Snižování emisí skleníkových plynů ve firmě: Postupy a strategie

V boji proti změně klimatu se na průmyslový sektor často pohlíží jako na součást problému - a nikoli bezdůvodně. V posledních letech se však mnohé společnosti rozhodly stát se součástí řešení.

Nejen že zařízení šetrné ke klimatu může snížit provozní náklady. Spotřebitelé a zaměstnanci očekávají, že společnosti na sebe vezmou svůj díl odpovědnosti, a stále přísnější vládní nařízení učiní z ekologických řešení logickou volbu. Naštěstí existuje mnoho různých způsobů. Některé jsou snadné, jiné náročnější.

Základní kroky ke snížení emisí

Jednou z věcí, kterou může každá společnost udělat, je eliminace plýtvání. To zahrnuje i drobnosti, jako je například nastavení vytápění v zimě na nižší teplotu. Znamená to také omezit počet výtisků nebo nahradit jednorázové kelímky opakovaně použitelnými.

Komunikace je v této oblasti klíčová. Vedoucí pracovníci společnosti mohou na své úrovni přijímat jakákoli rozhodnutí, ale v praxi se projeví teprve tehdy, až je zaměstnanci opravdu implementují. Nejvíce smysluplných změn lze dosáhnout pouze tehdy, pokud všichni pracují společně.

Pokud jde o zařízení, řešení využití odpadního tepla nabízejí chytré způsoby opětovného využití odpadního tepla. Například až 90 % elektrické energie používané systémem stlačeného vzduchu se přeměňuje na teplo.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Pokud jde o dosažení snížení uhlíkové stopy, užitečným prvním krokem je měření celkových emisí skleníkových plynů společnosti a určení, odkud emise CO2 pocházejí. Nezávislý, certifikovaný auditor může provést energetický audit. To pomůže podnikům zjistit, jak využívají energii, kde ji ztrácejí a kde budou mít zlepšení největší vliv. Mnoho společností například nemá strategie, které maximalizují využití energie, když jejich výroba kolísá.

Doprava významně přispívá k emisím. Efektivní způsob, jak dosáhnout snížení uhlíkové stopy, je proto podporovat zaměstnance ve využívání veřejné dopravy nebo společné dopravy osobními automobily. Společnosti by také měly usilovat o co největší snížení cest letadlem.

Využívání alternativních energií je dalším účinným způsobem, jak dosáhnout snížení uhlíkové stopy. Společnosti nedosáhnou změny pouhým snížením spotřeby, ale také sponzorováním ekologických iniciativ, jako je sázení stromů. Výsledkem je nejen snížení uhlíkové stopy, ale také podpora místních komunit.

Kromě toho zvažte pořádání akcí nebo nechte své odborníky navštívit školy a pohovořit si o důležitosti boje proti změně klimatu. Mnohé z těchto akcí přispívají nejen ke snížení uhlíkové stopy společnosti, ale také snižují účty za energii a mohou být použity jako marketingové nástroje. Podniky by měly být hrdé na to, že se podílejí na boji proti změně klimatu.

V mnoha odvětvích je nejdůležitější věcí, kterou společnost může udělat, použití energeticky účinných spotřebičů a strojů. Jednoduše proto, že tato zařízení jsou zodpovědná za většinu spotřeby energie a emisí. Od žárovky LED po vzduchový kompresor s řízeným pohonem, který může snížit spotřebu elektrické energie o 50 %. Zelená zařízení mohou vést k významným úsporám energie a zároveň výrazně snížit výrobní náklady. To však přesahuje hranice ekonomie, protože v tom jsme všichni společně.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Česká republika a snižování emisí

Pro ČR je dané téma velmi aktuální. V porovnání se světem sice produkujeme malé množství skleníkových plynů, ale v přepočtu na jednoho obyvatele jsme jedním z největších světových znečišťovatelů. Objem asi 0,3 % celosvětových emisí nás řadí na 6. místo v Evropě, zhruba na úroveň Belgie či Rumunska, avšak s dvojnásobně vyššími emisemi než např. Švédsko. Ze zemí EU 27 mají větší emise než ČR v přepočtu na počet obyvatel jen Lucembursko a Irsko, z pohledu emisí přepočtených na jednotku HDP pak Bulharsko, Estonsko a Polsko. ČR vypouští téměř dvakrát více CO2 na obyvatele v energetickém sektoru a v průmyslu, než činí průměr EU.

Tři příčiny neuspokojivé situace v ČR

Za nepříznivé umístění ČR mohou vysoký podíl průmyslu na tvorbě HDP, míra emisí vznikajících při výrobě elektřiny a neefektivní využívání energie v různých oblastech hospodářství a společnosti. K důvodům blíže.

ČR má vysoký podíl průmyslu na HDP a s tím i míru exportu, což odpovídá asi za 50 až 60 % rozdílu vůči EU. Podíl průmyslu na HDP činí 32 % (evropský průměr je 20 %), to vede k vysoké energetické náročnosti na jednotku HDP. Podle objemu exportu na HDP byla ČR v roce 2007 jednou z 10 zemí s nejotevřenější ekonomikou. Navíc do sousedních zemí vyvážíme 17 % produkce elektřiny, to je též výrazný faktor, neboť dle pravidel OSN se emise alokují do zemí výrobců, nikoliv do zemí spotřebitelů.

Druhý důvod relativně vysokých emisí oxidu uhličitého, odpovědný za 20-25 % rozdílu, tvoří český "energetický mix". Tepelné elektrárny spalující uhlí totiž u nás produkují 60 % energie. Lze se nadít, že stav bude měněn jejich modernizací a výstavbou nových plynových elektráren, resp. kogeneračních jednotek, ale půjde o dlouhý proces.

Za zbývajících 20-25 % rozdílu vůči EU může pár dalších podružných faktorů jako různý stupeň účinnosti využití energie, neefektivní odpadové hospodářství aj.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Po počátečním velkém poklesu emisí po pádu komunistického režimu je objem emisí v ČR od roku 1995 stabilní. Je ale možné, že bude stoupat spolu s růstem příjmů a spotřeby. Soudí se, že objem emisí v letech 2005 až 2030 vzroste o 3 %, ze 146 Mt CO2e na 149 Mt CO2e (MT = megatuna, tj. milion metrických tun, CO2e = ekvivalent oxidu uhličitého, tj. specifická hodnota skleníkového efektu daného plynu, vyjádřená v poměru k efektu CO2, např. 21 u metanu, 310 u oxidu dusného atd.).

Do dané úrovně nespadá absorpce oxidu uhličitého způsobená zalesňováním. Lesnictví může tento plyn jak absorbovat, tak vydávat, s vazbou na typ využití půdy. Rostoucí les pohlcuje CO2 a ukládá ho do biomasy, při odlesňování se zpět uvolní do atmosféry. V dnešní době u nás akumulace biomasy překračuje míru těžby dřeva, tím se emise snižují o asi 6 Mt.

Scénáře budoucího vývoje

Referenční scénář uváděný ve zprávě počítá s určitým snížením emisí s ohledem na legislativu, očekávaný vývoj ekonomiky a přirozený vývoj technologií. Nejdůležitějším příkladem je pokles energetické náročnosti průmyslu a služeb a z toho plynoucí snížení emisí o 16 Mt CO2e. Další snížení v energetice, o 14 Mt CO2e, může přinést modernizace tepelných elektráren a elektráren využívajících obnovitelné zdroje s celkovými ročními náklady přes 140 milionů EUR. Scénář ale nepočítá s vývozem elektřiny, což vede ke snížení o 8 Mt CO2e (za současného objemu vývozu a míry emisí), naopak předpokládá klesající podíl průmyslu na tvorbě HDP, a tím další snížení o 8 Mt CO2e.

Zatím není jasná úroveň emisí ČR pro rok 2030. Nejrelevantněji se jeví současný návrh EU na snížení o 26 Mt, tj. o 18 % proti referenčnímu scénáři. Jsou ale možné i jiné cíle. Méně ambiciózní scénář vychází např. z prodloužení platnosti Kjótského protokolu a znamenal by snížení o 12 Mt (tj. 8 % pod referenčním scénářem). Náročnější by byl scénář prezidentských kandidátů v USA, usilující o snížení o 47 Mt (tj. 32 % pod referenčním scénáři). Obecně lze stanovit mety více či méně náročné.

Nízký, střední a vysoký cíl snížení emisí

• Nízký cíl - vychází z prodloužení původních kjótských cílů snížení emisí vůči referenční hodnotě z roku 1990. Ve srovnání s tímto rokem má EU v úmyslu do roku 2050 omezit cílové emise o 50 %. Pokud se nezapočítají absorpce CO2 lesními porosty - což je současný přístup EU - pro ČR z toho plyne pro rok 2030 množství emisí 137 Mt CO2e ročně, tedy o 12 Mt méně, než je v českém referenčním scénáři.
• Střední cíl - odráží možnou politiku EU s ohledem na stávající plány na redukci emisí skleníkových plynů do roku 2012, nedávno předložené návrhy naznačují možnou regulaci do roku 2020. Nová nařízení EU v roce 2020 by mohla požadovat snížení o dalších 10 % do roku 2030 se záměrem splnit cíl, vytčený pro rok 2050. To by pro ČR znamenalo emise 123 Mt ročně v případě, že nové předpisy rozdělí zátěž úměrně mezi všechny členské státy EU.
• Vysoký cíl - může nastat, když EU přijme náročné cíle na omezení emisí v bilaterálních jednáních s novým americkým prezidentem. V takovém případě by emise v ČR v roce 2030 musely dosahovat 102 Mt ročně s předpokladem jejich rovnoměrného rozložení mezi všechny členské státy EU. Podobný cíl by mohl vzejít i z vnitřní iniciativy.

EU stále častěji upřednostňuje plošné předpisy pro celou unii a systémy obchodování s emisními povolenkami před stanovením cílů pro jednotlivé země. K tomu se zabývá i možnostmi snižování emisí. Ty rozčleňuje do čtyř skupin, jež odpovídají čtyřem klíčovým otázkám:

• Které ekonomicky přínosné příležitosti může česká společnost využít?
• Jaké možnosti má ČR, pokud jde o budoucí palivový mix?
• Do jaké míry se musí ČR spoléhat na rozvoj technologie zachytávání a ukládání CO2?
• Jaká další opatření a s jakými náklady je nutno učinit, resp. jaká jsou vhodná, s ohledem na předchozí rozhodnutí?

Ekonomicky přínosné příležitosti

Mezi opatření s největším dopadem patří např. tepelná izolace budov, používání LED svítidel a kompaktních zářivek či energeticky úspornějších automobilů. Jsou finančně výhodná, dosahované úspory energie více než vyrovnávají náklady na jejich provádění. Z 16 Mt takových úspor je asi polovina v sektoru budov, čtvrtina v dopravě a zbytek v průmyslu.

Palivový mix - příští léta rozhodnou

Sektor energetiky v ČR nabízí řadu příležitostí ke snižování emisí. U nich je potřeba komplexně zvážit výhody a nevýhody, a to daleko nad rámec řešení problému emisí oxidu uhličitého. Jde např. o zajištění bezpečnosti dodávek, rizika jaderné energie, demolice sídel a krajiny kvůli těžbě uhlí atd.

Volba jaderné energie by omezila produkci skleníkových plynů ze všech možností nejvíce, avšak značná část české populace k ní nemá důvěru. Obnovitelné zdroje energie mají velký potenciál snižování emisí, dokud nedosáhnou své přirozené hranice. Nadcházející roky budou pro volbu palivového mixu v ČR určující.

Zachytávání a následné ukládání CO2 (CCS) - slibné a riskantní zároveň

Současný podíl tepelných elektráren v ČR (asi 60 % výroby elektřiny) značí, že zachytávání a ukládání oxidu uhličitého by mohlo tvořit velký potenciál pro omezování emisní zátěže. Náklady na zavedení CCS (Carbon Capture and Storage) po roce 2020 jsou odhadovány na 44-57 EUR na tunu odstraněného oxidu uhličitého.

Biopaliva, doprava, lesnictví, zemědělství

Pokud se v českých poměrech nevyřeší nejistoty ohledně CCS, mohly by být další volby snižování emisí dosti nákladné. Jde o technologie relativně známé, ale drahé - cena za tunu odstraněných skleníkových plynů překračuje 100 EUR.

Náklady na zavedení biopaliv u nás se odhadují na 115 až 225 EUR za jednu tunu a zavedení hybridních automobilů (kombinovaný spalovací a elektrický pohon) na 200 až 600 EUR na tunu. Další, méně významné, možnosti snižování objemu emisí nabízí doprava, lesnictví a zemědělství.

ESSOX a snižování uhlíkové stopy

Společnost ESSOX se svou aktivitou podílí na snížení uhlíkové stopy nejen vlastní, ale i ve finanční skupině Société Générale, do které patří. Plán řízení uhlíkové stopy společnosti ESSOX stanovuje závazek pro měření, sledování a snižování uhlíkové stopy. Prostřednictvím tohoto plánu chce naše společnost dlouhodobě snižovat svůj dopad na životní prostředí.

Firemní politika v oblasti klimatických změn

Společnost ESSOX s.r.o. převezme odpovědnost za emise CO2 vyplývající z jejích obchodních činností a aktivit. Tato odpovědnost spočívá v následujících zásadách:

• ESSOX bude vyvíjet úsilí ke zmírňování klimatických změn.
• ESSOX bude pracovat na snížení ročního množství emisí skleníkových plynů a svým působením bude udržovat klimatickou odpovědnost. Tímto zlepší vlastní firemní uhlíkovou stopu.
• ESSOX zajistí, aby související firemní aktivity, jako je nákup materiálu či přepravní činnosti, byly v souladu se záměry uvedenými v tomto dokumentu.
• ESSOX bude hledat řešení, která povedou ke smysluplným investicím, jejichž důsledkem bude snížení emisí skleníkových plynů.
• ESSOX bude udržovat systém pro roční monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů. Tento systém musí být stálý, přesný, transparentní a v souladu se standardem Preferred by Nature Carbon Footprint Management.
• ESSOX bude jasně informovat o své firemní politice, cílech snižování emisí a o dosaženém snížení.
• ESSOX bude usilovat o zapojení obchodních partnerů, zákazníků, dodavatelů i zaměstnanců k pozitivnímu přístupu vůči životnímu prostředí.
• ESSOX se zavazuje snižovat dopad na klima stanovením ambiciózních, ale realistických cílů snižování emisí.

Obchodování s emisemi skleníkových plynů

Koncept obchodování s emisemi skleníkových plynů vychází z Kjótského protokolu. Více než 170 zemí, které podepsaly Kjótský protokol, se zavázalo, že do roku 2008-2012 sníží celkové emise skleníkových plynů nejméně o pět procent oproti roku 1990.

Aby bylo možné těchto cílů dosáhnout, musí dojít ke snížení emisí ze strany průmyslu i velkých podniků. EU ETS - evropský systém obchodování s emisemi - je klíčovým aspektem politiky EU v boji proti změně klimatu.

Společnosti zapojené do systému musí omezit své emise CO2 podle přidělených limitů. Společnosti, které limity nedodrží, budou pokutovány, zatímco společnosti, jejichž emise zůstanou pod limitem, mohou své rezervy prodat nebo si je ponechat na pozdější dobu. Podle evropského systému se emise CO2 stávají závazkem nebo aktivem v závislosti na schopnosti společnosti řídit své emise.

V národním systému obchodování s emisemi mohou společnosti snížit své vlastní emise nákupem kompenzačních kreditů od společností, jejichž emise jsou výrazně nižší než povolený limit.

tags: #snižování #emisí #skleníkových #plynů #ve #firmě

Oblíbené příspěvky:

• Řepka a životní prostředí
• Příprava na zkoušku z toxikologie a ekologie
• Procento recyklace plastů
• Co nabízí ASTON v ekologii?
• Tipy pro upcyklaci dřevěných beden