Ryzí stříbro v přírodě

Stříbro je stříbrolesklý kov, který se v chemické tabulce prvků nachází pod značkou Ag, odvozenou z latinského názvu Argentum (překlad slova zní bílý). Je extrémně tažné, dobře zpracovatelné a dá se dobře odlévat. Patří mezi ušlechtilé kovy, na vzduchu je stálé a je inertní vůči působení vody. V porovnání s dalšími známými kovy má stříbro nejlepší elektrickou a tepelnou vodivost.

Tak jako v každém přírodovědném oboru vyvstala i v mineralogii nutnost uspořádat jednotlivé druhy nerostů do přehledného systému, i když tři tisíce známých minerálů není ve srovnání např. s desítkami tisíc druhů v biologii nijak velké množství. Ukázalo se, že bude účelné třídit nerosty podle jejich chemického složení a vnitřní stavby. Tento přehledný třídicí princip najdeme téměř v každé sbírce minerálů. Základní systematické jednotky jsou třídy (9), skupiny, minerální druhy a jejich odrůdy. Počty minerálních druhů v jednotlivých třídách jsou různé.

Stříbro se v přírodě nachází ryzí, ale daleko častěji se vyskytuje v sulfidických rudách. V přírodě existuje přes 20 minerálů tvořených samostatnými prvky. Ryzí kovy jsou v přírodě nápadné barvou, vysokou hustotou, mají kovový lesk a jsou ohebné a kujné. Na druhou stranu čisté ryzí stříbro se však v přírodě objevuje vzácněji než drahý žlutý kov. Může krystalizovat v dutinách hornin, objevit se ve formě různých pokroucených drátků, vzácněji je pak k vidění ve formě plíšků či hrudek. V přírodě nejčastěji stříbro najdete ve formě minerálu, který se pojí s dalšími minerálními prvky.

Většina dnes vyráběného stříbra je vedlejším produktem zpracování neželezných kovů, např. mědi, olova, zinku. Tyto odpady se přečistí působením kyseliny sírové a následným tavením s křemenem a vápnem.

Sulfidy jsou soli kyseliny sirovodíkové (H2S). Slučují se jeden nebo dva atomy kovu s jedním nebo několika atomy síry. Sulfidy tvoří důležité rudy všech kovů. Vznikly většinou z horkých roztoků. Často tvoří rudní žíly a poměrně snadno se rozkládají.

Čtěte také: Využití rýže

Halogenidy jsou sloučeniny fluoru (F), chloru (Cl), bromu (Br) a jodu (J). Hlavními zástupci je halit - sůl kamenná (NaCl) a fluorit (CaF2). Halogenidy mají velmi podobné vlastnosti: mají slanou nebo hořkou chuť, většinou jsou dobře rozpustné ve vodě a jejich vodné roztoky vedou velmi dobře elektrický proud. Halogenidy se nacházejí v rozpuštěném stavu v mořské vodě.

Oxidy jsou sloučeniny kyslíku. Patří sem minerály navzájem odlišné vlastnostmi i způsobem vzniku a výskytu. Mezi nejhojnější a nejvýznamnější patří křemen (SiO2), hematit (Fe2O3) a korund (Al2O3). Mnoho z nich je důležitými rudami železa a cínu. Další jsou ceněné drahokamy (rubín a safír). V přírodě vznikají vylučováním z tavenin i roztoků.

Uhličitany jsou soli kyseliny uhličité. Mají výrazně nekovový vzhled. Nejdůležitější je kalcit, který má velké rozšíření a vyskytuje se také jako hornina (vápenec, mramor). Uhličitany jsou poměrně lehké a mají většinou světlé barvy, jen výjimečně jsou výrazně barevné (malachit a azurit). Zředěnými kyselinami se snadno rozkládají. Při reakci se uvolňuje oxid uhličitý (CO2).

Sírany jsou soli kyseliny sírové. Jejich hlavními zástupci jsou sádrovec (CaSO4*2H2O), baryt (BaSO4), a modrá skalice (CuSO4*5H2O). Minerály této třídy jsou v naprosté většině případů produkty zvětrávání. Méně stabilní sírany se nacházejí v železném klobouku sulfidických ložisek. Další sírany jsou usazeniny moří nebo jezer. V pouštích krystalují sírany ze vzlínající podzemní vody poblíž zemského povrchu a tvoří tak známé pouštní růže ze sádrovce. Výjimku tvoří baryt.

Fosforečnany jsou soli kyseliny fosforečné. Jejich hlavním zástupcem je apatit. Apatit a několik dalších minerálů fosforu je magmatického původu. Po zvětrání nerostů s obsahem fosforu v půdě, se fosfor dostává do rostlin a s nimi pak do koster, zubů a výkalů obratlovců.

Čtěte také: Více o niklu

Křemičitany neboli silikáty jsou sloučeniny oxidu křemičitého (SiO2). Tyto minerály jsou největší třídou nerostů a jsou také nejdůležitější součástí zemské kůry. Jsou také součástí kamenných meteoritů. Důležité křemičitany jsou živce, slídy, granáty, amfiboly a pyroxeny (tedy téměř všechny horninotvorné nerosty). V přírodě jsou hojné a rozšířené, především jako součásti hornin. Křemičitany mohou mít velmi komplikované složení a strukturu. Mají rozmanité vlastnosti, nekovový vzhled, jsou zbarvené a v tenkých lupíncích průhledné. Většinou jsou lehké, tvrdé (výjimka je mastek) a těžko tavitelné. V kyselinách se rozkládají málo nebo vůbec. Liší se ode všech předcházejících tříd původem, protože vznikly rozkladem organismů.

Stříbro je velmi vzácný kov a vyskytuje se zřídka - obzvláště pak ve své ryzí podobě. Akantit, který může obsahovat až 87% stříbra, je patrně nejvýznamnější stříbrná ruda. Stříbro se průmyslově získává hlavně z rud mědi, zinku niklu a olova, kde se vyskytuje nejčastěji. Následně se na ryzí stříbro upravuje nejčastěji tavením a elektrolýzou. Nejvíce se stříbra vytěží z olověných a zinkových rud (asi 45%). Běžný je výskyt stříbra společně se zlatem, což dělá dalších 15%. Stříbro se nejvíce vyskytuje a vyváží z následujících zemích: Mexiko, Kanada, USA, Čína, Austrálie, Jihoafrická Republika, Peru a Čile. Velká část světových zásob stříbra byla již vytěžena a nenávratně zpracována.

Využití stříbra

Dříve se velké množství stříbra využívaly na výrobu fotografických filmů a papírů, dnes toto použití upadá. Stříbro se využívá ve šperkařství, k postříbřování zrcadel a vánočních ozdob a při výrobě speciálních baterií s vysokou kapacitou. Stříbro se pro výrobu šperků používá už od nepaměti. Proto se používá nejen ve šperkařství, ale také v elektronickém průmyslu, při výrobě CD a DVD nebo v oblasti fotografického průmyslu. Stříbro má velice dobrou kujnost a snadno se odlévá. V zemské kůře se objevuje jen vzácně, zhruba 0,07-0,1 mg/kg. Stříbro se v přírodě vyskytuje hojněji než zlato, a proto je jeho cena nižší.

Ryzí stříbro je samo o sobě velice měkké a snadno poškoditelné. Proto se k němu přidávají další látky, které zlepšují jeho vlastnosti. Především tedy tvrdost. Nejčastější příměsí je měď. Na základě poměru mezi stříbrem a mědí se následně určuje ryzost kovu.

• Ryzí stříbro - označuje se jako fine silver, jeho ryzost je 999 a je výjimečně lesklé. Na výrobu šperků pro běžné nošení se nepoužívá, protože je velice měkké a snadno se ohýbá. Nejčastěji se využívá jako investiční stříbro nebo na výrobu pamětních mincí a medailí.
• Sterlingové stříbro - jedná se o slitinu, která obsahuje 92,5 % ryzího stříbra a 7,5 % příměsi. Nejčastěji se ke stříbru přidává měď, kvůli které může mít stříbro lehce zakalenou barvu.
• Niklové stříbro - v podstatě se nejedná o stříbro, ale o slitinu mědi, niklu a zinku.
• Niello - jde o slitinu stříbra, mědi a olova, která má černou barvu.
• Elektrum - v tomto případě máte tu čest se slitinou stříbra, zlata a stopovým množstvím dalších prvků, které se nachází v přírodě.

Ve šperkařství se můžete setkat také s termínem postříbření neboli silver plated. Postříbření je tenká vrstva stříbra, kterou se upravuje bižuterie z neušlechtilých kovů. Ze sterlingového stříbra se vyrábí většina šperků. Největší poptávka je po stříbrných peckách, visacích náušnicích, ale také stříbrných kruzích.

Čtěte také: O ryzí rtuti

Jelikož stříbrné šperky obsahují měď, dochází u nich k černání. Proto pokud šperk nenosíte, měli byste jej uložit do krabičky nebo šperkovnice. Před černáním můžete stříbro ochránit vrstvou z rhodia. Stříbro je hned po zlatě snad nejznámějším vzácným kovem. Vyniká především tím, že jej na rozdíl od zlata nebo platiny pořídíte výrazně levněji.

Ryzí zlato je stejně jako ryzí stříbro samo o sobě velice měkké a rychle by se opotřebovalo. Proto se pro výrobu šperků používá jeho slitina. Podle příměsi může mít zlato žlutou, bílou či růžovou barvu. Obsah drahého kovu ve slitině je stanoven státem. Platina je dražší než zlato. Jedná se o kov šedobílé barvy, který je velmi tvárný a stálý. Pro výrobu šperků se používá klenotnická platina o ryzosti 925/1000.

Stříbrné šperky musejí být označeny puncovní značkou, díky které budete mít jistotu ohledně pravosti šperku. Puncovní značky vydává nezávislý státní orgán, jedná se o puncovní úřad. Hlavním posláním úřadu je ověřování ryzosti výrobků z drahých kovů. Na šperku najdete několik různých značek: ryzostní, výrobní nebo odpovědnostní a státní puncovní značku. Ryzostní a výrobní dávají na šperk sami výrobci, státní puncovní značku může udělit pouze puncovní úřad.

tags: #ryzi #stribro #v #prirode #vyskyt

Oblíbené příspěvky:

• Instalace odpadu pračky
• Prevence a hašení požárů v přírodě
• Problém s odpadky v chráněných oblastech
• Likvidace Aut Litomyšl: Proč je Důležitá?
• Modely atmosféry: Lagrangeovský, Eulerovský a Gaussovský přístup