Složení směsného odpadu v Praze a jeho dopad na odpadové hospodářství

07.03.2026

V České republice se v roce 2020 materiálově využilo přibližně 35 % komunálních odpadů, zatímco na skládkách skončilo asi 49 % komunálních odpadů. Aby Česká republika mohla v roce 2035 zcela odstoupit od skládkování komunálních odpadů, je potřeba už nyní začít významně měnit odpadové hospodářství.

Zásadním předpokladem pro vysokou míru recyklace komunálních odpadů je oddělený sběr jednotlivých složek komunálních odpadů přímo u jeho původce. Jakmile se totiž komunální odpad smíchá v jedné nádobě, navzájem se kontaminuje nečistotami a významným způsobem se snižuje jeho materiálová využitelnost.

Čistota surovin, které vstupují do recyklačního procesu je totiž zásadní pro čistotu výstupního recyklátu a jeho uplatnitelnosti na trhu. Zcela klíčová je čistota suroviny u materiálů používaných pro styk s potravinami.

Společnost EKO‑KOM každý sudý rok provádí analýzy směsného komunálního odpadu (SKO) napříč celou Českou republikou. Rok 2024 nebyl výjimkou. Pravidelně probíhající analýzy pokrývají široké spektrum sídel - od venkovských zástaveb po městská sídliště.

Vzorky odpadu jsou vybírány tak, aby odpovídaly skutečnému složení domovního odpadu a zohledňovaly různé regionální i socioekonomické podmínky. Metodika společnosti EKO‑KOM je dlouholetým výsledkem kombinace českých i zahraničních přístupů.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Hlavním cílem je získat co nejvěrnější obraz o složení SKO v celé republice s přihlédnutím ke všem faktorům, jež mohou výsledky ovlivnit. V roce 2024 došlo, stejně jako v předchozích letech, k dalšímu navýšení počtu analyzovaných vzorků i sledovaných lokalit. Rozbory uskutečněné v roce 2024 zahrnovaly už 176 vzorků z celkem 20 lokalit napříč Českou republikou.

Směsný komunální odpad je velmi heterogenní tok, jehož složení se může mezi jednotlivými vzorky výrazně lišit. Proto nelze výsledky vyhodnocovat pouze na základě průměrných hodnot. Samotnou skladbu směsného komunálního odpadu z obcí v roce 2024 znázorňuje níže Tabulka 1, která kromě váženého průměru (zohledňujícího například typ zástavby či velikost obce, v níž byl vzorek odebrán) uvádí i medián. Pro co nejpřesnější interpretaci je dále nutné pracovat se směrodatnou odchylkou a rozsahem výskytu jednotlivých složek.

Průměrná skladba SKO z obcí ČR v roce 2024

Největší část SKO dlouhodobě tvoří zbytkový odpad, tedy materiály, které není možné při rozborech zařadit do konkrétní využitelné nebo recyklovatelné frakce. Patří sem například silně znečištěné papíry a plasty, hygienické potřeby, kaučuk a další materiály vhodné především k energetickému využití. Významný podíl má také frakce < 40 mm, do níž je zahrnuto vše, co při analýze propadne sítem se čtvercovými oky o velikosti 40 mm. Nejčastěji jde o drobné zbytky potravin, malé útržky papíru a plastu, popel, zeminu a další jemné částice. Obě tyto skupiny (zbytkový odpad a frakce < 40 mm) dohromady představují téměř 45 % hm.

Od 1. ledna 2025 mají všechny obce v České republice povinnost zajišťovat oddělený sběr textilu a obuvi. V návaznosti na tuto změnu provedla společnost EKO‑KOM v roce 2024 podrobnější analýzu látkové skupiny textil a obuv ve směsném komunálním odpadu. Detailní rozbor ukázal, že více než polovinu této skupiny tvoří textilní oděvy, následované obuví a bytovým textilem.

Při pohledu na vývoj skladby směsného komunálního odpadu v čase je patrné, že podíl jednotlivých složek se v posledních letech vyvíjí rozdílně. Největší meziroční změnou mezi roky 2022 a 2024 byl pokles podílu bioodpadu, a to z 27,2 % na 22,0 % hm. I z tohoto pohledu je zřejmé, že množství bioodpadu obsažené ve směsném komunálním odpadu dlouhodobě klesá.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Monitoring odpadové obslužnosti v Praze

Cílem projektu je přesné vyhodnocení stávajícího stavu produkce komunálních odpadů v kraji HMP a identifikaci inovativních způsobů nakládání se tříděnými složkami a zbytkovým směsným komunálním odpadem s cílem plnění závazků krajského Plánu odpadového hospodářství hlavního města Prahy (KPOH HMP) [1]. Nedílnou součástí projektu je také problematika správného nastavení opatření pro předcházení vzniku odpadů.

Pro metodiku hodnocení odpadové obslužnosti byl zvolen měsíčně se opakující monitoring čistoty tříděných složek KO, čistoty okolí kontejnerových hnízd (KH) a monitorovaných oblastí. Součástí hodnocení je i rozbor směsného komunálního odpadu (SKO) sváženého ze tří monitorovaných lokalit, tj. zástupců tří typů zástaveb (sídlištní, vilová a smíšená - resp. centra města).

Pro vilovou zástavbu je to stará část Modřan a Újezdu nad Lesy, sídlištní zástavbu představuje sídliště Modřany, Petrovice a Horní Měcholupy, smíšenou či centrální zástavbu část Prahy 1 a Prahy 6. Od Pražských služeb, a. s., byly obdrženy konkrétní adresy kontejnerových hnízd a časový rozpis svozů, podle kterých jsou daná místa obcházena v co nejbližší době před plánovaným svozem nejčastěji vyvážených komodit, tj. plastu a papíru.

Při každé obchůzce je místo nafoceno, do tabulek zaznamenána využitelnost kapacity kontejneru, čistota separované složky a okolí jak kontejnerů, tak celé sledované oblasti. Je sledován „littering” (pro potřeby monitoringu se zaměřujeme na volně pohozený odpad v místech KH), vizuální kontrola skladby obsahu pouličních odpadkových košů i náhodné chování obyvatel při separaci odpadu.

Z dodaného souboru, který obsahoval prostorové informace o jednotlivých lokalitách pro odkládání tříděného odpadu, byla vytvořena v prostředí ArcGIS geoprostorová bodová vrstva (shapefile) v souřadném systému JTSK. Tato bodová vrstva obsahuje atributy s informací o souřadnicích jednotlivých kontejnerových hnízd a jejich adresou.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

Specifika jednotlivých pražských obvodů

Praha 1 (P1) je díky území Pražské památkové rezervace specifická. Kromě veřejně dostupných KH je přibližně 1 000 sběrných míst umístěno přímo v bytových domech. Objemný odpad lze odkládat na 12 místech, a to jeden den v každém měsíci [4]. Objemný odpad, jako např. elektrospotřebiče, lednice, sporáky, stavební suť, pneumatiky, lze odložit ve sběrném dvoře. Nejbližší je sběrný dvůr hlavního města Prahy v ulici Perucká (Praha-Vinohrady) [4], kam lze odložit i nebezpečné odpady. Biologicky rozložitelný odpad (BRO) je svážen velkoobjemovým kontejnerem jednou měsíčně z jednoho místa.

V Praze 6 (P6) je velkoobjemový kontejner přistavován na 9 místech v námi monitorované oblasti, a to jedenkrát za dva měsíce. Residenti, pokud mají u domu zahrady, využívají vlastní kompostéry nebo nádobu pro BRO, která je vyvážena 1× za dva týdny.

Praha 15 (P15) poskytuje informace o možnostech nakládání s odpady na velmi přehledných a aktualizovaných stránkách Městské části Praha 15 [8]. Kontejner pro velkoobjemový odpad je ve sledované oblasti přistavován jednou měsíčně, a to na 48 místech podle půl roku předem zveřejněného rozpisu. Sběrný dvůr je vzdálen cca 1,5 km. BRO bylo možné odkládat do hnědých sběrných nádob, které byly vyváženy jedenkrát týdně. Stav těchto kontejnerů byl v projektu sledován, ale po ukončení pilotního projektu třídění BRO v prosinci 2018 se tento typ odpadu stal opět součástí směsného komunálního odpadu.

Praha 12 (P12) má velmi přehledně vypracované internetové stránky s informacemi pro občany [9]. Přistavování kontejneru na objemný a biologicky rozložitelný odpad je prováděno prakticky po celou dobu, a to v intervalech minimálně 1× měsíčně u BRO na 22 stanovištích a pro objemný odpad na 32 stanovištích.

Praha 21 (P21) své občany informuje o způsobech nakládání s odpady na aktuálních přehledných webových stránkách [10]. Zájemcům byly poskytnuty hnědé kontejnery na separaci bioodpadu, které jsou vyváženy 1× za 14 dní. Velkoobjemový kontejner je přistavován 1× měsíčně na minimálně dvou místech ve sledované oblasti.

Problémy a výzvy v odpadovém hospodářství Prahy

Hnízda kontejnerů pro tříděné složky komunálního odpadu je problematické zřizovat zejména z důvodu nedostatku ploch, a to jak na sídlištích, kde konkurují na parkovištích automobilům, tak v centru Prahy, kde je umístění KH kompromisem odpadové obslužnosti místních residentů a požadavků odboru památkové péče MHMP.

Jako nejzřetelnější problém zejména sídlišť, ale i míst v ostatních oblastech, která jsou nějakým způsobem „skrytá“ a vzdálená od obydlí, je littering. Obyvatelé na těchto místech s odpadem mnohem častěji nakládají nevhodně.

Nejvíce přeplňované jsou kontejnery na papír a plast, a to i přesto, že jsou například na Praze 1 vyváženy v některých místech i 7× týdně. Ve všech oblastech je v kontejnerech pro papír a plast častým problémem jejich nerozložení a nesešlapávání.

Dalším důvodem znečištění separované složky je její ponechání v donášené tašce/sáčku, který je z odlišného materiálu než separovaná složka. Pokud je jeden z druhů kontejneru na separovaný odpad přeplněn, velmi často se stává, že donesený vytříděný druh odpadu je položen vně kontejneru nebo je vhozen do nejbližšího prázdnějšího kontejneru, přestože je určen na jiný separovaný druh.

V oblastech, kde nejsou kontejnery pro separaci kovu, je znatelná jejich potřeba, a to zejména nyní, kdy se zvýšila prodejnost nápojů v hliníkových obalech a hliníkových a kovových nádob s krmivy pro domácí mazlíčky.

Na sídlištích jsou často u KH (ale také u kontejnerů na SKO) vně ponechávány potraviny, oděvy nebo ještě použitelné objemné odpady. Chybí reuse centra nebo místa možného předávání.

Závěry a doporučení

Na základě dosavadního monitoringu odpadové obslužnosti ve vybraných lokalitách na území hlavního města Prahy lze konstatovat, že technologie odděleného sběru využitelných složek komunálního odpadu je poměrně dobře nastavená. Magistrát hlavního města Prahy spolu s Pražskými službami, a. s., se snaží navyšovat kapacity kontejnerů pro separované složky komunálního odpadu, a to buď výměnou za větší druh kontejneru, nebo, zejména na Praze 1, zřízením podzemních kontejnerů.

Přesto je zřejmé, že v separaci vybraných složek odpadů jsou značné rezervy, které rovněž sledujeme při rozboru SKO ze sledovaných oblastí. Společnost EKO-KOM, a.s. pravidelně provádí rozsáhlé rozbory směsného komunálního odpadu (SKO) napříč Českou republikou. Díky jednotnému postupu je možné výsledky porovnávat mezi jednotlivými lety.

Pokud sečteme bioodpad, papír, plasty, sklo, kovy a další využitelné složky, dostaneme se na více než 50 %. Největší rezervy jsou u bioodpadu. I když obce stále navyšují počty hnědých popelnic a lidé kompostují, ve směsném odpadu stále tvoří téměř čtvrtinu. Pravidelné rozbory EKO-KOMu nejsou samoúčelné. Data z prováděných analýz pomáhají obcím i státu lépe plánovat infrastrukturu pro třídění a nastavovat sběrné systémy.

Tabulka 1 - Průměrná skladba SKO z obcí ČR v r.