Snaha o omezení klimatických změn: Co to je a proč je důležitá

Klimatickou změnu nelze zastavit, ale je možné ji zpomalit a rychle se adaptovat. V polovině dubna to řekl Petr Sklenička, rektor České zemědělské univerzity (ČZU), na konferenci Proměny zemědělství.

Mitigace je snaha zpomalit klimatickou změnu. Tato opatření jdou po příčině této změny, což je především vypouštění skleníkových plynů. Tyto plyny se snaží omezit, do budoucna je téměř vyloučit a podobně. Tím by mělo dojít ke zpomalení klimatické změny.

Adaptace je oproti tomu strategie přežití, přizpůsobení se. Adaptační opatření tedy již počítají s tím, že se klima bude měnit a že s tím souvisí řada dalších věcí. Jedná se o mnoho typů opatření, od vodohospodářských až po legislativní, dotační, sociální nebo daňová.

Česká republika je součástí evropského společenství a má odpovědnost vůči celé planetě. Nicméně odhaduje se, že Češi mají potenciál přispět ke zmírnění klimatické změny zhruba 0,3 promile, vyjádřeno podílem naší země na celkové emisi skleníkových plynů. I když se tady budeme sebevíc snažit, nikdo to ani nezaznamená. Ale zdůrazňuji, že my jako vyspělá země tak činit musíme. Oproti tomu adaptační opatření máme plně ve svých rukou.

Na ČZU spočítali, že rychlost klimatické změny je v tuto chvíli stále vyšší než rychlost adaptace. Výpočet je pro Česko, pro Evropu jsme neměli data. A je to strašně nebezpečné, protože klimatickou změnu bychom měli začít dohánět a pokud možno ji našimi opatřeními předehnat, a tedy být připraveni na to, co přijde.

Čtěte také: Omezení ohrožení v ČR

Velká většina adaptačních opatření je dlouhodobá, jejich efekt se projeví až po letech. Spadají do tří kategorií: ochlazování povrchu půdy, zadržování vody a šlechtění. První dvě skupiny se navzájem prolínají a doplňují.

Ochlazování povrchu půdy a zadržování vody

Ochlazování povrchu je velmi důležité, protože s tím, jak stoupá teplota, za posledních šedesát let se uvádí asi o 2,2 stupně, dochází k rychlejšímu vypařování vody z půdy. S vodou v půdě nyní hospodaříme špatně, půda příliš rychle vysychá, což má dopady mimo jiné na výnosy zemědělských plodin nebo na zdravotní stav lesních porostů.

Řada opatření přichází v úvahu, od agrotechnických, tedy aby půda byla co nejdéle zakryta nějakou plodinou, a nikoli holá, aby se používaly v osevních postupech meziplodiny (rostliny pěstované v období mezi dvěma hlavními plodinami, pozn. red.), až po krajinná, jako například zřizovat remízky a vracet trvalou zeleň do krajiny. To například zabraňuje proudění výsušných větrů, které dále urychlují výpar vody z půdy.

Je důležité udržet vodu v dané lokalitě, protože stále větší podíl srážek bude padat v podobě prudkých, přívalových dešťů. Současná krajina ale neumí s těmi přívalovými srážkami příliš pracovat. Prostě spadnou, rychle odtečou, cestou napáchají mnohdy škody a v krajině pak voda chybí.

Měli bychom se naučit dešťovou vodu zadržet, například tím, že postavíme množství vodních nádrží, malých, středních i těch velkých přehradních. Měli bychom si osvojit principy moderní závlahy, zavlažovat zemědělské plodiny a brzy i některé lesní porosty. Chytrou závlahu skvěle ovládají například v Izraeli.

Čtěte také: EU zpřísňuje emisní normy

V letech 2017 a 2018 jsme dělali mezi zemědělci rozsáhlý průzkum a ptali jsme se jich, jaký mají zájem o závlahy. Mezi oběma průzkumy proběhlo extrémně suché léto, nicméně jen tento jeden suchý rok zvedl mezi zemědělci zájem o závlahy z 25 na 65 procent. Do budoucna ale může přijít takových let několik za sebou.

Na severu dnešní Itálie se dá ukázat, jak budou vypadat důsledky klimatické změny v blízké budoucnosti stále častěji i u nás. Dva roky tam bylo takové sucho, že prakticky vyschla řeka Pád, krajina byla úplně vyprahlá, tráva zežloutla. A nyní tu samou oblast trápí rozsáhlé záplavy, když během dvou dní tam spadl půlroční úhrn srážek. Takže i takhle dramaticky to může vypadat, přitom sever Itálie je od Česka už jen kousek.

Závlahy v lesích už u nás na ČZU testujeme a ne vždy se jedná o rozvody hadic či trubek. Když máte například paseku vytěženou po kůrovci, povrchová teplota takové čerstvé, nezarostlé paseky se může v letních měsících dostat až nad 50 stupňů Celsia. Přitom vedle, kde je zdravý les, může být pod korunami stromů ve stejnou chvíli jen dvacet stupňů. Na takové pasece se velmi těžce zakládají nové porosty, protože odhalená rozpálená půda špatně hospodaří s vodou. Pro tyto rané fáze pěstování lesa by se tedy závlahová opatření velmi hodila. Kromě kapkových závlah je namístě také gravitační dotace podzemních vod.

V našem projetu Chytrá krajina děláme pokusy, kdy vodu zadržujeme a infiltrujeme ji, aby se dostala do podzemní vody v porostech, kde tato hladina v důsledku sucha výrazně klesla. Tak hrozí, že nastane problém mimo jiné s potravinovou bezpečností.

Šlechtění a nové plodiny

Některá mitigační opatření, například omezení orby nebo stanovení maximálních počtů dobytka či prasat kvůli emisím metanu, povedou ke snížení množství zemědělských výnosů, tedy i potravin.

Čtěte také: Omezení Ekologické Stopy

Třeba v Severní Americe zkoumali dopady klimatických změn pro různé plodiny. Pokud dojde k nárůstu průměrné teploty o další dva stupně Celsia, očekává se u pšenice pokles produkce o 15 procent, u sóji o 30 procent a nejvíc zasažena by byla kukuřice, tam by výnosy klesly o 40 procent.

Brzy se českých banánů asi nedočkáme. Na druhou stranu nejde vždy jen o průměrnou teplotu, ale o výkyvy teplot a dalších klimatických ukazatelů jako takových. Například se ukazuje, že ačkoli průměrná teplota naznačuje, že by se mělo stále více dařit meruňkám, paradoxně v posledních deseti letech meruňky mnohokrát vymrzly. Takže nejde jen o jeden ukazatel, který vyhovuje dané plodině, ale o řadu faktorů, které už tak vyhovovat nemusí. Nicméně dá se předpokládat, že do Česka budou přicházet nové plodiny, jestli budeme pěstovat olivovníky nebo něco jiného, to je otázka.

Šlechtění plodin může pomoci snížit množství pesticidů, které se používají pro ošetřování rostlin. Tím, že vypěstujeme odolnější odrůdu, můžeme těchto látek aplikovat méně nebo vůbec žádné. Zrovna tak je možné šlechtit plodiny na větší toleranci vůči suchu nebo na toleranci vůči rozdílům teplot. V Česku se totiž může stát, že nastanou velmi rozdílné teploty ve dne a v noci.

V oblasti geneticky modifikovaných potravin má Evropská unie jedny z nejpřísnějších předpisů. Bohužel v tomto si Evropská unie podtrhává židli, když některé techniky zakazuje, na rozdíl od Spojených států a dalších velkých hráčů. To samozřejmě mimo jiné znamená odliv těch nejlepších mozků tam, kde jim dovolí pracovat.

Dlouhodobé plány a vize

V Česku existuje Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který vznikl už v roce 2015. Problém je v jejich naplňování. Politici mají jen čtyřleté volební období a nedívají se deset, dvacet let dopředu. Schopnost naplňovat dlouhodobě své vize má jen malé procento politiků. Mnoho z nich si spíše řekne: když teď vložím peníze do adaptačních opatření, výsledky uvidí až druhá či třetí generace po mně. To raději postavím pár kilometrů dálnic, za to dostanu víc politických bodů. Na druhou stranu musím uznat, že celkově snaha o boj s klimatickou změnou sílí, i částka, která se tomu věnuje, stoupá. Ovšem rychlostně jsme pořád klimatickou změnu ještě ani nezačali dohánět, natož abychom získali náskok. Jenže čím víc budeme s adaptací otálet, tím víc se později prodraží. A to ne dvakrát či třikrát, ale o řád či o dva řády.

Když to shrnu, jsou důležitá adaptační opatření tato: vodní nádrže, chytré závlahy, šlechtění odolných plodin. Součástí musí být precizní zemědělství, efektivní protierozní ochrana, výsadba stromů, tvorba mokřadů a revitalizace vodních toků. Důležité je také zpomalovat vodu, aby neodtékala tak rychle.

Regulační drenáž dokáže zpomalit odtok vody z povodí, vodu jímá a opět ji vrací do krajiny. V některých podmínkách ji dokáže v době sucha dokonce pomocí těchto drenáží spodem vrátit ke kořenům rostlin.

Je důležité motivovat zemědělce, například pobídkou v tomto smyslu: milý zemědělče, pokud si na vlastních pozemcích postavíš ze státních dotací závlahovou nádrž a nasbíráš si do ní vodu během přívalových dešťů, máš tu vodu zadarmo. Pokud si ale vzpomeneš až v létě, kdy je vody málo, že chceš čerpat vodu z řeky, budeš to mít velmi drahé. Jsem pro motivaci z obou stran, kdy se do opatření vloží dotační i soukromé peníze. Je to v podstatě princip pákového efektu, kdy jedna vynaložená dotační koruna dokáže generovat násobný finanční efekt.

Proces přizpůsobení se dopadům klimatických změn a snaha o snížení způsobených škod. Příklady současných adaptačních opatření jsou například protipovodňové zábrany, změny pěstovaných plodin nebo přesídlení do výše položených oblastí, které nebudou postiženy zvyšováním hladiny oceánů.

Používá se též název agrivoltaika. Jde o koncept, při kterém je krajina využívána k zemědělské produkci a zároveň k výrobě elektřiny (pomocí fotovoltaických panelů). Fotovoltaická řešení mohou být velmi různá - panely například mohou být umístěny několik metrů nad zemí na podstavci či ve svislé poloze tak, aby se mezi nimi nebo pod nimi mohla pohybovat zemědělská technika. To umožňuje pěstování plodin, kterým nesvědčí celodenní přímé slunce a pro optimální růst potřebují určité zastínění, jako je třeba brokolice, špenát, bazalka nebo salát (locika). Jinou možností je nechat na pozemku takto navržené fotovoltaické elektrárny pastvinu pro hospodářská zvířata, jež mohou v případě potřeby pod panely rovněž najít stín nebo částečný úkryt.

tags: #snaha #o #omezeni #klimatickych #zmen #co

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická iniciativa NET4GAS slaví jubileum
• Metody Ivana Houdka
• Ochrana oceánů
• Komplexní přehled o odvozu odpadu v Praze
• Zelený koš do koupelny – recenze