Skladba pojištění a řízení rizik v českém kontextu

Cílem dané unijní právní úpravy je vytvoření vnitřního trhu s pojištěním a zajištěním s využitím tzv. jednotného evropského pasu. Tím by se pojišťovnám a zajišťovnám se sídlem v EU mělo usnadnit krytí rizik a závazků nacházejících se na jejím území. Unijní legislativní akty v oblasti pojišťovnictví jsou tak rozloženy do tří úrovní, kdy na první úrovni směrnice upravuje základní zásady, resp. práva a povinnosti.

Na druhé úrovni jsou to prováděcí nařízení Evropské komise, a na třetí úrovni technickými normami navrhovanými Evropským orgánem dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (dále jen EIOPA)) a přijímanými Evropskou komisí. Jeho pravomoci mají přímou vazbu na řadu změn provedených navrhovanou novelou.

Vzhledem k tržnímu vývoji není stávající systém již přiměřený. Směrnice Solventnost II v různých odvětvích zavádí nový rizikově orientovaný přístup, který poskytuje pojišťovnám a zajišťovnám pobídky k tomu, aby řádně měřily a řídily svá rizika. Některá rizika je možné řádně řešit pouze prostřednictvím požadavků v oblasti řízení a kontroly namísto kvantitativních požadavků zohledněných v solventnostním kapitálovém požadavku.

Navrhovaná právní úprava předpokládá i vydání prováděcího právního předpisu, tedy vyhlášek ČNB. Skutečnost, že se jedná o vysoce regulovanou oblast, může být zákon doplněn prováděcím předpisem.

Implementace směrnice Solventnost II

Z působnosti směrnice Solventnost II jsou, mimo již dříve vyňatých subjektů, vyňaty i tzv. velmi malé pojišťovny. Pokud by si takové pojišťovny nezažádaly o povolení v režimu Solventnost II, nemohly by využívat výhod tzv. jednotného evropského pasu. Zejména z důvodu ztráty výhody tzv. jednotného evropského pasu, všechny tyto pojišťovny odmítly přechod na podmínky "velmi malých pojišťoven". Proto navrhovaná právní úprava neupravuje tento typ pojišťoven.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Účelem dané unijní právní úpravy je vytvoření vnitřního trhu s pojištěním a zajištěním s využitím tzv. jednotného evropského pasu. Podmínky a postup pro vydávání daného povolení ČNB pro pojišťovny a zajišťovny se sídlem v České republice a pro jeho odmítnutí zůstávají bez výraznějších změn, včetně úpravy obchodního plánu, jehož obsah je upraven směrnicí Solventnost II.

Řídicí a kontrolní systém

Řídicí a kontrolní systém tvoří druhý pilíř nového regulatorního režimu směrnice Solventnost II a má nezastupitelný význam. Změny, které novelizace přináší, jsou poměrně rozsáhlé. S novým regulatorním režimem dojde ke změně za prvé v tom, že úprava se přesouvá na úroveň zákona a bude doplněna pouze textem přímo použitelného předpisu EU. Za druhé, mění se celá filosofie řídicího a kontrolního systému.

Jsou definovány čtyři nové funkce: řízení rizik, zajišťování shody s předpisy, vnitřní audit a pojistněmatematická funkce. Funkce je administrativní schopnost vykonávat konkrétní úkoly související s řízením a kontrolou. Není cílem, aby pojišťovna a zajišťovna vedle svého stávajícího systému zaváděla procesy, které mají novým regulatorním požadavkům vyhovovat, a systémy řízení tím v podstatě duplikovat.

Jakým způsobem a v jakých konkrétních dokumentech bude popsáno fungování a způsob využívání řídicího a kontrolního systému, je na pojišťovně, resp. zajišťovně. Koncepci schvaluje statutární orgán. Pokud dojde ke změně v činnosti nebo v řídicím a kontrolním systému, je nutné ji odpovídajícím způsobem upravit. Pojišťovna a zajišťovna musí zajistit soustavné dodržování této koncepce.

Výkon nových funkcí může být prováděn vlastními zaměstnanci, může být využíváno externích odborníků, nebo tyto funkce mohou být zajištěny externě, to však jen v mezích tohoto zákona. Na osoby vykonávající nové funkce jsou kladeny přísné požadavky na způsobilost a důvěryhodnost konkretizované v přímo použitelném předpisu EU. Navrhovaný § 7a odst. 4 stanoví informační povinnost statutárního orgánu vůči ČNB v souvislosti s obsazením nové funkce.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Systém řízení rizik

Systém řízení rizik se vztahuje nejen na rizika zahrnutá do solventnostního kapitálového požadavku, ale i na všechna ostatní podstatná identifikovatelná rizika, kterým pojišťovna nebo zajišťovna je nebo by mohla být vystavena. Zahrnuje průběžné posuzování aktuálního rizikového profilu a jeho případné odchylky od předpokladů k solventnostnímu kapitálovému požadavku.

Proces ORSA má pojišťovnám a zajišťovnám pomoci lépe pochopit jejich solventnostní potřeby, alokaci kapitálu a vzájemný vztah mezi riziky a řízením kapitálu. Navíc jim umožní poskytovat veřejnosti nezkreslené informace o svém rizikovém profilu a kapitálové pozici. Jedná se primárně o nástroj managementu, nikoli o nástroj dohledu, což předpokládá aktivní roli statutárního nebo kontrolního orgánu pojišťovny nebo zajišťovny. Průběh procesu ORSA musí být zpětně doložitelný.

Součástí je zajišťování shody s předpisy  nejdříve ohodnotit míru souladu s předpisy a poté případně navrhnout ve věci tzv. compliance orgánům pojišťovny nebo zajišťovny způsob nápravy. Funkce také musí ex ante ohodnocovat možné dopady změn v právním prostředí a mapovat rizika nesouladu s právními předpisy. Zatímco funkce vnitřní kontroly musí pro správný běh řídicího a kontrolního systému fungovat nepřetržitě a automaticky, její efektivnost je posuzována funkcí vnitřního auditu, který pravidelně (na základě plánu) hodnotí také řídicí a kontrolní systém jako celek.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

tags: #skladba #pojištění #řízení #rizik

Oblíbené příspěvky:

• Odvoz velkoobjemového odpadu v Praze
• Moje Odpadky s.r.o. a MESOH – Recenze
• Velikonoční tradice v Česku
• Vyhněte se ekologické dani
• Kovový odpad Praha-Ruzyně