Sesuvy půdy: Prevence a ochrana před devastujícími živly

Nadměrné srážky a zemětřesení. Dva faktory, které samy o sobě či při vzájemné kombinaci mohou vyústit v ničivé sesuvy a znamenat smrt mnoha lidí i obrovské ekonomické škody.

Problematice se věnují odborníci z Celosvětového centra excelence pro snižování rizik ze sesuvů, jehož členy jsou i vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR. Co mohou živly napáchat a co se dá podniknout pro ochranu obyvatel, přiblížili v časopise A / Věda a výzkum, který vydává Akademie věd ČR.

Strmé svahy vesnice Rampac Grande nedaleko hory Huascarán v peruánských Andách zasáhl v roce 2009 katastrofický sesuv, který poškodil několik domů a zapříčinil smrt jedné rodiny. Místní obyvatelé byli zaskočeni, v životě se s něčím podobným nesetkali.

Na místo se tehdy vydal i tým, jehož součástí byli čeští odborníci z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR a Univerzity Karlovy. „Ukázalo se, že sesuv vznikl v místě s velmi nestabilními geologickými a morfologickými podmínkami po extrémně vydatném období dešťů,“ popisuje situaci Jan Klimeš z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR závěry z detailních terénních průzkumů.

V roce 2002 vznikla v japonském Kjótu mezinárodní nevládní organizace ICL (International Consortium on Landslides), aby podpořila bádání a vzdělávání v oblasti snižování souvisejících rizik. Již potřetí jej obdrželo Celosvětové centrum excelence pro snižování rizik ze sesuvů, které sídlí v Praze.

Čtěte také: Nebezpečí v horách

„Cílem centra je snižování nebezpečí způsobených sesuvy v celosvětovém měřítku. Zaměřujeme se hlavně na úroveň komunit, tedy obcí, měst a obyvatel, kterých se problémy bezprostředně dotýkají,“ přibližuje poslání centra Josef Stemberk, ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR.

Centrum se zabývá tvorbou databází sesuvů, které jsou základním zdrojem informací pro jakékoli další studium problematiky. „Věnujeme se odhadu a popisu nebezpečí. Kde, jak často a jak velký sesuv může vzniknout. Provozujeme sítě, které tyto události monitorují v Evropě,“ doplňuje Jan Klimeš.

K náplni činnosti českých odborníků tedy neodmyslitelně patří osvětová činnost, a to nejenom u nás nebo ve zmiňovaném Peru, ale například i v Etiopii, kde ve spolupráci s Univerzitou v Arba Minch školí místní studenty a odborníky, jak si v rizikových územích počínat.

Pokud lidé pochopí, proč a jak sesuvy vůbec vznikají, budou přístupnější hledání efektivních řešení. Sesuv je obecně pohyb zemin, hornin, kamení po svahu dolů v důsledku gravitace.

„Vzniká většinou v důsledku dešťových srážek, ale může ho způsobit i voda z tajícího sněhu a ledu. Ta nasytí horninové prostředí a vychýlí ho z rovnováhy. Pak dojde k vlastnímu usmýknutí a transportu hmot, který může probíhat buď relativně pomalu, nebo velmi rychle - jako proud vody, bahna a kamení,“ vysvětluje Jan Klimeš a dodává, že sesuvy sice vznikají na svazích, překvapivě však ne hlavně na těch nejprudších, protože tam se často vyskytuje málo materiálu náchylného k sesunutí.

Čtěte také: Krušné hory: Ideální destinace pro školu v přírodě

Dalším zásadním faktorem zodpovědným za vznik sesuvů je zemětřesení. Ve světě dochází k největšímu počtu událostí tam, kde se potkávají extrémní srážky a zemětřesení. Patří sem například monzunové oblasti v Asii, kde se zároveň vypínají vysoké hory (Himálaj a okolní horská pásma), ostrovy v jihovýchodní Asii, Indonésie, Filipíny či Japonsko.

„To jsou zároveň země, které vedle těchto dvou faktorů mají i sopečnou činnost, jež ke vzniku sesuvů také přispívá,“ dodává odborník. Na druhé straně oceánu jsou významně zasaženou oblastí Andy. Sesuvy půdy hrozí v Peru i přímo v obydlených oblastech.

Důležitou součástí centra je i tvorba celosvětové databáze ledovcových jezer, u nichž hrozí vznik nebezpečných povodní. „Pád sesuvů do jezera vyvolá přílivovou vlnu, která překoná nebo protrhne hráz, a vznikne povodeň. Ta zaplaví obydlí i desítky kilometrů níže v údolí,“ vysvětluje Vít Vilímek z Přírodovědecké fakulty UK.

Situace na domácí půdě

U nás naštěstí neprší tak moc a země se neotřásá tak silně jako ve výše jmenovaných oblastech. „O to více se zde ale uplatňuje další významný faktor pro vznik sesuvů a tím je činnost člověka. Česká republika je na tom v porovnání počtu úmrtí způsobených sesuvy s jinými částmi světa velmi dobře. Ztráty na životech jsou u nás výjimečné. Co se ovšem týká materiálních a ekonomických škod, jsou dosti výrazné.

U našich nepříliš vzdálených sousedů, v alpských státech, jako jsou Rakousko, Švýcarsko či Itálie, však ročně umírají v důsledku sesouvání jednotky lidí. V posledních letech mají odborníci obavy, že incidenty budou v těchto oblastech čím dál častější.

Čtěte také: Lužické hory: Ekologie a ochrana

Jan Klimeš ovšem připomíná, že sesuvy vyvolávají také nepřímé škody. Po valící se mase hornin zůstávají zničené domy či silnice. Nicméně ztráty vznikají i v místech, kde sesuv vůbec nic nezničil - může dojít například k omezení dopravní dostupnosti nebo snížení počtu obyvatel postižené obce. V důsledku toho z dané oblasti odejdou firmy, lidé přijdou o zaměstnání… Výsledek? Města a obce chudnou.

„Tyto újmy se projevují s odstupem let i dekád od konkrétní události, ale v součtu mohou být daleko drastičtější než škody přímé. Akademie věd ČR o sesuvech připravila sérii videí.

Ochrana a prevence před sesuvy

Existuje tedy ochrana a prevence? Ano, ale… je to podobné jako u lékařů, kteří doporučují zdravý životní styl. Málokdo známé a účinné rady dodržuje. V případě sesuvů je dobrá rada nasnadě - vyhýbat se oblastem a lokalitám, o nichž se ví, že tam s největší pravděpodobností v budoucnu nějaká událost nastane.

„Domy si postaví v místech, která jsou k sesuvům náchylná a o kterých víme, že tam k něčemu může dojít. Musí se tak přistoupit k dalším opatřením, jako je například monitoring pohybu svahů,“ upřesňuje Jan Klimeš. Došlo k tomu například během povodní v roce 1997, kdy se výrazně zrychlily pohyby sesuvu nad přehradou Šance v Beskydech.

Další možností je budování nákladných technických opatření ke stabilizaci rizikových lokalit. Je však finančně velmi náročné je postavit. Řeč je o opěrných zdech, pilotách pro zpevnění podloží, drenážích odvádějících přebytečnou vodu.

Ačkoli už obyvatelé vesničky Rampac Grande vědí, jak nebezpečné mohou sesuvy být, nadále ve své obci zůstávají. Akademie věd ČR o sesuvech připravila sérii videí.

Vzhledem k pestré geologické stavbě a hustému osídlení patříme mezi země s vysokým výskytem a ohrožením svahovými nestabilitami. V rámci dobře zdokumentovaných geohazardů v jejich katalogu můžeme dnes nalézt až 45 jejich různých druhů. Nestability svahů a jejich projevy jsou různé (řícení, ploužení), i když mezi nejčastější patří právě rychlé náhlé sesuvy půdy. Je to nejčastěji dokumentovaný typ svahového pohybu u nás postihující například rozsáhlé oblasti Beskyd, Českého Středohoří a Poohří.

Vzniká při porušení stability svahu působením změny teplot, větru nebo působením vody. Jde o poměrně rychlý (cm, m/den) krátkodobý klouzavý pohyb horninových hmot po svahu. Nestabilitu svahů obecně zvyšuje zvýšený obsah vody (povodně, záplavy) v půdě, zmrznutí či zvětrávání, změny porostů či odstranění vegetace. Způsobují je sklony svahů, ty bývají zpravidla větší než 22°, i vlastnosti horninového podloží.

Nejúčinnější ochranou před sesuvy je prevence (zachycení a odvedení povrchové vody, vyčerpání vody ze studní na ohroženém území, umělá úprava terénu, tj. kotvení svahů, stavba pilotů, opěrných stěn, výsadba vhodné zeleně).

Při jakémkoli podezření na sesuv, je potřeba neprodleně kontaktovat oblastního geologa Českého geologického ústavu, zjistit, zda rizikovou oblast nekřižuje infrastruktura (např. plynové potrubí nebo produktovod), pokud ano, kontaktovat správce a zvážit odpojení, aby při případném poškození potrubí nemohlo dojít k výbuchu nebo ekologické havárii.

V rámci bezprostřední ochrany je dobré dodržovat tato základní pravidla:

• zásadně se vyhýbat místům, kde jsou porušeny svahy, na kterých hrozí zřícení skal, kamení a uvolnění bahenních proudů a sněhových lavin,
• v případě reálné hrozby porušení svahů při bouřce, při povodních a silných deštích opustit co nejrychleji ohrožené prostředí,
• pokud již došlo k zasažení půdním sesuvem ve volné krajině, ale nedošlo ke zranění, nebo jen k lehkému, snažit se co nejrychleji uniknout směrem od závalu, obvykle stranou a nahoru.

Jste-li sesuvem zavaleni v budově, chovejte se obdobně jako v případě zavalení zemětřesením.

Největším problémem je asi skutečnost, že odpovědnost za vznik sesuvů půdy a skal ani kompenzace škod a jejich financování není u nás zatím nijak jednotně legislativně upraveno. Zákon pouze hovoří o tom, že občanům může s kompenzací škod na jejich majetku pomoci obec, případně může v havarijních případech požádat o pomoc kraj, a může také využít dotačních programů.

O dotaci mohou požádat zejména obce a města, kraje, svazky obcí a krajů, příspěvkové organizace, správy národních parků, státní podniky a organizace, vysoké školy a veřejné výzkumné instituce. Přesné podmínky pro podání žádostí a podrobnější informace se nachází v Implementačním dokumentu.

Žádosti o dotaci je možno podávat Státnímu fondu životního prostředí pouze v rámci výzvy vyhlášené pro danou oblast podpory. Aktualizovaný harmonogram výzev je k dispozici v sekci Nabídka podpory, v roce 2012 lze podávat žádosti během května až července.

Portál geohazardů buduje Česká geologická služba v rámci projektů financovaných Odborem geologie MŽP ČR. Nová praktická mapová aplikace umožňuje zobrazit na podkladě Základní mapy ČR vymapované svahové nestability. Aplikace umožňuje uživateli vyhledávání podle čísla mapového listu nebo lze zadat přímo název konkrétní lokality (katastru). U každé svahové nestability si lze zobrazit všechny dostupné informace v jednoduché tabulce.

Deštivý květen 2010 nepřinesl do mnoha míst České republiky, především na Moravě a ve Slezsku, jen záplavy, ale i sesuvy půdy, které na několika místech poškodily domovy občanů. A v okolí hory Gírová, na česko-slovensko-polském trojmezí, způsobil největší dosud zaznamenaný sesuv půdy na našem území: o délce 3 km, šířce 500 m a výšce odtrhu od 30 do 40 m. Téměř 30 hektarů lesa na katastrálním území nejvýchodnější obce ČR Bukovce se během dvou dnů sesunulo ze svahu.

tags: #sesuv #hory #odpadu #prevence

Oblíbené příspěvky:

• Odpadkové koše SORTIBOX ECO WOOD Naturo
• Ochrana přírody v ČR
• Povolení k emisím pro osobní vozidla v ČR
• Historie Jawa Stadion
• Vliv Jiřího Kulicha na ekologickou výchovu