Přírodní památka Skalka u Velimi, zařazená do kategorie III Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN), se nachází v nadmořské výšce 200 - 210 metrů. Byla vyhlášena na rozloze 2,5116 ha z důvodu ochrany mimořádně bohatého naleziště druhohorní křídové mořské fauny.
Toto naleziště je typovou lokalitou řady druhů bezobratlé fauny z doby před cca 65 miliony let. Dále je chráněna geologická formace křídových hornin a jezírko uprostřed, které slouží jako důležité útočiště obojživelníků a bezobratlých živočichů v okolní zemědělsky intenzivně využívané krajině.
Přírodní památku tvoří bývalý jámový lom (zvaný Němečkův lom) na amfibolit, kde byl v průběhu těžby odkrytý důležitý stratotypový profil s příbojovými sedimenty české křídy, kdy se na konci druhohor v období svrchní křídy toto území postupně potápělo do moře. Návrší, tvořené pevnějšími horninami, totiž po nějakou dobu tvořila ostrovy, kolem kterých se postupně ukládaly příbojové usazeniny, obsahující pozůstatky flóry i fauny (převážně ústřice, mořské houby, korály, ramenonožce, ježovky, žraločí zuby atd.).
Podloží tvoří horniny kutnohorského krystalinika - bioticko-muskovitické migmatity a pararuly, ve kterých jsou místy prohloubeniny, tzv. kapsy, vyplněné mořskými uloženinami svrchního cenomanu až svrchního turonu. Jde o příbřežní slepence, vápnité pískovce a organodetritické vápence se zkamenělinami mořských živočichů - mlžů, mechovek, ramenonožců a jiných. Pokryv křídových uloženin tvoří čtvrtohorní sprašové hlíny a svahové sedimenty.
V lomu jsou v nadloží dříve těžených amfibolitů dvě kapsy s podobným vrstevním sledem.V kapse při vstupu do lomu jsou na bázi vyvinuty slepence s vápnito-jílovitým tmelem (L-2 m) s Ophis bicornis Geinitz a s valouny vápence s Caprotina sodalis Počta. Následují dvě slabě vyvinuté polohy, jež místy i mizí: vápnitý pískovec (do 0.6 m) s čočkami vápence, které obsahují hojnou faunu a nazelenalý jemnozrnný pískovec (do 0.4 m) s Rhynchostreon suborbiculatum (Lam.) a v nadloží mohutné uloženiny světlých prachovitých slínovců (až 3.4 m) s četnými zbytky spongií. Vrstevní sled je ukončen světlými pevnými slínovci (relikt do 0.5 m) s nálezy Spondylus spinosus (Sowerby) a Terebratulina gracilis (Schlth). Jde o spodní a střední turon.
Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět
Kapsa v lomu označená jako chráněné území Skalka u Velimi má podobný sled. Ve větší míře jsou vyvinuty bazální slepence (až 3.7 m), vápnité pískovce s čočkami vápence (až 0.9 m) a zeleně zbarvený jílovitý pískovec (až 0.7 m) s Cadiopsis doma (Desmoulins). Konečným členem vrstevního sledu v nadloží prachovitých slínovců (1.7 m) jsou světlé pevné slínovce (relikt 0.2-0.3 m), v nichž byli zjištěny pouze úlomky misek Spondylus sp.
Přírodní památka byla vyhlášena Okresním národním výborem Kolín ke dni 1. ledna 1987, v Ústředním seznamu ochrany přírody (ÚSOP) je evidována pod kódem 1017. Ústřední seznam ochrany přírody Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Výměra přírodní památky 0.2 ha. Za chráněné území vyhlášen v roce 1988, celková výměra (včetně partií lomu za chráněné nevyhlášených) 1.75 ha. Zákonem 114/92 Sb prohlášen za přírodní památku.
Chráněné území v současnosti ohrožuje skládka a drtírna štěrků, zřízená zde majiteli restituovaných pozemků. Po restituci hrozí, že lom bude majitelka zavážet odpadky.
Skalka u Velimi je důležitý stratotypový profil příbojovými sedimenty české křídy a typová lokalita řady druhů bezobratlé fauny. Jde o mimořádně bohaté naleziště křídových zkamenělin s ojediněle dobrým zachováním. Bývalý lom leží 750 m J. od železniční stanice Velim a 50 m Z. Bývalý jámový lom na amfibolit, dnes složiště a drtírna štěrku.
Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování
| Charakteristika | Hodnota |
|---|---|
| Kategorie IUCN | III (přírodní památka) |
| Nadmořská výška | 200 - 210 metrů |
| Rozloha | 2,5116 ha |
| Kód AOPK ČR | 1017 |
Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?
tags: #skladka #na #skalce #velim #informace