Smlouva o zajištění zpětného odběru a recyklaci odpadu z obalu: Princip a implementace v ČR

Použité spotřebitelské obaly jsou nedílnou součástí komunálních odpadů a s růstem životní úrovně jejich množství neustále narůstá. Evropská směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech přispěla ke zvýšení odpovědnosti výrobců obalů a stanovila povinnosti minimalizace, využití a recyklace odpadů z obalů. Poté vznikly i v členských státech zákony o obalech, které různým způsobem upravovaly povinnosti výrobců a dovozců obalů.

Historie a legislativní rámec v ČR

V ČR byla poprvé zakotvena povinnost zpětného odběru a využití odpadů z obalů (spolu s dalšími výrobky) v zákoně 125/1997 Sb., o odpadech. Bohužel zde nebyl jasně definován zpětný odběr, ani plnění zákonných povinností. Průmysl tedy hledal cestu sám.

V roce 1999 uzavřelo České průmyslové sdružení pro obaly a životní prostředí tzv. Dobrovolnou dohodu o implementaci evropské směrnice o obalech. Byla založena akciová společnost EKO-KOM, která měla za úkol uvést v život systém na zajištění zpětného odběru a využití obalů a obalových odpadů. Od ledna 2002 začal platit zákon o obalech (č. 477/2001 Sb.), který stanovil řadu povinností výrobcům, plničům, dovozcům, resp. všem, kdo uvádějí obaly na trh a do oběhu.

Kromě vedení náročné evidence, prevence a minimalizace obalů, značení obalů apod., stanovil rovněž povinnost zajištění zpětného odběru pro spotřebitelské obaly a povinnost recyklace a využití podle cílů uvedených v příloze č. 3 k zákonu č. 477/2001 Sb., o obalech. Zpětný odběr je v zákoně jasně definován a vztahuje se pouze ke spotřebitelským obalům. Pro všechny druhy obalů (včetně přepravních a skupinových - tzv. "komerční obaly") platí povinnost recyklace a využití v rozsahu daném přílohou č. 3 zákona o obalech.

Možnosti plnění povinností

Povinné osoby mohou plnit svoje povinnosti (zejména ty poslední jmenované) trojím způsobem, který umožňuje zákon v § 13. Nejčastěji se využívá samostatné plnění nebo uzavření smlouvy o sdruženém plnění s autorizovanou obalovou společností (AOS). EKO-KOM, a. s., je zatím jedinou AOS, která obdržela autorizaci v březnu 2002.

Čtěte také: Co je Pařížská dohoda?

Ve srovnání s počtem povinných osob, které plní samostatně a zapsaly se do Seznamu spravovaného MŽP, je počet povinných osob využívajících sdruženého plnění několikanásobně vyšší. Ke konci listopadu 2003 mělo smlouvu o sdruženém plnění uzavřeno více než 20 000 povinných osob (podle sdělení MŽP projevilo zájem o zápis do Seznamu zhruba 1000 povinných osob). Míře zapojení průmyslu napomohl přístup celní správy, která ve spolupráci s MŽP omezila od 1. 7. 2002 dovoz "neošetřených" obalů do ČR, čímž přinutila většinu dovozců uzavřít smlouvu o sdruženém plnění nebo se zapsat do Seznamu MŽP.

V současné době je zapojeno do sdruženého plnění kolem 85 % všech obalů, které jsou uváděny na trh a do oběhu v ČR. Ve srovnání s ostatními evropskými státy je to stav více než uspokojivý.

Spolupráce s obcemi a systém EKO-KOM

V současné době je do systému EKO-KOM zapojeno 4235 obcí, ve kterých žije přibližně 9 386 000 obyvatel (92 % české populace). Obce spolupracují na základě smluv o zajištění zpětného odběru a recyklace odpadů z obalů - v rámci svých obecních systémů nakládání s odpady zajišťují oddělený sběr a následnou recyklaci využitelných složek KO, včetně obalové složky. Odměny pro obce jsou postaveny jako motivační - podstatná část odměny se přesouvá do bonusových složek, které mohou obce získat např. zahuštěním sběrové sítě apod.

Zajištění využití přepravních a skupinových obalů

Kromě smluv s obcemi zajišťuje EKO-KOM, a. s., také využití upotřebených přepravních a skupinových obalů.

Závěr

Na základě dosažených výsledků lze konstatovat, zpětný odběr obalů a odpadů z obalů je nejrozvinutějším systémem na zajištění zpětného odběru v ČR. Kolektivní řešení založené na sdílené povinnosti všech subjektů zapojených do systému se ukázalo být velmi funkční.

Čtěte také: Legislativa pro bioodpad

Systémové přístupy

Existují různé systémové přístupy k řešení problematiky obalů a odpadů z obalů:

• Státní postup - průmysl nenese žádné náklady sběru a třídění odpadů. Pokud nese nějakou povinnost, pak pouze za převzetí surovin vytříděných na požadovanou kvalitu.
• Burzovní postup - podniky jsou povinny si nakupovat potvrzenky o vytřídění a využití obalů na volném burzovním trhu v množství odpovídajícím určitému procentu z vlastní produkce obalů.
• Systémový postup - průmysl je ze zákona povinen vytvořit systém (např. autorizovanou společnost), který se podílí na rozvoji sběru a třídění odpadů tak, aby bylo dosaženo požadovaných výsledků.
  • Duální systém (sběr obalů probíhá odděleně od komunálního nakládání s odpady, bez finančního podílu a vlivu obcí)
  • Integrovaný systém (sběr obalů probíhá společně s ostatním tříděným odpadem v dohodě systému a obce při zachování řízení odpadového hospodářství obcí)

Systémový přístup je nejčastějším evropským řešením, přičemž ekonomicky nejvýhodnější jsou systémy organizované v přímé spolupráci průmyslu a obcí.

Spolupráce s REMA AOS, a.s.

Některá města, jako například Statutární město Jablonec nad Nisou, mají smlouvy o zajištění zpětného odběru a využití odpadů z obalů se společností EKO-KOM, a. s. Tyto smlouvy obsahují ustanovení o informování společnosti EKO-KOM, a.s. v případě, že by město hodlalo zajišťovat zpětný odběr odpadu z obalů nebo jejich využití i pro třetí osobu, anebo hodlalo umožnit třetí osobě zpětný odběr odpadu z obalů nebo jejich využití.

Vzhledem k dlouholeté dobře fungující spolupráci se společností EKO-KOM, a. s. nemají některá města v současné chvíli zájem spolupracovat s jinou autorizovanou obalovou společností, jako je například REMA AOS, a.s.

Čtěte také: Ekologická smlouva ve Francii

tags: #smlouva #o #zajisteni #zpetneho #odberu #a

Oblíbené příspěvky:

• Koše Nimco do koupelny
• Tipy pro ekologické zateplení
• Stany a hamaky pro relax
• Stinné stránky Bali
• Znečištění oceánů plasty – graf