Recyklace hasicích přístrojů: Postup a legislativa

Recyklace hasicích přístrojů je důležitý proces, který přispívá k ochraně životního prostředí a efektivnímu využití zdrojů. V tomto článku se zaměříme na postup recyklace hasicích přístrojů a související legislativu.

Legislativní rámec

Ke splnění Montrealského protokolu o látkách poškozujících ozónovou vrstvu Země přijalo Ministerstvo životního prostředí následující materiál. Právnické a podnikající fyzické osoby zabezpečují plnění povinností vyplývajících pro ně z tohoto zákona (rozuměj zákon o požární ochraně), předpisů vydaných na jeho základě nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku požární ochrany jako nedílnou součást své řídicí, hospodářské nebo jiné základní činnosti a neodkladně odstraňují zjištěné nedostatky.

Program ochrany ozónové vrstvy Země nahrazuje časově omezené operativní opatření. Cílem programu je komplexní zabezpečení zneškodnění a recyklace odpadů obsahujících regulované látky poškozující nebo ohrožující ozónovou vrstvu Země. Jedná se o látky uvedené v příloze zákona č.

Technické a organizační zabezpečení bude provedeno v souladu se zákonem č. 86/1995 Sb., zákonem č. 125/1997 Sb., o odpadech, zákonem č. 309/1991 Sb. a č.

Podpora v rámci Programu ochrany ozónové vrstvy Země je poskytována formou:

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

1. Dotace
2. Půjčky

Žádosti registrované před nabytím účinnosti těchto Příloh I Směrnice, tj. do (31. 5. 2000), budou posuzovány, vyhodnocovány a vyřízeny včetně vydání "Rozhodnutí" ministra o poskytnutí podpory a uzavření smlouvy o podpoře podle znění Dodatku č.

Obecné povinnosti v oblasti požární ochrany

Úvodem je vhodné připomenout generální klausuli obsaženou v § 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“), která vymezuje obecné pojetí povinností právnických a podnikajících fyzických osob.

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby plní povinnosti na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování činnosti. Za plnění povinností na úseku požární ochrany u právnických osob odpovídá statutární orgán a u podnikajících fyzických osob tyto osoby nebo jejich odpovědný zástupce.

Provozuje-li činnost v prostorách více právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, plní povinnosti na úseku požární ochrany na místech, která užívají společně, vlastník těchto prostor, není-li smlouvou mezi nimi sjednáno jinak. Součástí smlouvy musí být i určení osoby odpovědné za plnění povinností na úseku požární ochrany.

Za připomenutí rovněž stojí koncepční pravidlo zákona o požární ochraně, které stanoví nárůst povinností dopadající na právnické nebo podnikající fyzické osoby s nárůstem „požární nebezpečnosti“ jimi vykonávané činnosti. Provozované činnosti se člení do kategorií:

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

• bez zvýšeného požárního nebezpečí
• se zvýšeným požárním nebezpečím
• s vysokým požárním nebezpečím

Tento článek se zaměří na obecné povinnosti dopadající na všechny na všechny právnické nebo podnikající fyzické osoby, které jsou ustanoveny zejména v § 5 zákona o požární ochraně. Kromě obecných povinností ve smyslu výše citovaného „preambulního“ § 2 zákona o požární ochraně a specifických povinností daných specialitou subjektu např. dle § 7 (dopadající na právnické a podnikající fyzické osoby, pokud jsou vlastníky lesa či zdrojů vody) dopadají na právnické a podnikající fyzické osoby rovněž sekundární povinnosti plynoucí např. z rozhodnutí velitele zásahu.

Na právnické a podnikající fyzické osoby dopadá ještě celá řada povinností práva požární ochrany v širším pojetí např. dle § 23 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo § 29 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů atp.

Povinnosti v oblasti požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení

Dle § 5 odst. 1 písm. a) platí, že právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu. U vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, kromě výrobků stanovených podle zvláštních právních předpisů, lze instalovat a používat pouze schválené druhy.

Definice v obecné rovině přináší vyhláška Ministerstva vnitra ze dne 29. června 2001 č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. (dále jen „vyhláška o požární prevenci“).

Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními vyplývá z požárně bezpečnostního řešení stavby, nebo zobdobné dokumentace, která je součástí projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem podle zvláštního právního předpisu nebo je stanoveno v jiném právním předpisu.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

V prostorách a zařízeních právnických osob a podnikajících fyzických osob, u nichž nebylo stanoveno množství, druhy a způsob vybavení věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními podle § 2 odst. 1 nebo 2 vyhlášky o požární prevenci, popřípadě nelze-li toto prokázat, se a instalují alespoň vyhláškou o požární prevenci přesně stanovené počty věcných prostředků požární ochrany na plochu (podrobněji viz kapitola hasicí přístroje).

Věcné prostředky požární ochrany

Stanoví-li zákon o požární ochraně povinnost dopadající na oblast věcných prostředků požární ochrany, musí být adresátům zřejmé, co užitý pojem zahrnuje. Druhy věcných prostředků požární ochrany v demonstrativním výčtu přináší § 2 odst. 3 vyhlášky o požární prevenci.

Druhy věcných prostředků požární ochrany se rozumí:

• hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné)
• osobní ochranné prostředky
• prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové matrace, plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulické vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky)
• prostředky pro práci ve výškách, nad volnými hloubkami, na vodě, ve vodě a pod hladinou
• prostředky pro práci s nebezpečnými látkami a pro dekontaminaci
• analyzátory plynů, kapalin a nebezpečných látek
• požární výzbroj, stejnokrojové a výstrojní součástky a doplňky
• spojovací a komunikační prostředky a technologie operačních středisek
• hasiva a příměsi do hasiv
• požární příslušenství
• přenosné zásahové prostředky (např. požární stříkačky, generátory, ventilátory)

Dle § 4 odst. 2 vyhlášky o požární prevenci se za vyhrazené druhy věcných prostředků požární ochrany (tedy takové věcné prostředky požární ochrany, na jejichž projektování, instalaci, provoz, kontrolu, údržbu a opravy jsou kladeny zvláštní požadavky) považují:

• hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné)
• dýchací přístroje
• prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové matrace, plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulické vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky)
• prostředky pro práci ve výškách a nad volnými hloubkami
• ochranné oděvy pro práci ve vodě
• hasiva (kromě vody) a příměsi do hasiv
• požární hadice, proudnice a armatury
• motorové stříkačky

Požárně bezpečnostní zařízení

Obdobně jako u věcných prostředků požární ochrany jsou druhy požárně bezpečnostních zařízení v demonstrativním výčtu uvedeny v § 2 odst. 4 vyhlášky o požární prevenci.

Druhy požárně bezpečnostních zařízení se rozumí:

• zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární signalizace, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, autonomní požární signalizace, ruční požárně poplachové zařízení)
• zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo polostabilní hasicí zařízení, automatické protivýbuchové zařízení, samočinné hasicí systémy)
• zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru (např. zařízení pro odvod kouře a tepla, zařízení přetlakové ventilace, kouřová klapka včetně ovládacího mechanismu, kouřotěsné dveře, zařízení přirozeného odvětrání kouře)
• zařízení pro únik osob při požáru (např. požární nebo evakuační výtah, nouzové osvětlení, nouzové sdělovací zařízení, funkční vybavení dveří, bezpečnostní a výstražné zařízení)
• zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární potrubí)
• zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapka, požární dveře a požární uzávěry otvorů včetně jejich funkčního vybavení, systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, vodní clony, požární přepážky a ucpávky)
• náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení
• zdroje nebo zásoba hasebních látek u zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu a zařízení pro zásobování požární vodou
• zdroje vody určené k hašení požárů
• zařízení zamezující iniciaci požáru nebo výbuchu

Dle § 4 odst. 3 vyhlášky o požární prevenci se za vyhrazené druhy požárně bezpečnostních zařízení (tedy takových požárně bezpečnostních zařízení, na jejichž projektování, instalaci, provoz, kontrolu, údržbu a opravy jsou kladeny zvláštní požadavky) považují:

• elektrická požární signalizace
• zařízení dálkového přenosu
• zařízení pro detekci hořlavých plynů a par
• stabilní a polostabilní hasicí zařízení
• automatické protivýbuchové zařízení
• zařízení pro odvod kouře a tepla
• požární klapky
• požární a evakuační výtahy

Projektováním, montáží a provozem, kontrolami, údržbou a opravami požárně bezpečnostních zařízení se podrobněji zabývá normativní text vyhlášky o požární prevenci v § 5 až 7, kde je stanoveno, že při projektování požárně bezpečnostních zařízení se postupuje podle normativních požadavků.

U vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, jejichž projektování není vymezeno normativními požadavky, se postupuje podle projekčních předpisů výrobců nebo dovozců těchto zařízení. Je-li vyhrazené požárně bezpečnostní zařízení tvořeno hlavními funkčními komponenty 2 a více různých výrobců, považuje se za výrobce osoba, která navrhla toto zařízení jako celek k zajištění požadované požárně bezpečnostní funkce.

Při montáži požárně bezpečnostního zařízení musí být dodrženy podmínky vyplývající z ověřené projektové dokumentace, popřípadě prováděcí dokumentace a postupy stanovené v průvodní dokumentaci výrobce. Osoba, která provedla montáž požárně bezpečnostního zařízení, potvrzuje splnění požadavků písemně.

Provozuschopnost instalovaného požárně bezpečnostního zařízení se prokazuje dokladem o jeho montáži, funkční zkoušce, nebo koordinační funkční zkoušce, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách provedených podle podmínek stanovených vyhláškou o požární ochraně.

U vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, a stanoví-li tak průvodní dokumentace výrobce, i u dalších požárně bezpečnostních zařízení se provozuschopnost prokazuje také záznamy v příslušné provozní dokumentaci (např. provozní kniha).

Recyklace hasicích přístrojů: Postup

Recyklace hasicích přístrojů a systémů protipožární ochrany a znovuzískávání regulovaných látek v nich obsažených má několik klíčových kroků:

1. Cílem recyklace je především zachycení regulovaných hasiv a jejich uskladnění pro případné kritické použití, nebo jejich předání k řádnému zneškodnění, jakož i získání druhotných surovin ekologickým způsobem.
2. Sběr hasicích přístrojů je prováděn tak, aby bylo vyloučeno jejich poškození, které by způsobilo únik regulovaného hasiva nebo které by ztížilo nebo znemožnilo znovuzískání regulovaného hasiva. Zvláště je třeba vhodnými opatřeními vyloučit poškození ventilu tlakové nádoby.
3. Při přepravě hasicích přístrojů jsou učiněna opatření proti úniku regulovaných hasiv. Upevnění přepravovaných hasicích přístrojů na dopravních prostředcích je zajištěno tak, aby nedošlo k poškození hasicích přístrojů. Hasicí přístroje jsou při nakládce a vykládce chráněny před nárazy nebo pádem.
4. Přijaté hasicí přístroje jsou evidovány podle jednotlivých typů regulovaného hasiva. Přístroje jsou kontrolovány, zda nejsou mechanicky poškozeny. Je sestavován seznam závažných poškození, přičemž volba formy je přenechána provozovateli.
5. Skladování je zajištěno tak, aby bylo vyloučeno poškození hasicích přístrojů (například pádem) jež by ztížilo nebo znemožnilo odsátí regulovaného hasiva nebo jeho únik.
6. Je vypracován popis technologických procesů a jejich průběhu pro odsávání regulovaných hasiv z hasicích přístrojů nebo ze systémů protipožární ochrany a jejich následnou recyklaci, regeneraci nebo uskladnění pro účely kritického použití. Dále je stanoveno příslušné přiřazení jednotlivých provozních úseků daným procesům a jejich průběhu (provozní řád).
7. Není přípustné opětovné uvedení hasicího přístroje do oběhu bez recyklace nebo regenerace obsaženého regulovaného hasiva. Po recyklaci nebo regeneraci regulovaného hasiva je možné jeho opětovné použití na základě povolení ministerstva.

Veškeré činnosti probíhající v rámci provozování z...

tags: #recyklace #hasicich #pristroju #postup

Oblíbené příspěvky:

• HS13: Charakteristika a Hospodaření
• Odolnost smrku ztepilého
• Česká ochrana přírody
• Aktuality o životním prostředí v Česku
• Kartely a Terorismus v ČR