Skládka odpadu Vyšší Brod a recyklace v České republice

V České republice se odpadové hospodářství neustále vyvíjí, a to jak na úrovni obcí, tak i soukromých firem. Rostoucí poplatky za ukládání odpadu na skládky a blížící se zákaz skládkování po roce 2030 nutí města a obce hledat nová řešení.

Vývoj odpadového hospodářství v ČR

• První kontakty mezi rakouskou firmou Rumpold Gesellschaft m.b.H a komunální sférou v České republice.
• Založení pražské společnosti RUMPOLD s. r. o.
• Podepsána smlouva s městem Vodňany o založení společnosti Rumpold 01-Vodňany s. r. o.
• Podepsána smlouva s městem Uherský Brod o založení společnosti Rumpold UHB s. r. o.
• Podpis smlouvy s městem Rokycany o založení společnosti Rumpold R - Rokycany s. r. o.
• Dochází k odkoupení společnosti POTI-P s. r. o. a následně přejmenování na RUMPOLD-P s. r. o.
• Rumpold společně s městem Týn nad Vltavou zakládá společnost Rumpold - T s. r. o.
• Součástí skupiny se stává společnost BIOPAS, spol. s r.o., jejíž dceřiná společnost DEPOZ s.r.o.
• Vzniká RUMPOLD - RCHZ s. r. o.
• Společnost RUMPOLD UHB, s. r. o.
• Zahájen stálý provoz linky v RUMPOLD - RCHZ s. r. o. s pravidelnou roční certifikací dle akreditovaného systému WEEElabex.
• Firma Rumpold s.r.o. kupuje provozovnu Hosín s dekontaminačním zařízením Ecodas T2000 určeným k dekontaminaci zdravotnického odpadu, který lze následně likvidovat jako odpad kategorie „ostatní“.

Havlíčkův Brod a příprava na zákaz skládkování

Havlíčkův Brod se připravuje na zákaz skládkování komunálního odpadu a plánuje stavbu překladiště, ze kterého by se odpad z města i okolních obcí po slisování odvážel do spalovny, například v Brně. Město pro překladiště zvažovalo i lokalitu u nádraží. Otázkou, jak do budoucna řešit odpadové hospodářství, se zabývají i jiné obce. "Jestli mám správné informace, tak těch překladišť by v Kraji Vysočina mělo vzniknout přibližně 15," uvedl starosta Havlíčkova Brodu Jan Tecl (ODS).

Plány na výstavbu překladiště

Podle havlíčkobrodského místostarosty Zbyňka Stejskala (ODS) by překladiště mělo být v areálu sběrného dvora technických služeb. Podle zveřejněných údajů by překladiště mělo být u silnice číslo 34. S odpady se tam nebude manipulovat na volné ploše.

O zprovoznění překladiště před rokem 2030 mohou rozhodnout rostoucí poplatky za ukládání odpadu na skládky. "Ten zákon je postavený tak, že každý rok se ty šrouby víc utahují," řekl místostarosta. "Což dávalo velký smysl, že by se teoreticky mohla využívat i vlaková doprava," řekl Stejskal. Pozemek tam ale městu nepatřil a jeho majitel se chtěl na projektu podílet. "Toho jsme se trošku lekli, protože to chápeme jako strategickou infrastrukturu.

Dopady na odpadové hospodářství

Kvůli letošnímu zdražení skládkování teď Havlíčkův Brod prodloužil interval vyvážení popelnic se směsným odpadem z týdne na 14 dní. Lidé mají odpad víc třídit. Odpadové hospodářství ročně v tomto třiadvacetitisícovém městě stojí 39 milionů korun.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Letos v létě radnice sdělila, že od roku 2020 kleslo množství směsného komunálního odpadu ve městě o 30 procent, zatímco objem vytříděného plastu stoupl o 39 procent. Starosta Zbyněk Stejskal (ODS) uvedl, že k tomu přispěly změny v systému svážení odpadu a zavedení sběru vytříděného papíru a plastů přímo od domů.

Investice do modernizace sběrného dvora

Havlíčkův Brod investuje v nejbližších letech přes 150 milionů korun do proměny areálu technických služeb se sběrným dvorem U Cihláře. Stavby bude město dělat po etapách, první začala tento měsíc. V závěru vybuduje překládací stanici na odpad, který bude muset převážet do spalovny, až bude zakázané jeho ukládání na skládky. Zástupci radnice to uvedli na webu města.

Výsledkem celé investice bude sběrný dvůr s vyšší kapacitou, efektivnějším provozem a kvalitním zázemím pro zaměstnance. "Bude odpovídat potřebám města v 21. století a hlavně nás připraví i na budoucnost, kdy dojde v roce 2030 k úplnému zákazu skládkování," uvedla místostarostka Marie Rothbauerová (ODS).

Do léta příštího roku budou stavbaři v areálu pracovat na úpravě inženýrských sítí, hlavně rozvodů vody a kanalizace, což bude stát 23,6 milionu korun. V roce 2027 by měla začít další etapa prací, která bude zahrnovat likvidaci přístřešků a budování nových stání na separovaný odpad. Postavená bude administrativní budova, do níž se přestěhuje i vedení městských technických služeb.

Problémy s nepořádkem kolem popelnic

Nepořádek u popelnic trápí obyvatele Havlíčkova Brodu. Po Havlíčkově Brodě rostou černé skládky. Radnice chystá opatření. Například bytová družstva budou za svozy zřejmě platit. Skoro dva miliony korun. Tolik loni zaplatily technické služby v Havlíčkově Brodě za úklid odpadu pohozeného kolem popelnic a kontejnerů ve městě.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Už v minulosti několikrát Deník upozornila, že kontejnery na tříděný odpad jsou neustále plné. „To se moc nezměnilo. Chci vyhodit tašku s plastem a není kam. Podle Kamila Tesárka, vedoucího střediska nakládání s odpady, někteří obyvatelé Brodu ukládají odpad do kontejnerů špatně, takže se rychle plní. Navíc berou jakou samozřejmost, že odpad odloží k popelnicím a technické služby ho uklidí.

„Jenže je tady obecně závazná vyhláška a ta má svoje pravidla. Popelnice se plní tak, aby šly zavřít a odpad z nich nevypadával. Navíc objemný odpad patří do sběrných dvorů. Jenže někteří lidé místo aby jeli s odpadem do sběrného dvora, kde mají uložení zadarmo, tak potmě vyhodí tenhle odpad ven ke kontejneru a čekají, až ho odvezeme. Takže nám po městě rostou černé skládky,“ konstatoval Tesárek.

Městu Havlíčkův Brod už dochází trpělivost. „Pracovníci technických služeb vyjíždějí skoro každý den uklízet nepořádek kolem popelnic a kontejnerových stání. Částka za úklid stále stoupá. Podle vedoucího Kamila Tesárka má například městská policie k dispozici kamerový systém, takže může kdykoliv zvlášť problematické místo zkontrolovat a zjistit, kdo tam odpad odložil.

Podle městského úřadu je dost podstatná informace pro Společenství bytových jednotek a bytová družstva, že provedený odvoz odpadů a úklid popelnicových kójí a jejich blízkého okolí začne být technickými službami zpoplatňován. „Proti ukládání cizích odpadů lze samotné popelnice nebo popelnicové kóje zamknout. Pohozený odpad kolem kontejnerů není jen specialita Brodu. Podobné starosti má Technická a lesní správa Chotěboř. „To samé, co v Brodě. Ceny za úklid odpadů kolem kontejnerů rostou, zbytečně nás to zatěžuje. Lidé jsou schopní u nás do papíru hodit hlínu, do plastů cihly,“ konstatoval jednatel společnosti Ladislav Dopita. Ani kamery městské policie nepomáhají. „Ti, co se takhle chovají, jsou chytří.

Služby společnosti HBH Odpady s.r.o.

Firma HBH odpady s. r. o. je ryze česká soukromá firma, která navázala na působení firmy Jiří Holešák - HBH Sběr surovin fungující na trhu od roku 1991. Zabývá se především výkupem, sběrem a úpravou druhotných surovin (papír, plasty, sklo, železný šrot, barevné kovy). Pro obce a město Havlíčkův Brod společnost provozuje sběrný dvůr, zajišťuje zpětný odběr elektrozařízení. Mezi další činnosti patří i přistavování, odvoz a odstraňování odpadů pomocí kontejnerů, dále i svoz nebezpečných odpadů.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

Společnost provozuje sběrný dvůr pro město Havlíčkův Brod, kde poskytuje všechny služby v oblasti nakládáním s odpady. Provozuje zde také místo zpětného odběru elektrozařízení (elektrospotřebiče), baterií a osvětlovacích zařízení (zářivky). Na sběrný dvůr přijímají plasty, trávu, větve, asfaltovou lepenku, směsný komunální odpad, suť, dřevo a nebezpečné odpady.

Společnost zajišťuje svoz a výkup nebezpečného odpadu, který je nebezpečný pro zdraví člověka. Nebezpečný odpad přijímají za poplatek dle aktuálního ceníku. Nebezpečný odpad nepatří do černé popelnice, ale likviduje se ve speciálních spalovnách, nebo se ukládá na skládce nebezpečných odpadů.

Na provozovnách vykupují kovové odpady, barevné kovy, papír, plasty, sklo a autobaterie. Nabízí k pronájmu kontejnery různých velikostí. Vlastní kontejnerové automobily MAN, které jsou vybaveny hydraulickou rukou pro nakládku.

Třídění a likvidace stavebního odpadu

Při rekonstrukcích i demoličních pracích vzniká velké množství různého stavebního odpadu. Podle statistik tvoří přibližně polovinu všech produkovaných odpadů právě stavební materiály, a tak je jejich třídění a recyklace velkou výzvou pro města, obce, firmy i jednotlivce. Pokud se pouštíte do rekonstrukce, snažte se odpadní materiál průběžně třídit už v průběhu stavebních prací. Oddělujte stavební suť (cihly, kameny, štěrk, beton) od železných trubek, dřeva, skla, izolačních materiálů nebo sádrokartonu.

Průběžné třídění se vám vyplatí i z finančního hlediska. Pokud chcete odvézt odpady na skládku nebo svěřit likvidaci profesionální firmě, za vytříděné materiály zpravidla zaplatíte méně. Pokud naopak na jednu hromadu naházíte vše včetně nebezpečného odpadu, budete muset sáhnout hlouběji do kapsy. Svěříte-li likvidaci stavebního materiálu specializované firmě, zařídí vše potřebné za vás. Postará se o přistavení kontejneru a po jeho naložení odpad odveze a správným způsobem zlikviduje.

Odpady ze stavby můžete samozřejmě vytřídit i svépomocí. Podmínky likvidace stavebního odpadu nejsou u sběrných dvorů jednotné - v některých obcích mohou občané svážet stavební suť zdarma do určitého objemu, jinde zase vždy zaplatí. Než se na sběrný dvůr vydáte, zjistěte si konkrétní pravidla v dané provozovně a poptejte se, jaký typy odpadů přijímají. Sběrné dvory mohou a nemusí přijímat nebezpečné odpady, stejně tak můžou mít specifické požadavky na způsob ukládání.

Některé typy odpadu můžete při rekonstrukci nebo demolici znovu využít pro další stavební práce. Zbytky cihel lze po očištění používat k dalšímu zdění, kameny zase poslouží jako výplň do betonové konstrukce. Na stavbě můžete opětovně zužitkovat i staré omítky a malty. Potřebovat budete ocelové síto s většími oky (tzv. katr neboli prohazovačku), díky kterému oddělíte jemné částice od hrubých. Ty hrubé pak při stavbě využijete k zásypům, z jemných můžete namíchat novou maltu. Při stavebních pracích proto vždy přemýšlejte, které typy odpadů dokážete znovu používat.

Některé druhy odpadů lze opětovně využívat, jiné recyklovat či přeprodat, další zase patří na skládku nebo k uložení nebezpečného odpadu. Drátěné sklo je tvořeno kombinací dvou materiálů - kovu a skla. Protože se v něm nachází zpevňující kovové mřížky, nelze drátosklo vytřídit do zelených kontejnerů na sklo. Akrylátové sklo neboli plexisklo má vlastnosti termoplastu. Nepatří však ani do kontejneru na sklo, ani plasty. Ani molitan nepatří do žlutých kontejnerů na plasty. Čistý polystyren je možné v menší míře vyhazovat do žlutého kontejneru. Sem však patří zejména polystyreny, které se používají jako výplně krabic nebo termoobaly. Staré minerální vaty mohou obsahovat podíl až 80 % recyklovaného skla.

Dřevo ze stavby patří mezi stavební suť. Odvézt jej můžete buď do sběrného dvora či na skládku, nebo při větším množství zajistit likvidaci specializovanou firmu. Zkontrolujte stav stavebního dřeva. Pokud je čisté bez zbytků stavebních hmot nebo nátěrů, můžete jej znovu využít na stavbě, například pro výrobu dřevěného bednění. Linoleum nebo PVC jsou materiály používané pro výrobu podlahových krytin. Patří na sběrný dvůr, a to i v malém množství. Stavební hmoty se obvykle balí do papírových pytlů. Protože bývají znečištěné, nevyhazujte je do modrých kontejnerů na papír.

Nachází se především na střešních konstrukcích, kde slouží jako hydroizolace. Asfaltové pásy se mechanicky odstraňují při rekonstrukcích střech. Starší typy nejsou na bázi asfaltu, ale dehtu, a tak jsou klasifikované jako nebezpečný odpad. Zjistěte si ve sběrném dvoře, jestli tento typ odpadu přijímají. S materiály s obsahem azbestu se setkáte zejména na starších stavbách. Odstraňování azbestu musíte ohlásit na stavebním úřadě. Při rekonstrukcích domů musí manipulaci s azbestem provádět stavební firma s patřičným povolením. U demolicí můžete likvidaci provádět i svépomocí, ovšem jen za dohledu stavebního dozoru s oprávněním pro provádění stavby podle zvláštního právního předpisu.

Při likvidaci a třídění stavebního odpadu nezapomínejte na ochranu těla a dýchacích cest.

Poplatky za odpad a legislativa EU

Každá obec má možnost si stanovit obecní vyhláškou výši poplatků související s nakládáním s komunálním odpadem produkovaným občany na jejím území. Náklady související s nakládáním s odpady neustále rostou a současně řada obcí zvyšuje právě poplatky související s odpadovým hospodářstvím.

Česká republika jako člen EU je vázána Evropskou legislativou, která mimo jiné stanovuje povinná minimální procenta recyklace, třídění nebo obsahu recyklátu. Zároveň však nezapomíná na maximální procenta pro ukládání odpadu na skládky nebo pro energetické využití.

Systémy sběru odpadu a dotřiďovací linky

Z průzkumů i praxe se ukazuje, že čím mají lidé nádoby na odpad blíže, tím jsou ochotnější odpady třídit. Door to door systém označuje popelnice na tříděný odpad u každého domu. Z obalových odpadů se tímto způsobem nejčastěji sbírají plasty a papír.

V minulosti byly všechny dotřiďovací linky v ČR určené pro plasty a papír ruční a automatická část maximálně předtřídila kovy. Vyšší úroveň automatického dotřiďování se využívalo jen u skla. V současné době už vznikly nějaké automatické linky určené pro dotřiďování plastu, ale také směsného komunálního odpadu.

Greenwashing a recyklace plastů

Problematika greenwashingu spočívá ve snaze společností „ozelenit“ sebe nebo nějaký svůj produkt.

Recyklace plastů je komplikované zejména kvůli vyššímu množství druhů, které se v kontejnerech vyskytují. Současné způsoby recyklace upřednostňují jednodruhové plasty. Chemická recyklace by měla být schopná si poradit i s kompozitními materiály. Zároveň nabízí alternativu pro zpracování dalších materiálů, jakými je například guma.

Plány na ukončení skládkování

Takové plány připravuje Ministerstvo životního prostředí (MŽP). Zaniknout by měla i skládka komunálního odpadu v Přibyslavi - Ronově nad Sázavou, stejně tak jako chotěbořská skládka Lapíkov. Do té doby skládkování zdraží a zvýší se i ceny za vývoz popelnic.

Skládka v Ronově nad Sázavou vynáší městu Přibyslav miliony korun ročně. „Celkem 16 milionů korun činí na skládce příjmy z poplatků za uložení komunálního odpadu, který platí města a obce. Dalších 4,5 milionu korun je takzvaný hospodářský výsledek," upřesnil místostarosta Přibyslavi Martin Kamarád. Dohromady je to tedy slušná suma dvou desítek milionů. Objem ukládaného odpadu se rok od roku mění. Podle Kamaráda průběžně stoupá hlavně objem uloženého komunálního odpadu. Skládka v současné době zaujímá plochu o rozloze osmi hektarů.

Skládkování je dnes pro obce, kromě recyklace, nejlevnějším způsobem, jak se odpadu zbavit. Řada obcí přitom už zdražila z původně maximálně povolené pětisetkoruny na hlavu o 100 až 150 korun. Například město Havlíčkův Brod zdražilo svozy komunálního odpadu o stovku ročně. Nově tam budou platit za komunální odpad i cizinci žijící na území města, stejně jako osoby, které tam nemají trvalý pobyt, nicméně tam žijí a odpad produkují.

Konec skládkování a likvidace odpadu ve spalovnách by zvedly výdaje za odpady i v obcích, pro něž je skládkování zatím nejlevnější varianta. Takovým typickým příkladem jsou Podmoklany. „Zdražujeme v průměru tak o dvacet korun. Loni občané platili za odpad 420 korun. Podmoklany doplácí na odpady 110 tisíc korun ročně, vyberou od občanů zhruba pětačtyřicet tisíc. Proto se v Podmoklanech rozhodli podle starosty Zatřepálka zredukovat do budoucna počet kontejnerů a pokusit se zavést takzvaný pytlový systém. „Projekt se zatím neuskutečnil," informoval nedávno starosta.

Městys Štoky vydává majitelům popelnic známky v hodnotě 500 korun za rodinu. Nejpozději prvního února musí být známka vylepena na popelnici. Pokud se tam neobjeví, popelnice zůstanou nevyvezeny. „Umožňuje to právě skutečnost, že platba je vázaná na popelnici, ne na počet osob, které do ní odpad házejí," vysvětlil starosta Štoků Pavel Královec. Ten dodal, že samospráva jde ještě dál. Občané, kteří radnici oznámí, že jsou schopni třídit tak perfektně, že popelnici nepotřebují, ji mít nemusejí.

Na skládku Lapíkov u Chotěboře se podle jejího vedoucího Vladimíra Zadiny uloží deset tun odpadu denně, za rok to je v průměru přes šest tisíc tun. Odpad tam ukládají obce z Chotěbořska a město Havlíčkův Brod. „Ukáže se, co přinese budoucnost a zda se nakonec rozhodnutí o ukončení skládkování zase nezmění. Pokud skládky skončí, v tom případě bychom už neotvírali čtvrtou etapu skládky a nechali areál zrekultivovat," podotkl Zadina. V současnosti má skládka Lapíkov volných asi 150 tisíc metrů krychlových prostoru.

Ukončení provozu by znamenalo vysoké výdaje za rekultivaci skládky, která se běžně počítá na desítky milionů korun. Zrušení skládek komunálního odpadu bude znamenat výrazný výpadek finančních zdrojů i pro město Přibyslav. Město chce z výnosů skládky hradit půjčku, kterou si vzalo na rekonstrukci základní školy.

tags: #skladka #odpadu #Vyšší #Brod #recyklace

Oblíbené příspěvky:

• Výpočet ekologické stopy: Jak zjistit svůj dopad?
• Likvidace odpadů ve Starém Městě
• Slapy: aktuální stav znečištění
• Proč jsou akustické emise důležité pro kojence?
• Význam školy v přírodě