Smrk ztepilý: Ekologie a pěstování

Zastoupení smrku ztepilého v lesích ČR v důsledku současné kalamity klesá, přesto velmi pravděpodobně zůstane i nadále jednou z hlavních hospodářských dřevin.

V ČR je dřevinou s nejvyšším zastoupením (49 %), přičemž se rozsáhlé výměry mladých smrkových monokultur vyskytují za hranicí vhodnosti jejich pěstování.

Postupující klimatická změna stále více nastoluje otázku vhodnosti dalšího pěstování smrku v řadě tradičních oblastí, kde začínají být podmínky pro jeho přežití do mýtního věku v dobrém zdravotním stavu značně nepříznivé. Aktuálně se do popředí dostávají otázky odolnosti dílčích populací smrku vůči změně klimatu.

Ekologický a hospodářský význam smrku ztepilého

Smrk ztepilý je jedním z nejdůležitějších stromů Evropy, a to jak po ekologické, tak i průmyslové stránce.

Smrk ztepilý je v České republice původní dřevinou s přirozeným výskytem v horských a podhorských polohách. Přirozeně zde rostl v klimaxových horských smrčinách, v podhůří pak jako příměs smíšených lesů.

Čtěte také: Jak pěstovat Smrk Omorika

Lesní ekosystémy jsou na jednu stranu vystaveny a ohroženy GKZ, která ovlivňuje růst dřevin napříč druhovým spektrem, ale na druhou stranu ji mohou tlumit (mitigovat) sekvestrací (ukládáním) uhlíku do biomasy a rovněž působí jako vhodné adaptační opatření prostřednictvím regulace vodního režimu, kvality ovzduší a dokonce snížením klimatických extrémů.

Proto nové poznatky o vlivu různých hospodářských opatření v lesních ekosystémech, které mohou ovlivnit jejich ekologickou stabilitu, hrají zásadní roli v tlumení dopadů GKZ, která stále více ovlivňuje schopnost lesů poskytovat ekosystémové služby, jako je produkce biomasy, sekvestrace uhlíku, regulace kvality ovzduší a vodního režimu.

Smrk ztepilý je stálezelený jehličnatý strom dosahující do výšky 30 až 50 metrů. V našich končinách se jedná o běžný druh, který spadá do čeledi borovicovitých a dožívá se stáří 200 až 300 let.

Většinou jej potkáme na kyselých, středně vlhkých půdách, není to však nutně pravidlem. Smrky jsou relativně tolerantní a snesou rozmanitá prostředí, nevadí jim například ani větší stín, jsou však poměrně citlivé ke znečištění.

V dnešní době jsou smrky často uměle vysazované a pěstují se v monokulturách, které však z hlediska ekologie nejsou ideální. Stromy v monokulturách jsou náchylnější k různým nemocem, napadení škůdci a zároveň monokultura narušuje přirozenou diverzitu v přírodě.

Čtěte také: Smrk stříbrný: Péče a tipy

Hlavním důvodem pro pěstování smrků ve velkém je samozřejmě dřevo, které je velice kvalitní a využívá se hojně ve stavebním a papírenském průmyslu.

Smrkové dřevo bylo, je a bude strategickou surovinou, bez které se ani do budoucna neobejdeme. Možná někomu smrk zevšedněl, ale pro své fyzikální vlastnosti je smrkové dřevo nejvyužívanějším jehličnatým dřevem u nás a nutno dodat, že nenahraditelným.

Smrkem ekologicky topíme, ze smrku stavíme domy nebo jejich krovy, vyrábíme nábytek, hudební nástroje, ze smrkového dřeva děláme buničinu na výrobu papíru. Smrk je dřevinou, která provází člověka doslova od kolébky po rakev. Je-li naším cílem zastavit nadužívání plastů, pak právě smrk je jednou z odpovědí, kudy se vydat.

Ze smrkového jehličí, větviček a pryskyřice se získává olej, který se následně používá jako součást různých mastí ulevujících od bolesti končetin, svalů či revmatických bolestí. Esenciální smrkový olej má antiseptické a antibakteriální účinky, pomáhá i při nachlazení, usnadňuje odkašlávání, podporuje prokrvení, pocení a příznivě působí na imunitní systém. Díky svým uklidňujícím účinkům, schopnosti čistit vzduch a povzbudit při únavě a vyčerpání se hojně používá také při aromaterapii. Z mladých smrkových výhonků se vyrábí med, sirupy a bonbony proti kašli.

Pěstování smrku ztepilého

Pěstování smrků je poměrně jednoduché, a proto jsou tito jehličnatí stromy oblíbení mezi zahradníky, krajináři a majiteli pozemků. Pokud plánujete pěstovat smrky, zde je několik důležitých faktorů, které je třeba zvážit:

Čtěte také: Vlastnosti smrku ztepilého

• Výběr vhodného druhu smrku: Existuje mnoho druhů smrků, každý s odlišnými požadavky na pěstování a estetickými vlastnostmi. Před výsadbou si vyberte druh, který je vhodný pro váš region, klima a půdu. Některé populární druhy zahrnují smrk ztepilý (Picea abies), smrk pichlavý (Picea pungens) a smrk omorika (Picea omorika). Každý druh má své vlastní specifické nároky, takže se doporučuje seznámit se s jejich požadavky.
• Vhodné stanoviště: Smrky preferují slunná nebo polostinná stanoviště s dobře propustnou a mírně kyselou půdou. Zvolte místo, které je chráněné před silnými větry a má dostatek prostoru pro růst koruny stromu. Vhodná půda pro smrky by měla být vlhká, ale dobře odvodněná, aby se zabránilo zadržování vody kolem kořenů.
• Výsadba: Při výsadbě smrku je důležité dodržovat správné postupy. Vykopáním dostatečně hluboké jámy se zabezpečí, že kořeny budou mít dostatek prostoru pro růst. Při vkládání sazenice do jámy se ujistěte, že kořeny jsou dobře roztříděny a nejsou zahnuty. Poté jámu naplňte půdou a pevně ji utlačte kolem kořenového balu, aby se minimalizovala přítomnost vzduchových kapes. Po výsadbě je důležité strom pravidelně zalévat a udržovat vlhkou půdu.
• Zalévání a hnojení: Mladé smrky potřebují pravidelné zalévání, zejména během suchého období. Zálivka by měla být důkladná, aby voda pronikla hluboko do půdy a dostala se k kořenům. Doporučuje se používat mulč nebo organický materiál kolem stromu, což pomůže udržet vlhkost půdy a zamezit růstu plevelů.
• Péče o smrky: Pravidelná péče o smrky zahrnuje odstraňování suchých a poškozených větví, což podporuje zdravý růst a vzhled stromu. Pokud je to nutné, provádějte zahušťování koruny, ale dbejte na zachování přirozeného tvaru stromu. Při pěstování smrků je také důležité sledovat příznaky škůdců nebo chorob a přijmout vhodná opatření, pokud se objeví.

Ve školkách vyséváme smrk na jaře. Smrk můžeme školkovat i v létě. semenáčků se provádí 3. vegetace v dubnu.

Sazenice smrku

Sazenice smrku jsou mladé rostliny, které slouží k výsadbě a pěstování smrků. Obecně platí několik důležitých bodů při výběru a péči o sazenice:

• Výběr sazenic: Vyberte si zdravé sazenice s dobře vyvinutými kořeny a listy. Sazenice by měly být živé, bez známek poškození nebo nemocí. Zvolte sazenice přizpůsobené vašemu regionu a klimatickým podmínkám.
• Příprava půdy: Před výsadbou si připravte půdu. Odstraňte plevel a uvolněte půdu kolem místa, kde plánujete vysadit sazenice. Pokud je půda těžká nebo má špatnou odvodnění, můžete ji obohatit kompostem nebo pískem.
• Výsadba: Vykopejte jámu o dostatečné velikosti pro kořeny sazenice. Umístěte sazenici do jámy a zasypte ji půdou. Důkladně utlačte půdu kolem sazenice a zalijte.
• Zalévání: Nové sazenice potřebují pravidelné zalévání, aby se zajišťovalo dostatečné zásobování vodou. Zalévání by mělo být důkladné, aby se voda dostala hluboko do půdy a k kořenům.
• Péče a ochrana: Péče o sazenice zahrnuje odstraňování plevelů, uvolňování půdy kolem sazenic a kontrolu na příznaky škůdců nebo chorob. Poskytujte sazenicím vhodné množství slunečního světla a vzdušného průvanu.
• Mulčování: Aplikujte vrstvu mulče kolem sazenice, což pomáhá udržovat vlhkost půdy, snižuje růst plevelů a chrání kořeny před extrémními teplotami.
• Podpěrné prvky: V závislosti na velikosti a růstovém stavu sazenic může být vhodné použít podpěrné prvky, jako jsou kolíky nebo plotýnky, které zajišťují stabilitu sazenic a ochranu před větrem.

Co dělat, když smrk usychá

Sazenice smrku vyžadují pravidelnou péči a sledování jejich růstu a zdraví. Pokud se váš smrk začíná usychat, je důležité rychle jednat a přijmout opatření, která mohou pomoci zachránit strom. Zde je několik kroků, které můžete zkusit:

1. Identifikujte příčinu: Nejprve se pokuste identifikovat možnou příčinu usychání smrku. Může to být nedostatek vody, půdní problémy, choroby nebo škůdci. Podívejte se na kořeny a strom zblízka a zjistěte, zda vidíte nějaké známky škůdců, napadení chorobou nebo vadných kořenů.
2. Zalévání: Pokud se zdá, že nedostatek vody je příčinou usychání, pravidelně a dostatečně zalévejte strom. Zalévejte hlouběji, aby se zajišťovala dostatečná hydratace kořenů. Můžete také zvážit aplikaci mulče kolem stromu, což pomůže udržovat vlhkost půdy.
3. Půdní analýza: Zvažte provedení půdní analýzy, abyste zjistili, zda půda obsahuje správné živiny a pH pro růst smrku. Pokud jsou v půdě nedostatky nebo nerovnováha živin, můžete přidat hnojiva nebo přizpůsobit pH půdy.
4. Ochrana před škůdci a chorobami: Pokud zjistíte přítomnost škůdců nebo chorob, můžete zvážit použití vhodných pesticidů nebo fungicidů pro ošetření stromu. Je vhodné se poradit s odborníkem, který vám pomůže identifikovat správný přípravek a postup.
5. Řezání: Pokud části smrku vykazují vážné poškození nebo vadné větve, můžete zvážit odstranění těchto částí pomocí řezání. Odstraňování poškozených částí může pomoci zlepšit zdraví a estetiku stromu.
6. Konzultace s odborníkem: Pokud váš smrk stále pokračuje v usychání nebo není jasné, jaké jsou příčiny, je vhodné se poradit s odborníkem, jako je arborista nebo zahradník specializující se na stromy.

Výzkum a smrk ztepilý

Lesnický výzkum se v současnosti zaměřuje především na ověřování geneticky podmíněné proměnlivosti a získání nových poznatků o možnostech šlechtitelského výběru. Na tuto oblast se zaměřili vědci z VÚLHM, v. v. i. a v časopise Zprávy lesnického výzkumu prezentovali výsledky své práce v článku „Zhodnocení růstu proveniencí smrku ztepilého na Jesenicku a v Krušných horách ve věku 46 a 45 let“.

Výzkumníci hodnotili experimentální plochy založené v 70. letech 20. století v tehdejším Československu. V té době se jednalo o velký výzkumný úkol „Šlechtění vybraných lesních dřevin (smrk, douglaska) a zakládání semenných plantáží“.

Pro založení experimentu bylo v letech 1968-1972 shromážděno 92 vzorků osiva z různých evropských zemí. V letech 1976-1977 bylo v tehdejší ČSR založeno 15 výzkumných ploch, na kterých je zastoupeno 30 proveniencí původem z Česka, 5 ze Slovenska, 12 z tehdejší NDR, 6 z Polska, 5 z Běloruska, 4 z Rakouska a 3 z Bulharska.

Hodnocení provenienčních ploch po téměř 50 letech od založení, tj. se smrkem ztepilým ve středním věku, prokázalo jednoznačně nejlepší růst klimaticky i regionálně nejbližších proveniencí původem z hercynsko-karpatské oblasti, které v porovnání s ostatními vynikají svou objemovou produkcí.

Jejich hodnocení prokázalo významnou diferenciaci proveniencí, zvláště v případě výšek a porostních zásob. Na obou plochách dominovaly zejména provenience z Vysočiny, Jeseníků a Beskyd.

V případě nedostatku místního reprodukčního materiálu lesních dřevin v rámci dané PLO, pro relativní zachování dílčích populací dřevin, vědci doporučují zvážit možnost horizontálního přenosu v rámci vymezené semenářské oblasti.

Vědci zjistili, že důležitá je nejen intenzita, ale také typ výchovného zásahu; zvláště rozdíl mezi úrovňovým a podúrovňovým zásahem.

Nejvyšší efektivita využití slunečního záření byla v porostu se silným výchovným zásahem, kde došlo k redukci počtu jedinců z původních 3 500 stromů/ha na 1 300 stromů/ha. Silný výchovný zásah pětkrát zvýšil efektivitu využití slunečního záření v porovnání s kontrolní variantou bez porostní výchovy. Smrkový porost se silným výchovným zásahem měl asi o třetinu vyšší nárůst měřených hodnot než porost vychovávaný mírným zásahem (tj. lesa velkých rozměrů.

tags: #smrk #ztepily #ekologie #pestovani

Oblíbené příspěvky:

• Dopady změn životního prostředí na migraci
• Komunální odpad a hledání svobody
• Povinnosti původce odpadu
• Šampony s ohledem na přírodu
• Obraně proti znečištění ovzduší