Rýže patří mezi jednu z nejdůležitějších potravin ve světě. Je hlavní potravinou pro 1/4 obyvatelstva.
Kolébkou pěstování rýže je Indie. V roce 2800 před Kristem počala se rýže pěstovat v Číně, kde se stala pochoutkou a potřebou všem vrstvám. Po Číně proniklo pěstování rýže do Egypta.
Do Evropy se dostala rýže až v 15. století. Spotřebuje se jí tu dodnes poměrně velmi málo. V Africe se sní nejvíce rýže na Madagaskaru. Do Ameriky pronikla rýže podobně jako do Evropy v 15. století. Počali ji pěstovati nejdříve na Kubě, v Mexiku a Brasilii.
Poslední výzkumy založené na rozboru DNA dokazují, že původ rýže pravděpodobně není z Indie, ale přece jen z Číny. V Indii se rýže objevila až o několik tisíc let později.
Rýže čítá asi na 20 druhů. Druhů rýže je popsaných přibližně dvacet. Vyšlechtěných kultivarů je na desetitisíce. Nejčastěji pěstovanou je Rýže setá - semínka u nás v eshopu. Tato rýže má také největší hospodářský význam. Pěstuje se jako zemědělská plodina stejně tak jako druhy - Rýže africká (lat. Oryza glaberrima Staud) a Rýže červená.
Čtěte také: Více o niklu
Na celém světě je známo cca 29 druhů rýže. Nejznámější a také i nejvíce pěstovaná je přitom Oryza sativa, čili rýže setá.
Oryza sativa je jednoletá bylina, která dorůstá do výšky 1-1,8 m. Má dlouhé tenké listy o šířce 2 cm. Stébla, která se nahoře rozvětvují v květenství, tedy latu, o celkové délce 30 až 50 cm. Květenství tvoří drobné, krátce stopkaté jednokvěté klásky. Každý klásek má přitom dvě malé plevy, dvě velké pluchy, svrchní semeník se dvěma bliznami a 6 tyčinkami.
Rýže setá (lat. Oryza sativa) - patří do čeledi lipnicovitých (lat. Poaceae) a skupiny rýžovitých (lat. Oryzeae) - pochází z tropických oblastí Asie a Afriky. Patří mezi nejstarší pěstované plodiny vůbec. První zmínky o pěstování rýže se datují před 5000 př.n.l.
Pěstování rýže je velmi jednoduché, ač si možná spojíte pěstování z dokumentárních filmů, kdy se v Asii vysazuje v holinkách,jedna rostlinka po druhé v zalitém poli. Připravte si výsevní misku s běžným substrátem (může být s příměsí rašeliny), který dobře zvlhčete rozprašovačem. Semena Rýže seté položte na povrch substátu. Zvlhčete rozprašovačem. Povrch udržujte stále vlhký. Semínka vyklíčí při pokojové teplotě cca. Doporučení: misku s osivem umístěte na jižní stranu bytu. Na parapet, kde bude nejdelší doba slunečního záření. Rýži při klíčení pravidelně roste. Vzešlé rostliny je vhodné přesadit do kbelíku, nebo jiné větší nádoby. Na dno umístětě keramzit a substrát. Rostliny jemně vmáčkněte do substrátu. Zalejte vodou. Hladina vody by měla být cca.
Sklizeň rýže provádějte jakmile zežloutne, dostane jakoby voskovou barvu. Na rýžových polích se rostliny sklízí většinou ručně.
Čtěte také: O ryzí rtuti
Vzhledem k tomu, že se v Asii začaly spíše vysazovat sazenice rýže (místo vysévání), umožnilo to dosáhnout v jednom roce i několika sklizní. Předpěstováním rýže se totiž dost významně zkracuje vegetační doba.
Pěstování rýže v našich podmínkách možná není zrovna jednoduché, ale rozhodně to není nemožné. Potřebujete k tomu však kvalitní osivo. Osvědčuje se i dlouhozrnná hnědá rýže z organického obchodu. Výsev provádějte doma při běžné pokojové teplotě. Nachystejte si pro ni misku s běžným substrátem a příměsí rašeliny. Na její povrch pak položte rýži. Zeminu po celou dobu klíčení udržujte neustále mokrou. Nikdy nesmí vyschnout.
Vyzkoušet ale můžete i jiný způsob, který doporučuje na misku s keramzitem dát substrát, jenž následně zalijete vodou, a to tak, aby byl 2-3 cm nad zeminou. Do ní nasypejte semínka. Misku odnesete na to nejsvětlejší místo v domě, ideálně na jižní stranu domu. Semena teď potřebují plné slunce, teplý vzduch a pravidelnou závlahu odstátou teplou vodou. Klíčení jim bude trvat zhruba 14 dnů. Jakmile rýže vzejde, zvyšte zálivku. Větší rostlinky potom přesaďte do kbelíku. Na dno nasypejte keramzit. Na něj pak dejte vrstvu substrátu a do něj, asi do hloubky 3 až 5 cm zasaďte sazeničky rýže. Do jednoho místa vsaďte alespoň 3 kusy. Jemně je do substrátu vmáčkněte. Nakonec do kbelíku nalijte vodu a udržujte ji tak, aby byla stabilně 2-3 cm nad zeminou. Pečlivě se o rýži starejte. Dopřejte jí plné slunce a dopřejte jí také dostatek vody. Sklizenou rýži nechte nejprve 3 týdny proschnout v novinách. Pak ji 1 hodinu pečte v troubě na 93 ℃.
V Japonsku začíná příprava pěstovaní rýže už v polovině března, kdy je ještě celé Japonsko úplně zasněžené. Farmáři většinou odebírají speciální semennou rýži od Asociace japonských farmářům, která napomáhá farmářů v celém Japonsku pěstovat nejenom kvalitní rýži, ale i ostatní potraviny a zeleninu. Na začátku dubna se už začíná se sázením sazenic, aby byly připravené na novou sezónu. Aby sazenice byly zdravé a úplně perfektní k pěstování rýže, jsou sazenice zasazeny do velice kvalitní půdy a umístěny do speciálně připraveného skleníku, kde jsou pokryty speciální fólií, aby došlo k rychlému a zdravému růstu.
Farmáři každodenně kontrolují sazenice a starají se o ně, jako kdyby byly jejich děti. Tento důležitý proces začíná na začátku dubna. V dnešní době se používají speciální lehké stroje, aby zjednodušily tento náročný proces. Ale v minulosti, až do poloviny minulého století, to byla převážně ruční práce. Nesmíme zapomenout, že pěstovaní rýže v Japonsku je záležitost skoro každé rodiny, takže se většinou jedná o menší rýžová pole, která jsou v rukách po několik generací. Každé rýžové pole je naplněno čistou vodou. Tato čistá voda je shromážděna ve speciálně vyrobených nádobách a je přivedena k rýžovým polím speciálně vybudovanými trubkami.
Čtěte také: O ryzím stříbru
Jakmile je rýžové pole napuštěné vodou, připraví se pole tak, aby jeho povrch byl úplně rovný a aby ho zakrývala voda. Tato část práce je velice důležitá, aby voda byla ideálně smíchaná s kvalitní půdou a zaručovala vynikající podmínky k pěstovaní kvalitní rýže. Tato etapa oficiálně začíná v polovině května. Výsadba rýže začíná sázením sazenic, které byly pěstovány s velkou péčí ve sklenících. Tyto sazenice jsou pečlivě položeny na speciální sázecí stroj, který potom zasází rýži do rýžového pole.
V červenci a srpnu teploty v celém Japonsku stoupnou až k neuvěřitelným 40 stupňům. Takže nebezpečí hmyzu je asi největším nepřítelem rýže v tomto období. Japonsko investuje velké množství finančních prostředků k vývinu a výrobě tekutých látek, které chrání rýži a její kvalitu. Sklizeň rýže začíná v období září. Sklizeň se dělá speciálními lehkými kombajny, aby nebyla poškozena půda.
Z rýže se vyrábí alkoholické nápoje (zkvašením) - arak, rýžové pivo a víno. Konzumace rýže se doporučuje při dietách. Při léčení nevolností. Patří do racionální výživy. Vhodná pro sportovce. Rýže patří do běžného jídelníčku po celém světě. Je součástí české i světové kuchyně. Nějčastěji je přílohou k asijské kuchyni. Ať již Čínské nebo Thajské, Japonské a dalších.
Kromě toho, že je rýže jednou z nejčastěji se objevujících poživatin na talířích lidí celého světa, má i medicínské využití. Využívá se zejména při léčbě zažívacích potíží, upravuje mírné průjmy a zácpu. Jako prevence proti rakovině tlustého střeva se doporučuje konzumace rýžových otrub. Rýže je konzumována i při různých dietách, je považována za hlavní prvek racionální výživy.
| Země | Podíl na světové produkci |
|---|---|
| Čína | Největší producent |
| Indie | Významný producent |
| Indonésie | Významný producent |
| Bangladéš | Významný producent |
| Vietnam | Významný producent a exportér |
| Thajsko | Významný exportér |
| USA | Významný exportér |
tags: #rýže #původní #příroda #pěstování