Znečištění životního prostředí v rozvojových zemích: Globální výzva

Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další.

S prohlubujícími se krizemi celosvětového rozsahu - znečištění, úbytek biodiverzity a klimatická krize - roste i porozumění, že je nemůže vyřešit žádný stát nebo aktér sám.

Výrazně omezit průmyslové exhalace se daří stále stoupajícímu počtu rozvojových zemí. Sázejí především na místní samosprávu, sílu kapitálových trhů a aktivitu soukromých společností specializujících se zejména na čištění ovzduší a vodních zdrojů.

Dopady změn klimatu

Kde pozorujeme nejvýraznější dopady změn klimatu? Samozřejmě u ostrovních zemích, které čelí vzestupu hladin oceánu a jsou kvůli změnám klimatu odsouzeny k zániku.

Příkladem může být Tuvalu, Marshallovy ostrovy, Maledivy a další. Výrazné dopady vidíme také v zemích subsaharské Afriky, které se kvůli zvyšující se teplotě a extrémům v počasí stávají prakticky neobyvatelné.

Čtěte také: Klimatická změna a rozvojové země: Případ Afghánistánu a Etiopie

Zambie, Etiopie, Mali, ale i Sýrie a Irák sužují extrémní sucha i povodně a Kambodža či Bangladéš jsou často zasažené bouřemi.

Příčiny znečištění

Řada rozvojových zemí znečišťuje oceány a přírodu plasty. Ale část znečištění mají na svědomí i rozvojové země samotné - například vypouštějí nevyčištěné odpadní vody do moře.

Pokud tam je plastový odpad, je to často odpad z Evropy. My sice třídíme plasty, ale velkou část vůbec neumíme zpracovat či recyklovat. Dříve se vytříděný plast hodně vyvážel do Číny a dnes končí v rozvojových zemích.

Rozvojové země sice nemají správné návyky, nemají například odpadkové koše a plastovou lahev vyhodí kdekoliv. Nicméně jejich ekologická stopa je zanedbatelná oproti globálnímu severu.

Bohaté země globálního severu způsobily změnu klimatu a chudé země globálního jihu už dnes zažívají důsledky, které jim komplikují život.

Čtěte také: Rozvojové země a odpadové hospodářství

Pokud komerční společnost těží zlato nebo kovy v rozvojové zemi, vypouští zbytkové chemické látky na korály. Když se v Kanadě či USA těží ropa, také znečišťují vodní zdroje.

Mezinárodní snahy o řešení

Na konferenci COP26 v Glasgowě zazněla žádost od rozvojových zemí, aby rozvinuté země financovaly nejen jejich adaptaci na klimatickou změnu, ale i nízkouhlíkovou ekonomiku a poskytly náhrady za způsobené škody, které již změna klimatu napáchala.

Od Stockholmské konference po přelomovou Pařížskou dohodu a uznání práva na zdravé životní prostředí Valným shromážděním OSN se celosvětová odpověď na výzvy životního prostředí rozvinula z morálních apelů v systém mezinárodního práva životního prostředí.

Deklarace je považována za první krok k vytvoření mezinárodního práva životního prostředí a uznání významu životního prostředí pro zdraví lidí.

Konference vedla k založení Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) jako globálního environmentálního koordinátora, neutrální platformy spojující členské státy, občanský a soukromý sektor a agentury OSN pro řešení hlavních environmentálních problémů světa.

Čtěte také: Strategie rozvoje kraje Vysočina

UNEP a Světová meteorologická organizace společně v roce 1988 založily Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), jehož cílem je na základě souhrnu vědeckého poznání předkládat vládám států vědecké informace, které jim umožní vytvářet klimatické politiky.

Životní prostředí bylo poprvé výslovně propojeno s ekonomickým rozvojem, rovností a spravedlností.

Ekologická edukace a inspirace

Záleží na rozvojové zemi, někde s přírodními zdroji zachází velmi neuváženě, jinde můžeme naopak najít příkladné jednání podporující životní prostředí. V takových zemích je častá komunitní péče o životní prostředí, komunitní vysazování stromů.

Vzdělávání v ekologii a vedoucí k šetrnému chování však většinou není součástí školní výuky v chudých zemích, pokud se nějakým způsobem chovají k životnímu prostředí, vychází to z jejich způsobu života, který silně závisí na stavu krajiny.

Obecně se zdá, že environmentální výuka je ve školství stále nedostatečně zavedená, takže i tam jsem trochu skeptik, i když jsou jistě mnohem dál než my. Dobrým zdrojem je ale samozřejmě internet, a tak i čeští studenti mají přístup k aktuálním informacím a výukovým materiálům.

Pro mne osobně jsou ale velkou inspirací zmíněné domorodé kmeny, které žijí v pralese v souladu s přírodou a udržitelně se starají o svůj ekosystém.

Co může udělat každý z nás pro zlepšení životního prostředí?

1. Přemýšlejte o tom, co kupujete! Naše nákupní chování má velký vliv na planetu.
2. Preferujte lokální potraviny a bio ovoce a zeleninu. Banány a exotické ovoce jezte co nejméně. Maso nakupujte české, ideálně bio - je dražší, ale zdravotně a environmentálně nezávadné.
3. Zajímejte se o environmetální problematiku, čtěte zprávy, dohledávejte si ověřené informace. Málo se například ví, že káva a rýže mají obrovskou uhlíkovou stopu a sója že obsahuje velké množství hormonů.
4. Kupujte bazarové a recyklované věci.
5. Zajímejte se o to, z jakého materiálu jsou výrobky vyrobené a jaký to má vliv na životní prostředí. Například dnes populární elektronika je velmi materiálově náročná a má velkou uhlíkovou stopu. Elektroniku je tedy dobré redukovat.
6. Vyberte si zaměstnání, které podporuje životní prostředí a má tak perspektivu. Působte environmentálně na svého zaměstnavatele.
7. Zodpovědně volte politiky do celostátních i regionálních struktur.
8. Vzdělávejte své děti, zavádějte ekologické hospodaření ve svých rodinách.
9. Přímo se angažujte na zlepšování svého okolí.

Současné trendy

• Mezi současné trendy patří větší inkluzivita, např. z pohledu dříve přehlížených skupin obyvatelstva.
• Dále dochází k posilování tvorby průřezových politik propojujících klima, biodiverzitu, zdraví a spravedlnost, sílí tendence k vytváření závazných mechanismů se silnějšími nástroji pro dodržování norem a financování a v neposlední řadě k většímu důrazu na propojení vědy a politiky prostřednictvím nástrojů jako je IPCC, IPBES, zprávy GEO nebo občanská věda.

Příklady z Olomouckého kraje

Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje navrhují vymezení a upřesnění specifických oblastí pro území, ve kterém se projevují problémy v oblasti hospodářského rozvoje a sociální soudržnosti obyvatel území.

Význam problémů těchto oblastí přesahuje hranice uvedených obcí a ovlivňuje vyvážený udržitelný rozvoj zejména okrajových částí Olomouckého kraje s přesahem vlivů i do sousedních krajů.

Za zásadní problémy se považuje vysoká míra nezaměstnanosti, nevyvážená vzdělanostní struktura, nízká úroveň mezd a omezená mobilita obyvatel za prací.

tags: #rozvojové #země #znečištění #životního #prostředí

Oblíbené příspěvky:

• Kvalita ovzduší v ČR
• Složení a význam ekologické soli do myčky
• Znečišťování životního prostředí: pravidla a zákazy
• Agenda odboru životního prostředí Kladno
• Kompost Ústí nad Labem - prodej