Slunce a příroda v České republice

19.03.2026

Příroda je hlavním motorem inspirace. Skrze rodinu, koníčky a následné studium si k ní vybudoval silný vztah. Komerční fotografie a marketing mě živí, ale svou osobní tvorbou se snažím lidem přiblížit krásu zvířat a krajiny kolem nás.

Pozorování Slunce

Povídáme si o hvězdě nám nejbližší, tedy o Slunci. Protože nás v tomto týdnu čeká zajímavý astronomický úkaz na obloze, jeho částečné zatmění.

Bude zítra zatmění Slunce?

Bude. Naštěstí vesmír funguje daleko lépe než třeba České dráhy, takže to zcela jistě zítra bude. Paradoxně, když se od Slunce vzdalujete, v jeho atmosféře se teplota zvyšuje.

Ale rozhodně doporučuji použít při pozorování nějaký speciální filtr. Přeci jen by byla škoda kvůli několika minutám pohledu do Slunce přijít o zrak.

Co bychom měli k pozorování použít?

Pouhé očazené sklíčko není úplně nejlepší, protože tam samozřejmě prochází další světlo, které není viditelné, což může poškodit oko. Nejlepší variantou jsou běžně dostupná svářecí sklíčka, která stojí pár korun. Nebo se dají koupit speciální fólie na pozorování Slunce, ale to už mají jen specializované prodejny. Ale také to je korunová záležitost.

Čtěte také: Výpočet ekologické daně Felicia

A co průhled přes cédéčko?

Cédéčko je možné použít, ale jen na chvilku. To bych opravdu použil jen v nouzi nejvyšší.

Co je to vlastně zatmění Slunce? Kdybychom si to měli nějakého vědeckého hlediska popsat?

Na spojnici Slunce - Země se mezi Sluncem a Zemí objeví Měsíc. On se u sluníčka objevuje každý měsíc, když je na fázi nov. Problém je v tom, aby stín, který za sebou vrhá, dopadl na Zemi. A to není pokaždé. Ale zrovna zítra část toho stínu na Zemi dopadne, takže my to můžeme vidět jako částečné zatmění Slunce. Prostě Měsíc se dostane do spojnice Země - Slunce.

Úplné zatmění Slunce je potom naprosto neuvěřitelná a úžasná podívaná. Tak na to se připravte. Protože zrovna pás totality pojede krásně přes východní Čechy 7. října v roce 2135. My už to tedy bohužel nezažijeme. Naposledy bylo v Čechách úplné zatmění Slunce v roce 1706. Takže my jsme opravdu o nic nepřišli.

Hvězdárna a planetárium stojí na kopci Svatého Jana nad Hradcem Králové už 75 let. A určitě tam také bude možné zítra částečné zatmění Slunce pozorovat.

Ten úkaz bude začínat v 11 hodin a 13 minut. My budeme mít pozorování pro veřejnost už od 11 hodin, takže když půjdete kolem, budeme rádi. Vrcholit bude zatmění ve 12 hodin 18 minut tady v Hradci Králové a skončí ve 13 hodin a 25 minut. Takže potrvá přes 2 hodiny, kdy bude úkaz na obloze pozorovatelný. Samozřejmě jde o to, jak nám bude počasí přát. Kdyby byla opravdu špatná viditelnost, tak se s kolegy pokusíme sehnat na internetu nějaký přenos z místa, kde nebude zataženo. Abychom si to aspoň mohli v kinosále promítat. To je takový náš plán B.

Čtěte také: Škoda a emisní normy

Na co zajímavého ohledně Slunce se návštěvníci hvězdárny ptají?

Ptají se samozřejmě, kdy bude ono úplné zatmění. My jim doporučujeme zajet někam, kde se během roku na Zemi může uskutečňovat. Lépe řečeno, pozorovatelné je 2 až 5 úplných zatmění Slunce, takže to zkuste. Je to opravdu velký zážitek. Lidé se shlukují, pozorují Slunce. V maximální fázi zatmění umlká příroda, ptáci přestanou štěbetat, je to úplně dokonalé. A dokonce se i pocitově ochladí.

Jak horké Slunce vlastně je?

Podle toho, jak budete do Slunce v uvozovkách šťourat. Na povrchu je to necelých 6 000 stupňů, ale uprostřed až 15,5 milionu stupňů. A paradoxně, když se od Slunce vzdalujete, takže v atmosféře, chromosféře až koroně se ta teplota zvyšuje. Řekněme od desítek tisíc stupňů až po nějakých 1,5 milionu stupňů. Nejchladnější část Slunce je jeho povrch, fotosféra.

Co vás osobně na Slunci nejvíc fascinuje?

Musím přiznat, že jeho dynamika. Protože když se na něj koukáte nějakým chromosférickým dalekohledem, který vám ukazuje sluneční protuberance, v podstatě chromosféru Slunce, tak to je úžasné. Uvidíte, že to není jen fádní bílá kulička, ale řekněme v uvozovkách živý objekt. Neuvěřitelná věc a ohromná síla.

Jsou ještě nějaká jiná pozorování, na která bychom měli pozvat?

Když přijdete na večerní pozorování pro veřejnost, tak určitě uvidíte planety. V současné době jsou zvečera vidět tři. Začínáme Saturnem, který je nad jihozápadním obzorem, pak Jupiter, největší planeta sluneční soustavy, a Mars. Když máme štěstí, tak si dalekohledy prohlédneme i ty planety, které nejsou vidět pouhým okem. To je planeta Uran i Neptun. Tedy večery jsou krásné na takové pozorování.

Jóga v přírodě

Jen co nastanou první teplé dny, organizuje fitness trenérka a lektorka jógy Karolína Valentová lekce jógy v Lužáneckém parku. Spojení jógy-zdravého pohybu a pobytu venku na sluníčku mi přijde super,“ říká trenérka jógy Karolína Valentová.

Čtěte také: Motor 1.9 TDI 66 kW

Lekce trvá čtyřicet pět minut a cviky jsou podle slov Valentové koncipované tak, aby je zvládl každý. Jde podle ní o klasické jógové cviky, ale i rotace, úklony a cviky pro zdravá záda a páteř. Přijít si zacvičit tak může kdokoliv, lekce je za dobrovolný příspěvek. Právě studenti jsou nejčastějšími návštěvníky lekcí jógy v Lužáneckém parku.

Lekce se v parku konají za příznivého počasí i několikrát do týdne.

Národní park Křivoklátsko

Neschválení Národního parku Křivoklátsko by byla menší škoda než přijetí zákona o ochraně přírody s nedávno podanými pozměňovacími návrhy, které jsou proti smyslu existence NP, informoval za výbor České společnosti pro ekologii (ČSPE) David Storch.

Křivoklátsko by se mělo od příštího roku stát pátým národním parkem v Česku, i když by podle jeho odpůrců mělo území zůstat pouze chráněnou krajinnou oblastí. "Výbor Česká společnost pro ekologii zastupující odbornou ekologickou veřejnost se ostře vyhrazuje proti pozměňovacím návrhům v předkládané novele zákona," uvedl Storch a dodal, že schválení novely s těmito návrhy by těžce poškodilo ochranu přírody v ČR.

Podle něj není z biologického hlediska optimální současná ochrana formou CHKO a maloplošných rezervací.

Národní park Šumava

Vítejte v Národním parku Šumava - jedinečném území národního parku a chráněné krajinné oblasti.

Šumavská ledovcová jezera jsou přírodním unikátem a jejich ochrana úkolem pro současné i budoucí generace.

Přibližně v polovině cesty mezi Modravou a Antýglem najdete tento začátek Vchynicko-tetovského plavebního kanálu. Projektantem a stavitelem původního mostu byl inženýr Josef Rosenauer.

Slunce nakukuje, jestli už máte napečeno. Máte? A můžeme to vidět? Co dodat, jedním slovem zimní šumavská pohádka.