Rejchartický potok nemá na území obce Rejchartice oficiálně stanovené záplavové území. Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Rejchartického potoka.
Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů, ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní.
Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků, výjimečné situace na toku, např. cestní most u č. p. cestní most u č. p.
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi.
Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Na území obce Rejchartice byla stanovena tři místa, která jsou ohrožena přívalovou povodní. Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části obce ohrožovány splachy na mírně ukloněných polí.
Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %).
V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Na území obce Rejchartice se nachází dva kritické body. V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Rejchartice.
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Rejchartice mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky.
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Na Rejchartickém potoce a jeho přítocích se na území obce nenacházejí žádná vodní díla I. až IV. V obci byl vybudován nový most M01 přes Rejchartický potok na místní komunikaci 01C.
Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování
Je důležité odkládat své komunální odpady pouze na místech k tomu určených v rámci „systému odpadového hospodářství obce“. Veškerý odpad vznikající na území města při činnosti fyzických osob je třeba ukládat pouze na místech k tomu určených.
Třídění odpadu a správné nakládání s odpady napomáhá udržet pořádek a čistotu v našem městě a zejména umožní dosáhnout úspory peněz placených za nakládání s odpady z městského rozpočtu. Tato úspora městských financí se následně promítá do paušálních poplatků za odpad, či do počtu kontejnerů umístěných ve městě.
Městský soud v Praze rozhodoval o žalobě proti dvěma rozhodnutím žalovaného ze dne 2. 9. 2016, čj. 1505/580/16, 57106/ENV a z téhož dne čj. Žalobce napadl shora uvedená správní rozhodnutí, kterými se zamítají jeho odvolání a potvrzují dvě rozhodnutí České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu Ostrava (dále také jen „inspekce“) ze dne 31. 5. 2016. Ve správním řízení byla žalobci pravomocně uložena pokuta ve výši xxx Kč za správní delikt podle ust. § 66 odst. 2 písm. a) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o odpadech“), spočívající v porušení povinnosti stanovené v ust. § 39 odst. 2 tohoto zákona za skutek, že jako oprávněná osoba provozující zařízení pod názvem „Skládka TKO Dvorce - Rejchartice“ (dále také jen „skládka“), nezaslal v termínu do 15. 2. 2015 pravdivé a úplné hlášení o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání s nimi za rok 2014 obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
Druhým rozhodnutím byla žalobci pravomocně uložena pokuta ve výši xxxxx Kč za správní delikt podle ust. § 37 odst. 4 ve spojení s ust. § 37 odst. 6 písm. b) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (dále také jen „zákon o integrované prevenci nebo ZIP“), jehož se dopustil tím, že jako oprávněná osoba provozující technickou a technologickou jednotku pod názvem „Skládka TKO - Dvorce - Rejchartice“, jejíž provoz byl schválen integrovaným povolením ze dne 25. 10. 2004, provozoval toto zařízení v rozporu s ním (v době od 20. 6. 2014 do 9. 12. 2014 přijal na skládku celkem 108 850,36 tun odpadu kat. č. 20 03 01 směsný komunální odpad, od právnické osoby IES RECYCLING, a.s., s odpadem nakládal nepovoleným způsobem mechanické úpravy složení odpadu před jeho odstraněním - kód XD13).
Soud respektuje procesní úkon žalobce, tedy podanou žalobu, kdy napadl dvě správní rozhodnutí jednou žalobou, ač se jedná o dva skutky postižitelné podle dvou odlišných zákonů, a vypořádá žalobní body tak, jak byly žalobou vymezeny, což však musí být trochu na úkor srozumitelnosti textu, neboť žalobce v žalobě obě správní rozhodnutí v argumentaci příliš nerozlišuje a žalobní body vede polemikou bez jasnějšího vymezení, které z obou správních rozhodnutí napadá (navíc používá obecného vymezení skutek/skutky, občas zjevně cituje z rozhodnutí, aniž by tento text graficky označil jinak, než uvozovkami, což orientaci v textu rovněž příliš nepřidává).
Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?
Žalobce napadl obě rozhodnutí v celém rozsahu a domáhal se jejich zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení, včetně zrušení prvostupňových správních rozhodnutí. Namítá, že rozhodnutí neobsahují odůvodnění podle ust. § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Dále uvedl, že i kdyby se protiprávního jednání dopustil, jednalo se o delikt formálního charakteru bez dopadu do životního prostředí, čemuž měla odpovídat výše pokuty. Namítl, že nebylo provedeno ústní jednání, že nebyly hodnoceny důkazy ve vzájemné souvislosti a že nebyly prozkoumány jeho majetkové poměry, že byly nedostatečně vypořádány jeho odvolací námitky, že správní úřady nedostatečně hájily jeho zájmy, a že rozhodnutí vychází z nedostatečně zjištěného skutkového stavu.
Další část žaloby je již konkrétnější, kdy požadoval přehled rozhodnutí o pokutách za posledních 10 let, místo toho mu byla uložena třídenní lhůta, což považuje za zlovolnost a šikanu. Požadavek i přes jeho zjevnou důvodnost byl odmítnut s ohledem na ekonomii řízení, čímž podle názoru žalobce porušil jeho účastenská práva na spravedlivý proces. Proto se nemohl zabývat otázkou přiměřenosti, namítá dále, že inspekce sama vyhotovovala procesní úkony se značným časovým zpožděním (vyhotovení protokolu až dne 8. 2. 2016, když záznam o úkonech předcházejících kontrole byl sepsán již 6. 5. 2015).
Dále namítá, že skutek ve výroku rozhodnutí není popsán nezaměnitelně a jasně, když mechanická úprava BN40 není přiléhavá, neboť vznikl nový upravený odpad, kód nakládání BN40 se použije, jestliže se převzatý odpad pouze upravuje, ale nevznikne nový odpad. Není zřejmé, zda vznikl odpad ze stavebních činností nebo upravený. Namítá, že se choval jako řádný hospodář ve smyslu ust. § 9a odst. 1 zákona o odpadech. Z pohledu dopadu do životního prostředí je skutek marginální, neboť pokud došlo na skládce k použití síta a kompaktoru, pak se to nemohlo na životním prostředí podepsat. Nešlo o činnost jakkoliv zakázanou, ale pouze nepovolenou pro dané zařízení, a proto se jednalo o formální pochybení.
Dále nesouhlasí se zjištěním inspekce ohledně odpadů, kdy se za úpravu odpadů považuje také způsob D13 - úprava složení odpadů, což zahrnuje i třídění odpadů. V rámci aplikace absorpční zásady mělo dojít ke spojení obou řízení, neboť inspekce v jednom řízení odkazuje na další řízení.
Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhoval ji zamítnout jako nedůvodnou, když ve vyjádření uváděl obsahově obdobné důvody, jako v žalobou napadených rozhodnutí a prvostupňových správních aktech. Kód nakládání BN40 nebyl nikde zmiňován, žalobce opomenul vznik odpadu kat. č. 170504 Zemina a kamení, proto nemohl specifikovat ani reálný způsob nakládání s tímto odpadem, za třídění odpadu nelze považovat jeho přehrnování, a to v rozporu s ust. § 9a zákona o odpadech.
V odůvodnění prvého napadeného rozhodnutí - uložená pokuta podle zákona odpadech (ze dne 2. 9. 2016, čj. 1505/580/16, 57106/ENV) je mj. uvedeno, že žalobce zaslal plnění ohlašovacích povinností za rok 2014, ve kterém neuvedl vznik/produkci odpadu kat. č. 17 05 04 v množství 99 435,73 tun, který vznikl mechanickou úpravou složení odpadu kat. č. 20 03 01, a současně neuvedl záznam týkající se dalšího způsobu nakládání s odpadem kat. č. 17 05 04, které spočívalo v převedení odpadu do následujícího roku 2015.
V odůvodnění druhého napadeného správního rozhodnutí - uložení pokuty podle zákona o integrované prevenci (ze dne 2. 9. 2016, čj. 1545/580/16, 57977/ENV) je kromě toho, co bylo uvedeno v předchozím rozhodnutí, pouklázáno na to, že deliktu se žalobce dopustil tím, že jako oprávněná osoba provozující skládku ji provozoval v rozporu se schváleným integrovaným povolením ze dne 25. 10. 2004, kdy v době od 20. 6. 2014 do 9. 12. 2014 přijal na skládku celkem 108 850,36 tun odpadu kat. č. 20 03 01 od právnické osoby IES RECYCLING, a.s., jedná se o skládku skupiny S - 003 zařazenou pod kód D1 (zařízení na odstraňování odpadů - ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu), a s tímto odpadem dále nakládal nepovoleným způsobem mechanické úpravy složení odpadu před jeho odstraněním (kód XD13). Žalobce porušil závazné podmínky integrovaného povolení v bodě 3.1. a 3.3.
tags: #skladka #odpadu #rejchartice #informace