Světelné znečištění, případně světelný smog, je globální fenomén, který se objevil v posledních několika desetiletích. Světelný smog lze chápat jako souhrnné označení všech negativních jevů, které s sebou umělé osvětlení přináší. Jedná se o stále významnější celosvětový problém.
Původcem světelného znečištění je obecně každý umělý světelný zdroj, pro který je typické především směrování světla do nežádoucích prostor (např. na nebe, do volné krajiny, oken, ale i z interiérů do vnějšího prostředí), osvětlováním mimo nutné časové období (např.
Mezi hlavní projevy patří pronikání světla do příbytků, oslnění a osvětlení míst, kde to není žádoucí - vyskytují se tam například rostliny a živočichové. Parky trpící tímto neduhem se pomalu stávají mrtvými místy, noční biodiverzita je v ohrožení. Rostlinné i živočišné druhy ubývají a vymírají. Dalším z negativních dopadů světelného znečištění je závojový jas oblohy, který znesnadňuje astronomická pozorování.
Světlo v podobě, jak ho užíváme nyní, tu však s námi není dlouho. Ještě koncem 19. století nebylo osvětlení samozřejmostí, a tak jsme se jako druh vyvíjeli, spolu s ostatními organismy, při pravidelném střídání světla a tmy, tedy dne a noci. Právě tento přirozený cyklus ovlivňuje chod biologických hodin, vylučování hormonů a celkové zdraví organismu (ať už se jedná o člověka či živočichy). Obdobně ovlivňovány jsou i rostliny, pro které jsou světelné podněty jedny z klíčových pro život.
Tma je ohrožený druh. Varují už dlouho vědci. Světelné znečištění je podle nich problém, o kterém se moc nemluví, to ale neznamená, že neexistuje, nebo že není škodlivé - pro přírodu, ale i pro lidské zdraví.
Čtěte také: Vliv vizuálního smogu na města
Neblaze působí nejen na přírodu a ekosystémy, ale také na lidské zdraví. U člověka narušuje jeho vnitřní biologické hodiny, takzvaný cirkadiánní rytmus, a tím negativně ovlivňuje kvalitu spánku. Projevuje se únavou, snížením pozornosti i výkonnosti. Světlo lamp láká můry a ostatní hmyz.
Za jeho nárůstem stojí především nevhodný způsob užití světla a dostupnost LED technologií, které umožňují poměrně levně a efektivně svítit a tím mnohdy vedou k nadužívání světla. Nepříznivé dopady umělého osvětlení tak nalezneme v oblasti lidského zdraví, životního prostředí, ekonomiky, bezpečnosti i viditelnosti noční hvězdné oblohy.
V Česku ročně přibyde umělého světla až o 10 procent. Vědecké práce se podle metodiky liší, ale udávají roční nárůst světla v noci - toho umělého - mezi dvěma až 10 procenty. Když to dostatečně neomezíme, tak za dvacet let budou prostředí, které dneska máme ve městech, na venkově,“ řekl Českému rozhlasu.
Přírodní tma ale podle Odborné skupiny pro tmavé nebe už v Česku neexistuje. Přestože v Česku už nenalezneme jedinou lokalitu s přírodně tmavou oblohou, stále se dají nacházet místa, kde je obloha světelným znečištěním ovlivněna výrazně méně. Světelným smogem relativně nedotčené jsou lokality, jako je Šumava, Beskydy, Jizerské hory, Poddyjí či oblast okolo západočeského Manětína. Teoreticky by z území České republiky mělo být viditelných 3 000 hvězd.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) se začalo tímto tématem výrazněji zabývat v roce 2017, kdy vznikla meziresortní pracovní skupina pro řešení této problematiky koordinovaná právě MŽP. Cílem její práce by mělo být nalezení účinných nástrojů pro omezení světelného znečištění v co největší míře a poskytnutí právní ochrany před světelným znečištěním občanům ČR. (7/2017; č.j. 793/17).
Čtěte také: Řešení pro smog ve městech
Vláda před několika dny schválila šestiletou práci meziresortní skupiny k řešení problematiky světelného znečištění v České republice. Ministerstvo životního prostředí v materiálu informovalo o letos vydané technické normě, která má omezit světelné znečištění a mírnit jeho negativní dopady na lidi i zvířata. Norma mimo jiné stanovuje maximální hodnoty nově zřizovaného osvětlení pro soukromý i veřejný sektor.
Ministerstvo zdravotnictví také podle Hladíka do konce letošního roku připraví materiál upozorňující na možná zdravotní rizika vlivu modrého světla na zdraví člověka, a to zejména s důrazem na zranitelné skupiny jako jsou mladiství do 18 let věku. „Ti, coby častí uživatelé tabletů, mobilních telefonů, notebooků patří k nejvíce ohroženým, například poruchami spánku a imunity,“ uvedl úřad v tiskové zprávě. Ministerstvo životního prostředí bude také řešit osvětlování památek s ministerstvem kultury.
Podle Hladíka se Česko stalo popularizátorem tématu světelného znečištění v celoevropském měřítku za loňského předsednictví Evropské unii. „Chceme toto téma rozvíjet dál. Během našeho letošního předsednictví Visegrádské skupině se na podzim uskuteční odborný webinář ke světelnému smogu, na který naváže na jaře příštího roku expertní workshop a setkání ministrů V4+,“ informoval ministr.
MŽP dále aktualizovalo zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, kde jsou světelné zdroje zohledněny v základních ochranných podmínkách národních parků (§ 16, j) a možné rozšíření ochrany je předmětem zkoumání (mimo jiné probíhá výzkumný projekt Vliv světelného znečištění na citlivé druhy živočichů, ekosystémy a krajinný ráz). (č.j. 590/23), který byl projednán na schůzi Vlády ČR dne 12. července 2023.
Technická norma ČSN 36 0459 - Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení Ačkoliv dílčí aktivity jako jsou doporučení, příručky, či dobrovolné a osvětové aktivity s cílem omezit světelné znečištění již probíhají na rozličných úrovních (státní správa, samospráva, akademická obec i občanské iniciativy), v České republice doposud chybí institucionální nástroje, které by stanovily jasná pravidla pro maximální míru umělého osvětlení.
Čtěte také: Situace s ovzduším v Brně
V posledních letech však vyvstala potřeba určit parametry šetrného svícení, na které by se dalo odkázat v právně závazných dokumentech. Proto byla na žádost Ministerstva životního prostředí pod hlavičkou České agentury pro standardizaci (ČAS) vypracována původní česká technická norma ČSN 36 0459 Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení.
Norma jasně definuje pravidla nejen pro veřejné osvětlení, ale i pro soukromou sféru, např. venkovní sportoviště, architektonické osvětlení nebo reklamní plochy. Cílem je snížení obtěžování nadměrným světlem a jeho vlivu na přírodu, ale také snaha o proměnu uvažování projektantů o využívání světla v noci.
„Díky tomu dokážeme světlo efektivněji využívat, aby lampa z ulice nenarušovala dětem ani ostatním spánek a neosvětlovaly se zbytečně památky a jejich okolí. Zvířata a příroda si oddychnou. Zároveň budou v bezpečí chodci i řidiči. Světlo stačí venku dobře nasměrovat nebo regulovat jeho intenzitu. Obce tak uspoří nemalé peníze, které mohou efektivněji použít jinde,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Změna podle něj nemusí být ani příliš nákladná, protože mohou na to získat dotace.
Norma byla vydána 1. února 2023 a 1. března téhož roku vstoupila v platnost. Dokument zatím není právně závazný, již nyní však funguje jako vodítko například pro obce při rekonstrukci veřejného osvětlení. V usnesení vlády č. 192/18 se Ministerstvo pro místní rozvoj zavázalo problém světelného znečištění řešit během rekodifikace stavebního práva. Od 1. července 2024 je proto problematika světelného znečištění součástí Nového stavebního zákona, a to § 24 vyhlášky č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu.
Oblasti tmavé oblohy jsou vyhlášeny k ochraně nočního životního prostředí, resp. k propagaci této problematiky, omezování světelného znečištění a zachování nočních přírodních podmínek v oblasti. Vyhlašovány jsou v lokalitách, které se i přes masivní nárůst umělého osvětlení v Evropě stále ještě vyznačují zachovalým nočním prostředím a hvězdnou oblohou.
Všechny dosavadní oblasti tmavé oblohy v ČR byly založeny na základě memoranda zúčastněných institucí, kde se zavazují dbát zásad šetrného osvětlování, specifikovaných v zakládajícím memorandu, a tak chránit zdejší zachovalé noční prostředí před světelným znečištěním.
tags: #smog #environmentální #problém #Česká #republika