Směrnice EU o emisích a jejich dopad na energetickou náročnost budov

Energetická náročnost budov (ENB) je téma, které již od roku 2002 významně ovlivňuje evropské, a tedy i naše stavitelství a zanechává stopy na vzhledu, technickém řešení i způsobu užívání současných staveb.

Na přelomu tisíciletí si svět více a více uvědomuje, že je nutné stále intenzivněji prosazovat požadavky na ochranu životního prostředí. Špatné zkušenosti a bezohlednost totiž varují, někdy ale příliš pozdě. Výhodou je, že přístup k ochraně životního prostředí získává formu koncepčního postupu, který nechce vyřešit všechno naráz, ať to stojí co stojí, ale k pozitivním výsledků chce dospět postupnou cestou, vzájemnou spoluprací všech objektů a na základě jednání.

V tomto smyslu byla koncipována i Směrnice Rady Evropy č. 96/61/ES o integrované prevenci a omezení znečišťování, která byla vydána 24. září 1996. Tato směrnice je známa pod snadno zapamatovatelnou zkratkou IPPC (Integrated Pollution Prevention and Control).

Historie a vývoj směrnic o energetické náročnosti budov

Historicky první evropská směrnice 2002/91/EC z prosince 2002, zabývající se komplexně hospodařením energií v budovách, naznačila cesty vedoucí k úsporám energie určené pro provoz budov stanovením požadavků na obecný rámec metody výpočtu celkové ENB, uplatnění minimálních požadavků na ENB, uplatnění minimálních požadavků na energetickou náročnost velkých stávajících budov, které jsou předmětem větší renovace, energetickou certifikaci budov a pravidelnou inspekci kotlů, otopných zařízení a klimatizačních systémů v budovách.

Na základě této směrnice byly u nás vyhláškou 148/2007 Sb.

Čtěte také: Kvalita ovzduší v ČR a EU

Po osmi letech, v květnu roku 2010, vyšlo přepracování původní směrnice pod označením 2010/31/EU, které k 31.2.2012 ukončilo platnost směrnice 2002/91/EC a propracovalo jednotlivé body na základě získaných zkušeností a reakcí veřejnosti.

V této směrnici z roku 2010 se mimo jiné poprvé objevila definice „budovy s téměř nulovou spotřebou energie (nearly Zero Energy Building - nZEB)“, která přinesla řadu do dneška neukončených diskusí a způsobila, že každý členský stát ES si vytvořil vlastní definici, která není kompatibilní s ostatními.

Pozitivním krokem této směrnice byl nový požadavek na nákladově optimální úroveň energeticky úsporných opatření zavádějící i ekonomický pohled na úsporná opatření v budovách. Implementace této směrnice se u nás promítla především ve vyhlášce 78/2013 Sb., kde došlo mimo jiné k zavedení tzv.

Dalších 8 let uplynulo a 30. 5. 2018 vyšla v pořadí již 3. směrnice o energetické náročnosti budov pod označením 2018/844/EU formou změnového předpisu současně dvou stávajících směrnic - 2010/31/EU a 2012/27/EU.

Požadavky směrnice mají být do české legislativy promítnuty do 10. března 2020.

Čtěte také: Zákaz obalů a jeho důsledky

Změny ve směrnici reagují jak na zkušenosti s uplatňováním předchozí směrnice, tak na technický pokrok a možnosti budov vybavených tzv.

Prof. Ing. Karel Kabele, CSc. v rozhovoru v živém vysílání TZB-info z veleltrhu FOR ARCH komentoval změny ve směrnici, které reagují jak na zkušenosti s uplatňováním předchozí směrnice, tak na technický pokrok a možnosti budov vybavených tzv.

Cíle a dopady směrnic

Za důležitý lze považovat fakt, že i v následujícím desetiletí bude vyvíjena snaha o další snížení emisí skleníkových plynů - v roce 2030 bychom měli produkovat o 40 % méně skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990, což směřuje k další podpoře technologií s nízkou produkcí skleníkových plynů.

V souvislosti se závěry konference COP 21 v roce 2015 v Paříži je zde též zmíněna skutečnost, že „... téměř 50 % konečné spotřeby energie v Unii je využíváno na vytápění a chlazení a z toho 80 % v budovách.“

Je otázkou, jak tento údaj souvisí s tvrzením Směrnice 2010/31/EU, kde se uvádělo „Podíl budov na celkové spotřebě energie v Unii činí 40 %.“

Čtěte také: RED III

Pokud se jedná o souměřitelná aktuální čísla, znamená to, že za 8 resp. 16 let působení Směrnice nedošlo ke změně podílu budov na spotřebě energie.

Směrnice zmiňuje v obecné části potřebu zmírnit energetickou chudobu, což je poměrně nově používaný pojem s nejednoznačnou definicí, jehož aplikaci bychom očekávali především v rozvojových zemích.

Nicméně v Evropě je dle údajů evropské komise 50 až 125 miliónů obyvatel, kteří si nemohou dovolit zajištění tepelného komfortu a spadají tak do skupiny trpící energetickou chudobou.

V Česku podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) ohrožuje energetická chudoba asi 20 % domácností.

I když tato skutečnost je uváděna jako podpůrný argument pro snižování energetické náročnosti budov ekonomicky podloženými úspornými opatřeními, zkušenost z jiných oblastí a fungování trhu naznačuje, že snížení spotřeby neznamená snížení nákladů.

Příkladem může být dramatické snížení spotřeby vody na konci minulého století, kdy průměrná spotřeba na obyvatele klesla z 240 l/os/den na přibližně polovinu, aby vzápětí dramaticky stoupla cena vodného stočného.

V případě regulace ceny pak nastává jev v ekonomii popisován jako Jevonsův paradox, podle kterého technologický pokrok zvyšující efektivitu paradoxně zvyšuje spotřebu tohoto zdroje díky větší poptávce.

Příkladem můžou být LED svítidla nebo LCD obrazovky snižující spotřebu elektřiny, které však nevypínáme a neřešíme již tak úzkostlivě jejich počet.

Změny v definicích a výkladu pojmů

Změny Směrnice 201/31/EU v části definic a výkladu pojmů upřesňují a doplňují některé termíny.

Pojem technický systém budovy zahrnuje technická zařízení budovy určené k vytápění prostor, chlazení prostor, větrání, přípravě teplé vody, zabudovanému osvětlení, automatizaci a kontrole budov, výrobě elektrické energie na místě nebo kombinace těchto systémů, včetně systémů, které využívají energii z obnovitelných zdrojů.

Pojem „otopná soustava“ je z hlediska zavedené praxe v ČR dle mého názoru nešťastně definován, respektive z angličtiny přeložen jako „kombinace prvků, které jsou potřebné pro vnitřní úpravu vzduchu, při níž je zvyšována teplota“.

Nově je též definován zdroj tepla jako část otopné soustavy, která vytváří užitečné teplo pomocí spalování paliv, Jouleova tepla nebo získáváním tepla z okolního prostředí nebo odpadního vzduchu tepelným čerpadlem.

Energetická náročnost budovy se určuje na základě vypočteného či skutečného množství energie spotřebované za rok za účelem splnění různých potřeb spojených s jejím typickým užíváním a odráží potřebu energie na vytápění a chlazení (tj.

Energetická náročnost budovy musí být vyjádřena transparentním způsobem a zahrnuje ukazatel energetické náročnosti a číselný ukazatel spotřeby primární energie, a to na základě primárních energetických faktorů ve vztahu k danému energetickému nosiči, jež mohou být založeny na vnitrostátních či regionálních vážených průměrech nebo na konkrétní hodnotě v místě produkce.

Energetická náročnost budovy musí být vyjádřena číselným ukazatelem spotřeby primární energie v kWh/(m2.r) pro účely certifikace energetické náročnosti a souladu s minimálními požadavky na energetickou náročnost.

Významná, i když nenápadná, je záměna slovesného způsobu popisujícího použití norem pro metodu výpočtu.

Metoda výpočtu energetické náročnosti budov by měla zohledňovat evropské normy a musí být v souladu s příslušnými právními předpisy Unie, včetně směrnice 2009/28/ES.

Členské státy popíší svou vnitrostátní metodiku výpočtu podle vnitrostátních příloh souhrnných norem, totiž ISO 52000-1, 52003-1, 52010-1, 52016-1 a 52018-1, jež byly vypracovány na základě mandátu M/480, který obdržel Evropský výbor pro normalizaci (CEN).

Velký důraz je kladen na stávající budovy, které by se v dlouhodobém horizontu měly formou renovací stát budovami s téměř nulovou spotřebou energie.

Doporučení je takto renovovat 3 % budov ročně, nicméně každý stát musí vytvořit vlastní „Dlouhodobou strategii renovací“ s orientačními dílčími cíli pro rok 2030, 2040 a s cílem dosáhnout v roce 2050 snížení emise skleníkových plynů v Unii o 80 - 95 %.

V části technicky zaměřených souvislostí je mimo jiné důraz kladen na tvorbu kvalitního a zdravého vnitřního prostředí.

Citována je směrnice Světové zdravotnické organizace z roku 2009 o kvalitě vnitřního vzduchu z hlediska vlhkosti a plísní a z ní vyplývající požadavek na zamezení vzniku kondenzace na vnitřních površích konstrukcí budovy.

Jako v předchozím období je doporučeno vzít u nových budov v úvahu technickou, environmentální a ekonomickou proveditelnost vysoce účinných alternativních systémů, nicméně proti stávající směrnici odpadá povinnost analýzu jejich použití dokladovat pro účely ověřování.

V případě, že budova je vybavena automatizovaným systémem pro monitorování technických systémů, lze to považovat za účinnou náhradu inspekcí.

Stejně tak v případě smlouvy o energetických službách nebo jiné formy systémového opatření, které zajistí dohled nad technickým systémem, je možné inspekci tímto nahradit.

Nově se důraz klade na automatizaci budovy, a to hned z několika hledisek.

Míra vybavenosti a připravenosti budovy na chytrá řešení bude nově vyjadřována dobrovolným „ukazatelem připravenosti na chytrá řešení“ (smart readiness indicator - SRI).

Přesná definice SRI a metoda jeho stanovení bude připravena Komisí do 31. 12. 2019.

K definici SRI jsou v současnosti zpracovávány studie a stanoviska různými zájmovými seskupeními i výzkumnými organizacemi.

V srpnu 2018 vyšla závěrečná zpráva projektu zpracovaného v Nizozemí pro Výbor evropské komise DG Energy „Support for setting up a smart readiness indicator for buildings and related impact assessment“, která na 288 stranách podrobně rozebírá aspekty a možný způsob vytváření SRI včetně případových studií.

U nových a renovovaných obytných budov s více než 10 parkovacími místy musí být kabeláž připravena pro každé parkovací místo.

Směrnice podrobně řeší podmínky a výjimky v povinnosti použití těchto pravidel.

Nová evropská směrnice o energetické náročnosti budov je dalším krokem v nastoupené cestě ke snižování spotřeby energie v budovách.

V současnosti je dosud platná směrnice promítnuta především do zákona 406/2000 Sb.

Cílem tohoto příspěvku je informovat o hlavních změnách, které nás v této oblasti čekají a vyjádřit komentářem názor autora k některým bodům.

Současně nutno podotknout, že se nejedná o právně závazný výklad kladoucí si nárok na úplnost.

tags: #smernice #eu #emise #wikipedia

Oblíbené příspěvky:

• Postup izolace venkovního odpadu
• Informace o skládce Vyskytná
• Udržitelný život
• Co je ILO 15 02 02?
• Nakládání s odpady v Kucerově a okolí