Směrnice o Hlukových Emisích v České Republice

Hluk je jakýkoliv nechtěný zvuk, který vyvolává nepříjemný nebo rušivý vjem nebo který má škodlivý vliv na zdraví člověka. Představuje důležitou součást našeho každodenního života. Při nízkých hladinách je neškodný, při dlouhodobé expozici v pracovním prostředí, kdy překračuje 85 dB, však může být příčinou trvalého poškození sluchového aparátu ve smyslu sluchové ztráty.

Zvuk představuje z fyzikálního hlediska mechanické vlnění pružného prostředí ve frekvenčním rozsahu normálního lidského sluchu od 20 Hz do 20 kHz, šíří se od zdroje prostřednictvím zvukových vln, jimiž se přenáší akustická energie. Zvuk o frekvenci nižší než 20 Hz je infrazvuk, nad 20 kHz pak ultrazvuk (hluk o frekvenci 8 až 20 kHz je vysokofrekvenční hluk).

V městském prostředí je většina hluku generována lidskou činností, zejména dopravou silniční. Nebezpečí se týká spíše pracovního prostředí, ale až s určitým zpožděním, a to třeba i několika roků. Působení hluku je obecně podceňováno. V městském prostředí je většina hluku generována lidskou činností, zejména dopravou silniční. Jsou nákladní automobily a autobusy, které generují právě dopravou silniční zátěže na komunikacích větší kvalitu hlukové pohody obyvatel na malé ploše.

Legislativa a Nařízení

Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. ve znění pozdějších předpisů, o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací stanoví nepřekročitelné hygienické imisní limity hluku a vibrací mimo jiné na pracovištích a to pro hluk: ustálený a proměnný, impulsní, vysokofrekvenční hluk, ultrazvuk, infrazvuk a nízkofrekvenční hluk.

V současné době je u nás stále platnou legislativou hygienický předpis sv. 37, který je přílohou k vyhlášce č. 13/1977 Sb. ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Z této přílohy vyplývají limitní hodnoty pro LAeq. Splnění těchto limitů je požadováno také Hygienickou službou hl. m. prostor.

Čtěte také: Kvalita ovzduší v ČR a EU

Vláda nařizuje podle § 108 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, k provedení § 30, 32 a § 34 odst. 1 a podle § 134c odst. 7 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č.

Nařízení vlády č. ze dne 16. Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 11 odst. 2, § 12 odst. 1 a 4 a § 13 odst.

Definice pojmů

Vláda nařizuje podle § 108 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, k provedení § 30, 32 a § 34 odst. 1 tohoto zákona, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 21 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávních vztahů (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), k provedení § 7 odst. b) hlukem s tónovými složkami hluk, v jehož kmitočtovém spektru je hladina akustického tlaku v třetinooktávovém pásmu, případně i ve dvou bezprostředně sousedících třetinooktávových pásmech, o více než 5 dB vyšší než hladiny akustického tlaku v obou sousedních třetinooktávových pásmech a v pásmu kmitočtu 10 Hz až 160 Hz je ekvivalentní hladina akustického tlaku v tomto třetinooktávovém pásmu vyšší než hladina prahu slyšení stanovená pro toto kmitočtové pásmo v příloze č. c) vysokoenergetickým impulsním hlukem hluk tvořený zvukovými impulsy ve venkovním prostoru, jejichž zdrojem jsou výbuchy v lomech a dolech, sonické třesky, demoliční a průmyslové procesy s pomocí výbušnin, střelba z těžkých zbraní, zkoušky výbušnin, další zdroje výbuchů, jejichž ekvivalentní hmotnost trinitrotoluenu překračuje 25 g, a podobné zdroje, a které v posuzovaném chráněném prostoru splňují kritéria stanovená v příloze č. d) vysoce impulsním hlukem hluk tvořený zvukovými impulsy ve venkovním prostoru, vznikajícími při střelbě z lehkých zbraní, explozí výbušnin s hmotností pod 25 g ekvivalentní hmotnosti trinitrotoluenu a při vzájemném nárazu pevných těles, a které v posuzovaném chráněném prostoru splňují kritéria stanovená v příloze č. m) charakteristickým letovým dnem průměrné provozní podmínky na letišti odvozené pro posouzení dlouhodobé expozice hluku, které se určí jako průměrný 24 hodinový počet vzletů a přistání letadel na daném letišti, vypočtený z celkového počtu vzletů a přistání všech letadel na daném letišti od 1. května do 31.

Ukazatele Hluku

(1) Určujícími ukazateli hluku jsou ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T a maximální hladina akustického tlaku A LAmax, případně odpovídající hladiny v kmitočtových pásmech. Ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T se v denní době stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (LAeq,8h), v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu (LAeq,1h). Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích a dráhách a pro hluk z leteckého provozu se ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h).

Hygienické Limity

(2) Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A se stanoví pro hluk pronikající vzduchem zvenčí a pro hluk ze stavební činnosti uvnitř objektu součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T se rovná 40 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení.

Čtěte také: Zákaz obalů a jeho důsledky

(4) Hygienický limit maximální hladiny akustického tlaku A se stanoví pro hluk šířící se ze zdrojů uvnitř objektu součtem základní maximální hladiny akustického tlaku A LAmax se rovná 40 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného vnitřního prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení. V případě hluku s tónovými složkami, s výjimkou hluku z dopravy na pozemních komunikacích, dráhách a z leteckého provozu, se přičte další korekce -5 dB.

(1) Určujícím ukazatelem hluku, s výjimkou vysokoenergetického impulsního hluku, je ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T a odpovídající hladiny v kmitočtových pásmech. V denní době se stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (LAeq,8h), v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu (LAeq,1h).

(2) Určujícím ukazatelem vysokoenergetického impulsního hluku je ekvivalentní hladina akustického tlaku C LCeq,T a současně průměrná hladina expozice zvuku C LCE jednotlivých impulsů.

(3) Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době, které jsou uvedeny v tabulce č. 1 části A přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Pro vysoce impulsní hluk se přičte další korekce -12 dB.

(4) Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku C vysokoenergetického impulsního hluku se stanoví pro denní dobu LCeq,8h se rovná 83 dB, pro noční dobu LCeq,1h se rovná 40 dB. Ekvivalentní hladina akustického tlaku C LCeq,T se vypočte způsobem upraveným v části C přílohy č.

Čtěte také: RED III

(6) Hygienický limit ekvivalentní hladiny akustického tlaku A pro hluk ze stavební činnosti LAeq,s se stanoví tak, že se k hygienickému limitu ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T stanovenému podle odstavce 3 přičte další korekce podle části B přílohy č.

(3) Korekce hygienického limitu podle odstavce 1 jsou v závislosti na typu prostoru, denní době a povaze vibrací upraveny v příloze č.

Dle místa poškození se nervová nedoslýchavost dále dělí na periferní a centrální.

Při audiometrickém hodnocení se sluch považuje za normální, pokud na žádné frekvenci není sluchová ztráta větší než 20 dB. Je-li na některé frekvenci sluchový práh vyšší než 20 dB, jde o nedoslýchavost, a to bez ohledu na to, zda si ji pacient uvědomuje, či nikoliv. Poruchy sluchu se dělí do dvou základních skupin - převodní (hypacusis conductiva) a nervové (hypacusis perceptiva).

Hodnocení rizika hluku v práci

• identifikace zaměstnanců pracujících v riziku sluchové ztráty
• stanovení denní osobní expozice zaměstnanců hlukem
• identifikace dalších informací o podmínkách kontrolních měření, nutnosti ochrany sluchu.

Při hodnocení rizika hluku zaměstnavatel přihlíží zejména:

• k úrovni, typu a době trvání expozice včetně expozic impulsnímu hluku
• k přípustným expozičním limitům a hygienickým limitům hluku
• k účinkům hluku na zdraví a k bezpečnosti zaměstnanců, zejména mladistvých zaměstnanců, těhotných žen, kojících žen a matek do konce devátého měsíce po porodu
• k účinkům na zdraví a k bezpečnosti zaměstnanců, jež jsou důsledkem současné expozice faktorům, které jsou součástí technologie a mohou tak zvyšovat nebezpečí poškození zdraví, zejména sluchu
• k nepřímým účinkům vyplývajícím z interakcí hluku a výstražných signálů nebo jiných zvuků, které je nutno sledovat v zájmu snížení rizika úrazů
• k informacím o hlukových emisích, které uvádí výrobce stroje, nářadí nebo jiného zařízení
• k existenci alternativních pracovních zařízení navržených ke snížení hlukové emise stanovených zvláštními právními předpisy
• k rozšíření expozice hluku nad osmihodinovou pracovní dobu
• k příslušným informacím, které vyplývají ze zdravotního dohledu a dostupným publikovaným informacím
• k dostupnosti chráničů sluchu s náležitými útlumovými vlastnostmi.

(1) Při měření hluku a vibrací a při hodnocení hluku a vibrací se postupuje podle metod a terminologie týkajících se oborů elektroakustiky, akustiky a vibrací, obsažených v příslušných českých technických normách.

(4) Při měření hluku v chráněných venkovních prostorech staveb, chráněném venkovním prostoru a v chráněných vnitřních prostorech staveb se uvádí nejistota, kterou se rozumí rozšířená kombinovaná standardní nejistota měření. Nejistota musí být uplatněna při hodnocení naměřených hodnot.

(5) Za prokazatelné navýšení hluku ve smyslu § 77 odst. 5 zákona se považuje navýšení větší než 2 dB ke dni posouzení prokazatelného navýšení hluku oproti naměřeným hodnotám hluku nebo oproti hodnotám hluku vypočteným v akustickém posouzení zdroje hluku předloženém příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví v rámci žádosti o vydání stanoviska podle § 77 odst. 2 a 4 zákona. Při hodnocení hluku a vibrací na pracovišti a vibrací v chráněných vnitřních prostorech staveb se uplatňuje nejistota, kterou se rozumí rozšířená kombinovaná standardní nejistota měření. Nejistota musí být uplatněna při hodnocení naměřených hodnot.

Hluk měříme zvukoměry. Při posuzování hluku na pracovištích se rozlišuje: měření hluku na pracovním místě, měření hluku v pracovním prostoru, měření hlukové zátěže jednotlivce. Riziková hladina akustického tlaku se nachází v rozsahu hladin 85 dB do 90 dB a riziko hluchoty se nachází nad hodnotou 90 dB.

Pro tyto s činnosti legislativa používá korekce dle Nařízení vlády 272/2011 podle § 12, odstavce 3, podle části B, přílohy 3. Tyto korekce většinou povoluje úřad na dobu omezenou po dobu stavby. Měření se provádí dle platných norem většinou v nejbližším chráněném prostoru staveb (venkovní, vnitřní) tj.

Hluk jako průvodní jev v dopravě s sebou přináší problémy spojené s negativními účinky na psychiku a zdraví lidí. Silniční doprava obtěžuje hlukem, obzvláště když je vedena obcemi a obydlenými oblastmi. Hluk ze silniční dopravy se většinou měří v denní (od 6:00 do 22:00) a noční (od 22:00 do 6:00) době. Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikac se ekvivalentní hladina akustického tlaku stanoví pro celou denní a celou noční dobu.

Železniční doprava vykazuje po letecké dopravě největší hlukové hodnoty. Při měření hluku na drahách se většinou vyhodnocují jednotlivé průjezdy různých typů vlaků a následně se vyhodnocuje časový snímek jednotlivé tratě, případně se hluk z drah vyhodnocuje na celou denní a noční dobu.

Pobyt v hlučném prostředí má špatný vliv na zdraví člověka, na jeho pracovní výkon a pozornost. Člověk není schopný se na nadměrný hluk adaptovat. Kategorizaci prací provádí každý zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance. Tato povinnost vyplývá z ustanovení § 37 zákona č.

Dále je měření podmíněno Zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a nařízením vlády č.272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Metodický návod pro měření a hodnocení hluku a vibrací na pracovišti a vibrací v chráněných vnitřních prostorech staveb ze dne 26. 7.

Ochrana zdraví před nepříznivými účinky hluku

Rizika vyplývající z expozice hluku se odstraňují u zdroje anebo se snižují na možné minimum. Snížení rizik je založeno na obecných zásadách prevence:

• vypracování návrhu dispozice pracovišť a pracovních míst
• využití pracovních metod a postupů, které vyžadují menší expozici hluku
• volba vhodného pracovního vybavení zaměstnance
• snížení hluku technickými prostředky
• snížení hluku tlumením, izolací, pomocí ochranných stěn a obkladů z materiálů pohlcujících hluk
• dobrá organizace práce
• omezení trvání a intenzity expozice
• správný režim práce a doba odpočinku - v denních místnostech

Určení těchto veličin je nezbytné pro výrobce k deklarování vyzařovaného hluku, porovnávání vyzařovaného hluku strojů v příslušné skupině strojů a pro účel kontroly hluku na zdroji v konstrukční etapě.

Pokud rizikům vyplývajícím z expozice hluku nelze zabránit jinými prostředky, musí mít zaměstnanci k dispozici (a používat) vhodné a řádně přiléhající osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně sluchu a to za těchto podmínek:

• pokud expozice hluku za jmenovitou dobu pracovního dne 8 h přesahuje dolní akční hodnotu 80 dB, musí mít zaměstnanec k dispozici chrániče sluchu
• pokud expozice hluku za jmenovitou dobu pracovního dne 8 h přesahuje horní akční hodnotu 85 dB, musí zaměstnanec používat chrániče sluchu

Zaměstnavatel je povinen podle zákoníku práce vybavit zaměstnance OOPP k ochraně sluchu již od intenzity hluku 80 dB. V případě, že je zaměstnanec exponován hluku o intenzitě 85 dB a více, je zaměstnavatel povinen kontrolovat jejich používání.

Individuální ochranné prostředky - chrániče sluchu se používají tehdy, nelze-li jinak docílit snížení hluku pod 85 dB. Nejjednodušší z nich jsou zátkové chrániče, které se vkládají do zvukovodu. Při hladinách hluku nad 95 dB se doporučují chrániče sluchátkové (mušlové). Protihlukové přilby, které chrání podstatnou část lebky a omezují kostní vedení zvuku, se používají při hladinách hluku nad 100 dB.

Pokud je při práci v hluku nepřetržitě používán osobní ochranný prostředek proti hluku k omezení jeho působení, musí být během této práce zařazeny bezpečnostní přestávky.

U všech zaměstnanců vykonávajících práci v expozici hluk je prováděn příslušný zdravotní dohled, kterého cílem je:

• upozornění na možné známky ztráty sluchu
• příležitost provést kroky ke snížení rizika
• možnost ověřit si podmínky zaměstnanců v práci
• provádění pravidelných kontrol zdravotního stavu zaměstnanců pracujících v expozici hluku - periodické prohlídky.

Strategické Hlukové Mapování

Nadměrný hluk z dopravy zaujímá mezi faktory ohrožujícími zdraví a životní prostředí stále důležitější místo. Nástrojem pro popis hlukové zátěže a identifikaci oblastí, kde je žádoucí navrhnout vhodná protihluková opatření, je - ve vazbě na Směrnici Evropského parlamentu a Rady Evropské unie č. 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí - strategické hlukové mapování.

Evropská směrnice 2002/49/ES na základě stanovených priorit definuje společný přístup k vyvarování se, prevenci nebo omezení škodlivých účinků hluku ve venkovním prostředí, kterému jsou vystaveni lidé zejména v zastavěných oblastech, ve veřejných parcích nebo v tichých oblastech aglomerací, volné krajině, v blízkosti škol, nemocnic a jiných citlivých budov nebo oblastí.

Za tímto účelem bylo od členských států EU požadováno nejpozději do 30. dubna 2007 provedení strategického hlukového mapování pro:

• aglomerace podél hlavních dopravních cest (o objemu dopravy větším než 6 mil.
• aglomerace kolem hlavních letišť (s více než 50 000 pohyby letadel, tj. vzletů a přistání)
• oblasti hraničící s určitými průmyslovými zařízeními a námořními přístavy.

Strategické hlukové mapy jsou určeny pro glob...

tags: #smernice #hlukové #emise

Oblíbené příspěvky:

• Zahradní kompostéry a Nový Jičín
• Jak vybrat správné pytle na odpad o objemu 35 litrů?
• Mladí přírodovědci soutěží
• Vedení odpadní vody podél stěny
• Jak si postavit lůžko v divočině