Severní Amerika: Místní důsledky znečištění

Arktida se již otepluje rychleji než zbytek planety. Indiánské komunity jsou svědky ohrožení jejich způsobu života kvůli vyčerpání divoké zvěře a tání pobřeží.

Dopady na domorodé komunity

Venkovské komunity, zejména domorodí "Američané", jsou dále ovlivněny měnícím se prostředím, protože se silně spoléhají na přírodní zdroje. S rostoucími teplotami je méně ledu, na kterém lze lovit. Řeky nezamrzají kdy mají, čímž omezují cestování v zimě a dělají ho více nebezpečné.

Obyvatelé, kteří spoléhají na pobřežní led, který chrání vesnici před bouřkovými vlnami, tvrdí, že ledu na moři je každým rokem méně a méně. V důsledku toho mizí pozemky v okolí obce. Podle jednoho odhadu ztrácejí jeden akr ročně a pomalu mění vesnici na ostrov. Navzdory tomu se lidé stále drží na své půdě, ale budou muset čelit stále náročnějším náročným výzvám.

Přemístění celých komunit vyžaduje velké množství financí a roky plánování. Celá města byla nucena vykořenit kvůli silné erozi a tání permafrostu - půdy, která má teplotu pod bodem mrazu vody.

Pro Shakooklik na Aljašce činí náklady na opravu a opevnění jejich města téměř 100 milionů dolarů.

Čtěte také: Postupy rekultivace Severních Čech

Tání permafrostu

Otázka tání permafrostu je také velmi naléhavá, protože uvolňuje obrovské zásoby plynů zachycujících teplo, které byly uzamčeny pod ledem, což dále poškozuje životní prostředí a vytváří neuvěřitelně škodlivé zpětnovazební smyčky oteplování. Jak půda odtává jsme se také přesvědčili přímo pod letištní dráhou ve Whitehorse na Yukonu, což má za následek nákladné opravy.

Úbytek ledovců

Rychlé ubývání ledovců. Po náročném výstupu se nám podařilo stanout na protějším vrcholu nejvyšší hory parku Wrangell - Mount Blackburn (4 996 m. n. m.), ze kterého se na všechny strany táhnou ledovcové splazy. V našem případě to byl ledovec Kuskulana. Po obrovském ledovém jazyku už není ani památky.

Lesní požáry a znečištění ovzduší

Požáry trvají každé léto déle a záplavy vedou k přesídlení měst. Obecně můžeme změně klimatu s jistotou přisoudit zvýšení pravděpodobnosti výskytu požárů v jižní Evropě, severní Eurasii, USA a Austrálii, přičemž se objevily i důkazy o podobném trendu na jihu Číny.

Podle US Forest Service je 85 % lesních požárů v USA důsledkem lidské nedbalosti nebo úmyslu. Délka sezóny lesních požárů se ztrojnásobila (v absolutních číslech jde o prodloužení přibližně o tři měsíce) ve srovnání se stavem, kdy je zapálení způsobeno bleskem.

Znečištění kouřem z lesních požárů v Kanadě vážně ovlivnilo kvalitu ovzduší nejen na místní úrovni, ale i v rozsáhlých částech Severní Ameriky a mimo ni, přičemž několik epizod dálkového přenosu kouře přes Atlantik vedlo k zamlžené obloze nad některými částmi Evropy.

Čtěte také: Severní Morava s batoletem: Co podniknout?

Životy nyní narozených dětí budou celosvětově v průměru o rok a osm měsíců kratší kvůli smogu a znečištěnému vzduchu. Program OSN pro životní prostředí navíc uvádí, že znečištění vzduchu zkracuje životy a přispívá také k jiným zdravotním problémům.

V roce 2023 mělo několik významných požárů, například v Kanadě, Řecku a dalších oblastech světa, dopad na kvalitu ovzduší a na obce v jejich blízkosti. Požáry, které Kanadu postihly v roce 2023, způsobily v této zemi s velkým náskokem nejvyšší emise uhlíku v historii měření.

Podle údajů GFASv1.2 se při požárech, které začaly vznikat na začátku května, uvolnilo téměř 480 megatun uhlíku, což je téměř pětinásobek průměru za posledních 20 let a představuje 23 % celkových celosvětových emisí uhlíku při požárech v roce 2023. Celkové roční odhadované emise z požárů (k 10. prosinci) činí 2100 megatun uhlíku.

Nedostatek a znečištění vody

Nicméně řada obyvatel buďto přísun k vodě nemá, nebo pouze k její zhoršené kvalitě, což ukazuje na zanedbanou, či chybějící infrastrukturu. Existují rozdíly v časovém a prostorovém rozdělení vodních zdrojů mezi oblastmi a zeměmi. Příkladem prostorového rozdělení je, že 70 % zdrojů vody se nachází na straně Atlantického oceánu, kde žije pouze 30 % obyvatelstva. Naopak na pacifické straně žije 70 % obyvatelstva, přičemž se tam nachází pouze 30 % vodních zdrojů.

Příkladem špatného časového rozdělení je nedostatek vody v obdobích sucha, což je zapříčiněno nevyvinutým systémem na uskladnění vody. Nedostatečné zpracování a ošetření vodních zdrojů zase způsobuje v regionu výskyt nemocí, které se přenášejí právě zdravotně závadnou vodou. V případě veřejných politik zaměřených na využívání přírodních a vodních zdrojů existují mezi zeměmi značné rozdíly: Salvador, Nikaragua, Guatemala a Honduras spojuje nedostatek veřejných investic do vodního hospodářství a hygieny; slabá kontrola životního prostředí; znečištění a poškození vodních útvarů v důsledku chybějící infrastruktury pro čištění odpadních vod.

Čtěte také: Severní Irsko a Anglie: Přírodní rozdíly

Odlesňování a jeho dopady

Každým rokem je zničena oblast tropických pralesů, která je větší než velikost státu New York. Toto způsobuje masivní vymírání živočišných druhů. Mnoho vědců věří, že současné kácení tropických pralesů ve velkém měřítku způsobuje oteplování Země a to může mít za následek zvýšení mořské hladiny a záplavy největších přístavních měst.

Mezi největší důvody odlesňování patří pěstování dobytka, získávání dřeva, těžba nerostných surovin a velkoplošné projekty jako budování komunikací a vodních přehrad pro výrobu energie. Mnoha těchto aktivit je podporováno vládami, aby byl vidět tak zvaný "pokrok".

Důsledky odlesňování:

• Globální oteplování - oxid uhličitý a jiné plyny vpuštěné do atmosfery při hoření fosilních paliv a při hoření tropických pralesů zachytí teplo reflektované ze zemského povrchu a způsobí stupňové oteplení atmosfery.
• Ubývání živočišných druhů - ničení pralesů znamená ohrožení jednoho druhu rostliny a živočicha denně.
• Roztržení ekologického cyklu - na lokální úrovni regulují tropické pralesy cyklus vody jako přírodní mechanismus pro tvorbu a absorpci deštné vody.
• Úbytek kultury lidí žijících v pralesích - odhadovaných 140 milionů lidí jsou přímo ohroženi.

Nedávné odhady zjistily, že každý rok je zničeno nebo vážně narušeno 25 milionů ha tropických pralesů. To znamená, že každou minutu je ztraceno 117 akrů. Obchodování se dřevem je zodpovědné za přibližně 25% odlesnění, komerční těžba dřeva je po vypalování nejvýznamnějším faktorem ničení tropických pralesů.

Dust Bowl a eroze půdy

Katastrofa, které se přezdívá Dust Bowl, zasáhla území šestkrát větší, než je Česká republika. Úrodná černozem se změnila v prach, z polí zůstala poušť.

V letech 1930 až 1940 postihlo jihozápadní oblast Velkých plání ve Spojených státech velké sucho. Devatenáct států v srdci Spojených států se stalo obrovskou prašnou mísou. Zemědělské rodiny bez možnosti obživy opouštěly své domovy a půdu a utíkaly na západ, aby se staly migrujícími dělníky.

Rozsah katastrofy byl mimořádný. Sucho a eroze zasáhly 400 tisíc kilometrů čtverečních. A to všechno v dramatických ekonomických podmínkách ovlivněných právě probíhající Velkou hospodářskou krizí. Víc než půl milionu Američanů se ocitlo bez domova, skončili nejčastěji v nejchudších vrstvách a rozšířili davy nezaměstnaných ve velkoměstech.

Mikroplasty a jejich dopady

Mikroplasty (potažmo nanoplasty) jsou vážným globálním problémem, který ovlivňuje životní prostředí a potenciálně i lidské zdraví. Tyto drobné plastové částice se nacházejí ve vodě, v půdě i ve vzduchu, což znamená, že jsme jim neustále vystaveni. Jejich přítomnost v potravinovém řetězci a pitné vodě může vést k zánětlivým reakcím a intoxikaci. Navíc mohou přenášet škodlivé chemikálie a patogeny, čímž dále ohrožují naše zdraví.

V roce 2022 překročila celosvětová produkce plastů 400 milionů metrických tun. Čína byla s podílem 32 % největším výrobcem, následoval zbytek Asie s 19 %, Severní Amerika se 17 % a Evropa se 14 % celosvětové produkce plastů.

Příklady možných zdrojů mikroplastů:

• Syntetické textilie: 35 %
• Pneumatiky: 28 %
• Mikrokuličky v kosmetice: 2 %

Mikroplasty se nacházejí ve všech složkách životního prostředí (ve vodě, v půdě i v ovzduší). Atmosférou mohou urazit značné vzdálenosti, a proto je lze nalézt po celé planetě, dokonce i v nepřístupných horských povodích a v polárních polohách. V důsledku toho jsou mikroplasty v ovzduší zdrojem znečištění v suchozemském i vodním prostředí.

Mikroplasty v životním prostředí vstupují do lidského těla stravou, vodou, vdechováním vzduchu i kontaktem skrze syntetické oblečení či kosmetické produkty. Dle studie z roku 2019 bylo vědci odhadnuto, že lidé mohou průměrně zkonzumovat až 5 g mikroplastů za týden, což je ekvivalent váhy kreditní karty.

Mikroplasty představují závažné environmentální hrozby s dalekosáhlými dopady na přírodu. Přibližně 94 % plastového odpadu, který vstupuje do oceánů, skončí na dně, kde se rozkládá na mikroplasty a nanoplasty. Tyto kontaminanty mají vážné negativní dopady na mořský život. Na pevnině mohou mikroplasty kontaminovat půdu a vodu, což vede k degradaci ekosystémů a k ohrožení zdraví půdních organismů. To může mít za následek snížení úrody a poškození plodin.

Výbuch v závodě Clairton

Výbuch v závodě Clairton přímo ohrožuje provoz, reputaci a právní/finanční expozici společnosti jako provozovatele areálu. Výbuch přímo zranil a uvěznil pracovníky, zvýšil riziko úmrtí a vážných zranění a může ovlivnit jejich pracovní bezpečnost a zaměstnání.

Komunita čelí okamžitým zdravotním a bezpečnostním rizikům z požáru a kouře a pokračujícím obavám ze znečištění ovzduší. Havárie pravděpodobně zvýší regulatorní dohled a riziko nových žalob kvůli dřívějším problémům se znečišťováním.

Tabulka: Klimatické změny a extrémní jevy

tags: #severní #Amerika #místní #důsledky #znečištění

Oblíbené příspěvky:

• Co je to škola v přírodě?
• Program rozvoje obce Chorušice
• Čaj z bylin nasbíraných v přírodě
• Příroda ČR
• Co vědět o emisních zónách