Neobyčejné množství mamutích kostí z předmosteckého hliníku, zejména v Předmostí, budilo již v 19. století pochyby stran možnosti jejich lovu. V roce 1888 navštívil dánský přírodovědec Japetus Steenstrup Předmostí a obrovské množství mamutích pozůstatků na sídlišti a ve sbírce K. J. Mašky v něm vyvolalo pochybnosti o tom, že by tolik mamutů mohlo být uloveno. Steenstrupova autorita přesvědčila pouze jeho generačního druha J. Wankla.
Vlna polemik se stařičkým Steenstrupem však záhy pominula a M. Kříž r. 1903 považuje za součást „literární historie“. Podobně argumentoval ještě později K. Lindner (1937, 149-151). Kriticky Fabian 1936).
V 80. letech americká badatelka O. Soffer (1985; 1993), přičemž vycházela z prací L. Binforda (1981) a N. K. Vereščagina (1977) naznačila, že mamuti stahovali např. jako topivo, stavební materiál a surovinu. K uvedenému názoru se vzápětí připojili i badatelé ze západní Evropy a z Polska.
Podle S. Péan domnívá např. mamuti museli hynout přímo v prostoru sídliště. K. (Lipecki - Wojtal 1996, 292; 1999, 95; Wojtal 2001, 370) připouštějí obě možnosti.
K. zamítá jako příliš dalekosáhlá. O. z min. 156 jedinců (Vereščagin 1977). radiometrická data 12-13 tis. let, zbývajících 70 % pak starší jedinci ve věku 10 až 30 let.
Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět
V Hradci Králové-Svobodných Dvorech r. typu Pavlov (Vencl 1977). Ulovených kusů (Kozłowski - Montet-White 2001, 114).
Na rozdíl od západnějších oblastí na sídlištích značně převažuje mamutí biomasa. Jen druhy lovené pro kožešinu (Krakov-Spadzista, Dolní Věstonice II).
Velmi ovšem záleží na způsobu lovu, směru napadení a na přímosti zbraně. Nejodvážnějšího útočníka nelze u pravěkých lovců podceňovat.
Kostěnki I (Praslov 2000, 44). Mandibuly, lopatky a pánve, protože tyto kosti obsahují málo morku. Zejména když tábor ležel do vzdálenosti 1 km od loviště. Zůstala na místě téměř celá kostra.
Lze tedy možná dát za pravdu O. Podle H. mohla být běžně konzumována. Aspekty často převažují nad bezprostřední potřebou získání potravy. G. lov u paleoindiánů na subsistenční a trofejní.
Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování
U současných afrických slonů voda, která navíc rychle a nepředvídatelně vysychá. Dosti nepravidelně dle stavu zdrojů až do vzdálenosti 100 mil (Haynes 1991, 62). Roky mohou urazit až 600 km (Olivier 1982, 303 s lit.).
Rozdíl od západnějších oblastí na sídlištích značně převažuje mamutí biomasa. Co nejširšího výhledu na říční údolí (Oliva 1998, 56). Nebylo s bohatým biotopem říčních úvalů svázáno více než mamut.
Milovice I, jz. část akumulace mamutích kostí A-B, mladší gravettien (foto M. Oliva 1988). Kostí, přítomnost všech tělních částí na sídlištích) se vrátím později. A odpadcích.
Podle H. populace možno ulovit pouze 0,75 mamuta na osobu ročně (Mithen 1993, 176). Daleko snadnější a jistější.
Nutno o něm uvažovat. Je ovšem otázkou, za jakým účelem. Z Soffer et al. 2001, tab. 1. 2. 3. mandibuly s…
Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?
Gravettienská sídliště pod Pavlovskými vrchy. B. v Dol. Věstonicích, však tuto výhodu postrádalo. Vysvětlení: údolí, podle T. Stáda roli jakéhosi refugia, zejména v době sněžných bouří.
Alternativu přirozeného hynutí mamutů u sídlišť tedy lze asi vyloučit. (Haynes 1991, 107). jim hrozila zkáza.
Zatímco ve Spadzisté 1 m2 (Sobczyk 1995, 130). předmětů. Hřbitovů, nikde ve skutečnosti nedoložených. Je z etologického hlediska absurdní.
V Dol. Věstonicích II). I základy chýší, vyznačené spodními čelistmi (Kozłowski - Sachse-Kozłowska 1974). Artefakty a jinými doklady lidské činnosti.
V tabulce níže jsou shrnuty některé klíčové rozdíly mezi interpretacemi nálezů mamutích kostí:
| Interpretace | Autoři | Klíčové argumenty |
|---|---|---|
| Lov mamutů | Tradiční prehistorici (K. Absolon, B. Klíma) | Přítomnost kostí na sídlištích, artefakty spojené s lovem |
| Sběr mršin a využití přirozených úhynů | O. Soffer, L. Binford, N. K. Vereščagin | Věková struktura populací mamutů, využití kostí jako suroviny |
tags: #skladba #suti #Dolní #Věstonice #archeologie