Mravní Ohrožení Mládeže: Definice a Souvislosti v Českém Trestním Právu

Trestní zákon chrání lidově demokratickou republiku, její socialistickou výstavbu, zájmy pracujícího lidu a jednotlivce a vychovává k dodržování pravidel socialistického soužití.

V řízení proti mladistvým je třeba dbát toho, aby vyšetřování, projednávání i rozhodování jejich trestních věcí bylo svěřováno osobám, jejichž znalost otázek souvisících s výchovou mládeže zaručí splnění výchovného účelu řízení.

Trestné Činy Ohrožující Mravní Vývoj Mládeže

Trestní zákoník definuje různé trestné činy, které mohou ohrozit mravní vývoj mládeže. Mezi ně patří:

• Navazování nedovolených kontaktů s dítětem (§ 193b): Postihuje jednání, kdy pachatel navrhne setkání dítěti mladšímu patnácti let v úmyslu spáchat trestný čin sexuálního zneužití.
• Ohrožování výchovy dítěte (§ 201): Postihuje rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, kteří zanedbávají péči o jeho zdravý vývoj.

Navazování Nedovolených Kontaktů s Dítětem

Trestný čin navazování nedovolených kontaktů s dítětem podle § 193b zákona č. 40/2009 Sb., tedy trestního zákoníku, byl do českého právního řádu zaveden novelou účinnou od 1. 8. 2014. Jeho zařazení do trestního zákoníku do hlavy III. nazvané Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti bylo reakcí na směrnici 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, která vyžadovala větší ochranu dětí před sexuálními útoky, než v té době poskytoval trestní zákoník a zákon č.

V současné době totiž náš trestní zákoník postihuje navazování nedovolených kontaktů s dítětem jakoukoliv formou, a nikoli jen prostřednictvím informačních či komunikačních technologií, jak směrnice EU vyžadovala.

Čtěte také: Judikatura v případu Tyrani Jednočinný Souběh

Podle statistik byly v roce 2015 odsouzeny pro přečin navazování nedovolených kontaktů s dítětem podle § 193b trestního zákoníku na území celé České republiky celkem tři osoby, v roce 2016 už to bylo osob šest. V roce 2017 šestnáct a v roce 2018 došlo k osmnácti odsouzením. Z uvedeného je patrný nárůst pravomocně odsouzených osob za tento přečin, spáchaný ať už samostatně, nebo v jednočinném souběhu s jinými trestnými činy.

Skutková podstata tohoto přečinu zní: „Kdo navrhne setkání dítěti mladšímu patnácti let v úmyslu spáchat trestný čin podle § 187 odst. 1, § 192, 193, § 202 odst. Tato sociální síť umožňuje dobře propojovat profily a chatování, uživatel získává pocit, že ví, s kým komunikuje.

Živnou půdou pro tyto pachatele jsou nejčastěji zcela otevřené nezabezpečené profily dívek a chlapců ve věkovém rozmezí zhruba 10-14 let, plné osobních údajů a více či méně vylepšených fotografií, často i naivně provokativního rázu.

K naplnění objektivní stánky tohoto přečinu dochází ve chvíli, kdy pachatel navrhne dítěti mladšímu patnácti let osobní setkání s úmyslem spáchat na něm jeden z trestných činů vyjmenovaných v ustanovení § 193b trestního zákoníku, popř.

Pro takové jednání je charakteristické, že pachatel kontaktuje vytipovanou osobu a naváže s ní komunikaci skrze informace, které se dozvěděl z jejího profilu. Nejprve získává důvěru, často poskytuje i drobné dárky, které může zaslat online, a postupně ladí komunikaci sexuálním směrem, zasílá fotografie a videa a požaduje to samé na oplátku.

Čtěte také: Rizika alkoholu pro výchovu

Později začne požadovat osobní setkání, a pokud dítě odmítne, přistoupí k vydírání, kdy hrozí zveřejněním jemu zaslaných fotek a videí a vzájemné komunikace. Ačkoliv je osobní setkání cílem pachatele, nemusí k němu vůbec dojít.

Pro spáchání tohoto přečinu není nutné, aby se schůzka uskutečnila, k dokonání dochází již ve chvíli návrhu osobního setkání, jedná se o předčasně dokonaný trestný čin.

Nejproblematičtější je v tomto ohledu, jak už to ostatně bývá, dokazování subjektivní stránky. Tento trestný čin musí být spáchán úmyslně, přičemž úmysl musí pachatel mít v době, kdy setkání navrhuje, je tedy jednak třeba, aby věděl o věku dítěte, a zároveň zamýšlel spáchat některý z vyjmenovaných trestných činů, tedy chtěl dítě sexuálně využít.

Jako důkaz slouží v těchto věcech samozřejmě nejčastěji vzájemná online komunikace, která se nabízí zejména v případě, že dítě se s tím, co se mu děje, někomu svěří, což přirozeně mnoho z nich neudělá.

Ohrožování Výchovy Dítěte

Přítomnost dítěte u domácího násilí mezi dospělými osobami dle obvyklé praxe nebude posuzována jako dítěte, tj. týrání svěřené osoby ve smyslu § 198 trestního zákoníku, neboť jednání směřuje vůči jiné osobě, než je dítě.

Čtěte také: Mravní výchova mládeže: Kontext

Jednání pachatele však v některých případech může být posouzeno jako trestný čin ohrožování výchovy dítěte dle § 201 trestního zákoníku.

Jak je z definice zřejmé, postihuje tento trestný čin dvě oblasti jednání, kdy rozlišovacím prvkem je zejména skutečnost, v čem rodič při výkonu rodičovské odpovědnosti selhal či pochybil.

První kategorie (shrnutá v písm. a)-c) výše) se týká případů, kdy rodič umožňuje či dokonce povzbudí chování dítěte, které je nežádoucí. Jde tedy zejména o porušení povinnosti rodiče zajišťovat dítěti výchovu a vzdělání a péči o jeho mravní vývoj.

Druhá kategorie (písm. d) výše) zahrnuje jednání, kdy dítě nedostává od rodiče potřebnou ochranu nebo péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový vývoj, ale rovněž i mravní vývoj.

Soudy jednoznačně dovodily, že „pokud je dítě přítomno domácímu násilí, není vyloučeno jednání pachatele posoudit jako jednočinný souběh trestného činu podle § 199 tr. zákoníku a podle § 201 tr. zákoníku, když obviněný tím, že týral svoji manželku za přítomnosti nezletilých dětí, tímto jednáním zároveň ohrožoval citový a mravní vývoj svých nezletilých dětí. Je tomu z toho důvodu, že zásadně platí, že každý skutek má být posouzen podle všech zákonných ustanovení, která jsou jím naplněna.“

Rodiče mají dítěti v rámci zajištění jeho řádného harmonického vývoje také vštěpovat, jakým způsobem by měly být řešeny případné konflikty v rámci rodiny. Negativní dopady přítomnosti dětí u domácího násilí jsem již popisovala dříve, v Rozhodnutí 1 jsou velmi dobře shrnuty.

Významné je v Rozhodnutí 1 vyjádření, že není nezbytné pro naplnění skutkové podstaty ohrožování výchovy dítěte, aby bylo nutno vyhledat odbornou pomoc pro dítě. Soud přesto trestněprávní odpovědnost pachatele dovodil i vůči tomuto druhému dítěti s tím, že tento syn naopak jednání obviněného v jisté míře bagatelizoval, což svědčí o tom, že protiprávní jednání obviněného akceptoval a v podstatě ho považuje za určitou normu chování v rodinných vztazích, takže se zvyšuje nebezpečí, že takové protiprávní chování bude v budoucnu považovat za zcela běžné a normální.

Důraz je zde kladen jak na citový, tak i na mravní vývoj, což odpovídá tomu, v jakých oblastech je v těchto případech dítě zasaženo nejvíce.

Z výše uvedeného je nepochybné, že v přítomnost dítěte u týrání dospělé osoby je obvykle nutno považovat za jednání, které naplňuje ve vztahu k dítěti skutkovou podstatu trestného činu ohrožování výchovy dítěte dle § 201 odst. 1 písm. d) trestního zákoníku. I zde platí mnohokráte opakovaná zásada, že vždy je nutno pečlivě zvažovat okolnosti daného případu.

Pokud se v domácnosti vyskytuje násilí, které nedosahuje intenzity trestného činu, je stále nutno zabývat se otázkou, zda přesto nejde o jednání naplňující znaky trestního činu ohrožování výchovy dítěte.

Judikatura

Judikatura hraje klíčovou roli při interpretaci a aplikaci zákonů týkajících se mravního ohrožení mládeže. Následující příklady ilustrují, jak soudy posuzují konkrétní případy:

• Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 1345/2020, ze dne 27. 1.: Po tzv. velké novele trestního řádu (zákon č. 265/2001 Sb.) nastala ohledně pokračujícího trestného činu zvláštní situace, protože se rozdělil režim jednoty skutku v trestním právu procesním a hmotném, z hlediska procesního jsou dílčí útoky samostatnými skutky, o nichž je třeba vždy rozhodnout (§ 12 odst. 12 tr. řádu), zatímco z hlediska hmotněprávního jde stále i po této novele o skutek jediný, za který následuje též jediný trest.
• Usnesení Nejvyššího Soudu 8 Tdo 46/2005: Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 3. 2004, sp. zn. 34 T 9/2003, byl obviněný J. F. uznán vinným trestnými činy ohrožování mravní výchovy mládeže podle § 217 odst. 1 písm. b) tr. zák. a pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1 tr. zák.
• Nejvyšší soud odmítl dovolání obviněného O. K. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 11. 2018, sp. zn. 10 To 63/2018, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 56 T 6/2018.

Statistiky

Podle statistik byly v roce 2015 odsouzeny pro přečin navazování nedovolených kontaktů s dítětem podle § 193b trestního zákoníku na území celé České republiky celkem tři osoby, v roce 2016 už to bylo osob šest. V roce 2017 šestnáct a v roce 2018 došlo k osmnácti odsouzením.

tags: #skutek #mravní #ohrožení #mládeže #definice

Oblíbené příspěvky:

• Klimatická zoufalost: data
• Inspirativní rozhovor s Pavlou Kurkovou
• Výhody a nevýhody obnovitelných zdrojů
• Kam s odpadem z tenké příčky?
• Recenze měření emisí v Turnově