Tři malé obce na Hustopečsku - Starovičky, Nikolčice - mají důvod k radosti, protože se konečně zbaví velkých ekologických zátěží v podobě desítky let starých skládek. Na jejich rekultivaci získaly mnoho milionů z operačního programu životního prostředí, další peníze poskytl Státní fond životního prostředí.
Starosta Staroviček Vladimír Drbola vysvětlil: „Do rekultivace jsme se pustili, i když nás do toho nic netlačilo. Obecní pozemek tam byl jen jeden. Dělali jsme to spíš proto, abychom pomohli dalším vlastníkům, kteří mají skládku na svých pozemcích vlastně nezaviněně.“
Skládka vznikla někdy kolem roku 1960. Lidé tam vozili domovní odpad, když ještě nefungovaly řízené skládky a odpad se nesvážel. Během posledních deseti let se na skládku vyvážela většinou zemina a stavební suť, před třemi roky ji zastupitelstvo obce zcela uzavřelo.
Skládka představuje jisté riziko pro potok, který protéká pod ní. Hlavně při větším dešti proto hrozí znečištění, byť nebezpečí není velké. Obec pro úspěšné dokončení rekultivace doplatí ze svého zhruba čtyři miliony korun, což je pro malou vesnici velká částka. Obec má na rekultivaci připravenou i zeminu, kterou může firmě odprodat.
Zatímco ve Starovičkách se na překrytí skládky a uvedení krajiny do původního stavu teprve chystají, na pomezí Nikolčic a Kurdějova míří rozsáhlá rekultivace do finále. Začala loni na podzim a v místech, která hyzdil odpad, už rostou stromy a keře.
Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět
Byl přijat nový zákon o odpadech (dále také „ZO“), který zdůrazňuje vysokou úroveň ochrany životního prostředí a jako budoucí cíl vytyčuje přechod k oběhovému hospodářství. V souvislosti se změnami v oblasti odpadové legislativy doznal změn rovněž zákon o místních poplatcích, a to v oblasti poplatků za komunální odpad.
S účinností od 1. 1. 2021 předpis rozlišuje poplatek za obecní systém odpadového hospodářství, jenž se vybírá za osobu za poplatkové období, přičemž poplatníkem je člověk v obci přihlášený nebo vlastník nemovité věci (zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci) na území obce, a vedle toho ještě poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, jehož výše je dána sazbou za určité množství odloženého odpadu. Poplatníkem druhého poplatku je člověk, který má v nemovité věci na území obce bydliště, anebo vlastník nemovité věci, v níž nemá bydliště nikdo.
Město Blansko a jeho městské části nabízejí svoz velkoobjemového odpadu (VOK). Do VOK je zakázáno ukládat nebezpečné odpady, stavební suť, pneumatiky a směsný komunální odpad. Tento svoz je určen pro občany města Blanska a jeho městských částí, kteří mají řádně uhrazen místní poplatek na zneškodnění odpadů. Jednotlivá místa budou kontrolována posádkou vozidla a ukládání odpadů mimo kontejnery bude posuzováno jako vytváření černé skládky.
Ve Fulneku bylo třídění odpadů zavedeno společně se vznikem společnosti EKO-KOM. Město vstoupilo do systému společnosti a postupně se začala rozvíjet síť. Kontejnery přibývají každým rokem a stejně tak se rozšiřuje o několik stanovišť ročně. Z počátku se začalo s tříděním základních komodit - sklo, papír a plasty.
Třídění bioodpadu bylo nastartováno ve spolupráci se společností ASOMPO, a. s., což je akciová společnost, jejímiž vlastníky je 45 obcí a měst z okresu Nový Jičín. ASOMPO rovněž vlastní skládku odpadu. S odděleným sběrem bioodpadu začal Fulnek dokonce dříve, než vznikla povinnost ze zákona. Přibližně osm let před tímto legislativním požadavkem rozmístilo město kontejnery na biologický odpad. Síť se každoročně rozšiřuje, kontejnery přibývají a bioodpad je svážen dvakrát týdně.
Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování
Na podporu třídění bioodpadu město pořídilo z dotací v rámci „Operačního programu Životní prostředí“ 600 ks kompostérů pro občany. Město spolupracuje se společnostmi Ekolamp, Ecobat, Asekol a Elektrowin. Chod sběrného dvoru zabezpečují technické služby města.
Ve Fulneku byl zaveden systém, který je založen na smluvním vztahu mezi městem a zájemcem o službu - vývozu jeho směsného komunálního odpadu. Není to tedy klasický poplatek na obyvatele. Podle starostky města má systém tu výhodu, že ve městě mají málo dlužníků. Nevýhodou může být, že tuto smlouvu nemusí podepsat všichni. Na 5 700 obyvatel je sepsáno cca 1 200 smluv. Občané si mohou regulovat tarif podle toho, jak jim vyhovuje, a podle toho také zaplatí.
Svoz zajišťuje firma OZO Ostrava, s.r.o., která před lety vyhrála výběrové řízení, a spolupráce s ní je více než dvacetiletá. V roce 2014 došlo ze strany města k přenastavení podmínek. Do té doby fakturovalo OZO Ostrava cenu za všechny služby spojené s odpady. Město nově u tříděného odpadu nastavilo cenu za tunu, za opravdu skutečný vývoz (kolik tun se vyveze, tolik je cena za tunu). V důsledku toho se cena u tříděného odpadu snížila asi o 200 tis. ročně.
Občané mohou na městském úřadě dostat tašky na tříděný odpad. V minulém roce vznikla ve spolupráci se společností EKO-KOM publikace o třídění ve městě. Vyhlašují se různé motivační soutěže, aby se lidé zapojili do třídění odpadů. V místním zpravodaji se občané informují o všem, co se odpadového systému ve Fulneku týká. Výchova a motivace občanů a především dětí probíhá neustále.
Směsný komunální odpad putuje z Fulneku do Ostravy na skládku. Bioodpad končí v kompostárně společnosti ASOMPA a kompost se pak využívá na rekultivaci skládky. Tříděný odpad, svezený rovněž firmou OZO Ostrava, přijde na dotřiďovací linku a firma se ho pak snaží uplatnit na trhu.
Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?
Na území města jsou do systému s odpady zapojeny dvě výkupny sběrných surovin, které jsou soukromé. Město má smlouvu s majiteli, kteří jim čtvrtletně posílají výkazy o množství vykoupeného papíru a kovu. Tyto informace město vkládá do hlášení pro společnost EKO-KOM.
Velkoobjemový odpad se odevzdává na sběrném dvoře. Jednou za rok přistavuje také Fulnek do místních částí kontejner. Na sběrný dvůr lze přivézt cokoliv, je zdarma a zabezpečují jej technické služby. Ty nabízí i to, že přijedou k občanovi a odpad si za úplatu odvezou.
Do systému byly připojeny také školy, jejichž žáci sbírají papír a tetrapaky. Soutěž běží už čtvrtým rokem, na konci každého roku děti dostanou odměny během programu, který je pro ně připraven - vystoupí EKO-KOM, vyhlásí se nejlepší třída za sběr papíru. A samozřejmě vše, co se sebere, překlopí město do systému.
| Tarif | Počet ks umístěných ve městě |
|---|---|
| kontejner 1 100 l | 42 ks |
| nádoba 70/80 l, vývoz 1× za 14 dní | 193 ks |
| nádoba 70/80 l, vývoz 1× měsíčně | 173 ks |
| nádoba 110/120 l, vývoz 1× za 14 dní | 550 ks |
| nádoba 110/120 l, vývoz 1× týdně | 63 ks |
| nádoba 110/120 l, vývoz 1× měsíčně | 144 ks |
| nádoba 120 l, vývoz 1× týdně zima/1× za 14 dní léto | 46 ks |
| Rok | Produkce (t) |
|---|---|
| 2011 | 704 |
| 2012 | 686 |
| 2013 | 631 |
| 2014 | 606 |
| 2015 | 558 |
| 2016 | 566 |
| Období | Papír | Sklo | Plast | Tetrapaky | Oděvy | BRKO | Elektroodpad | Objemný odpad |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2011 | 197 | 51 | 12 | - | - | 59 | 26 | 115 |
| 2012 | 227 | 31 | 12 | - | - | 65 | 0 | 18 |
| 2013 | 307 | 51 | 11 | 3 | 5 | 27 | 41 | 86 |
| 2014 | 369 | 61 | 09 | 3 | 4 | 54 | 31 | 48 |
| 2015 | 329 | 71 | 15 | 3 | 19 | 40 | 72 | 96 |
| 2016 | 449 | 81 | 13 | 2 | 8 | 38 | 83 | 09 |
| Rok | Náklady |
|---|---|
| 2011 | 2 993 257 Kč |
| 2012 | 3 266 243 Kč |
| 2013 | 3 370 345 Kč |
| 2014 | 3 454 507 Kč |
| 2015 | 3 251 626 Kč |
| 2016 | 3 415 695 Kč |
| Rok | Částka |
|---|---|
| 2011 | 2 058 877 Kč |
| 2012 | 2 101 691 Kč |
| 2013 | 2 294 910 Kč |
| 2014 | 2 318 615 Kč |
| 2015 | 1 979 219 Kč |
| 2016 | 2 023 059 Kč |
| Rok | Odměna |
|---|---|
| 2008 | 463 835 Kč |
| 2009 | 508 831 Kč |
| 2010 | 662 345 Kč |
| 2011 | 877 044 Kč |
| 2012 | 681 459 Kč |
| 2013 | 734 538 Kč |
| 2014 | 779 990 Kč |
| 2015 | 825 131 Kč |
| 2016 | 860 587 Kč |
Cena za odstranění jedné tuny směsného komunálního odpadu na skládce včetně rekultivačního a skládkovného poplatku je 1 215 Kč.
Zaměstnanci Správy chráněné krajinné oblasti Pálava odvedli několik pytlů odpadu z Procháskova lesoparku. Obsahem pytlů byl běžný komunální odpad. Odpad se v lesoparku hromadil pravděpodobně několik měsíců. Strážníkům se viníka odhalit nepodařilo. Kromě Správy CHKO Pálava spolupracují strážníci na likvidování černých skládek také se společností Tedos.
S nelegálním odkládáním opadu mají zkušenosti i strážci přírody ze Správy CHKO Pálava. Pokud jde o skládky je podle něj situace dlouhodobě stále stejná. S odpadky je to letos horší kvůli změně chování lidí v období pandemie.
Cílem nového odpadového zákona je zvýšit míru recyklace k roku 2020 na 50 % a připravit ČR na zákaz skládkování od roku 2024. To tvrdí ministerstvo životního prostředí, které zákon připravuje.
tags: #skladka #odpadu #Palava #informace