Skupiny obyvatelstva nejvíce ohrožené nezaměstnaností v České republice

13.03.2026

Bakalářská práce je zaměřena na analýzu nezaměstnanosti mladých lidí ve věku do 29 let v České republice v rozmezí let 2003--2013. Právě ti patří v posledních letech mezi ohrožené skupiny na trhu práce. Z věkové skupiny mladých byli dále vybráni nezaměstnaní absolventi vysokých škol, kteří byli zkoumáni podle rozdílnosti dosaženého vzdělání na vysoké škole a podle doby od ukončení studia, po kterou jsou evidováni na Úřadu práce České republiky.

Vývoj nezaměstnanosti nejvíce ovlivnila ekonomická krize, kdy došlo k výraznému zvýšení nezaměstnanosti ve všech věkových skupinách a kdy mladí lidé ve věku 20--29 let patří mezi nejohroženější věkové skupiny na trhu práce, což může být způsobeno neochotou firem zaměstnávat pracovníky bez zkušeností. Vývoj nezaměstnanosti absolventů se po ekonomické krizi zhoršil.

Vzdělání a nezaměstnanost

Vzdělání je stále podstatné. Nejvyšší pravděpodobnost nezaměstnanosti (okolo 78 %) po ukončení studia z pohledu nejvyššího dosaženého vzdělání mají mladí lidé se základním vzděláním, ať už se jedná o muže, či o ženy. Převážně se jedná o pracovníky se základním vzděláním či bez vzdělání. Vysoká je také u středoškoláků bez maturity. Na rozdíl od ostatních stupňů vzdělání se zde ukázaly výrazné genderové rozdíly (muži 31,9 %, ženy 43,5 %). Muži nalézali lepší pracovní uplatnění v řemeslných profesích.

Naopak nejnižší úrovně nezaměstnanosti dosáhly osoby s dosaženým vysokoškolským vzděláním. Pravděpodobnost nezaměstnanosti se u mužů i u žen pohybovala pod hranicí 19 %. Vysokoškolsky vzdělaní odborníci mají tak největší šanci na získání zaměstnání.

Výše dosaženého vzdělání jednoznačně určuje šance mladých lidí na trhu práce, a to významně více než region bydliště či pracoviště. Takto výrazně odlišný trend je však v Evropě spíše výjimečný. Například v zemích jižní Evropy nemá výše vzdělání na uplatnění mladých lidí na trhu práce žádný vliv.

Čtěte také: Více o ekologických skupinách

Genderové rozdíly a rodinné role

Muži i ženy mají po ukončení vzdělání přibližně stejné šance získat zaměstnání. Zásadní změna nastává u žen v okamžiku, kdy se snaží skloubit více rolí, tj. mateřskou a pracovní, dohromady. Zažité genderové schéma, že ženy jsou více než muži ohroženy nezaměstnaností, v případě osob ve věku 15-34 let neplatí. V průměru let 2009 až 2013 činila pravděpodobnost nezaměstnanosti po ukončení vzdělání u žen 24,7 % a u mužů 25,5 %.

Ohroženou skupinou na trhu práce nejsou tedy ženy obecně, ale ty, které často, na rozdíl od mužů, kombinují více rolí. Pokud srovnáme skupiny otců a matek žijících v rodinách s nejmladším dítětem ve věku 3-6 let, zjistíme zásadní nepoměr. Míra nezaměstnanosti dosáhla u matek v průměru 14,9 %, u otců 4,2 %. Statistici se domnívají, že je to kvůli nedostatku částečných úvazků a možností pracovat z domova. Svoji roli sehrávají i obavy zaměstnavatelů z absencí matek nemocných dětí.

Vývoj nezaměstnanosti mladých

Lokální nezaměstnanost mladých kulminovala v roce 2004. Pravděpodobnost nezaměstnanosti mladých lidí po ukončení studia od roku 2004 do roku 2008 klesala. Hospodářský růst v Evropě v tomto období vytvářel nová pracovní místa. V roce 2010 však došlo k obratu. V souvislosti s ekonomickou krizí a zvyšujícím se počtem absolventů vysokých škol míra nezaměstnanosti mladých lidí prudce vzrostla a dosáhla lokálního maxima (nejvyšší byla v roce 2004 - 34,4 %). Pravděpodobnost nezaměstnanosti osob ve věku 15-34 let 3-12 měsíců po ukončení studia se v roce 2010 přiblížila k jedné třetině (30,8 %). V roce 2013 pak činila 24,6 %.

Mezinárodní srovnání

Nezaměstnanost mladých lidí v Evropské unii se stala problémem hlavně v době hospodářské krize. Od roku 2009 do roku 2013 došlo v některých státech Unie až k trojnásobnému nárůstu míry nezaměstnanosti mladých lidí ve věku 15-29 let.

Nejvyšší míra nezaměstnanosti mladých lidí byla v roce 2013 obecně v zemích jižní Evropy, konkrétně v Řecku (48,7 %), ve Španělsku (42,4 %), v Chorvatsku (34,1 %), v Itálii (29,6 %) a v Portugalsku (28,5 %). Nejnižší byla naopak v Německu (7,3 %), v Rakousku (8,0 %), v Nizozemsku (9,5 %) a v Dánsku (11,9 %), dále již následovala Česká republika s 12,3 %.

Čtěte také: Bláznivé ekologické iniciativy

Vloni činila průměrná hodnota obecné míry nezaměstnanosti osob ve věku 15 a více let v Evropské unii 10,8 %. Nejlépe na tom bylo Rakousko, které se s mírou nezaměstnanosti 4,9 % zařadilo před Německo a Nizozemsko. Nejvyšší míru nezaměstnanosti měly naopak Řecko (27,5 %) a Španělsko (26,1 %). Česká republika se s hodnotou 7,0 % umístila na pátém místě.

Metodologie ČSÚ

Analýza ČSÚ, ze které vycházíme, byla zaměřena na časový interval 3-12 měsíců po ukončení studia. Drtivá většina mladých lidí se v této době snaží získat zaměstnání. V tomto kontextu nemohli statistici vycházet pouze ze stavových ukazatelů, ale museli vymezit období přímo po ukončení školy. Zaměřili se proto na jednotlivé osoby. Sledovali jejich životní dráhy a informace zaznamenávali v periodách jdoucích po sobě. Využili dat z výběrového šetření pracovních sil za období let 2004-2013. Vybrali si osoby ve věku 15-34 let, které uvedly, že již nestudují, ale v jednom ze čtyř předcházejících čtvrtletí chodily do školy. Sledovali u nich pracovní status (zaměstnaný, nezaměstnaný, ekonomicky neaktivní) a míru úspěšnosti při hledání zaměstnání (podle pohlaví, jednotlivých krajů České republiky a vzdělání).

Při posuzování nejvyššího stupně dosaženého vzdělání respondentů rozdělili statistici osoby do čtyř skupin. Do první patřili respondenti se základním vzděláním či bez vzdělání.