Skládka stavební suti Český Těšín: Cena a historický kontext

Článek se zabývá problematikou skládek stavební suti v oblasti Českého Těšína a cenami za odvoz odpadu. Kromě toho se dotýká i historických aspektů, jako jsou hry a obchod se sklem ve středověku a raném novověku.

Hry a sklo ve středověku a raném novověku

Informací o středověkých a raně novověkých hrách není mnoho. Nicméně, archeologické nálezy, například hrací kameny, kostky, kuličky, drobné hrnčířské plastiky atd., a prameny ikonografické, nám poskytují alespoň částečný obraz o volném času ve středověku a raném novověku, neboť byly zřejmě používány ke hře. Kuličky různých rozměrů, hliněné nebo skleněné, byly doloženy v řadě měst, například v Uherském Brodě. Některých kuliček hliněných, je zvažována funkce projektilů (Kartousová 2016, 7). Šest skleněných kuliček bylo nalezeno na Masarykově náměstí v Ostravě.

Již z 2. čtvrtiny 14. století pochází vyobrazení her s kuličkami. Vzhledem k tomu, že řada her vyobrazených na malbě přežila až do 20. století, můžeme usuzovat, že se děti snažily se situací z jiných lokalit na Moravě, ukazuje se, že starší kuličky (ze 13. století) mají menší průměr než kuličky z mladšího období.

Mozaikové kostky

Kromě kuliček byly vyráběny také mozaikové kostky. Příkladem je mozaika Posledního soudu nad jižním portálem chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Tato mozaika byla vytvořena italskými mozaikáři v letech 1370-1371 na objednávku císaře. Kromě chrámu sv. Víta zdobila ve 14. století mozaika také interiér kaple sv. Marie v klášteře sv. Jiří na Pražském hradě.

V Brně na Radnické ulici 8 byl v odpadní jímce č. 1. poloviny 14. století nalezen zlomek zřejmě železářské strusky. Nálezy se koncentrují převážně v kontextech 13. až počátku 14. století. Jsou to fragmenty výrazně skelně lesklé s členitým nepravidelným povrchem a neprotavená zrnka křemene. Analýzy červených opakních strusek z Opavy odpovídají složení olovnato-vápenato-křemičitých skel.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Podle K. Somer 2010 analýzy nevylučují, že tyto nálezy mohou být odpadem po hutnickém zpracování olova. Často jsou nalézány právě v kontextech 13. století. V Brně byly opakní červené strusky nalezeny například na Veselé ulici a Vlhké ulici/Kolišti.

Sklo jako předmět obchodu

Sklo bylo významným předmětem obchodu ve středověku a raném novověku. Podle privilegia Přemysla I. z roku 1224 se již v 1. třetině 13. století vyváželo olovo přes Brod do Uher, odkud naopak dováželo víno. V roce 1296 navíc Václav II. na něj odvolával i olomoucký biskup Bruno. Někteří úspěšní opavští obchodníci se objevují i v listinách jiných měst. Rada opavských obchodníků se ve 14. a na počátku 15. století snažila proniknout do Krakova navzdory restriktivním opatřením polských panovníků.

V průběhu 15. století se proměnily významy obchodních tras a přepravovaného zboží. Na východ se vyváželo moravské, rakouské a uherské víno. Písemné zprávy z počátku 2. poloviny 16. století hovoří o Opavě jako o městě s rozvinutou textilní výrobou určenou i pro vývoz. V posledních dvou desetiletích 16. století a na počátku 17. století se situace měnila a textilní řemesla ztrácela na významu.

Podle E. Wyrobisze (1968, 61) měli sklářští mistři ve Slezsku řadu práv a byli respektovanými lidmi. V roce 1610 udělil Hynek ml. Bernard ze Žerotína privilegia k založení hutě v Bílé Vodě skláři Dominiku Schurerovi. Již od 14. století se v písemných pramenech objevují označení „vitreariť a „vitrifactores, pod nimiž se skrývají výrobci a zpracovatelé skla. SklenářNiclas Klucel, rok 1554.Vpravo: Sklenář Asdrubal Aufdinger, rok 1613.

Zpracování skla v Opavě

Zpracování tabulového skla je ve středověku doloženo v Opavě na Drůbežím Trhu. Zajímavý doklad středověkých řemesel byl nalezen v odpadní jímce č. Drůbežím Trhu, která podle stabilního katastru náležela k domu č. části ulice Mezi Trhy. Všechny zmíněné výrobní stopy svědčí o tom, že na lokalitě v 1. polovině 15. století fungovala sklenárska dílna.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Sklo bylo ve dnech trhů dováženo do měst, kde bylo nabízeno k prodeji. Podle A. Wyrobisze (1986, 173) skláři sami neprodávali koncovým spotřebitelům. Kupci okenní sklo dále zpracovávali a zdobili. V Polsku byl obchod se sklem kontrolován městskou radou a šlechtou. Například v Krakově jsou doloženy již od 14. století sklářské krámky, což svědčí o významu města jako centra obchodu se sklem.

Clo bylo vybíráno podle počtu koní přepravujících zboží. Na regionální úrovni se obchodovalo s běžnými výrobky, zatímco luxusnější výrobky byly určeny pro vzdálenější trhy.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

tags: #skladka #stavební #suti #Český #Těšín #cena

Oblíbené příspěvky:

• Stupeň ohrožení delfínů
• Výlety v okolí Svitav
• Tipy pro čištění odpadu gumovým zvonem
• Možnosti financování likvidace odpadu
• Rostliny a Zvířata