S příchodem léta a koupáním ve volné přírodě se stává aktuálním nebezpečí toxických sinic, někdy podle jejich převážně šedozelené barvy nazývaných také cyanobakterie. Sinice jsou jedním z nejstarších organismů na naší planetě, vznikly hned po prvních bakteriích. Není to tedy žádný nový fenomén. Sinice jsou známy již z biblického podání a například Rudé moře má svůj název odvozen právě od sinic a řas s rudým pigmentem.
Sinice totiž nemají v buňkách ještě vyvinutý chlorofyl, ale jiná barviva a jiné zásobní látky. Některé planktonní sinice mají schopnost tvořit ve svých buňkách bublinky plynu, vystoupat s jejich pomocí k hladině a hromadit se zde v podobě zelené kaše nebo drobných, až několik milimetrů velkých částeček. Někdy se podobají drobnému jehličí, jindy připomínají zelenou krupici. Takovému nahromadění sinic u hladiny se říká vodní květ. Nejčastěji se vyskytuje koncem léta, tj. v srpnu nebo v první polovině září. Na některých lokalitách dochází k masovému rozvoji cyanobakterií již v průběhu června.
Sinice obsahují látky vyvolávající alergické reakce. U koupajícího se člověka se v závislosti na délce pobytu ve vodě, opakovaném koupání po více dnů (týdnů), vlastní citlivosti a množství sinic ve vodě mohou objevit vyrážky, zarudlé oči, rýma. (Alergické reakce však mohou vyvolat i některé řasy). Sinice také mohou produkovat různé jedovaté látky, tzv. toxiny. Podle toho, kolik a jakých toxinů se do těla dostane, se liší i projevy: od lehké akutní otravy projevující se střevními a žaludečními potížemi, přes bolesti hlavy, až po vážnější jaterní problémy.
Lidé při koupání často nechtěně vypijí trochu vody a s ní i přítomné sinice a jejich toxiny, ohroženější jsou děti. Pokud však sinice netvoří vodní květ, není pravděpodobné, že po jednom vykoupání vznikne vážné onemocnění (výjimkou jsou alergici, u nichž se mohou vyskytnout přecitlivělé reakce). Pokud se však ve vodě vodní květ objeví a dojde k jeho náhodnému polknutí, může dojít k vážnému poškození zdraví.
Sinice vodních květů lze ve vodě pozorovat jako kousky „jehličí“ či „trávy“, zelené krupice, které se někdy nakumulují u hladiny ve formě „hrachové polévky“. Lze využít i test v lahvi se zúženým hrdlem. Průhledné lahve (např. od balených vod) naplníme zcela vodou a necháme alespoň 20 minut stát v klidu na světle. V případě, že se u hladiny vytvoří zelený kroužek (a voda přitom zůstane čirá), jedná se z největší pravděpodobností o sinice. Jestliže zůstane voda zakalena rovnoměrně nebo se začne tvořit větší zákal u dna, půjde pravděpodobně o řasy.
Čtěte také: O ekologických nicích sinic
K tomu, abychom mohli orientačně rozeznat riziko z koupání ve vodě ve volné přírodě, zda jsou ve vodě přítomny sinice, můžeme provést tzv. Maršálkův test, a to následujícím způsobem:
Znečištěná koupací voda může být příčinou různých infekčních onemocnění. V některých koupacích vodách může u koupajících se dojít ke vzniku cerkáriové dermatitidy, která se projevuje intenzivně svědícími skvrnami, puchýři a zarudnutím kůže. Je však dobré mít na paměti, že největší nebezpečí není spojeno s jakostí vody, ale s chováním koupajících se - každý rok se při vodní rekreaci řada lidí utopí nebo utrpí vážná zranění a zdravotní problémy může způsobit také nadměrné slunění či přehřátí organismu.
Přírodní vody mohou být mikrobiálně kontaminovány odpadními vodami, výkaly zvířat, chlévskou mrvou používanou ke hnojení (splachy při dešti) nebo třeba i z těl koupajících se osob. Do vody se tak mohou dostávat patogenní organismy (viry, bakterie či prvoci), které do těla vstupují při náhodném polknutí i malého množství vody. Jsou místa, na kterých je výskyt kontaminace mnohem pravděpodobnější: voda pod vyústěním (i vyčištěných) odpadních vody a vod z dešťových kanalizací a rybníky s intenzivním rybím hospodařením. Koupání v takových vodách pak představuje zvýšené zdravotní riziko.
Nejčastějším onemocněním jsou střevní a žaludeční potíže, různá horečnatá onemocnění a zánětlivá onemocnění uší a očí.
Cerkáriová dermatitida je parazitární onemocnění, které se u člověka projevuje tvorbou skvrn, puchýřů a zarudnutím kůže. Je doprovázena intenzivním svěděním trvajícím obvykle několik dní. Způsobují ho drobní parazitičtí živočichové, motolice, jejichž životní cyklus je vázán jednak na vodní plže a dále na vodní ptáky (např. divoké kachny). Z plžů se do vody uvolňují larvy motolic, tzv. cerkárie, které se snaží najít vodního ptáka, v němž by dokončily svůj vývoj. Pokud narazí cerkárie na koupajícího se člověka, pronikají do jeho kůže.
Čtěte také: Tip na koupání v ČR
Hygienici sledují kvalitu vody ve více než 120 koupacích oblastech a bezmála šedesátce přírodních koupalištích (biokoupalištích či nádržích). Aktualizované informace o kvalitě vod je možné najít i na webu ministerstva zdravotnictví. Zvláště v lokalitách s rizikem výskytu sinic proto doporučuje vizuálně posoudit kvalitu vody přímo na místě.
Aktuální stav vody: Koupání v přírodě je v Česku aktuálně ztížené hlavně kvůli výskytu sinic. Na několika místech dokonce platí zákaz koupání.
Kontrola kvality vody koupacích oblastí je prováděna od června do září v intervalech nejméně 1x za 14 dní. Informace o kvalitě vody jsou uvedeny na internetové stránce KHS (www.khsova.cz) a vždy v závěru týdne (pátek) je vydávána tisková zpráva.
Čtěte také: Doporučení pro těhotné: Koupání v přírodě
tags: #sinice #a #koupání #v #přírodě #rizika