Skládka Chabařovice, jeden z nejhorších pozůstatků likvidace odpadů minulosti, který budil ze sna nejen severočeské ekology a který reálně ohrožoval obyvatele a životní prostředí širokého okolí včetně ekosystému řeky Labe, se konečně dočkal asanace.
Po dlouhém období průzkumů, variantních řešení způsobu asanace a dvou výběrových řízeních se po více než desetiletém úsilí vlastníka skládky, státních a samosprávných orgánů, přikročilo v loňském roce k vlastním asanačním pracím. Investorem asanace je v rámci privatizace státního majetku a s ní spojenými nápravami starých ekologických zátěží Fond národního majetku, vlastníkem skládky a zadavatelem asanace je Spolek pro chemickou a hutní výrobu, hlavním dodavatelem asanace je a. s. Metrostav. Po více než desetiletém úsilí zúčastněných stran dochází v dnešní době k její kompletní asanaci, na níž se pracemi speciálního zakládání významně podílí i společnost Zakládání staveb. Jedná se např. o objekty.
Proč a čím tento kopec odpadů, který vyrůstá za humny severočeského městečka Chabařovice nadohled od krajského města Ústí nad Labem a který svým tvarem zapadá do reliéfu Českého středohoří, tolik strašil a vlastně ještě do ukončení asanace strašit bude? Odpověď dává stručný pohled do minulosti skládky.
Administrativně byla skládka povolena jako deponie popelovin a škváry z textilního, sklářského a chemického průmyslu roku 1908, některé historické údaje naznačují, že byla v provozu již dokonce v osmdesátých letech 19. století. Původně zemník, ze kterého byly těženy sprašové hlíny a podložní terciérní jíly pro cihlářskou a keramickou výrobu, byl postupně zaplněn statisíci kubických metrů inertních, ale i značně nebezpečných odpadů. Detailní informace o uložených odpadech deponovaných po dobu životnosti skládky jsou však nedostupné, zcela chybí například údaje z 20. - 40. let minulého století.
Halda popela a škváry rostla až do padesátých let, kdy se popeloviny začaly odtěžovat pro použití v otvíraném dolu Milada Petri v blízkosti skládky. Reziduální těleso skládky ve tvaru půlměsíce bylo od počátku sedmdesátých let zpětně zaplňováno chemickými odpady, především redukčními kaly z výroby organických barviv, kaly z produkce žíravých louhů rtuťovou elektrolýzou, kaly s arzeničitanem vápenatým, kaly z produkce hypermanganu.
Čtěte také: Skládka a odpady s.r.o. - Co potřebujete vědět
Na skládku bylo volně vysypáno velké množství (uvádí se 40-60 tisíc kusů) “prázdných” kovových, plastových a papírových obalů a sudů, železný šrot, vyřazená technologická zařízení a stavební odpad. Ve vrcholové části skládky byly uloženy sudy s hexachlorbenzenem, rovněž asi v počtu 40 tisíc kusů v šesti vrstvách, které jsou zality kyselou sádrou obsahující 2-3 % kyseliny sírové. Na skládku se ukládaly i zbytky a prázdné obaly od agrochemikálií, desetitisíce tun hydroxidu vápenatého, kaly z biologické ČOV a odpady z průmyslových havárií. Vše řádově v desítkách tisíc tun.
Tekuté odpady byly vylévány do centrální části skládky, kde vznikla laguna tekutých odpadů. Při průzkumu tělesa skládky byla uvnitř skládkového materiálu zjištěna ohniska se zvýšenou teplotou, kde exotermickými reakcemi došlo k nárůstu teploty až k hodnotám okolo 80°C. O charakteru vod, které vytékaly ze skládky a volně se vlévaly do Ždírnického potoka, přítoku Bíliny a dále Labe, svědčí poetické názvy záchytných nádrží - Zelený a Žlutý rybník. Již výše uvedený výčet názvů ukládaných chemikálií musí vyvolávat hrůzu i u lidí bez vzdělání příslušného směru.
Řešení asanace skládky vychází z postupů, při kterých materiály, které se nacházejí na skládce, nebudou odváženy mimo její areál. Principem je úprava a stabilizace tvaru tělesa skládky, zajištění ohnisek exotermických jevů uvnitř skládky, řízený odvod povrchových vod systémem odvodňovacích příkopů, řízený sběr a odvod podzemních skládkových vod vnitřním obvodovým drénem, úprava všech vod před vypuštěním do vodoteče, zamezení styku okolního geologického prostředí s tělesem skládky a kontaminovaným podložím podzemní těsnicí stěnou a zatěsnění povrchu tělesa skládky kombinací minerálního a fóliového těsnění.
Konečnou úpravou povrchu bude jeho rekultivace do podoby volně rostoucího lesoparku s akumulačními nádržemi na srážkovou vodu odvedenou z povrchu skládky. Zakládání staveb, a. s. se aktivně a úspěšně zúčastnila již prvního výběrového řízení, později zrušeného pro jeho administrativní nedostatky. Ve druhém, již platném výběrovém řízení, se vedoucím pracovníkům a specialistům společnosti podařilo po dlouhodobé aktivní práci při přípravě nabídky, ve spolupráci s dalšími specializovanými firmami pod vedením a. s. Metrostav, znovu uspět a Zakládání staveb, a. s.
| Prvek Asanace | Popis | Stav Realizace (k 5. 6. 2001) |
|---|---|---|
| Podzemní těsnicí stěna | 60 cm tlustá stěna s výplní Sekofix | 13 348 m2 z 15 760 m2 |
| Stabilizace injektáží | Svislé a šikmé vrty vyplňované injektáží | 4 500 m vrtů z 12 966 m |
| Obvodový drén | Drén pro odvod skládkových vod | 1 700 m z 2 140 m (průměrná hloubka 5,5 m) |
Nebezpečí vyplývající z charakteru skládky se odráží i na organizaci a zvláštních opatřeních při provádění všech realizovaných prací, vedoucích k zajištění ochrany zdraví pracovníků. Celý areál skládky je rozdělen do tří zón podle nebezpečnosti možného zasažení pracovníků nebezpečnými splodinami unikajícími ze skládky, případně vznícení při zásazích do tělesa skládky. V jednotlivých zónách je přesně stanoven povolený způsob práce, použití osobních ochranných prostředků včetně respirátorů a plynových masek; definován je pohyb a doba pobytu pracovníků, zakázáno je zde pít, jíst a kouřit. Při těžbě podzemní stěny i vrtání injekčních vrtů je nepřetržitě monitorována kvalita ovzduší a vyhodnocováno složení plynů vystupujících z vrtů.
Čtěte také: Životní prostředí a skládky
K zamezení nekontrolovatelných úniků plynů a vznícení skládky byla do prováděcího projektu přijata společností navržená technologie vrtání pod těžkým výplachem, který tvoří používaná injekční směs. Přes všechna tato opatření dochází k překračování povolených limitů koncentrací škodlivin a práce musejí být přerušovány na dobu nezbytně nutnou k odvětrání nebezpečných látek, zejména při navrtání sudů se zbytky chemikálií. I tyto skutečnosti kladou zvýšené nároky na řízení prací a disciplínu všech řídících pracovníků i dělníků, kteří se na prováděných pracích podílejí.
Úspěch ve výběrovém řízení na asanaci skládky Chabařovice, jedné z nejnebezpečnějších, z nejrozsáhlejších a v odborné i laické veřejnosti z mediálně nejznámějších ekologických staveb, znovu potvrdil velmi dobrou pověst, kterou si Zakládání staveb, a. s. vybudovala.
Chabařovice landfill extends to an area of 41 ha and it is considered to be one of the most dangerous landfills in the Czech Republic. After more than ten years of efforts made by all participating parties, its complete reclamation has finally started. Zákládání Group a. s. has been carrying out a significant part of the special foundation works. This covers for example the realization of cut-off walls and external drain sealing, stabilization of unstable places by grouting and other works, which are important from the point of view of the perfect landfill reclamation.
Čtěte také: Život odpadu na skládce
tags: #skladky #odpadu #sikme #co #to #je