Specifika Pícní na Orné Půdě Ekologického Zemědělství

Zemědělství je rozhodující součástí péče o krajinu, zachování životního prostředí a rázu krajiny. Obhospodařování travních porostů musí být v rovnováze se stanovištěm.

Podpora Extenzivního Hospodaření na Travních Porostech

Podpora extenzivního hospodaření na travních porostech je od roku 2007 poskytována v rámci osy II Programu rozvoje venkova. Mezi nejdůležitější opatření patří platby v méně příznivých oblastech (LFA platby), platby v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě (Natura 2000 platby) a agroenvironmentální opatření (AEO platby). Žádosti o dotaci u výše uvedených opatření spadají od roku 2008 do režimu tzv. jednotné žádosti, která se podává do 15. května. U AEO je jednou ze stěžejních podmínek pětiletý závazek, a proto v prvním roce pětiletého období žadatel kromě žádosti o dotaci podává i žádost o zařazení. Termín podání žádosti o zařazení je rovněž do 15. května.

Základní podmínkou opatření LFA, Natura 2000 a AEO je dodržování podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu, tzv. GAEC.

LFA Platby a Natura 2000 Platby

Poskytování LFA plateb upravuje nařízení vlády č. 75/2007 Sb. O platbu může žádat každý zemědělec obhospodařující minimálně 1 ha zemědělské půdy s kulturou travní porost v oblasti LFA. Žadatel se při podávání žádosti o poskytnutí platby zaváže, že bude provozovat zemědělskou činnost minimálně na 1 ha travního porostu v LFA, a to po dobu nejméně pěti kalendářních let následujících po roce, za který mu bude poprvé poskytnuta platba v rámci LFA.

Mezi podmínky rozhodné pro poskytnutí platby patří kromě dodržování GAEC užívání zemědělské půdy od data podání žádosti do 30. 9., údržba travního porostu pastvou nebo minimálně dvěma sečemi v termínech do 31. 7. a do 31. 10. a dodržení limitů intenzity chovu hospodářských zvířat minimálně 0,2 VDJ/ha travního porostu, maximálně však 1,5 VDJ/ha zemědělské půdy registrované k 31. 7. v evidenci půdy.

Čtěte také: Specifika ekologického pěstování

Platby Natura 2000 jsou poskytovány pouze na plochy, které se nacházejí v oblastech Natura 2000 a současně na území 1. zóny národních parků nebo chráněných krajinných oblastí. Podmínky pro poskytování plateb upravuje rovněž nařízení vlády č. 75/2007 Sb. Na rozdíl od LFA plateb není nutné dodržovat intenzitu chovu hospodářských zvířat.

AEO Platby

Podmínky poskytování dotací v AEO jsou uvedeny v nařízení vlády č. 79/2007 Sb. Travní porosty jsou podporovány konkrétně v podopatření Postupy šetrné k životnímu prostředí titulu Ekologické zemědělství a dále v podopatření Ošetřování travních porostů, které se člení na devět titulů. Ekologické zemědělství na travních porostech je s podopatřením Ošetřování travních porostů vzájemně kombinovatelné.

Mezi podmínky tvořící tzv. základní úroveň AEO patří kromě GAEC dodržování minimálních požadavků na použití hnojiv a statkových hnojiv, dále dodržování minimálních požadavků na použití přípravků na ochranu rostlin a dodržování podmínek na ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů. Další hlavní podmínkou je údržba travního porostu pastvou nebo sečemi, přičemž u titulů podopatření Ošetřování travních porostů jsou podmínky údržby travního porostu definovány specificky pro každý jednotlivý titul.

Odlišnosti lze tak najít v daných termínech sečí, v možnostech hnojení i v intenzitě provádění pastvy hospodářskými zvířaty. Podmínka dodržování intenzity je totožná jako u LFA plateb - tj. minimálně 0,2 VDJ/ha travního porostu, maximálně však 1,5 VDJ/ha zemědělské půdy k 31.

Navržené Změny v AEO

V současné době je ze strany povinných připomínkových míst i zástupců odborné zemědělské veřejnosti posuzován návrh změn v podmínkách AEO. Z hlavních bodů návrhu novely nařízení vlády č. 79/2007 Sb. lze zdůraznit následující změny týkající se hospodaření na travních porostech. Tyto změny by v případě jejich schválení měly platit již pro rok 2008.

Čtěte také: Děti ohrožené ve vývoji: role pedagoga

• V návrhu novely je zapracováno dorovnání platby pro ekologické hospodaření na travních porostech.
• Vedení Ministerstva zemědělství ČR rozhodlo o zvýšení sazby na 89 eur/ha.
• Toto zvýšení je platné pouze pro ekologické zemědělce hospodařící na travních porostech, kteří veškerou zemědělskou půdu vedenou v evidenci půdy obhospodařují v režimu ekologického zemědělství nebo v režimu přechodného období do ekologického zemědělství.

U farem se souběhem ekologického a konvenčního hospodaření bude výše dotace na travní porosty ponechána v původní výši, tj. 71 eur/ha. Dotace se vyplácí v korunách, přičemž kurz platný pro přepočet dotace v roce 2008 činí 26,364 Kč/euro. Cílem navržené diferenciace sazeb v titulu ekologické zemědělství na travních porostech je zvýšená podpora ekologicky hospodařících zemědělců, kteří v tomto systému obhospodařují celou svou farmu.

Do návrhu novely je dále zapracován požadavek vznesený zástupci odborné zemědělské veřejnosti na umožnění přepásání ploch zařazených do titulu Ptačí lokality na travních porostech - hnízdiště chřástala polního. Návrh počítá s možností pastvy hospodářských zvířat na těchto plochách po provedení první seče, kterou lze v případě tohoto titulu provádět po 15.

Avizovaná Úprava v GAEC

Další úprava týkající se hospodaření na travních porostech byla již avizována ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem. V nastavení GAEC je jednou z podmínek pro obdržení plné výše dotací uveden zákaz změny kultury travní porost na kulturu orná půda. Tento zákaz vychází z požadavku Evropské komise na udržení poměru stálých pastvin vůči celkové zemědělské půdě. Zákon o zemědělství v rámci definice kultury travní porost však dovoluje jednou za pět let travní porost za účelem zúrodnění rozorat. Rozorání za účelem zúrodnění a provádění obnovy travního porostu se nepovažuje za změnu kultury travní porost na kulturu orná půda.

Obnova travních porostů patří mezi radikální způsoby zlepšení druhové skladby porostů, a proto je vhodné vycházet z druhového složení stávajícího porostu a ekologických podmínek stanoviště. V rámci provádění obnovy travního porostu s krycí plodinou bude vyžadováno, aby do 31. srpna byla krycí plodina sklizena a na pozemku se nacházel souvislý travní porost.

U opatření AEO a LFA je nutné při obnově travního porostu dodržovat všechny podmínky rozhodné pro poskytnutí dotace, s výjimkou termínu provedení první seče. Za vhodných podmínek lze tedy při provádění obnovy travních porostů finalizovat krycí plodinu, nicméně primární účel obnovy travních porostů, jímž je zlepšení mimoprodukčních, popřípadě produkčních funkcí travního porostu, musí být zachován. Návrh novely AEO bude po řádném vypořádání připomínek předložen vládě ČR ke schválení.

Čtěte také: Početnost mloka v Praze

Ekologické Zemědělství a Intenzifikace

Základem ekologického zemědělství je holistické chápání přírody, které je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje, říká zákon. Reakcí na tuto situaci jsou nyní snahy o trvale udržitelný rozvoj, respektive setrvalé zemědělství. Má-li tedy nadále být obecně setrvalé zemědělství ekologicky únosné a také ekonomicky přijatelné a rovněž sociálně spravedlivé i humánní, pak jedním ze způsobů dalšího vývoje bude ekologická intenzifikace. Efektivně vyrábět nelze bez určité intenzity pěstování.

To znamená, že v lepších podmínkách by se mělo intenzivně využívat především travních porostů obnovovaných, přisévaných a intenzivních trvalých. Každý travní porost se přizpůsobuje svému stanovišti, pokud ho určitou dodatkovou energií nedonutíme změnit strukturu, produkci a kvalitu. To je ovšem rentabilní pouze v lepších půdně-ekologických podmínkách.

V horších podmínkách se travní porosty využívají extenzivně nebo, při současném nízkém stavu skotu, kdy krmení není prostě potřeba, se pro píci nevyužívají vůbec. Tím se význam travních porostů ještě víc přesouvá na jejich mimoprodukční, ekologické funkce.

Ekologické Podmínky a Organizace Pastvy

Pastva skotu (masné krávy, telata a volci plemene aberdeen angus) probíhala v letech 2004 až 2007 na rozhraní Krkonoš a Jizerských hor v nadmořské výšce 580 metrů. V porostu trvalé pastviny převládaly kostřava červená, psineček tenký, trojštět žlutavý a z dvouděložných druhů pampeliška lékařská a pryskyřník prudký.

Půdní druh - půda hlinito-písčitá, slabě až středně skeletovitá, půdní typ kryptopodzol (hnědá půda středně až silně podzolovaná), humus 3,33 %, pH 5,0, P 78 mg/kg, K 156, Mg 138, Ca 1633. Průměrné roční srážky 1020 mm, teplota 5,8 OC, průměrné srážky za vegetační období 505 mm, průměrná teplota za vegetační období 11,9 OC.

Uspořádání pokusu: šest variant ve čtyřech opakováních, parcely 200 m2, na každé parcele lyzimetr v hloubce 0,4 m o záchytné ploše 0,25 m2.

Varianty:

• Var. 1 - kontrola, dva pastevní cykly, nehnojená
• Var. 2 - dva pastevní cykly, statková hnojiva
• Var. 3 - kontrola, tři pastevní cykly, nehnojená
• Var. 4 - tři pastevní cykly, statková hnojiva
• Var. 5 - kontrola, čtyři pastevní cykly, nehnojená
• Var. 6 - čtyři pastevní cykly, statková hnojiva

Chlévský hnůj byl aplikován na podzim a močůvka po prvním pastevním cyklu. Statková hnojiva i zvířata pocházely ze stávající ekofarmy - uzavřené hospodářské jednotky. Nedopasky se kosily po každém pastevním cyklu lištovou, protiběžnou sekačkou a zůstávaly ležet.

Termíny pastevních cyklů:

• Dva cykly - do 20. 6., do 15. 9. (7 až 10 dní 1 DJ v oplůtku 200 m2)
• Tři cykly - do 31. 5., do 15. 7., do 15. 9. (5 až 8 dní 1 DJ v oplůtku 200 m2)
• Čtyři cykly - do 20. 5., do 30. 6., do 15. 8., do 30. 9.

Využívání Pastviny a Kvalita Píce

Stupňované dávky dusíku formou pouze statkových hnojiv zvyšují výnos méně, než by se očekávalo. Je to dáno zvýšenou frekvencí využívaní . Při stejné úrovni hnojení platí, že zvýšeným počtem pastevních cyklů klesá výnos, ale stoupá kvalita. Toto pravidlo není sice dogma, protože výnosy zpravidla klesají až po dvou, někdy třech využitích, ale v zásadě je určující. To je vidět na nehnojených variantách s tendencí snižování výnosů s počtem pastevních cyklů.

Při vyšším zatížení skotem v kombinaci s vyšší intenzitou využívání se zvyšuje koncentrace NL z 113,7 g/kg sušiny (při zatížení 0,9 DJ/ha a dávce N54) na 130,4 g/kg sušiny (při zatížení 1,4 DJ/ha a dávce N84) až na 152,6 g/kg sušiny (při zatížení 2 DJ/ha a dávce N120) při současném snížení koncentrace vlákniny v píci a mírném zvýšení koncentrace energie v píci.

Současně ovšem dochází i k vyšší stravitelnosti a dobrovolnému příjmu píce zvířaty. Přitom zvýšený příjem sušiny, díky zkrmování v ranější fenofázi intenzivnějším využíváním, není zanedbatelný. Při kvalitě a chutnosti píce a dvou pastevních cyklech je denní příjem sušiny 2 kg na 100 kg živé váhy zvířete, ale při čtyřech pastevních cyklech je to už 2,76 kg. Přídavkem jádra se tento příjem snižuje.

V konečném důsledku se tak produkční účinnost kvalitní píce zvyšuje až na dvojnásobek, šetří se jádro a stávající plochu pastvin, respekt. trvalý travní porost (TTP) by stačilo využít menší stádo skotu.

V podmínkách extenzivního zatížení zemědělské půdy skotem, které u nás nastalo po roce 1989, a souběžné intenzifikaci mléčné užitkovosti dojených krav (nyní 6500 kg), je nutně tato užitkovost doháněna jádrem. Do určité užitkovosti lze však zajistit zvýšenou potřebu živin pro vysoce užitkové krávy právě intenzifikací využívání travních porostů. Potom by stačilo na litr mléka asi 0,1 až 0,15 kg jádra namísto současných 0,3 kg, nehledě na dobu laktace.

Intenzita využívání travních porostů snižuje produkci píce z hektaru, ale podstatně zvyšuje její kvalitu. Ta je charakterizovaná zejména vyšším dobrovolným příjmem píce s vyšší koncentrací živin a energie, což ve vazbě na redukované stádo skotu umožňuje zkrmovat více objemné píce zvířeti ročně při nižší spotřebě koncentrátů.

Extenzivní způsob obhospodařování TTP naopak vede k přebytkům nezkrmitelné píce a zvyšuje nároky na spotřebu jadrných krmiv. Pro stádo skotu v ČR je to řádově o 0,75 milionu tun. Tato situace vede v konečném důsledku k vyšší produkci statkových hnojiv v ekvivalentu kejdy skotu o několik milionů m3, potažmo celkového množství dusíku, a tak zvyšuje ekologickou zátěž životního prostředí (u podniků se 100% TTP, kdy je nelze aplikovat ani na ornou půdu).

Mimo to se dá očekávat další zátěž životního prostředí dusičnany v případě rozorání určité části stávajících travních porostů pro výrobu obilovin. Po vzrůstu jejich cen na podzim roku 2007 (průměrná cena krmné směsi pro dojnice byla 5500 Kč/t do žní 2007, a na podzim 7000 Kč/t).

Racionální Pastva a Podzemní Vody

Výsledky ukazují na vliv zvyšujícího se zatížení skotem a zvyšujících se dávek statkových hnojiv, tj. hnoje a močůvky skotu, na minerální dusík a základní makroprvky - P, K, Ca, Mg a S v lyzimetrických vodách. Bereme v úvahu jejich množství v perkolátech v přepočtu na ha v hloubce 0,4 metru. V průběhu čtyř let u minerálního dusíku (podíl dusičnanového dusíku v lyzimetrických vodách byl v našem případě 93 %) nedošlo ani při nejvyšších dávkách hnoje a močůvky ke zhoršení situace proti kontrole. Hodnoty v přepočtu na hektar jsou velice nízké.

Zatímco na nehnojených kontrolách se jedná v průměru o 0,6 kg vyplaveného minerálního dusíku na hektar a rok, na hnojených variantách jsou hodnoty od 0,95 do 1,15 kg/ha. Pokud se týká vlastních dusičnanů (NO3-), pak na nehnojených parcelách byla jejich průměrná koncentrace 4,2 mg/l a na hnojených 8,5 mg/l . Tady je vidět bezprostřední ekologická - vodoochranná funkce travních porostů.

Na černém úhoru, bez použití hnojiv, bývá proplavení minerálního dusíku až pětinásobné. Zapojený drn je schopen zachytit až 80 % dešťových srážek a hlavně škodliviny jako dusičnany, fosforečnany a využít je k produkci píce. Důležité je také to, že luční a pastevní půda obsahuje více uhlíku než orná, a při širším poměru C/N - více než 20, je všechen minerální dusík (uvolněný mineralizací, eventuálně z hnojiv) ihned spotřebován mikroorganismy.

V této půdě bývá až 98 % dusíku vázaného v organické formě a jen asi 2 % ve formě minerální (s vyšším podílem dusičnanového), přijatelné pro rostliny.

Draslíku se v průměru infiltrovalo do hloubky 0,4 metru 3,2 kg/ha na nehnojených a 7,23 kg/ha na hnojených variantách. Vápníku bylo v průměru čtyř let naměřeno v lyzimetrických vodách sice pouze 1,4 kg/ha na nehnojených a 6,4 kg/ha na hnojených variantách, avšak na jiných stanovištích (zvláště úrodnějších a s vyšším pH) to bylo až 60 kg proplaveného Ca na hektar. Velké množství proplaveného Ca a Mg upozorňuje na potřebu dodání těchto prvků hnojením (nebo v lizech) zvláště na pastvinách (travní tetanie).

Množství P nebylo hnojením průkazně ovlivněno. V přepočtu na hektar se hodnoty pohybovaly od 0,06 do 0,83 kg. Množství hořčíku se hnojením průkazně zvyšuje. Hodnoty Mg se pohybovaly od 0,1 do 0,37 kg/ha.

Vliv Pastvy na Složení Porostu

Na začátku pokusu bylo v porostu zjištěno celkem 51 druhů vyšších rostlin, z toho 12 druhů trav, pět druhů leguminóz a 34 druhů ostatních dvouděložných. Pokryvnost trav byla v průměru 44 %, leguminóz okolo 3 % a ostatních dvouděložných 43 %.

Klíčové Informace

• Hospodaření na travních porostech podporují v rámci Programu rozvoje venkova tři druhy plateb.
• Navržená novelizace nařízení vlády č. 79/2007 Sb. se týká i hospodaření na travních porostech.

tags: #specifika #picninarstvi #orna #půda #ekologické #zemědělství

Oblíbené příspěvky:

• Důležité informace pro obyvatele Chrastu
• Co jsou otoakustické emise (OAE)?
• Komplexní přehled o odvozu odpadu v Praze
• Příroda v okolí Nisy
• Cíle organizace Greenpeace