Vedení města Písek v uplynulých letech připravovalo největší a zároveň nejkontroverznější investici v historii města - výstavbu spalovny odpadů. Celý projekt probíhal bez otevřené komunikace s veřejností, aniž by byli obyvatelé města včas informováni nebo měli možnost vyjádřit svůj názor.
Ve chvíli, kdy se mezi obyvateli začala přirozeně rozvíjet veřejná diskuse a lidé začali klást otázky, zvolilo vedení města nesprávnou cestu - namísto otevřeného dialogu začalo výstavbu spalovny bagatelizovat, nazývat nezbytnou a občanům předkládat jednostranné, zavádějící, a v některých případech i nepravdivé informace.
Díky aktivitě odborné i laické veřejnosti, několika spolků a opozičních zastupitelů z uskupení Písek srdcem a rozumem se však do veřejného prostoru začala dostávat skutečná fakta o projektu. Přesto starosta Michal Čapek reagoval na oprávněnou kritiku opakovanými fabulacemi a útoky vůči těm, kteří upozorňovali na rizika a nepravosti spojené s plánovanou stavbou.
Občané Písku si zaslouží velké poděkování. Díky jejich zájmu, kritickému myšlení a aktivnímu přístupu v referendu jednoznačně odmítli výstavbu spalovny odpadů na území města. Toto rozhodnutí je jasným vyjádřením vůle obyvatel, které musí být vedením města respektováno.
Přesto starosta Čapek i po výsledcích referenda veřejně vystupuje s tvrzeními, že ukončení projektu spalovny bude stát město stovky milionů korun. Takové výroky jsou nepravdivé a zavádějící, a jejich cílem je pouze vyvolat strach a nejistotu mezi občany.
Čtěte také: Co znamená evropský zákaz skládkování?
Město Písek by chtělo ve spolupráci s městem Strakonice vybudovat zařízení pro energetické využití odpadu tzv. ZEVO u Teplárny Písek. Plán na výstavbu souvisí se zákazem skládkování energeticky využitelných odpadů od roku 2030 i odklonem od spalování fosilních paliv.
V současné době městem zřízená společnost ZEVO PÍSEK, s. r. o., podala oznámení o posuzování vlivů na životní prostředí k záměru ZEVO Písek zpracované v souladu se zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí. Tuto dokumentaci zpracovali nezávislí odborníci, kteří disponují potřebnými autorizacemi.
Naším záměrem je výstavba zařízení pro energetické využívání odpadů o kapacitě 50 000 t/rok v lokalitě vedle Teplárny Písek. Hlavním cílem projektu je odklon od využívání fosilních paliv (spalování uhlí) a od skládkování energeticky využitelných odpadů (především směsného komunálního odpadu a objemného odpadu, bez nebezpečných vlastností), což je plně v souladu s plány odpadového hospodářství jak Jihočeského kraje, tak města Písek.
Vzhledem k plánovanému odklonu od skládkování energeticky využitelných odpadů, které bude platné od roku 2030, je energetické využívání odpadů vyšším stupněm likvidace odpadů podle platné hierarchie nakládání s odpady. I když se město Písek dlouhodobě řadí mezi města s nejnižší produkcí směsného odpadu na občana (v r. 2021 to bylo necelých 144 kg na osobu a rok), stále na skládce končí zhruba 4 300 tun odpadu ročně.
Rozhodnutí o pokračování v přípravných pracích záměru ZEVO PÍSEK jsou podložené zpracovanou Studií proveditelnosti ZEVO PÍSEK. V tomto materiálu jsme se pochopitelně zabývali rovněž tím, jestli je záměr životaschopný a ekonomicky přijatelný.
Čtěte také: Dopady zákazu skládkování komunálního odpadu
ZEVO Písek je koncipováno jako komunální projekt a za jeho přípravou stojí města Písek a Strakonice. Naším cílem je zajistit službu občanům, na rozdíl od soukromých projektů ZEVO nám nejde o rychlou ekonomickou návratnost. Plánovaná návratnost investice je proto cca 13 let. Díky tomu bude zajištěna přijatelná cena pro nakládání s odpady i přijatelná cena tepla vyrobeného v ZEVO.
Tvrzení o přidávání odpadu do spalování zemního plynu je silně zavádějící. V každém ZEVO se využívá zemní plyn pro najíždění a stabilizaci spalovacího procesu. Vyjádřeno v jednotkách energie představuje spotřeba zemního plynu cca 1 % spotřeby odpadu.
Tvrzení, že spalovny budou muset brzy platit emisní povolenky není zcela správné. Zařízení na energetické využití komunálního odpadu jsou v současné době vyjmuta ze systému emisního obchodování s povolenkami na CO2. Je pravda, že se vede debata o budoucí podobě tohoto systému a všechny varianty jsou možné. Souhlasíme s tím, že tato oblast je velmi důležitá, a proto ji průběžně sledujeme.
Současné emisní normy na energetické využívání odpadu jsou přísnější než v nedávné minulosti. V tabulce níže jsou uvedeny aktuální platné hodnoty emisních parametrů, které bude ZEVO Písek splňovat. Tyto hodnoty jsou součástí zveřejněné dokumentace. V zásadě stejné znečišťující látky jsou bohužel emitovány při jakémkoliv spalování uhlí i dřeva. Je to naprosto logické, protože tyto látky vznikají dílem špatným spalováním (např. v domácnostech), dílem proto, že jsou obsaženy přímo ve spalovaném palivu. Sledovány a regulovány jsou ale pouze v ZEVO a velkých spalovacích zdrojích. Pouze v těchto zdrojích jsou nasazeny takové technologie, aby bylo možné tyto emise účinně snižovat.
Se spalováním jakýchkoliv paliv a stejně tak i odpadu jsou nutně spojeny emise škodlivin do vnějšího ovzduší. Tyto emise se následně v ovzduší rozptýlí a v případě, že by koncentrace znečišťujících látek dosahovaly vysokých hodnot, představovaly by zdravotní riziko. Právě proto je pro všechny záměry s možným vlivem na životní prostředí a zdraví lidí prováděno posouzení vlivu na životní prostředí, na jehož začátku dneska jsme.
Čtěte také: Zákaz skládkování v ČR
Stejný proces právě začal u záměru ZEVO Písek. Výhoda tohoto záměru je, že energetické využití odpadů nahradí spalování hnědého uhlí, které s sebou nese rovněž zátěž ovzduší. K záměru ZEVO bylo zpracováno posouzení možných zdravotních rizik a toto posouzení konstatuje, že záměr nepředstavuje významné zdravotní riziko pro obyvatelstvo.
Rádi bychom dále sdělili, že není možné srovnávat zařízení EVO (energetické využívání odpadů) se spalovnou nemocničních nebezpečných odpadů ve Strakonicích nebo Plzni. Zařízení EVO PÍSEK bude na zcela jiné technologické úrovni a nebude ani využívat nebezpečné odpady.
Vítáme otevřenou diskusi ohledně investičního záměru, který na dlouhé roky ovlivní obyvatele města Písek. Budeme rozhodovat o tom, zda chceme být v oblasti nakládání s odpady a dodávek tepla pod vlivem soukromých podnikatelů a zahraničních dodavatelů paliva nebo se pokusíme zajistit v obou oblastech co nejvyšší soběstačnost. Letošní rok nám ukázal, jak moc je toto rozhodnutí pro naši budoucnost důležité.
Ing. Jakub Šimoník, MBA, jednatel společnosti ZEVO, s. r. PÍSEK
V době, kdy se Evropa intenzivně zaměřuje na ekologičtější nakládání s odpady, mohou být zkušenosti našich sousedů cennou inspirací pro Písek a jeho plánované ZEVO (zařízení pro energetické využití odpadu). Naši západní sousedé patří k lídrům v nakládání s odpady v rámci Evropy. Rakousko patří mezi nejúspěšnější státy v oblasti odpadového hospodářství a již dnes splňuje cíle EU stanovené až pro rok 2035. Německo je dalším průkopníkem v této oblasti - provozuje přes 120 zařízení na energetické využití odpadů s roční kapacitou kolem 26 milionů tun. Opravdovým šampionem je však Švýcarsko, kde je skládkování zakázáno již od roku 2000. Zajímavostí je, že tyto země skládkují méně než 1 % vytvořeného odpadu.
Mnoho lidí se obává, že ZEVO znamená „jen další spalovnou“, ale moderní zařízení pro energetické využití odpadů využívají pokročilé technologie spalování a čištění spalin, které zcela překonávají zastaralé spalovny z minulého století. Zajímavostí je, že některá evropská ZEVO jsou vybudována přímo v centrech měst, což demonstruje jejich bezpečnost a minimální dopady na okolí. To potvrzují dlouhodobé studie, které ukazují, že moderní zařízení na energetické využití odpadů nepředstavují zdravotní riziko pro okolní obyvatelstvo. Důležité je zdůraznit, že energetické využití odpadu nenahrazuje recyklaci - naopak, obě metody se perfektně doplňují.
Příklady našich západních sousedů jasně ukazují, že zařízení pro energetické využití odpadů jsou bezpečným, ekologickým a ekonomicky výhodným řešením pro nakládání s komunálním odpadem. Plánovaný projekt ZEVO Písek má vyrůst v areálu teplárny a ročně zpracovat 50 tisíc tun komunálního a jiného vhodného odpadu. Jeho hlavním cílem je nahradit dosluhující uhelný kotel a zároveň vyřešit nakládání s odpady po roce 2030, kdy bude zakázáno jejich skládkování.
Skládkování odpadů znamená plýtvání zdroji, které by mohly být využity. Známým faktem je, že skládky produkují plyny, mimo jiné metan a oxid uhličitý. Kromě toho však skládky znamenají i další potenciální rizika.
Michal Stieber, obchodní ředitel společnosti Veolia Využití odpadů ČR:
Kromě uvolňování metanu je to samozřejmě i potenciální riziko kontaminace podzemních vod. Správně založená a řádně řízená skládka by měla tato rizika dostatečně zajišťovat. Zabezpečení proti průsakům včetně jejich detekce, odvod a on-site čištění skládkových vod by měly být automatickými prvky moderní skládky. Obávám se ale, že tento ideální stav v české praxi nepřevažuje. Řadu skládek zde máme od 90. let a historie jejich budování a provozu vždy neodpovídala té nejlepší praxi. A to nechci ani spekulovat kolik “upravených” nebezpečných odpadů je uloženo ve skládkách odpadů ostatních. V budoucnu se tak mohou stát ekologickou zátěží zanechanou budoucím generacím bez finančního krytí.
Na druhou stranu se nelze tvářit, že skládky nebudou v budoucnu potřeba a že je reálné dosáhnout nulového skládkování. Taková tvrzení se vůbec nezakládají na realitě. Skládky budou vždy potřeba. Hlavním cílem však musí být, aby na nich nekončily využitelné odpady, a to jak materiálově, tak energeticky. To se musí týkat i nebezpečných odpadů.
Milan Havel, Arnika:
Skládkování odpadu přináší zejména tato rizika:
Současně však odvětví nakládání s odpady do značné míry přispívá ke snižování emisí skleníkových plynů.
Starosta města Písku JUDr. Ing.
Už za pět let nás čeká zákaz skládkování energeticky využitelného odpadu a také konec spalování uhlí. Stavbou ZEVO bychom se vypořádali s oběma výzvami. Měli bychom zajištěno nakládání s komunálním odpadem a zároveň bychom mohli v teplárně odstavit uhelný kotel a nahradit jej teplem, které bude vznikat při spalování odpadu. Pro taková zařízení platí mnohem přísnější emisní limity než pro uhelné kotle. Moderní technologie a několikastupňové čištění spalin zaručuje, že je do ovzduší vypouštěno minimum škodlivin. Navíc v ZEVO probíhá kontinuální měření emisí a je tak stále pod kontrolou.
Uhelné zdroje jsou špinavé, drahé a neudržitelné. Moderní ZEVO, která fungují v Evropě, Japonsku, Jižní Koreji či Singapuru, dosahují podle měření mnohem lepších hodnot emisí prachu, furanů a dioxinů, než jaké jsou v případě uhelných elektráren.
Město zajišťuje teplo pro domácnosti a různé instituce, například pro školy, nemocnici, domovy důchodců či firmy. U běžného paliva platíme za jeho nákup, u ZEVO je to naopak - palivo dostaneme, a ještě nám za jeho převzetí zaplatí.
Potřebné množství odpadu máme zajištěno memorandy s okolními městy a podepisujeme smlouvy o smlouvách budoucích. Palivo by se dováželo zhruba z okruhu 50 kilometrů. Dnes také nemáme vlastní uhlí ani plyn a dovážíme je z velkých vzdáleností, často přes půl světa.
V žádném případě. Podmínkou EIA je, že se odpad na skládku do Vydlab vozit nebude.
Pokud ZEVO nebude, doprava se ve Smrkovicích zvýší, protože by se odpad překládal ve Vydlabech a odtud by se vozil do jiných spaloven.
Velmi zjednodušeně lze říci, že pozitivně. Pokud nepostavíme ZEVO, budeme muset uhelný kotel nahradit jiným adekvátně výkonným zdrojem. Teplárna by musela postavit druhou kogenerační jednotku na plyn. Teplo z plynu by bylo výrazně dražší, jeho cena je nestabilní, jste zcela závislí na jeho dovozu. Ani štěpka by nebyla řešení, poptávka po ní je stále větší, je jí stále méně a její cena stoupá. Zato odpad má stabilní cenu. Do budoucna také musíme počítat se zdražením kvůli emisním povolenkám, které se dotknou všech zdrojů, tedy i plynu.
Je přidělena dotace i předjednán úvěr. Poskytovatel dotace i úvěrující banky projekt podrobně prověřily a považují jej za perspektivní. Z rozpočtu města by nemusely být vynakládány žádné prostředky, dle nabídek by ani město nemuselo být ručitelem. Investiční náklady dle aktuálně budovaných zařízení se pohybují mezi půl miliardou až tři čtvrtě miliardou korun. Vzhledem k investicím teplárny, jako obměna všech rozvodů, kotel na štěpku, kogenerační jednotka, by bylo nutné tento kotel financovat městem. To by si s ohledem na další infrastrukturní investice, např. rekonstrukci ČOV, muselo vzít úvěr.
Rozhodnutí o výstavbě ZEVO je rozhodnutím o budoucnosti Písku na příští desetiletí. Buď se město vydá cestou soběstačnosti, stabilní ceny tepla a energetického využití odpadu, anebo se stane stoprocentně závislým na třetích zdrojích, které nemůžeme žádným způsobem ovlivnit. Jakékoliv jiné řešení je méně ekologické, méně ekonomické a zároveň by znamenalo výrazné omezení dalších investic města.
tags: #skladkování #odpadu #v #písku #rizika