Snědek (Ornithogalum) je rod jednoděložných rostlin z čeledi chřestovité. Po světě je rozptýleno na 200 druhů snědků. Někteří autoři zastávají užší pojetí a vyčleňují z rodu Ornithogalum ještě další menší rody, např. Loncomelos Rafin. - česky snědovka a Honorius S.F. Grey - česky snědovec.
V ČR roste zhruba 7 druhů z rodu snědek (Ornithogalum). Na sušších místech teplých oblastí je běžný snědek Kochův (Ornithogalum kochii). Vzácnější je snědek chocholičnatý (Ornithogalum umbellatum), který však na Moravě skoro chybí. Snědek rozkladitý (Ornithogalum divergens) se kdysi vyskytoval na Znojemsku, nyní patří v ČR mezi nezvěstné druhy. Silně ohroženým druhem (C2) je snědek jehlancovitý neboli snědovka jehlancovitá (Ornithogalum brevistylum, syn.: Loncomelos brevistylus), která v ČR roste pouze v Bílých Karpatech.
Rovněž výskyt druhu snědek pyrenejský neboli snědovka pyrenejská (Ornithogalum pyrenaicum, syn.: Loncomelos pyrenaicus) je omezen jen na Hostýnské vrchy a okolí a Bílé Karpaty. V ČR se vyskytuje pouze snědek pyrenejský kulatoplodý (Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum) a patří mezi kriticky ohrožené druhy. Výskyt snědku hřebenitého neboli snědovce hřebenitého (Ornithogalum boucheanum, syn.: Honorius boucheanus) je v ČR omezen pouze na jižní Moravu.
Snědek pyrenejský kulatoplodý je vytrvalá rostlina osidlující travnaté sady, sušší louky, meze a křovinaté stráně. Do první poloviny 20. století byl snědek pyrenejský kulatoplodý v oblasti Bílých Karpat a Hostýnských vrchů považován za hojný plevel v obilných polích. S nástupem hluboké orby ovšem pro něj skončily dobré časy. V současnosti se taxon vyskytuje velmi vzácně pouze na východní Moravě v Hostýnských vrších a ve střední části Bílých Karpat. V posledních desetiletích jeho lokality ubývají a zmenšuje se počet přežívajících jedinců.
Areál poddruhu snědku pyrenejského kulatoplodého se táhne od našich moravských lokalit přes Balkánský poloostrov až do Malé Asie. Na severu Balkánského poloostrova se potkává s areálem nominátního poddruhu (snědek pyrenejský pyrenejský), který se vyskytuje dále na západ až po jižní Anglii. Tento poddruh zaujímá převážně východní část areálu druhu. Je rozšířen od Moravy po Turecko. Na západ zasahuje do Itálie, na sever přes Maďarsko na Moravu. Centrum výskytu je na Balkánském poloostrově a v Malé Asii. Výskyt tohoto taxonu byl v minulosti soustředěn převážně na oblasti Hostýnských vrchů a Bílých Karpat.
Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách
Jedná se o vytrvalé pozemní byliny, s cibulemi. Jsou to rostliny jednodomé s oboupohlavnými květy. Listy jsou po několika v přízemní růžici, jsou jednoduché, přisedlé, s listovými pochvami. Čepele listů jsou celokrajné, většinou čárkovité až kopinaté, často s bílým středním pruhem, žilnatina je souběžná. Květy jsou oboupohlavné, jsou v květenstvích, zpravidla v hroznech nebo v chocholících. Na bázi květních stopek jsou listeny, které jsou často bělavé či membránovité. Okvětí se skládá z 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech (3+3), které jsou volné, zpravidla bílé, zelenavé či nažloutlé. Tyčinek je 6. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, semeník je svrchní.
Statné, vytrvalé, 50-120 cm vysoké byliny s vejcovitě kulovitou až vejcovitou cibulí bez pacibulek. Listy, vyrůstající po 5-8, jsou široce čárkovité až páskovité, sivě zelené až zelené, bez středového bílého proužku, 25-40 cm dlouhé, v době květu zasychající. Stvol je přímý, oblý a nese 20-50) cm dlouhé, hroznovitě válcovité, bohaté květenství. Květy jsou šestičetné, s okvětními lístky hvězdovitě rozestálými, na okraji zvlněnými, zelenobílými, na rubu se zeleným středovým pruhem, který prosvítá na líc, za plodu zasychající, rozestálé a neobklopující mladou tobolku. Květní stopky jsou před rozkvětem vzpřímené, později rovnovážně odstálé, za plodu přitisklé k vřetenu květenství, podepřené blanitými listeny, které dosahují zhruba do poloviny květní stopky. Plodem jsou kulovité až vejcovitě kulovité tobolky.
Snědek pyrenejský kulatoplodý je schopen růst v různých typech rostlinných společenstev, vyskytuje se (či se v minulosti vyskytoval) v polních kulturách, na loukách a pastvinách, ale i v křovinách, akátinách a dubohabřinách. Druh podhorských luk a křovinatých strání. Dříve se u nás vyskytoval také jako plevel v polních kulturách. V současné době roste především v ovsíkových loukách svazu Arrhenatherion elatioris, na střídavě vlhkých bezkolencových loukách svazu Molinion caerulae, v křovinatých lemech, zarůstajících sadech a vzácně i v dubohabřinách, na hlubších, humózních, slabě zásaditých půdách.
Geofyt, kvetoucí na přelomu června a července.
Druh patří podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. a Zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. mezi zvláště chráněné rostliny. Červený seznam cévnatých rostlin ČR - druh kriticky ohrožený (C1). Stejně jako zvláště chráněná rostlina je chráněn i mrtvý jedinec tohoto druhu, jeho část nebo výrobek z něho, u něhož je patrné z průvodního dokumentu, obalu, značky, etikety nebo z jiných okolností, že je vyroben z části takovéto rostliny (§ 48 odst. 4 z.
Čtěte také: Více o rizicích v přírodě
Zvláště chráněné rostliny jsou chráněny ve všech svých podzemních i nadzemních částech a všech vývojových stádiích, chráněn je i jejich biotop. Je zakázáno tyto rostliny sbírat, trhat, vykopávat, poškozovat nebo jinak rušit ve vývoji. Je též zakázáno je držet, pěstovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat nebo nabízet za účelem prodeje nebo výměny (§ 49 odst. 1, z. 114/1992 Sb.).
Snědek pyrenejský kulatoplodý je v ČR vzácným druhem na okraji areálu. Jeho populace byly v druhé polovině 20. století výrazně omezeny zavedením hluboké orby na polích a ponecháním luk ladem. Pro úspěšné udržování populací je navrhováno kosení jednou ročně v letních měsících, tedy v době po odplození. Taxon je chráněn zákonem jako kriticky ohrožený, v aktuálním Červeném seznamu je dle kritérií IUCN veden jako ohrožený, ve starší kategorizaci je však označen jako kriticky ohrožený v kategorii C1t. Druh je chráněn územně v rámci několika maloplošných zákonem chráněných území. Pro populace je připravován záchranný program. Monitoringu populací a dohledu nad managementem se věnuje Odbor životního prostředí městského úřadu v Bystřici pod Hostýnem.
Limitním faktorem pro snědek je způsob hospodaření (sukcesní změny stanoviště v důsledku příliš intenzivního, změněného nebo nevhodného managementu) a poškozování rostlin okusem zvěře, v lesních porostech jsou to pak i světelné podmínky. Ojediněle dochází i k přímému poškozování lokalit a to jak rytím prasat divokých při hledání potravy, tak lidskou činností např.
Nejpodobnějším druhem je snědek jehlancovitý (Ornithogalum brevistylum), který se odlišuje bílými okvětními lístky, které jsou na okraji rovné a zelený středový pruh na rubu neprosvítá na líc a za plodu jsou svinuté okolo tobolky. Oba druhy se u nás navíc v přírodě, až na okolí Uherského Brodu, téměř nepotkávají.
Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě
tags: #snědek #v #přírodě #chráněné #druhy