RRD: Topol pro vypouštění látek do přírody

Termín rychle rostoucí dřeviny (dále často jen RRD) se v odborné lesnické literatuře poprvé objevuje v první polovině 20. století, kdy takto začali evropští lesníci označovat skupinu dřevin (resp. jejich druhy případně klony), které dosahovaly výrazně nadprůměrný výškový přírůst a objemovou produkci.

Od roku 1993 začaly být rychle rostoucí dřeviny zejména topoly a vrby u nás zkoumány také jako tzv. energetická plodina - pro produkci dřevní biomasy (hlavně štěpky příp. palivového dřeva) pro energetické využití. Od roku 2000 jsou poskytovány dotace na zakládání produkčních porostů RRD k energetickému využití - tzv. výmladkové plantáže.

Tento způsob pěstování RRD (více zde) jako i pěstování dalších převážně nedřevnatých energetických plodin se rozvíjí pod vlivem aktuálních priorit zemědělské, energetické a rozvojové politiky EU. Efektivní využití zemědělské půdy s nižším produkčním potenciálem (tzv.

V dostupných odborných publikacích byly nejčastěji doporučovanými rychle rostoucími dřevinami v našich klimatických podmínkách taxony z čeledě vrbovitých (Salicaceae) a to zejména topoly (včetně osiky - rod Populus), vrby (rod Salix) a dále olše (rod Alnus) a bříza (Betula) z čeledě břízovitých (Betulaceae).

V posledních letech dochází v rámci výzkumu k rozšiřování sortimentu RRD i na další druhy a rody. Podle různých autorů můžeme v našich podmínkách mezi RRD zařadit také: pajasan žlaznatý (Ailanthus altissim), lísky (Corylus sp.). V teplejších a sušších oblastech ČR by připadal v úvahu trnovník akát (Robinia pseudoacacia L.), který byl testován a šlechtěn v Maďarsku [na kvalitu dřevní produkce a pro včelařské účely - Mottl, ústní sdělení].

Čtěte také: České topoly

Mimo ekologické podmínky střední Evropy jsou nejvýznamnějšími druhy RRD blahovičníky (Eucalyptus sp.), které jsou pěstovány ve v subtropických oblastech celého světa např. v Portugalsku (na vlákninu), Etiopii, Angole a na Novém Zélandu. V Indii jsou testovány například akácie (Acacia tortilis , A. nilotica ), kasie (Cassia siamea) a mimóza (Albizzia aculeata L.).

Topoly jsou používány pro rychlou produkci dřeva (lesnických sortimentů) v nížinných oblastech Evropy již téměř 200 let a to jak na půdě zemědělské tak na půdě lesní. Botanické druhy topolů a jejich vybraní kříženci dosahují totiž na rozdíl od většiny lesních dřevin mírného pásma maxima svého výškového a tloušťkového přírůstu mnohem dříve a to mezi 10 a 25 rokem oproti 40-65 roku např. u smrku ztepilého (Chmelař, 1987).

Lignikultury: uplatnění dřeva - sortimentů - je na dýhu zejména v nábytkářském průmyslu. Sklízejí okolo 20 maximálně 25. Shortrotation (Intenzivní topolové plantáže pro výrobu celulózy) se sklízejí okolo 10. maximálně 15. Minirotation - tímto termínem označují čeští lesničtí odborníci porosty pro produkci štěpky k energetickému využití tzn. výmladkových plantáží RRD popisovaných podrobněji dále.

Mezi perspektivní rychle rostoucí dřeviny, cíleně pěstované pro energetické účely, patří zejména topoly. Cílem pěstování na plantážích je produkce co největšího množství biomasy z co nejmenší plochy. V první části článku se autor zabýval popisem technologií při zakládání plantáže a výsadbě topolů.

Péče o porosty RRD

Plevel je potřeba omezovat co nejdříve po výsadbě. V řadě je nutné zásahy provádět ručně bez poškozování rašících výhonů. V meziřadí je vhodné využít kultivátoru, resp. mulčovače s mulčováním rostlinnou hmotou v meziřadí. Předpokládaná četnost ošetřovacích zásahů je 4 - 6x v prvním roce, 3 - 5x ve druhém a 2x ve třetím roce.

Čtěte také: Topol černý, olše lepkavá a jasan ztepilý: ohrožení a ochrana v ČR

Herbicidní úprava totálním herbicidem při likvidaci plevelů po výsadbě (např. Roundupem) se nedoporučuje vzhledem k obtížnosti zamezení přenosu účinku na porost rychle rostoucích topolů. Omezování růstu plevelů je velmi důležité pro dosažení optimálního výnosu. Kořenová konkurence plevelů vede ke značnému zpomalení růstu, takže první výrazný výškový přírůst se objeví přibližně ve třetím roce a první předpokládaná sklizeň dřevní hmoty může být posunuta na 6. až 8.

Nadzemní konkurence plevelů může v kombinaci s jinými nepříznivými vlivy (sucho, nedostatečné odplevelování) dokonce způsobit zvýšení ztrát v mladých výsadbách již v prvním roce do takové míry, že je lepší výsadbu zrušit. Je to způsobeno skutečností, že se už tři týdny po výsadbě vitální porost plevelů uzavře nad rašícími výhony (10 - 15 cm vysokými) a ty postupně zahnijí. V této době je již velmi obtížné řádky odplevelit i ručně protože výhony jsou špatně rozeznatelné od plevelů.

Na nesprávně udržovaných plochách, kde rostou řízky v hustém nárostu plevelů, je jejich růst a tím i produkce dřevní hmoty neekonomická. Po dosažení výšky stromů nad 2,5 metrů dochází vlivem listí k uzavření prostoru v meziřadí a výskyt plevelů se rapidně sníží. V této době nelze již také dosazovat nové řízky, protože se spolehlivě nezapojí vlivem omezeného slunečního svitu.

Z hlediska škůdců se negativní ovlivnění růstu stromů předpokládá. Z výzkumů v obdobných lokalitách je známý výskyt mandelinky topolové a mšice. Tito škůdci však podstatně, resp. vůbec neovlivní výnos dřevní hmoty. Některé stromky mohou být poškozeny srnčí zvěří, zejména v prvních dvou až třech letech. To záleží na průměru stromků, které srnčí využívá k tzv. vytloukání.

Větší průměry stromků se již srnčí zvěři mezi parůžky nevejdou, takže k jejich poškozování již nedochází. Stromky, jejichž kůra je po celém obvodu poškozena, zasychají. V příznivých podmínkách dochází k aktivaci pupenů pod poškozenou částí kmínků.

Čtěte také: Česká republika a topol černý

Hnojení a výživa

Z praktických zkušeností například vyplývá, že zejména topoly na chudých stanovištích reagují na hnojení dusíkem zlepšením růstu a produkce biomasy. V některých případech lze využít organické hnojení. Opad listů může zčásti přispět k návratu živin do půdy, ale je to přínos velmi nízký. Navíc jsou zkušenosti, že je listí větrem odneseno mimo porost nebo se hromadí pouze v jedné části porostu. Záleží samozřejmě na situování plantáže.

Aplikace popela: na základě zkušeností ze zahraničí (Rakousko) je doporučován zpětný odběr popele ze spalovny, která využívá produkci biomasy z plantáže ke spalování. Tento popel je podle zahraničních informací navrácen jako hnojivo zpět do plantáže.

Naše legislativa v podobě Zákona 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech, vymezuje v § 2 mnohé pojmy. Například „hnojivo“ je látka obsahující živiny pro výživu kulturních rostlin a lesních dřevin, pro udržení nebo zlepšení půdní úrodnosti a pro příznivé ovlivnění výnosu či kvality produkce. „Pomocnou půdní látkou“ je látka bez účinného množství živin, která půdu biologicky, chemicky nebo fyzikálně ovlivňuje, zlepšuje její stav nebo zvyšuje účinnost hnojiv.

V § 3 uvedené legislativy se mohou do oběhu uvádět pouze registrovaná a označená hnojiva, statková hnojiva (s výjimkou) a pomocné půdní látky. Z uvedeného vyplývá, že musí být zajištěno, že spalovna nevyužívá jinou dřevní hmotu nebo směsi, například zbytky z průmyslových provozů, protože by mohlo dojít ke kontaminaci popele škodlivými prvky.

Vliv stanoviště na výnos

Výnos může být negativně ovlivněn zastíněním stávajícím porostem a konkurencí lesního porostu. V některých případech může být výnos v trvale zastíněných lokalitách o 30 až 40 % nižší. Rozdíly jsou zvláště patrné v případě, že svah je přivrácen k jihovýchodu, resp. pokud z tohoto směru není plantáž zastíněna vzrostlým lesem. Je tedy vhodné sledovat údaj BPEJ - čtvrtá číslice obsahuje kódy pro sklonitost a polohu vůči světovým stranám.

Izolační pásy: jednou z podmínek zakládání výmladkových plantáží u nás je respektování Nařízení vlády 505/2000, § 12, odst. c), bod 2, což předpokládá vysazení izolačních pásů okolo vysazovaného porostu a v případě rozlehlých plantáží rozčleňovacích pásů uvnitř zakládaného porostu RRD. Jejich posláním je jednak přirozeným způsobem začlenit porosty do okolní krajiny a současně působit jako retardační bariéra proti případnému šíření reprodukčních orgánů nepůvodních druhů nebo jiných nevhodných prvků do okolí.

Další aspekty pěstování RRD

Problémy s kořeny: na některých plantážích mohou vyvolat problémy kořeny krajních stromů, které sahají mimo porost plantáže, například do cesty nebo pod ohradníky. Zejména pokud sousedí s místy, kde je jejich výskyt nežádoucí. Také lze pozorovat obrůstání těchto kořenů.

Dosadba řízků: dosadbu řízků je potřebné provést ještě tentýž rok, pokud jsou k dispozici řízky a počasí a vlhkost půdy vyhovují podmínkám sadby. Nejpozději lze dosadbu realizovat v jarních měsících v následujícím roce. Nelze provádět dosadbu do vzrostlé plantáže mezi stromy, protože nově vysázené řízky nemají dostatek slunce pro svůj růst.

Tím je také vyloučena selektivní těžba stromů v řadách uvnitř plantáží, protože zkušenosti ukazují, že po počátečním růstu výhonů, dochází postupně k jejich odumření. Těžba v řadách může být provedena v případě pásových (pruhových) výsadeb, kde slunce pronikne deseti řadami stromů nebo v případě, že jsou řady od sebe vzdáleny 8 až 12 metrů.

Likvidace náletu: pokud sousedí plantáže s porosty jiných dřevin, je možné očekávat výskyt náletových dřevin ze sousedících pozemků. Je tedy potřeba provádět likvidaci (výsek) náletových dřevin v prvních dvou letech od založení porostu. Nálety dřevin (ze všech okolních porostů) se vyskytují v řadách i meziřadí a mohou později bránit mechanizované sklizni.

Vývoj pěstování RRD měl 3 hlavní fáze: Iniciační - pionýrská na počátku 90let, kdy technologie výmladkových plantáží v zahraničí již prodělala vývoj od teorie v praxi, a my se měli kde inspirovat. Po úvodním nadšení přišla druhá fáze, v níž vznikl jakýsi zájem státu - zejména MŽP a MZe - podpořit pěstování RRD. Fáze, ve které se nyní nacházíme, je charakterizována ukončením podpory státu, paradoxně v situaci, kdy legislativa a znalosti a zkušenosti s pěstováním byly na dobré úrovni a začalo se poměrně hodně sázet. Dnešní motivace k pěstování RRD je tržní.

V současnosti tedy existuje pouze tzv. SAPS, což je dotace na obdělávanou zemědělskou půdu, kterou lze získat bez ohledu na to, jakou plodinu pěstujete.

Velmi zhruba chce přes 90 % zájemců, s nimiž se dostaneme do kontaktu řešit vlastní energetickou soběstačnost nebo její zvyšování, případně lokální zásobování ve smyslu dodávání do místní teplárny. Menšinu, ale rozlohou hektarů většinu, tvoří zájemci, kteří mají přístup k větším pozemkům. Odhadem 60-70 % plochy RRD vysadí „velcí pěstitelé“ a těch zbývajících 30-40 % vysadí malopěstitelé. Vzniká tu také skupina „ekonomických“ pěstitelů, kteří v pěstování RRD vidí možnost jakéhosi důchodového pojištění.

Úspěch pěstování rychle rostoucích dřevin u nás byl založen na topolovém klonu, který v sobě slučuje jistotu výnosu, vhodných růstových vlastností, odolnosti proti škůdcům a současně širokou ekologickou amplitudu k pěstování. Jedná se o tzv. Japonský topol nebo přesněji topol J-105. 80-90 % plantáží u nás je založeno s tímto klonem.

Pro štěpku je limitujícím kritériem tloušťka kmene na pařezu kvůli technickým možnostem speciálního sklízecího adaptéru řezačky (max. 15 cm), a tu dosahuje obvykle mezi 3-5 rokem. Z hlediska palivového dříví a výnosu, je optimální rotace 5-7 let, maximálně však 10 let dle podmínek dotace SAPS.

Vrba Smithova je přírodní kříženec domácích vrb, který by mohl být pěstován pro sklizeň řezačkou se speciálním adaptérem a případně i na polínka. Má vynikající výmladnost, širokou ekologickou amplitudu a dlouhou životnost. Po sklizni redukuje prýty na 3-5 kmenů, které poměrně dobře tloustnou. Všeobecnou slabinou všech vrb je okus.

Doba, kdy by plantáže mohly nahrazovat spotřebu dřeva z lesních oblastí s důrazem na mimoprodukční funkce, se pro středoevropské lesnictví blíží. Určitě je u nás prostor pro pěstování lignikultur, které by měly široké využití.

Podle mého odhadu by to stačit mělo. My se podílíme na zpřesňování odhadu potenciálu biomasy v ČR a považuji za reálné dosáhnout podíl 10-15 % obnovitelných zdrojů v horizontu cca 20 let, z čehož biomasa má činit 70 %, řekněme 10 % na energetickém mixu ČR. Dnes tvoří asi 5 % a to ještě spoustu vyvážíme.

Výzkum i pěstební praxe ukazují, že některá zmíněná rizika existují, ale dají se minimalizovat pěstebními postupy a kon-trolními mechanismy. Podíleli jsme se například na zpracování metodického postupu MŽP, který by minimalizoval potenciální rizika pro ochranu přírody při zavádění RRD. Hlavní princip minimali-zace rizika křížení nepůvodních topolů s domácími spočívá v omezení délky obmýtí a pěstování plantáží v dostatečné vzdálenosti od významných populací topolu černého.

Topoly a vrby jsou dvojdomé rostliny, tzn. pokud máme klonální výsadbu, máme tam pouze jedno pohlaví. Dobré by tedy bylo nepěstovat dohromady samčí a samičí klony na jedné plantáži.

Ukázalo se, že co se týče živin, dochází k pomalému snižování základních živin (fosfor, draslík, hořčík, vápník). Nikde nebyl ovšem pokles tak velký, aby bylo nutné porosty z výnosových důvodů hnojit. Mírně klesalo také pH, výrazněji na půdách s neutrální půdní reakcí. Průměrný pokles byl asi 0,3 pH za deset let hodnocení. U humusu jsme zaznamenali pozitivní nárůst v nadzemní orniční vrstvě. Náš názor je, že většina zemědělských půd nevyžaduje a nepotřebuje hnojení z hle-diska zvyšování výnosů RRD. Ale je vhodné provádět hnojení z důvodu udržení dlouhodobé půdní úrodnosti.

Technologicky je zrušení plantáže vyřešená věc, ale je poměrně nákladná. Z výnosů z poslední sklizně by se část měla nechat na zrušení plantáže pomocí půdní frézy. Čím dřív po sklizni se půdní fréza použije, tím lépe, protože pařezy neobrazí a nevyschnou.

Základem je výběr vhodného pozemku. Kontaktovat může zájemce nás nebo se podívat na výnosové mapy rychle rostoucích dřevin na geoportálu ČR. Následuje výběr vhodného druhu dřevin. Nutná je velmi kvalitní příprava půdy - orbou, likvidace plevelů před a po výsadbě. Hned po výsadbě se vyplatí projet řádek např. diskovými bránami, rotavátorem.

Za ideálního stavu by mělo stačit 1 odplevelování v řádku a 2-3 v meziřádku od výsadby v březnu až dubnu do června. V případě, že budete mít porost po prvním roce výšku přes jeden metr, by bylo vhodné další rok na jaře udělat ještě jednou odplevelení a potom už podle situace.

Pěstitel musí mít souhlas od orgánu ochrany přírody, podobně jako u jiných nepůvodních rostlin.

Když pozoruji poptávku lidí, kteří chtějí RRD pěstovat, vidím budoucnost RRD nadějně. Trochu mě ale znervózňuje různorodost a krátkodobost priorit zemědělské a energetické politiky, která může způsobit odklon od RRD.

Když toto tvrdil před deseti lety Antonín Dočekal z Frýdlantu v Čechách, jeho známí to považovali za módní výstřelek. Dočekal ukazuje na malý lesík 2 až 3 metrových vysokých jednoletých prutů poblíž Frýdlantu, na dohled zámku. „Máme před sebou reprodukční plochu matečnici, na které každoročně probíhá počátkem roku sklizeň sadebního materiálu, Japonského topolu (klon J-104, J-105). Ze sklizených prutů prýtů se získávají řízky pro jarní výsadbu. Plochy matečnic jsou evidované a pravidelně kontrolované rostlinolékařem a Státní rostlinolékařskou správou (SRS).

Meziročně přece jenom vzrůstá zájem a pěstování této rychle rostoucí dřeviny. Část zájemců si Japonský topol vysazuje s cílem získat palivo pro svou nemovitost a případně získat nezávislost na centrálních zdrojích. Další pěstitelé se rozhodli vysadit japonský topol s cílem podnikat v oblasti takzvané zelené energie.

„Kromě platby za prodanou biomasu obdrží pěstitel i každoročně dotaci z plochy (SAPS). O sadbu je rok od roku větší zájem, mimo zájemců z Čech a Moravy prodáváme sadbu zákazníkům na Slovensko, do Iráku, Chorvatska a Řecka. Dodává: „I v tomto případě platí, že ekologická láska je vyztužená penězi.“

Elektrárny se snaží, aby nakoupily co nejvíce biomasy ke spálení, protože to je pro ně ekonomicky výhodnější. A ještě se vytahují, že šetří životní prostředí, protože vypouštějí do atmosféry méně CO2. A tím šetří i povolenky na CO2 a ty mohou prodat. Ale pokud spalují v elektrárně cíleně pěstovanou biomasu tzv. Čili o Japonský topol je z tohoto důvodu v elektrárnách velký zájem. V příštích letech budou postavena další odbytiště pro biomasu. Až se připravované velké projekty spustí, může dokonce nastat problém bude nedostatek, především štěpky a peletek. To je velmi dobrá zpráva pro pěstitele.

Rychle rostoucí Japonský topol naopak představuje velmi střízlivě získávaný zdroj energie. Milovníci zkratek si mohou zapsat novou: RRD. Znamená Rychle Rostoucí Dřeviny. Pěstitel na své nebo na pronajaté půdě může vypěstovat RRD, v tomto případě Japonský topol, po třech letech získá 150 až 200 kubických metrů štěpky, kterou prodá.

Za prodej štěpky elektrárnám či teplárnám dostane pěstitel dvakrát více než za prodej klasického palivového dřeva, přitom také není dnes již nejlevnější. Občané koupí plnometr palivového dřeva za 900 až 1200 korun. Čili je to ekonomicky rozumná investice. A kromě toho má rychle rostoucí dřevina také rozumný energetický potenciál. Její výhřevnost je o něco vyšší než u hnědého uhlí, samozřejmě energeticky vydatnější je černé uhlí a zemní plyn.

Pěstovat RRD Japonský topol na zemědělské půdě je doporučeno po dobu pětadvaceti let. V té době dojde zhruba k osmi tříletým cyklům obmýtím při produkci štěpky, při pěstování klasického palivového dřeva k pěti sklizním. Po poslední sklizni je nutná likvidace kořenového systému půdní frézou či jinou formou.

Frýdlantský pěstitel dodává: „Nákupčí štěpky dle našich informací dostanou za jednu tunu čerstvé štěpky s 50 procentní vlhkostí do 5000 Kč, ale pěstitelé dostanou od 1400 do 1700 korun za tunu. Pokud se několik pěstitelů spojí, a sami dohodnou obchod s elektrárnou, vydělají více než přes prostředníka.

Stále platí, že na pěstování rychle rostoucích dřevin není potřeba živnostenský list. Topol je možné těžit celoročně, ale je preferováno zimní období. Od ledna na plantáži z matečnic získávají pěstitelé vysoké pruty a z nich potom vytvářejí pěstitelé řízky k sadbě.

„Pokud vysadíte jenom několik stovek řízků, vyroste vám za pár let i na malé zahradě pěkný lesík, a když si koupíte i pilu, začnete sklízet vlastní teplo či prodejem dřeva získáte i peníze. Při současných cenách energií a jejich růstu stojí za úvahu, zda si nezaložit vlastní plantáž s „polním dřívím“.

tags: #RRD #topol #vypouštění #látek #do #přírody

Oblíbené příspěvky:

• Dopady emisí CO2 a zákazu výuky
• Historie Valašska
• Nové emisní limity pro kotle
• Příroda v Asii
• Ostružná pro školy v přírodě - recenze