Snižování emisí v dopravě

V otázkách ochrany klimatu urazilo Německo od roku 1990 velký kus cesty: Do konce roku 2019 se emise skleníkových plynů snížily o 35 procent. Nový balíček opatření na ochranu klimatu přijatý spolkovou vládou se má týkat také nákladní silniční dopravy. Emise CO2 přitom mají negativní dopad nejen na životní prostředí, ale přináší s sebou i nepříznivé ekonomické důsledky. Podle Evropské agentury pro životní prostředí vznikají každý rok ekonomické škody způsobené klimatem, které jdou do milionů. Stále více výrobních a obchodních firem si proto stanovilo za cíl snížit své vlastní emise CO2. Téměř 60 procent emisí CO2 v Německu pochází z elektráren a průmyslových zařízení. Avšak i v logistice je snižování emisí faktorem, který nejen pomáhá životnímu prostředí, nýbrž také snižuje provozní výdaje.

Snižování CO2 a výdajů zároveň

Italská společnost GreenRouter zkoumá CO2 emise v dodavatelském řetězci jednotlivých logistických firem a analyzuje výsledky. Jako partner celosvětové organizace Global Standards One (GS1) přispívá stejnojmenný nástroj vývojářů z Itálie ke zlepšení řetězce přidané hodnoty. Nástroj sleduje spotřebu v silniční nákladní dopravě.

Na příkladu vozidla o maximální přípustné hmotnosti 26 t emisní třídy EURO 6 byly měřeny hodnoty CO2 při plném zatížení a při jízdě naprázdno. Hodnoty CO2 na ujetý kilometr činily 0,9 kg CO2 při plném zatížení a 0,7 kg CO2 při jízdě naprázdno.

Při bližším pohledu však celková bilance vypadá jinak: Plně naložený kamion produkuje sice o 25-30 procent více emisí než vozidlo jedoucí naprázdno. Avšak na náklad, který toto vozidlo mohlo přepravit, bude použito jiné vozidlo, které navíc musí na místo určení nejprve dojet. To znamená, že pak jedou dvě vozidla a obě mají minimálně jednu jízdu naprázdno a jednu se zátěží. K tomu je nutno připočítat případně dokonce různé delší dojezdové trasy. V tomto případě se tedy musí sečíst jízda naprázdno a jízda dalším nákladním vozidlem. Proto jízdy naprázdno způsobují v porovnání vyšší podíl emisí než jízdy s plným zatížením.

Objednávky na zpáteční jízdy na poslední chvíli

Používání burz přeprav je jak ekonomicky, tak i ekologicky udržitelné. Neboť jedním z nejúčinnějších opatření, jak snížit jízdy naprázdno a tím kompenzovat emise CO2, je používání digitálních dopravních platforem, jako je burza nákladů od TIMOCOM. Dodavatelé i zadavatelé zde najdou přepravy a volné vozy i na poslední chvíli. Vytížení vozového parku tak lze zvýšit až o 30 procent a zisk až o 15 procent. Současně lze dosáhnout snížení emisí CO2 o 23 procent. Vyplývá to z výsledků měření společnosti GreenRouter, která analyzovala údaje dopravní firmy s vlastním vozovým parkem. Díky systematickému používání burzy nákladů bylo používání zdrojů dlouhodobě optimalizováno a přineslo zisk.

Čtěte také: Cíle EU v oblasti snižování emisí v dopravě

Udržitelná doprava a úspora výdajů

Doprava přátelská k životnímu prostředí roste na významu i u průmyslových a obchodních firem, které chtějí optimalizovat vlastní klimatickou bilanci. Úspora emisí CO2 ve všech oblastech dodavatelského řetězce je velmi důležitým tématem, a to nejen proto, aby se firmy vyhnuly platbám kompenzací. Mnoho společností posunulo udržitelnost a ochranu životního prostředí na žebříčku svých hodnot nahoru. Používáním digitálních dopravních platforem mohou všichni zúčastnění - zasilatelé z průmyslu a obchodu, jakož i dopravci a dopravní firmy - těžit z úspory výdajů. Snižováním emisí CO2 získá jak životní prostředí, tak i my všichni.

Dopady znečištění ovzduší z dopravy

Emise z výfuků jsou pro naše zdraví škodlivější než emise z letadel, lodí nebo z elektráren. Jsou vypouštěny v bezprostřední blízkosti lidí a na kvalitu ovzduší ve městech tak mají často největší vliv. Zhoršená kvalita ovzduší způsobuje přibližně 10-20krát více předčasných úmrtí než dopravní nehody a stojí za růstem vážných onemocnění. Celkové roční škody ze znečištěného vzduchu odhaduje světová banka na 5 % HDP.

V PRAZE JSOU HLAVNÍM ZDROJEM PRACHOVÝCH ČÁSTIC EMISE Z DOPRAVY. Vědci z Harvardu a Oxfordu varují, že jemné prachové částice PM2,5 zvyšují závažnost zdravotních následků COVID-19, a to včetně úmrtí.

Doprava je ve městech dlouhodobě dominantním zdrojem znečištění ovzduší a má hlavní podíl na zvýšené zátěži obyvatel suspendovanými částicemi PM10 a PM2,5, NO2 a PAU. Potvrzuje to i vyhodnocení ročních imisních charakteristik těchto látek v městských, dopravně významně zatížených lokalitách.

Přetrvává tak situace, kdy mimo průmyslově specificky zatížené lokality, které lze nalézt i na území krajských měst, průmyslových zón a aglomerace Ostrava-Karviná-Frýdek-Místek, je znečištění ovzduší koncentrováno v oblastech majoritně zatížených tranzitní, místní a cílovou dopravou a v místech s vyšší hustotou lokálních zdrojů na pevná a fosilní paliva.

Čtěte také: Snižování emisí CO2 v námořní nákladní dopravě

Letecká doprava a její dopady

Vzestup letecké dopravy má podle badatelů z prestižního Massachusettského technologického institutu (MIT) dvakrát horší dopady na kvalitu ovzduší než na klima. Analýza vědců z Massachusetts poukazuje na velké dilema, kterému čelí konstruktéři letadel, ale i aut a lodí. Jak vyrobit motor, aby produkoval co nejméně emisí, které ovlivňují klima, a způsobil přitom co nejmenší škody v ovzduší?

Letadla nejvíc škodí produkcí oxidu dusíku, oxidu uhličitého a kondenzáty. Výsledky studie z MIT ukazují, že zmíněné tři látky jsou odpovědné za 97 % všech klimatických škod i znečištění ovzduší.

Autoři studie ale zároveň upozorňují, že když se zasáhne proti jednomu typu emisí z letecké dopravy, rostou emise jiné.

Opatření ke snížení znečištění ovzduší z dopravy

Doprava je jedním z významných zdrojů znečišťování ovzduší. Prostřednictvím tohoto zdroje se do ovzduší dostávají především oxidy dusíku (zejména oxid dusičitý), suspendované částice frakce PM10 a PM2,5 (prachové částice), oxid uhelnatý a uhlovodíky. Všechny výše uvedené znečišťující látky mají řadu negativních dopadů na lidské zdraví i vegetaci. Platná legislativa pro ně stanovuje imisní limity, které však nejsou na řadě míst (města, okolí frekventovaných komunikací) plněny. Kromě toho je jejich neplněním ČR vystavena možnosti sankcí ze strany Evropské Komise.

Suspendované částice se do ovzduší dostávají jak prostřednictvím výfukových plynů z osobních i nákladních automobilů, tak prostřednictvím otěrů brzdových destiček automobilů a abrazí vozovky. Významné objemy suspendovaných částic frakcí PM10 a větších se pak mohou dostat do ovzduší tzv. resuspenzí, neboli zvířením prachových částic usazených na povrchu komunikací.

Čtěte také: Emise a jejich redukce

Opatření ke snížení znečištění ovzduší způsobené dopravou jsou nezbytnou součástí strategických dokumentů v oblasti ochrany ovzduší - Národního programu snižování emisí (NPSE) a Programů zlepšování kvality ovzduší (PZKO). Realizace opatření by měla být řešena koncepčně a se zohledněním celé řady aspektů kvalitního života ve městech (životní prostředí, bezpečnost, pohodlí, parkovací plochy, alternativní způsoby dopravy, kvalitní hromadná doprava, atd.). Takové koncepční řešení nabízí např. plány udržitelné městské mobility nebo Smart Cities.

Nízkoemisní zóny jsou nástrojem k omezování znečištění ovzduší z dopravy ve městech. Podstatou jejich fungování je omezení vjezdu určitých skupin vozidel (na základě emisní kategorie, do níž příslušné vozidlo spadá) do města, příp. jeho části. Ačkoli na území ČR nebyla doposud žádná nízkoemisní zóna vyhlášena, jedná se o nástroj, který funguje v řadě evropských měst.

Alternativy a další aspekty

Vozy na stlačený zemní plyn (CNG) mají pozitivní vliv na snižování emisí oxidů dusíku v ovzduší. Emise z dopravy se na celkovém znečištění ovzduší v ČR podílejí přibližně z jedné pětiny. Plynaři tvrdí, že CNG snižuje kromě emisí oxidů dusíku také emise oxidu uhličitého.

Nová studie českého vědeckého týmu z Akademie věd a ČVUT publikovaná v recenzovaném časopise Atmosphere varuje, že emise oxidu dusičitého v hlavním městě Praze nadále překračují doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) i Evropské unie. Přitom i hodnoty pod limity EU a WHO negativně ovlivňují vývoj nervového systému dětí a rozvíjí neuro-degenerativní onemocnění u starších osob.

Spojitost mezi městskou silniční dopravou, emisemi hluku a znečištěním ovzduší

Znečišťování ovzduší je významným problémem napříč Evropou, a to nejen kvůli dopadům na lidské zdraví. Výrazně negativně se na zdraví člověka podepisují především emise jemných částic o průměru menším nebo rovném 2,5 mikrometru (PM2,5). Podle EEA jsou emise PM2,5 spolu s emisemi oxidů dusíku NO2 a přízemního ozónu O3 zodpovědné za více než 480 000 předčasných úmrtí ročně.

Většina prachových částic a dalších znečišťujících látek vzniká spalováním fosilních paliv při různých hospodářských činnostech včetně dopravy. Emise z městské silniční dopravy jsou obzvláště škodlivé, protože postihují oblasti s větší koncentrací obyvatelstva, které je tak látkám znečišťujícím ovzduší více vystaveno. Studie Mezinárodní rady a čisté dopravy (ICCT) ukazuje, že v evropských zemích jako Francie, Itálie nebo Německo 70 až 75 % úmrtí v důsledku emisí z dopravy je způsobeno silniční dopravou. Vzhledem k tomu, že tyto emise jsou produktem fosilních paliv, je hlavní příčinou znečištění používání vozidel s konvenčním pohonem, konkrétně s motorem na benzin a naftu, která se používají pro osobní a nákladní dopravu. Jako zvlášť škodlivá pro lidské zdraví jsou označována vozidla s dieselovým motorem, která jsou ve výše uvedených zemích zodpovědná za dvě třetiny úmrtí souvisejících s dopravou.

Evropská unie v této souvislosti přijala legislativní texty ke snížení emisí znečišťujících látek. Směrnice 2008/50/ES o kvalitě venkovního ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu stanovuje cíle týkající se maximálních koncentrací látek znečišťujících ovzduší, včetně např. částic PM2,5, NO2 a O3. Směrnice (EU) 2016/2284 o snižování národních emisí určitých látek znečišťujících ovzduší navíc vyžaduje, aby všechny členské státy vypracovaly a přijaly své národní programy pro kontrolu znečištění ovzduší a pravidelně monitorovaly a vykazovaly emise těchto látek.

Doprava, emise skleníkových plynů a klimatická změna

Kromě emisí znečišťujících látek je odvětví dopravy odpovědné také za emise skleníkových plynů, které jsou jednou z příčin změny klimatu. V roce 2016 doprava vyprodukovala 27 % z celkových emisí skleníkových plynů v EU. A konkrétně silniční doprava je zodpovědná za 72 % emisí skleníkových plynů v celém odvětví dopravy. Doprava je navíc jediným odvětvím, kde ve srovnání s rokem 1990 nebyl zaznamenán žádný pokles emisí CO2. Podle EEA emise skleníkových plynů v odvětví dopravy v EU mezi lety 1990 a 2017 vzrostly o 28 %.

Emise skleníkových plynů jsou hlavní příčinou současné změny klimatu. Pokud se nepodaří množství emisí do konce tohoto století výrazně snížit, podle odhadů přesáhne globální oteplení 2 °C, a dokonce může dosáhnout až 5 °C ve srovnání s předindustriální érou. Evropská unie v této souvislosti přijala ambiciózní cíle omezit globální oteplování na maximálně 2 °C. EU odlá snížit své emise o 20 % do roku 2020, o 40 % do roku 2030 a o 80 až 95 % do roku 2050 ve srovnání s množstvím emisí v roce 1990.

Vzhledem k tomu, že doprava se výrazně podílí na celkových emisích skleníkových plynů, je jedním z klíčových odvětví, které musí přijmout razantní opatření a množství emisí snížit. Na místní úrovni jsou obce vybízeny k účasti na Dohodě starostů a primátorů pro klima a energetiku. Podpisem této dohody se obce zavazují přijmout akční plán pro udržitelnou energii a klima (SECAP), v němž stanoví opatření, která mají být přijata na místní úrovni s cílem snížit emise o 40 % do roku 2040.

Doprava, hluk a kvalita života

Kromě výše popsaných emisí do ovzduší je silniční doprava také zdrojem hluku. Podle odhadů EEA je škodlivým hladinám hluku (tj. nad 55 dB) vystaveno více než 100 milionů Evropanů. Hluk emitovaný městskou silniční dopravou závisí nejen na typu motorů, ale také na povrchu vozovky, intenzitě dopravy nebo rychlosti jízdy. V městských oblastech, kde je průměrná rychlost obecně nízká a vozidla často nejsou v pohybu, tvoří hluk vydávaný motory značnou část celkového hluku způsobeného dopravou.

Hluková zátěž má negativní dopad na kvalitu života ve městech, a to jak na obyvatele, tak na osoby v tomto prostředí pracující a turisty.

Osobní doprava a emise

Bez kvalitní a spolehlivé dopravy se moderní společnost neobejde: umožňuje dostupnost služeb, rozvoj podnikání a obchodu, podporuje sociální aspekty života a mnoho dalšího. Zároveň z dopravy pochází přibližně čtvrtina světových emisí skleníkových plynů. Pro téměř polovinu států světa platí, že největší podíl na emisích skleníkových plynů, které jsou spojeny s výrobou energie, má právě sektor dopravy. V globálním měřítku je necelá polovina (46 %) všech emisí z dopravy spojena s přepravou nákladu, zbytek (54 %) vzniká při přepravování osob.

Celkové emise z dopravy v EU v roce 2020 dosáhly 670 milionů tun CO2, což je srovnatelné s celkovými emisemi evropského průmyslu. Celkový výkon osobní dopravy byl v témže roce 8 750 miliard osobokilometrů.

Různé druhy osobní dopravy přispívají k celkovým emisím skleníkových plynů v různé míře. Nejvíce emisí (téměř 85 %) produkují automobily a letadla, přestože zajišťují pouze 72 % celkového přepravního výkonu - auta s 52 % výkonu mají 64% podíl na emisích, letadla s 20 % výkonu se na emisích podílejí z 24 %. Poměr mezi množstvím emisí a přepravním výkonem se nazývá emisní intenzita. V osobní dopravě se emisní intenzita počítá v emisích na osobokilometr (oskm). Znalost emisní intenzity umožňuje srovnat různé druhy dopravy a jejich vliv na životní prostředí.

Kromě emisní intenzity hraje u emisí z osobní dopravy významnou roli i vzdálenost, na kterou se cestující dopravují. Ne všechny dopravní prostředky jsou pro každou cestu stejně vhodné, proto je důležité v úvahách o různých typech dopravy délku trasy zohlednit.

Mezinárodní a meziměstská osobní doprava se využívá hlavně při pracovních cestách a pro turistické účely. Na kratší trasy do vzdálenosti 500 kilometrů, jako je například cesta z Prahy do Brna, volí lidé nejčastěji osobní auto nebo vlak. Na středně dlouhých trasách mezi 500 a 3 000 kilometry převažuje využití automobilů. Emise z osobní dopravy na velké vzdálenosti je možné snížit například změnou některých cestovních zvyklostí, jako je výměna delších cest za kratší (třeba prostřednictvím podpory místní turistiky), ne vždy je také cestování nutné (některé služební cesty může nahradit videokonference).

Převaha osobních automobilů v regionální osobní dopravě je do značné míry způsobena jejich pohodlností a flexibilitou, což je obzvláště důležité v oblastech, kde je hromadná doprava omezená nebo neexistuje. Tento trend byl v minulosti ještě zesilován územním plánováním, které v řadě případů upřednostňovalo silniční sítě před infrastrukturou veřejné dopravy, takže používání automobilů není v mnoha případech pouze osobní preferencí, ale leckdy i nutností. I zde převažuje využívání osobních automobilů (produkujících přes 80 % emisí).

Lidé dají přednost autu, jestliže pro ně hromadná doprava není atraktivní - není dostupná, bezpečná a spolehlivá nebo nejezdí dostatečně často. Současné trendy, jako je rostoucí popularita práce na dálku a online nakupování, mění i způsoby, jak lidé městský prostor využívají. S tím, jak lidí ve městech přibývá, nabývá na významu také potřeba kvalitní městské a příměstské dopravy.

Při dalším strategickém plánování proto bude důležité více myslet na udržitelnější způsoby osobní dopravy. Zejména plánovat a budovat infrastrukturu pro nemotorizovanou dopravu, protože ta je pro cesty do 10 km (v městském prostředí) zpravidla nejvýhodnější. Pouhá elektrifikace automobilové dopravy stačit nebude, protože emise skleníkových plynů nejsou jediný problém, který automobily ve městech způsobují. Zabírají také hodně místa, přinášejí další znečištění a snižují bezpečnost dopravního provozu pro ostatní - zejména pro chodce a cyklisty. V osobní dopravě v Evropě i v Česku dnes lidé spoléhají především na auta.

Snížení celkových emisí v dopravě proto není jen technologický problém, jde také změnu některých vzorců chování, jež jsou dnes s osobní dopravou spojeny.

• Změna způsobu dopravy - spočívající v tom, že dopravní prostředek s vysokou emisní intenzitou je nahrazen tam, kde to jde.
• Vytváření příležitostí pro změnu chování - navazuje na první bod - aby lidé preferovali méně emisně intenzivní dopravu, musí pro ně být atraktivnější.
• Snižování potřeby cestovat - strategickým plánováním při budování měst a jejich revitalizaci se zaměřovat na snižování vzdáleností, které lidé potřebují urazit na nákup, za prací nebo s dětmi do školky. Kromě toho je možné také podporovat místní turistiku a práci na dálku.

tags: #snižování #emisí #v #dopravě #informace

Oblíbené příspěvky:

• Ukládání jaderného odpadu
• Co se stane s doktorem Hanákem v Ordinaci?
• VASAGLE: Recenze stojanů na pytle a koše
• Rizika pro myslivce
• Kategorie ERC