Amatérské aktivity v regionu kvantitativně převažují nad profesionálními; vymykají se tak možnostem přesné a úplné evidence. V širším smyslu patří do této oblasti také činnost folklorních souborů a opereta, uváděná zejm.
Oblast tradiční populární hudby zastupuje hlavně lidová a dechová hudba. Činnost dechových orchestrů je možné sledovat od začátku 20. let 20. století. V meziválečném období byly za nejlepší považovány hudba budějovického Sokola, která hrávala U Volbrechtů nebo na zahradě Českého akciového pivovaru (Budějovický Budvar), a vojenská hudba pěšího pluku č. 1 Mistra Jana Husa, kterou vedl štábní kapitán Jaroslav Pasovský (1882-1952). Vojenská hudba koncertovala v Háječku, na Sokolském ostrově, na plovárně a na náměstí Přemysla Otakara II. Za první světové války pořádal pravidelné koncerty v Krumlovských alejích První jihočeský spolek vojínů a úředníků.
Snaha o oživování regionálního folkloru v rámci mládežnického pěveckého hnutí v 50. letech vedla k zakládání folklorních souborů s repertoárem sestaveným ze stylizací krajových písní a tanců. K nejvýraznějším z těchto souborů patřil dosud působící Úsvit. Rovněž pro folklorní soubory znamenal mnoho českobudějovický rozhlas, zejm. v letech existence redakce lidové tvořivosti (1951-1961). Poslední autentické formy jihočeského folkloru stačil v 50. letech nahrát tehdejší rozhlasový redaktor Lubomír Soukup (1915-2001), jejich věrnou interpretkou byla Zora Soukupová (1922-1981). Pro práci manželů Soukupových i Úsvitu byla charakteristická etnografická orientace.
Nejstarší jihočeský folklórní soubor přímo z obce, jež dala celé národopisné oblasti svůj název, vznikl v roce 1943. Dvaatřicetičlenný Doudleban se zabývá tzv. klenotnicovým folklórem, tj. zpívá, tančí a oživuje zvyky výhradně z Doudlebska - z nepřeberné studnice lidového umění a tradic. Svým repertoárem chtěl a chce navazovat na odkaz svých předků a udržovat zvyky doudlebské národopisné oblasti. Výjimečnost tohoto kolektivu spočívá zejména v udržování zvykoslovných tradic, včetně krojů, rekvizit i atributů, bez jakýchkoli hrubých stylizačních zásahů a úprav. při Doudlebských dožínkách i tradiční masopustní koledě.
Oblast moderní populární hudby představuje jazz, rock, folk, country, trampská píseň a v různé míře těmito styly ovlivněný střední proud moderní taneční hudby. V té je zdůrazněna metrorytmická stránka, vliv afroamerické lidové hudby. Počátky moderní populární hudby v Českých Budějovicích lze položit do 20. let, kdy začaly exoticky působící nové rytmy ze zámoří zpestřovat repertoár kavárenských a salonních orchestrů. Počátkem 30. let vystupoval s trampskými písněmi místní Rowers club. Trampská píseň si udržela oblibu i za druhé světové války a později. Z Českých Budějovic pocházela a v 1. pol. 40. let tu vystupovala také z filmů známá šansoniérka Míla Spazierová-Hezká (1901-1953).
Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět
Na začátku 40. let 20. století to byly zejm. swingové vzory (koncerty Orchestru R. A. Dvorského), které formovaly počátky orchestru Metroklub. Schopnost zahrát swingové standardy vedle běžného tanečního repertoáru neztratil orchestr ani později; v 90. letech se podíl jazzových skladeb v repertoáru ještě zvýšil. Podobnou orientaci na moderní taneční hudbu s jazzovými prvky měl v 60. letech i Taneční orchestr Domu kultury ROH a Combo 8, které hrálo i dixieland, jazzu se také věnovala skupina Studio W (po 1964). Větší taneční orchestr existoval v 60. letech i v restauraci Na Rychtě. V období 1966-1971 potvrzoval zájem o jazz místní festival Jazzuniverziáda. Jazzu předválečné éry se programově věnuje od 90. let klavírista Jakub Šafr (*1975) (Spoody Jazz Band, Swing Trio Avalon). Vývoj od rocku přes jazzrock 70. let k modernímu elektrickému jazzu a fusion music 80. a 90. let učinil kytarista Jiří Klimeš (*1954) (Fluidum, MO Band, MO Big Band, Combo CBB, KlimaX, String Trio J.A.J.). V jeho okruhu se v 90. letech 20. století několikrát konal Jazzový festival. Od počátku 90. let 20. století působí při Základní umělecké škole na Piaristickém náměstí velký swingový orchestr, v jehož čele stál nejprve trumpetista Václav Hlaváč (*1938), po 2004 pak J. Klimeš (pod jehož vedením se orchestr přejmenoval na Veliký ZUŠ band a svůj repertoárový záběr rozšířil o jazzrock a latinskoamerické vlivy). Českobudějovické studio Českého rozhlasu od 2004 poskytuje zázemí Rozhlasovému swingovému orchestru Václava Hlaváče (čítajícímu osmnáct instrumentalistů a proměnlivý počet zpěváků), který založil a v prvních letech vedl V. Hlaváč, poté trombonista Josef Krejčík (*1958).
Nástup rockových skupin je spjat zejm. s generací 2. pol. 60. let. První náznaky nového stylu se začaly objevovat kolem 1960. Lze za ně považovat přechod k elektrifikovaným nástrojům a zavádění rokenrolových a twistových skladeb do repertoáru tanečních orchestrů (Combo 8). Jedním z impulzů k většímu zájmu mladé generace o nový styl bylo 1962 vystoupení rakouské skupiny Moskytos. V letech 1963-1964 vzniklo několik rock and rollových skupin (Lewis, Spiders, BBC). Místy beatových zábav, čajů byl zejm. Dům armády (Dům kultury Slavie), pak Beseda a Klub 17. listopadu ve Čtyřech Dvorech. Znalost gramofonových desek se zahraničními novinkami zprostředkovávala místním rockerům svérázná postava Jiřího Ganse (1932-1990). První rockové, beatové skupiny vznikly 1965. Byly to Drudges a Sinners, v pozdější době nejznámější místní rocková skupina, vystupující též pod názvem Hříšníci. Následovaly je Sharpers (1966), Lillys (1968), Everyday People, Fellows, Fluidum (1970) a mnoho dalších.
Celkově se však na místní rockové scéně v 70. a 80. letech 20. století snad ještě citelněji než v jiných regionech projevily negativní dopady administrativních opatření, zavedených v období tzv. normalizace (mj. zpřísnění kontroly nad dramaturgií hudebních produkcí, nucené opouštění anglických názvů skupin, změna jejich repertoárové orientace z progresivních směrů rocku spíše na nekonfliktní hudbu k tanečním zábavám). Zdejší přímé zásahy vůči nonkonformní cílové skupině rockové hudby lze přinejmenším ve dvou případech považovat za mimořádné i v celorepublikovém rámci: 30. 3. 1974 byli tvrdě rozehnáni (často i následně sankcionováni) účastníci připravovaného koncertu pražských rockových skupin v hostinci Na Americe v Rudolfově. V roce 1976 byl J. Gans odsouzen ve vykonstruovaném procesu za údajnou špionáž (rehabilitován 1992). Uvolnění situace přišlo ve 2. pol. 80. let, plně pak po 1989. Ke 2. generační vlně (kolem pol. 80. let) lze zařadit např. skupiny Klíče, Patent, Boule, Prospekt, Holomráz, Oceán, He Band, ATD. První úspěšné nahrávky skupiny Oceán vyšly 1988. Vývoj amatérské rockové scény v následujících dekádách byl krom odbourání zmíněných administrativních bariér podmíněn do značné míry také rozvojem a snazší dostupností elektrofonických hudebních nástrojů i nahrávací techniky (včetně možnosti šíření a poslechu nahrávek po internetu). V 90. letech patřily k nejznámějším He Band, Leonardo, My Dry Willow, Siax, Whitelight, po 2000 Smutný Karel, In Memory, Potrubí, Vees, Satisfuction, Seven, Pub Animals.
Hudba na svatbu je neopomenutelnou součástí vašeho svatebního dne. Nezapomenutelnou svatbu vždy doprovází krásná hudba. Budoucí novomanželé by měli v první řadě společně vybrat hudbu k oltáři i k prvnímu společnému tanci. Co se týče příchodu k oltáři, má hudba na svatbu hned několik variant. Jestliže přichází nevěsta i ženich zvlášť, může si každý z nich vybrat svou písničku. Pokud čeká ženich u oltáře a přichází jen nevěsta, nebo v případě, že k oltáři spolu přichází oba snoubenci, vyberou si jako hudbu na svatbu pouze jednu písničku.
Hudba na svatbu je důležitá zejména v rámci svatební oslavy, která se koná večer po obřadu. Jestliže svatebčané upřednostňují spíše živou hudební produkci, vyplatí se najmout si profesionální kapelu. Takováto živá hudba na svatbu vaši oslavu opravdu zpestří. Svatební večírek s reprodukovanou hudbou se také dá proměnit v nezapomenutelný zážitek, pokud je hudba na svatbu v rukou profesionála. Ten by měl mít zejména pestrý repertoár a přehled, aby se vaše oslava nezvrhla v nudnou party, kde se celý večer omílá stále dokola jeden a tentýž hudební žánr.
Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování
Jsme kapela, která rozproudí vaši akci. Ozvěte se nám. Hudba na vaši svatbu! Jsme smyčcové kvarteto z Jižních Čech s širokým repertoárem od klasické hudby k moderní populární hudbě. Sháníte housle na Váš svatební obřad? Živou hudbu na svatbu jako odpolední či večerní program? Neváhejte mě kontaktovat. Kapely COVERTRIO a Big PAPA pro Vaši svatbu či rodinnou oslavu (+ firemní akce, městské slavnosti, festivaly). Profesionální hudební doprovod společenských akcí: maturitní plesy, firemní a reklamní akce, taneční soutěže, V.I.P. Hudba k obřadu - Hudební doprovod v podání žesťového souboru dodá obřadu slavnostnější nádech. Oblíbená kapela pro Vaši svatbu, oslavu, večírek nebo ples. DJ se zaměřením na svatby, moderování akcí. Velmi široký repertoár od 80. let do současnosti. Produkujeme hudební doprovod při vašich akcích, moderně, spolehlivě. Jsme menší kapela s bohatým zvukem, specializujeme se na svatební oslavy, ale rádi zahrajeme i při jiných příležitostech.
V Českých Budějovicích nabízí víceúčelový komplex Metropol atraktivní program, založený na moderně pojatých multimediálních show. Podobnou dramaturgii má i Kulturní dům Vltava. V Českém Krumlově hostí řadu významných kulturních akcí Zámecká jízdárna. Kulturní dům Písek má několik sálů pro nejrůznější příležitosti: plesy, divadelní představení, velké koncerty či talkshow i komorní hudbu. Ve sklepení se nacházející klub Kotelna hostí rockové či metalové kapely. Impozantní víceúčelový komplex táborského Hotelu Palcát v sobě skrývá krom hudebního klubu také wellness centrum, restauraci či bowlingovou hernu. Novorenesanční Spolkový dům Střelnice nabízí pestrou paletu společenských akcí podobně jako jindřichohradecký kulturní dům Střelnice.
Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?
tags: #skladba #Jihocesky #kraj