Historie Mníšku pod Brdy: Průmysl, Krajina a Odpady

Mníšek pod Brdy má bohatou historii, která se odráží v proměnách jeho průmyslové krajiny a přístupu k životnímu prostředí. Tento článek se zabývá různými aspekty vývoje města, od průmyslových objektů a změn v krajině až po současné snahy o efektivní odpadové hospodářství.

Průmyslové objekty v Mníšku pod Brdy a okolí

V okolí Mníšku pod Brdy se nacházelo mnoho průmyslových objektů, které měly vliv na rozvoj regionu. Mezi ně patřily:

• Bývalá cihelna
• Továrna na sukna Wenzel F.
• Pivovar
• Barevna H.
• Teplárna ČEZ

Tyto průmyslové objekty jsou svědky bohaté průmyslové historie regionu.

Změny v krajině: Úbytek mokřadů

Krajina se neustále mění, nejčastěji v důsledku činnosti člověka. Evropská krajina zaznamenala velké změny během počátku 19. a v průběhu 20. století - od intenzifikace zemědělské výroby přes budování urbánních a suburbánních zón až po zpětné zalesňování.

Tento článek se zabývá proměnami mokřadů na severovýchodním okraji Hřebenů za posledních 180 let. Byla vybrána katastrální území Čisovice, Řitka, Kytín a Nová Ves pod Pleší s celkovou výměrou 3 785,57 ha. Analýza provedená na podkladě Císařských povinných otisků map stabilního katastru z roku 1840, ortofotomapy a terénního průzkumu z roku 2020 rozlišila mokřady v řešeném území na kontinuální, zaniklé a nové.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Pro všechna řešená k. ú. je společným znakem výrazný pokles celkové plochy mokřadů - a to z 289,34 ha v roce 1840 (7,6 % výměry řešeného území) na 39,26 ha v roce 2020 (1,04 % výměry řešeného území).

Rozloha mokřadů poklesla z 289,34 ha v roce 1840 (7,6 % výměry řešeného území) na 39,26 ha v roce 2020 (1,04 % výměry řešeného území).

Nejdominantnějším ze všech mokřadních typů, včetně mokřadů zaniklých, jsou v řešeném území z hlediska stability mokré louky - rozkládají se na 283,87 ha, tj. tvoří 89,35 % mezi mokřadními typy. Mokré louky s dřevinami a rybníky se nacházejí pouze na 27,92 ha, resp. 5,91 ha, tj. zaujímají 8,79 %, resp.

Mokré louky podle stability výrazně převažují - zaniklé mají plochu 271,57 ha (95,67 %), zatímco kontinuální a nové zabírají 9,49 ha (3,34 %), resp. Mezi mokrými loukami s dřevinami podle stability výrazně převažují nové - na ploše 22,39 ha (80,19 %), naopak zaniklé zabírají 5,53 ha (19,81 %). Jako kontinuální typ mokřadu podle stability se mokré louky s dřevinami nevyskytují.

Podle stability byly mokřady diferencovány jako kontinuální, zaniklé a nové.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Byla stanovena hypotéza výrazného úbytku mokřadů v důsledku změny využití krajiny z ryze zemědělské na převažující urbánní a na intenzifikaci zemědělství na zbylých obhospodařovaných plochách.

Tabulka: Změny v rozloze mokřadů

Odpadové hospodářství v Mníšku pod Brdy

Od poloviny prosince 2021 funguje v Mníšku pod Brdy nová společnost pro svoz odpadů, Brdská odpadářská společnost, s.r.o. (BOS), která zajišťuje svoz komunálního a tříděného odpadu.

Ambicí nové společnosti BOS je spolupráce s obcemi na zlepšení systému svozu a nakládání s odpady v rámci Mníšku pod Brdy a přilehlého regionu. Zdokonalit systém, aby byl ekonomicky co nejúspornější a provozně co nejefektivnější.

Hlavním důvodem nově vznikajících komunálních společností je skutečnost, že v roce 2030 skončí likvidace odpadů formou skládkování, již nyní se výrazně zvyšují poplatky za ukládání odpadů na skládky.

Petice proti spalovně

Město Mníšek pod Brdy obdrželo od společnosti UVR oficiální informaci, ve které je majitelem oznámeno, že spalovnu v Mníšku pod Brdy budovat nebude. V posledním půl roce uskutečnilo město v případě záměru spalovny i několik jednání s investorem a v tuto chvíli situace vypadá tak, že společnost UVR zastavila přípravné projekční práce a velmi pravděpodobně od tohoto záměru ustoupí. Důvodem je především (ne)návratnost, ekonomika provozu a obtížnost projednání celého záměru s městem i veřejností.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

Recyklace plastů

Plastový průmysl má veškeré předpoklady stát se plně cirkulárním odvětvím. Společnosti skupiny PURUM GROUP dlouhodobě budují třídicí a recyklační centra pro maximální využití plastů, jejich vrácení zpět do oběhu a v Česku zajišťují skutečně komplexní recyklaci komunálních a průmyslových plastových odpadů. Od PET plastů v potravinářském průmyslu, dosud nevyužitých plastů ze žlutých kontejnerů, až po obtížně recyklovatelné plasty v automobilovém průmyslu.

Společnost Purum, člen skupiny PURUM GROUP, je významným zpracovatelem PET plastů, které pokrokovými technologiemi recyklujeme na PET flakes, čisté kousky PET ve tvaru lupínků, které jako druhotnou surovinu vracíme zpět do cirkulární ekonomiky.

Mezi ně patří unikátní technologie ryze české skupiny Plastic Union na zpracování tvrdých plastů. Jako jediná v Česku umožňuje zpracování vícedruhových plastů ze žlutých popelnic, jako jsou například kelímky od jogurtů, barelovina či obaly, které je schopna od sebe oddělit na jednodruhové materiály. Zaměřujeme se na polypropylen (PP) a polyetylen s vysokou hustotou (HDPE).

Důkladným tříděním, zavezením plastového odpadu do recyklačního zařízení nebo nahrazením části primárního materiálu našimi regranuláty ve výrobě, šetříte nejen své náklady, ale také životní prostředí. Výrobky s podílem našeho recyklátu pak prodlužují životní cyklus plastů a uzavírají cirkulační smyčku.

tags: #Skladka #Mnisek #pod #Brdy #historie

Oblíbené příspěvky:

• Environmentální výchova v ČR
• Dopady emisí vodních par
• Zajímavosti Saúdské Arábie
• Asociace Hotelů a Restaurací ČR
• Praktický průvodce kompostováním