyslu vyhlášky MZe ČR č. 101/1996 Sb., v § 3 je l. smrkový považován za kalamitního škůdce.

• základní stav - je takový početní stav lýkožroutů, kdy objem kůrovcového dříví z předchozího roku v průměru nedosáhl 1 m3 na 5 ha smrkových porostů a nedošlo k vytváření ohnisek;
• zvýšený stav - je takový početní stav, kdy objem kůrovcového dříví v průměru překročil 1 m3 na 5 ha smrkových porostů a došlo k vytvoření ohnisek; tento stav upozorňuje na možnost přemnožení;
• kalamitní stav - je takový početní stav, který způsobuje rozsáhlá poškození porostů na stěnách, příp.

Faktory ovlivňující výskyt kůrovce

Na velikost populace kůrovce působí přímo i nepřímo celá řada faktorů, které spolu vzájemně významně souvisí. Důležitou částí práce jsou data. Bylo zapotřebí získat data, na kterých by bylo možné vizualizovat a vyčlenit kritické faktory a připravit je tak pro další práci a analýzy.

Zdravotní stav smrčin a počasí byly označeny jako rozhodující faktor. Nejvýznamnější vliv mají na výskyt kůrovce následky požárů, větru, blesků, sněhu atd.

Nicméně nejsou-li lesní porosty postiženy výše zmíněnými faktory, napadá lýkožrout smrkový stromy oslabené jiným způsobem. V největší míře jsou to porosty oslabené počasím, respektive suchem.

Způsoby, jak se bránit proti kůrovci

1. Pokud dojde k živelné kalamitě vlivem bouře nebo silného větru, která způsobí zlomené a vyvrácené stromy, hodí se k odchytu kůrovců před jarním rojením. Nedopusťte, aby polomy stromů zůstaly v lese. Odstraňte toto dříví z lesa co nejdříve, vždy před rojením kůrovce - zhruba od poloviny dubna do poloviny května. Čím dříve, tím lépe. Tyto stromy je důležité také asanovat.
2. Aby obrana proti kůrovci byla co nejúčinnější, je extrémně důležité včas odhalit všechny napadené stromy. Hledání provádějte pomocí drtinek přímo na porostech, které se nacházejí v okolí původního výskytu. Postupně hledejte kůrovce také uvnitř stromů, a to zejména tehdy, když nejsou napadené na porostní stěně. Nejvíce podezřelé jsou vždy stromy, které neraší a opadává jim jehličí.
3. Ve válce proti kůrovcům je důležitá také včasná asanace napadených stromů. Nebojte se použít všechny dostupné možnosti. Vykácení stromů zamezí nebo alespoň sníží napadení dalších stromů. Nezapomeňte, že asanace neznamená jen pokácet a odvést jinam.
4. Kombinujte metody asanace. Ve stádiu vývoje larvy a kukly můžete zvolit ruční odkorňování pomocí kůrového škrabáku. V případě, že se jedná o pokročilejší vývojové stádium, je lepší zvolit metodu chemické asanace.
5. Také skládky dřeva jsou velmi rizikovým místem pro potenciální šíření kůrovce. Proto je důležité asanovat také je. Můžete použít insekticidní sítě. Výhodou je, že je můžete používat opakovaně.
6. Odvoz neošetřeného kůrovcového dřeva mimo les je přísně zakázáno! Důvodem je to, aby nedocházelo k dalšímu šíření a rozmnožování do míst, kde zatím není. Pokud je dříví aktivně napadeno, tzn.
7. V počáteční fázi rojení kůrovce lze jeho množství snížit pomocí otrávených lapáků. V případě, že můžete odbyt nebo asanaci zajistit přímo v lese, můžete použít také neotrávené lapáky. K odchytu lze použít též insekticidní sítě.
8. Vzhledem ke kalamitnímu stavu, který je momentálně rozšířen po celé střední Evropě, ale také vzhledem k nedostatku pracovní síly a technologií, není dle odborníků efektivní soustředit se jen na těžbu sterilních kůrovcových stromů. Těžbu stromů bez kůry lze odložit až do roku 2022. Pokud se rozhodnete nechat suché stromy v lese, můžete požádat obec s rozšířenou působností o vyhlášení zákazu vstupu do něj. Prioritně je lepší řešit těžbu a asanaci stromů v místech, kde se ještě kůrovec vyskytuje a hrozí jeho další vyrojení. Ověřte proto vždy, zda se v kůře lýkožrout opravdu nachází. Nezapomeňte kontrolovat také stromy v oblasti, kde je evidentní výskyt kůrovce na okolních stromech.
9. Kůrovec miluje teplo. Rojí se v období od dubna do září při teplotách nad 20 °C. V případě, že je teplota nižší, rojení se neuskuteční, případně se přeruší nebo zpomalí. To vše může podpořit ještě déšť. Když rojení probíhá při teplotách lehce nad 20 °C, kůrovec se usídlí spíše na slunných místech, nejčastěji na jihu, jihovýchodě a jihozápadě. Pokud však teplota stoupne nad 30 °C, jsou taková místa i pro kůrovce nesnesitelná, a tak se přemístí do míst, kde je chladněji, tzn. uvnitř porostů a spíše na severní straně. Teplota vzduchu má význam také na délku vývoje nové populace kůrovců. V klasickém jarním počasí a teplotách se první populace vyvíjí během pouhých 10 dnů, nicméně při teplotách okolo 30 °C se vývoj urychlí klidně i na 5 dnů.

tags: #rozmnožování #kůrovec

Oblíbené příspěvky:

• Přečtěte si o přírodních zajímavostech
• Environmentální obory VŠB kombinovaně
• Volební programy a klima
• Dopady znečištění na evropská moře
• Odpadové hospodářství v ČR: Analýza dat